Theun de Vries
| Theun de Vries | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. dubna 1907 Veenwouden |
| Úmrtí | 21. ledna 2005 (ve věku 97 let) Amsterdam |
| Pseudonym | A. Th. Nieulant |
| Povolání | básník, spisovatel, odbojář a politik |
| Témata | literatura |
| Významná díla | Ketters. Veertien eeuwen ketterij, volksbeweging en kettergericht Westersche nachten De Soldaat Die Terugkwam De Bearejacht Een god in haar schoot … více na Wikidatech |
| Ocenění | Domprijs voor poëzie (1930) Meiprijs (1932) Verzetsprijs voor letterkundigen (1945) Vijverberg Prize (1951) Cena P. C. Hoofta (1962) … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Communist Party of the Netherlands |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Theun de Vries (26. dubna 1907 Veenwouden – 21. ledna 2005 Amsterdam), vlastním jménem Uilke Theunis, byl nizozemský spisovatel a básník.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Nedostudoval gymnázium a potom pracoval jako knihovník. Později se již věnoval jen literatuře. Jeho prvním publikovaným dílem byla sbírka básní Terugkeer (Návrat) roku 1927, první román Rembrandt vyšel v roce 1931. Roku 1936 vstoupil do nizozemské komunistické strany.[1]
V době okupace Nizozemska nacistickým Německem se zapojil do odboje a podílel se na vydávání ilegálního časopisu. Za tuto činnost byl vězněn v koncentračním táboře. Za své povídky z období okupace obdržel Národní cenu v kategorii „nejlepší antifašistické dílo“.
V komunistické straně se angažoval i po skončení války, své přesvědčení vyjádřil např. napsáním dvou poém o Stalinovi.[1] V padesátých letech se stal předsedou Společnosti nizozemsko-sovětského přátelství, Sovětský svaz několikrát navštívil. Za svou komunistickou angažovanost byl v Nizozemsku silně kritizován.[2] V pozdějších letech byl stále nespokojenější se sovětským systémem a s politikou nizozemských komunistů, kteří Sovětský svaz poslušně následovali, až nakonec v roce 1971 ze strany vystoupil.[1]
Hrdiny jeho románů jsou často historické postavy ze světa umění a politiky, zabývá se lidskou svobodou, statečností a pevností charakteru. Většinu svých děl napsal v nizozemštině, některá ve fríštině. Byl velmi plodným autorem, napsal přes 130 děl.[3] Z nizozemských spisovatelů je druhý nejpřekládanější do češtiny: do roku 2008 vyšlo celkem 12 titulů (první nejpřekládanější Johan Fabricius 19 titulů, třetí nejpřekládanější Jan de Hartog šest titulů).
Citát (z knihy Křest ohněm): Bohatí někdy zchudnou a chudí někdy zbohatnou, ale dokud budou bohatí a chudí, je svět velká a špatná komedie, ve které jeden druhého podvádí a odstrkuje...
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Rembrandt, Jan Naňka, Praha 1938, přeložil František Heller, román z posledních let Rembrandtova života, kritizován pro historické nepřesnosti[4]
- Svoboda chodí v rudém šatě, Sfinx, Praha 1948, přeložila Marie Polívková, román o mladém černošském umělci na ostrově Guadeloupe na konci 18. století
- Bij vlky pastýři, Vyšehrad, Praha 1952, přeložil Jan Hruška, román ze starověké Babylonie
- Dívka s rudými vlasy, SNPL, Praha 1959, přeložila Olga Krijtová, znovu SNPL, Praha 1962, román o mladé komunistické odbojářce Hannie Schaftové, v roce 1981 zfilmováno[5]
- Pan mezi lidmi / Svatební píseň pro Swaantji, SNKLHU, Praha 1960, přeložila Olga Krijtová, román popisující životní osudy chudého, velmi hudebně nadaného mladíka Allarda, připojena krátká novela o jeho lásce k dívce Swaantji, část románového cyklu Fuga času
- Křest ohněm, SNPL, Praha 1964, přeložila Olga Krijtová, románová trilogie o Marxovi a Engelsovi v době revolučního roku 1848
- Anna Caspariová, Svoboda, Praha 1973, přeložila Olga Krijtová, román o hudebně nadané dívce ze zchudlé rodiny, další část cyklu Fuga času
- Vincent v Haagu, Melantrich, Praha 1975, přeložila Blanka Pešinová, román popisující život Vincenta van Gogha v letech 1881 až 1883
- Ženojed, Lidové nakladatelství, Praha 1981, přeložila Olga Krijtová, román o Guy de Maupassantovi a ruské malířce Mariji Baškircevové
- Skřeti z podsvětí, Odeon, Praha 1984, přeložila Olga Krijtová, román na motivy života Hieronyma Bosche
- Haydnova hlava, Odeon, Praha 1990, přeložila Olga Krijtová, detektivní román, odehrávající se ve Vídni roku 1820, popisuje vyšetřování krádeže lebky Josepha Haydna
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Theun de Vries: Poems on Stalin [online]. revolutionarydemocracy.org [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRIJTOVÁ, Olga. Vzpomínka na spisovatele Theuna de Vriese. S. 8. NE-BE, společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury [online]. [cit. 2016-02-13]. Roč. 2005, čís. 1, s. 8. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ HUPPERTOVÁ, Petra. Analýza románu - Theun de Vries Ženojed. 2014 [cit. 2016-02-13]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vala, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ KABELKOVÁ, Magdalena. De Vriesovy historické romány o malířích. S. 9. NE-BE, společnost pro šíření vlámské a nizozemské kultury [online]. [cit. 2016-02-13]. Roč. 2005, čís. 1, s. 9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ Het meisje met het rode haar (1981) [online]. IMDb [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Theun de Vries na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Theun de Vries
- Theun de Vries podrobné informace o dílech vydaných v češtině a slovenštině
