Trim (hrad)
| Hrad Trim | |
|---|---|
 Hrad Trim na břehu řeky Boyne | |
| Základní informace | |
| Sloh | normanský |
| Výstavba | 12. století |
| Stavebník | Hugh de Lacy, Walter de Lacy |
| Poloha | |
| Adresa | Trim, hrabství Meath,  Irsko |
| Souřadnice | 53°33′15,63″ s. š., 6°47′23,12″ z. d. |
  hrad Trim | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Trim (irsky Caisleán Bhaile Atha Troim) je největší normanský hrad v Irsku.[1] Hradní areál se rozkládá na ploše 30 000 m² na břehu řeky Boyne ve městě Trim v hrabství Meath
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Uvádí se, že jméno hradu a města pochází pravděpodobně z irského výrazu áth Truim, znamenajícího "brod u starých stromů", neboť v těchto místech byl odpradávna důležitý brod přes řeku Boyne.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Založení hradu
[editovat | editovat zdroj]Hrad Trim byl správním centrem středověkého panství Meath (Lordship of Meath), které bylo jedním z nových administrativních území v Irsku, zřízených anglickým králem Jindřichem II.. Toto území zhruba odpovídalo původnímu irskému království Meath (ve staré irštině Mide, což znamená Střed). Pánem tohoto správního celku se jako Lord of Meath stal v roce 1172 normanský rytíř Hugh de Lacy.
Hugh de Lacy nechal na návrší nad řekou Boyne vybudovat rozlehlý hrad, z větší části ze dřeva, obklopený dvěma řadami palisád a hlubokým příkopem. Když v roce 1173 Hugh de Lacy odcestoval do Francie, aby se připojil k francouzskému králi, jmenoval správcem hradu Hugha Tyrrela, svého spolubojovníka a dalšího představitele normanské invaze do Irska. V té době se na nový normanský hrad rozhodl zaútočit poslední z irských velkých králů Ruadrí Ua Conchobair. Irové hrad dobyli a vypálili. Vzápětí však byli Irové nuceni ustoupit a Normané postupně obnovili své sídlo. Po Hughovi de Lacym se výstavby ujal jeho nejstarší syn Walter, který rozlehlý kamenný hrad dokončil v roce 1224.
Hlavní části hradu
[editovat | editovat zdroj]
Ústředním objektem hradu je mohutná třípatrová obranná a obytná věž - donjon, vybudovaná na unikátním půdorysu v podobě kříže.[3] Zdi donjonu jsou tři metry silné. Hradby (kurtiny) vznikly postupně ve třech etapách. Jako první byly v 70. letech 12. století vybudovány hradby a Trimská brána (Trim Gate) na severní a západní straně. Na přelomu 12. a 13. století vznikla Dublinská brána (Dublin Gate) a nakonec během prvních dvou dekád 13. století byly postaveny hradby s kruhovými baštami na jižní straně.
14. - 21. století
[editovat | editovat zdroj]V druhé polovině 14. století za vlády Richarda II. hrad přešel do vlastnictví anglické koruny a do 15. století zde byla královská mincovna. Objekt sloužil podle potřeby též jako vězení. V roce 1649 byl hrad Trim silně poškozen vojsky Olivera Cromwella. Po těchto událostech se hrad a přilehlé panství staly majetkem rodu Wellingtonů. Jako poslední z onoho rodu byl majitelem hradu Trim Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu. V roce 1993 převzal hrad irský stát od posledních majitelů z rodu Plunkettů. Po provedení archeologického průzkumu a zabezpečovacích prací byl hrad Trim v roce 2000 zpřístupněn veřejnosti.
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Hrad Trim je přístupný denně od dubna do konce října, v zimních měsících pak pouze o víkendech. Vstup je zpoplatněný.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trim Castle na anglické Wikipedii.
- ↑ Trim Castle [online]. [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Discover Boyne Valley. Trim Castle [online]. [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOUKAL, Jan. Stručný nástin vývoje hradů v Irsku. Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka. 2020, roč. XXXI, čís. 3, s. 40. Dostupné online.
- ↑ Trim Castle. Contact Detail. Opening Hours [online]. [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trim na Wikimedia Commons