Přeskočit na obsah

Tavrická gubernie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Таврическая губернія
Таврическая губернія – znak
znak
Geografie
Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
Mapa Tavrické gubernie z roku 1901
Hlavní městoSimferopol
Statuszaniklá gubernie
Souřadnice
Rozloha63 538 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 447 790
Hustota zalidnění22,8 obyv./km²
Národnostní složeníUkrajinci, Rusové, Krymští Tataři, Němci, Židé, Bulhaři
Správa regionu
StátRuské impériumRuské impérium Ruské impérium
Vznik8.jul. / 20. října 1802greg.
Zánik18. října 1921
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tavrická gubernie[pozn. 1] (rusky Таврическая губернияTavričeskaja gubernija, ukrajinsky Таврійська губерніяTavrijska hubernija, krymskotatarsky Tavrida guberniyası) byla v letech 1802–1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo v roce 1897 půldruhého milionu obyvatel.

V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti, kromě poloostrova Krym, byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.

Správní členění

[editovat | editovat zdroj]
Historická mapa Tavrické gubernie z roku 1821

Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.

Jednotka Správní středisko Rozloha
(verst²)
Obyvatel (1897)
Berďanský ujezd Berďansk 7 702,0 304 718
Dněperský ujezd Alešky 11 470,5 212 241
Melitopolský ujezd Melitopol 11 639,7 384 239
Perekopský ujezd Perekop 5 111,9 51 393
Jevpatorijský ujezd Jevpatorija 5 040,2 63 211
Simferopolský ujezd Simferopol 4 153,9 141 717
Feodosijský ujezd Feodosija 6 060,3 115 858
Jaltský ujezd Jalta 1 465,0 73 260
Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo Kerč 143,9 43 698
Sevastopolské gradonačalstvo Sevastopol 266,4 57 455

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Jazykové/etnické složení obyvatelstva Tavrické gubernie a jejích částí v roce 1897: Ukrajinci žlutě, Rusové červeně, Krymští Tataři zeleně, Němci šedě a Židé modře

Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1.447.790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611.121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ újezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).

  1. Název přejatý z Ottova slovníku, což je přijatelné, protože jde o historický subjekt. Správně česky by mělo být Tavridská gubernie podle Sborníku starobylých listin a zákonů Ruské říše týkajících se práv a majetku ruských poddaných.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Таврическая губерния na ruské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]