TCG Anadolu
 TCG Anadolu (L400) ve Středozemním moři | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | vrtulníková výsadková loď lehká letadlová loď |
| Číslo trupu | L-400 |
| Jméno podle | Malá Asie |
| Zahájení stavby | 7. února 2018 |
| Spuštěna na vodu | 4. května 2019 |
| Uvedena do služby | 10. dubna 2023 |
| Osud | aktivní (2024) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 27 079 t |
| Délka | 232 m |
| Šířka | 32 m |
| Ponor | 6,9 m |
| Pohon | diesel-elektrický 22 MW |
| Rychlost | 21 uzlů (39 km/h) |
| Dosah | 9 000 nám. mil (17 000 km) při 15 uzlech (28 km/h)[1] |
| Posádka | 261 důstojníků a námořníků[2] |
| Výzbroj | 5× 25mm Aselsan STOP 2× 20mm Phalanx 3× 12,7mm Aselsan STAMP |
| Letadla | 4× T129 ATAK-2 / AH-1W Super Cobra 8× AS532 Cougar / CH-47F Chinook 2× S-70B Seahawk 2× TAI Anka / TB3 |
TCG Anadolu (L-400) je víceúčelová vrtulníková výsadková loď stavěná od roku 2016 pro Turecké námořnictvo. Její konstrukce vychází ze španělské výsadkové lodě Juan Carlos I (L61), přičemž příbuzná je rovněž australská třída Canberra. Plavidlo je vyvíjeno pro čtyři hlavní druhy misí - přepravu a podporu vojenského výsadku, přepravu jednotek do operační oblasti (tzv. force projection), humanitární mise, nebo jako lehká letadlová loď.[1] Turecko plavidlo klasifikuje jako lehkou letadlovou loď, neboť bude schopna operovat s bojovými letouny F-35B Lightning II.[3]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Do soutěže na stavbu turecké výsadkové lodě se přihlásilo několik zájemců - turecká loděnice RMK Marine s vlastním projektem, loděnice Desan s modifikací jihokorejské třídy Tokdo, loděnice SEDEF s modifikací výsadkové a letadlové lodě Juan Carlos I (L61) španělské loděnice Navantia. Zpočátku projevil zájem i čínský dodavatel, později však svou účast zrušil. Roku 2013 bylo oznámeno, že plavidlo se španělskou pomocí postaví loděnice SEDEF v zátoce Tuzlay u Istanbulu. Slavnostní první řezání oceli na stavbu lodi proběhlo 30. dubna 2016. Během ceremoniálu turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že Anadolu bude první turecké plavidlo provozující kolmostartující letouny F-35B Lightning II.[1]
Kýl plavidla byl založen 7. února 2018.[4] Dne 30. dubna 2019 bylo plavidlo v loděnici SEDEF poškozeno požárem, který vypukl na přídi. Nikdo nebyl raněn.[3] Plavidlo bylo na vodu spuštěno 4. května 2019.[5] Anadolu byla uvedena do služby 10. dubna 2023.[6]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Trup plavidla navržený Navantií bude postaven z oceli, přičemž integraci jednotlivých systémů zajistí turecké zbrojovky Aselsan a Havelsan. Plavidlo ponese několik radarů, například 3D vyhledávací radar SMART-S Mk2 a dva navigační radary. Anadolu bude vyzbrojena dvěma 20mm hlavňovými systémy blízké obrany Phalanx, pěti dálkově ovládanými zbraňovými stanicemi s 25mm kanónem Aselsan STOP a třemi dálkově ovládanými zbraňovými stanicemi s 12,7mm kulometem Aselsan STAMP.[1]
Plavidlo bude mít garáž pro těžká vozidla a náklad (tanky, obrněné transportéry, kontejnery) o ploše 1 410 m2, garáž pro lehká vozidla (automobily, obrněné transportéry, kontejnery) o ploše 1 165 m2 a hangár pro leteckou techniku o ploše 900 m2. Plavidlo ponese několik typů člunů - dva vyloďovací čluny LCVP, čtyři LCM, 27 obojživelných obrněných vozidel AAV, jeden velitelský člun a jeden člun RHIB.[2] Vyloďovací čluny budou operovat z doku na zádi.
Z paluby Anadolu by měly operovat především transportní vrtulníky Sikorsky S-70B, Boeing CH-47 Chinook a bitevní vrtulníky T-129 ATAK-2 (než bude jejich vývoj dokončen, dočasně je zastoupí bitevní vrtulníky AH-1W Super Cobra). Letová paluba má celkem šest startovacích bodů pro vrtulníky a velitelský ostrov na pravoboku. Anadolu zároveň bude schopna provozovat víceúčelové bojové letouny F-35B Lightning II.[1][2] Export letounů F-35 do Turecka ovšem zablokovaly USA. Jako s náhradou se počítá s nasazením bezpilotních letounů Bayraktar TB3 a Bayraktar Kızılelma.[7]
Pohonný systém tvoří pět dieselů MAN 16V 32/40 a dva elektrické pody SISHIP eSiPOD, každý o výkonu 11 MW. Manévrovací schopnosti zlepšují dvě příďová dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosáhne 23 uzlů. Dosah bude 9000 námořních mil při plavbě ekonomickou rychlostí.[1]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Na palubě plavidla proběhlo první zkušební přistání a následný start dronu Bayraktar TB3.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Turkey Started the Construction of its future LHD TCG Anadolu [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-05-02 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Turkey's Future LHD Could Be Modified as an "Aircraft Carrier" to Deploy F-35B Jets [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-01-04 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Fire breaks out aboard Turkish landing helicopter ship Anadolu in shipyard [online]. Navaltoday.com, rev. 2019-04-30 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Keel Laying of Future Turkish Navy LHD TCG Anadolu [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-02-07 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turecká vrtulníkvá výsadková loď na vodě. ATM. Červen 2019, roč. 51, čís. 6, s. 86. ISSN 1802-4823.
- ↑ Informujeme: Armáda. Letectví a kosmonautika. Květen 2023, čís. 5, s. 82 až 876. ISSN 0024-1156.
- ↑ Dron Bayraktar TB3 pro turecké letadlové lodě [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2021-09-23 [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
- ↑ TB3 Operates From Turkey’s ‘Drone Carrier’ Amphibious Assault Ship For The First Time [online]. The War Zone, rev. 2024-11-19 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu TCG Anadolu na Wikimedia Commons