Přeskočit na obsah

Svatý stolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý stolec
Sancta Sedes
Santa Sede
vlajka Vatikánu
vlajka
znak Vatikánu
znak
Geografie
Hlavní městoVatikán
Poloha
Obyvatelstvo
Jazyklatina, italština
Náboženstvířímskokatolické
Státní útvar
Státní zřízeníteokratická volená absolutní monarchie
Vznik1. století (založeno apoštolem Petrem)
PapežFrantišek
Kardinál státní sekretářPietro Parolin

Svatý stolec (dříve nazývaný též Svatá stolice,[pozn. 1] latinsky Sancta Sedes, italsky Santa Sede), též Apoštolský či Petrův stolec,[pozn. 2] je úřad římského biskupa. V širším pojetí, které definuje i kanonické právo (kánon 361 CIC), zahrnuje nejen papeže, ale celou Římskou kurii. Svatý stolec na rozdíl od Vatikánu není státem, ale zvláštním subjektem mezinárodního práva.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
Znak[pozn. 3] Svatého stolce

Pojem Svatý stolec, který se používá od raného křesťanství, se významově liší od pojmu Vatikánský městský stát, který vznikl až v roce 1929.[2] Svatý stolec je hlavním biskupským stolcem římskokatolických věřících po celém světě. Dokumenty Vatikánského státu jsou zveřejňovány v italštině; oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavně latinsky. Svatý stolec sice není stát, ale je subjektem mezinárodního práva, a proto vydává diplomatické a služební pasy.

Titul svatého stolce příslušel kromě papežského stolce též stolci mohučského arcibiskupa.

  1. Tento výraz bývá chápán jako zastaralý a mající nevhodné konotace[1]
  2. Názvy Svatý, Apoštolský či Petrův stolec (Svatopetrský stolec, Stolec svatého Petra) odkazují na papežský trůn, katedru římského biskupa (jako je například barokní Cathedra Petri v apsidě Baziliky svatého Petra ve Vatikánu), nazývaný též podle prvního papeže a apoštola svatého Petra. Papežský stolec se stal synonymem úřadu papeže, podobně jako může být Hrad synonymem Kanceláře prezidenta České republiky a Bílý dům či Oválná pracovna synonymem úřadu prezidenta Spojených států amerických.
  3. Znak Svatého stolce v podobě erbu. Odlišuje se od Vatikánského státního znaku.
  1. HALAS, F. X. Fenomén Vatikán: idea, dějiny a současnost papežství, diplomacie Svatého stolce, České země a Vatikán. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 759 s. ISBN 80-7325-034-9. 
  2. https://www.gojil.eu/issues/33/33_article_ryngaert.pdf

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]