Vojtěch Hřímalý mladší

Vojtěch Hřímalý mladší
Vojtěch Hřímalý mladší
Základní informace
Narození	30. července 1842; Plzeň, Čechy ; Rakouské císařství
Úmrtí	15. června 1908 (ve věku 65 let); Vídeň ; Rakousko-Uhersko
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, houslista, kapelník a hudebník
Nástroje	housle
Děti	Otakar Hřímalý
Rodiče	Vojtěch Hřímalý starší
Příbuzní	Jan Hřímalý, Jaromír Hřímalý, Bohuslav Hřímalý, Marie Hřímalá a Anna Hřímalá (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch (Adalbert) Hřímalý (30. července 1842 Plzeň^[1] – 15. června 1908 Vídeň) byl český houslista a skladatel.

Život

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec i všichni sourozenci byli hudebníky. Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty.

V roce 1868 se vrátil do Prahy a stal se koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Po neshodách s vedením divadla přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých.

V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově.

Dílo

Opery

Zakletý princ (1872)
Švanda dudák (1896)

Orchestrální skladby

Jan Hus (ouvertura)
Serenáda pro smyčcový orchestr F-dur
Serenáda pro smyčcový orchestr D-dur
Houslový koncert (1889)
Triumfální pochod

Scénická hudba

Mravenci (1869)
Krejčí a švec
Čert na zemi
Kocúr a kočka
Štípaná hubička
Bandité

Komorní skladby

Houslová sonáta
Tři skladby pro housle a klavír
Dueto pro housle a violoncello
Smyčcový kvartet D-dur (1876)

Písně

Pět písní v národním slohu (1873)
Šest písní (1875)
Lidská duše (cyklus písní pro mezzosoprán)
Anif (cyklus písní)
Žal (cyklus písní)

Zkomponoval řadu dalších písní a sborů. Psal i chrámovou hudbu, z níž vyniká např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Nevyhýbal se ani zábavné hudbě. Zkomponoval četné taneční skladby a kuplety.

Pedagogické dílo

Úprava houslové školy Vincence Bartáka Theoreticko-praktická škola hry na housle ve dvou odděleních.
Tonální a rytmická studia pro houslisty
Národní divadlo a čeští skladatelé (vlastní náklad, 1894)

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Hřímalý mladší na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Hřímalý mladší
Vojtěch Hřímalý mladší v České divadelní encyklopedii
Ruský akademický slovník
Hudební dějiny Plzně a západočeského regionu^{[nedostupný zdroj]}

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]