Stadionové
| Stadionové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Svatá říše římská,  České království |
| Tituly | alsaská linie:
|
| Rok založení | 1200 |
| Vymření po meči | 13. září 1908 |
| Větve rodu |
|
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod ze Švábska, který na české území přišel koncem 17. století. Rod vymřel v mužské linii roku 1908.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Švábský hraběcí rod původem z Graubündenska v průběhu 13. století získal panství ve Švábsku. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev, která vymřela koncem 17. století. V té době přišel do Čech příslušník alsaské linie, Jan Filip. Od dědiců Lamingera z Albenreutu koupil Chodov, Kout na Šumavě, Všeruby, Záhořany a další statky.
Jeho dva synové, Bedřich a Filip, založili dvě rodové linie: von Warthausen a von Thannhausen. První sídlila v Trhanově, druhá v Koutě na Šumavě. Na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat.
Johann Philipp Stadion-Warthausen působil jako vyslanec v Berlíně a Petrohradě, v letech 1805–1809 zastával funkci kancléře. Po rakouském státním bankrotu se jako ministr financí snažil zlepšit finanční stav země.
Franz Seraph Stadion-Warthausen (1806–1853) vykonával post guvernéra v Haliči a rakouského ministra vnitra. Byl zástupce ministerstva a současně i poslanec říšského sněmu v letech 1848-1849 a podílel se na tzv. oktrojované ústavě.
Rudolf Stadion-Warthausen (1808–1882) působil jako rada dvorské kanceláře, od roku 1845 řídil zemskou správu Moravy a Čech. Přestože v březnu 1848 nebyl schopný čelit nástupu revolučního hnutí, stal se prvním předsedou Národního výboru, který se vznikl spojením Svatováclavského výboru a tzv. guberniální komise. Ovšem již 15. dubna z funkce odstoupil a odešel z politického života.
Mužská linie tohoto rodu vymřela smrtí Filipa Františka Josefa Stadiona 13. 9. 1908.[1]
Erb
[editovat | editovat zdroj]Nosili čtvrcený štít, v jehož pravé horní a levé dolní části byly tři jedlové šišky, naopak v levé horní a pravé dolní čtvrti stál červený kříž. Uprostřed byl srdeční štítek se třemi zlatými vlčími želízky.
Příbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]Spojili se například se Šternberky.
Osobnosti rodu
[editovat | editovat zdroj]Seznam význačných osobností rodu řazených chronologicky podle roku narození:
- Jindřich II. ze Stadionu († 1294), opat klášter sv. Blažeje
- Valter ze Stadionu († 1352), správce ženského kláštera Säckingen v Glarusu
- Kryštof ze Stadionu (1478–1543), biskup augsburský
- Jan Teobald ze Stadionu († 1585), děkan kapituly v Mohuči
- Jan Kašpar ze Stadionu (1567–1641), od roku 1627 velmistr řádu německých rytířů
- František Kašpar ze Stadionu (1637–1704), kníže-biskup lavantský
- Kryštof Rudolf ze Stadionu (1638–1700), říšský svobodný pán, předseda dvorské rady, probošt, několikrát kandidoval do kurfiřtských úřadů v Mohuči
- Jan Filip ze Stadionu (1652–1741), mohučský kurfiřtský hofmistr
- František Konrad ze Stadionu a Thannhausenu (1679–1757), říšský hrabě, probošt würzburský, v letech 1753 až 1757 kníže-biskup bamberský
- Antonín Jindřich Bedřich ze Stadionu (1691–1768), mohučský kurfiřtský hofmistr
- Sophia Helena ze Stadionu-Thannhausen († 1789), kněžna-abatyše v belgickém Munsterbilzenu (1772–1789)
- Marie Maxmiliana ze Stadionu (1736–1818), poslední kněžna-abatyše ženského kláštera Buchau
- Bedřich Lothar ze Stadionu (Bedřich Lothar Graf ze Stadionu-Warthausenu, 1761–1811), člen kapituly a diplomat
- Jan Filip ze Stadionu (1763–1824), rakouský diplomat, ministr financí a zahraničí
- Filip ze Stadionu a Thannhausenu (1799–1868), rakouský důstojník
- Franz Seraf ze Stadionu (1806–1853), rakouský správní úředník a politik
- Emerich von Stadion (1838–1901), rakouský spisovatel a důstojník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kout na Šumavě, Kostely a kaple v západních Čechách, 2020. http://kaplicky.cesty.in/kout_na_sumave#kryptastadionska_hrobka_na_hrbitove
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Stadionové, s. 148–149.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stadionové na Wikimedia Commons - (německy) Rodokmen v Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich
- Rodokmen (Angelfire Gotha)
- Rodokmen na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)
