Vrankovití
 Vrankovití | |
|---|---|
 Vranka Snyderova (Oligocottus snyderi) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | ropušnicotvaří (Scorpaeniformes) |
| Čeleď | vrankovití (Cottidae) Bonaparte, 1831 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrankovití (Cottidae) je čeleď bentických (při dně žijících) ryb z řádu ropušnicotvaří (Scorpaeniformes), jejíž zástupci obývají slané i sladké vody převážně severní polokoule.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Vranky se vyskytují jak se slaných, tak ve sladkých vodách. Většina druhů je nicméně mořských s největší druhovou diverzitou podél pacifického pobřeží. Drtivá většina druhů obývá severní polokouli, pouze 4 známé druhy se vyskytují na jižní polokouli. Jedná se o zástupce rodu Antipodocottus, kteří obývají Kajské ostrovy, Austrálii a Nový Zéland. V rámci čeledi vrankovití se rozeznávají 3 podčeledi, a sice Cottinae, Comephorinae a Abyssocottinae. Hned 2 z těchto podčeledí jsou endemické jezeru Bajkal – vranky z podčeledi Comephorinae jsou pelagické vranky Bajkalu, zástupci Abyssocottinae jsou bentické vranky z Bajkalu vyskytující se převážně v hloubkách přesahující 170 m. Bajkal hostí i druhy z podčeledi Cottinae.[1]
V Česku se vyskytují 2 druhy vranek, a sice vranka obecná (Cottus gobio) a vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus).[2]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Většina vranek jsou malé rybky s dorzoventrálně zploštělým tělem se silnou pokožkou bez šupin s řadou kostěných trnů. Dospělci postrádají plynový měchýř.[3] Velké oči jsou umístěny na vrcholu hlavy. Postranní čára je dobře vyvinuta.[4] Většina druhů měří pod 10 cm,[5] avšak největší zástupce vrankovitých vranka mramorovaná (Scorpaenichthys marmoratus) může dosahovat až k délkám jednoho metru a váhy kolem 14 kg.[6][7] Břišní ploutev má jeden tvrdý trn a 2–5 měkkých kostěných paprsků, řitní ploutev je bazpaprsková.[8]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]
K roku 2016 se v rámci vrankovitých rozeznávaly 3 podčeledi, 70 rodů a 282 druhů. Seznam níže uvádí některé z těchto rodů:[1]
- podčeleď Cottinae Bonaparte, 1831
- Alcichthys Jordan & Starks, 1904
- Antipodocottus Bolin, 1952
- Artediellus Jordan, 1885
- Artedius Girard, 1856
- Ascelichthys Jordan & Gilbert, 1880
- Asemichthys Gilbert, 1912
- Bero Jordan & Starks, 1904
- Bolinia Yabe, 1991
- Chitonotus Lockington, 1879
- Clinocottus Gill, 1861
- Cottocomephorus Pellegrin, 1900
- Cottus Linnaeus, 1758
- Enophrys Swainson, 1839
- Furcina Jordan & Starks, 1904
- Gymnocanthus Swainson, 1839
- Icelinus Jordan, 1885
- Icelus Krøyer, 1845
- Leptocottus Girard, 1854
- Mesocottus Gratzianov, 1907
- Micrenophrys Andriashev, 1954
- Myoxocephalus Tilesius, 1811
- Oligocottus Girard 1856
- Pseudoblennius Temminck & Schlegel, 1850
- Radulinopsis Soldatov & Lindberg, 1930
- Radulinus Gilbert, 1890
- Rastrinus Jordan & Evermann, 1896
- Ruscarius Jordan & Starks, 1895
- Sigmistes Rutter, 1898
- Synchirus Bean, 1890
- Taurulus Gratzianov, 1907
- Trachidermis Heckel, 1837
- Trichocottus Soldatov & Pavlenko, 1915
- Triglops Reinhardt, 1830
- Vellitor Jordan & Starks, 1904
- podčeleď Comephorinae Bonaparte, 1850
- Comephorus Lacépède, 1800
- podčeleď Abyssocottinae Berg, 1907
- Abyssocottus Berg, 1906
- Asprocottus Berg, 1906
- Cyphocottus Sideleva, 2003
- Cottinella Berg, 1907
- Limnocottus Berg, 1906
- Neocottus Sideleva, 1982
- Procottus Gratzianov, 1902
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 491–492. (anglicky)
- ↑ Atlas ryb - Vrankovití | MRK.cz. www.mrk.cz [online]. Rybářský rozcestník [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- ↑ PIVNIČKA, Karel; ČERNÝ, Karel; HÝSEK, Květoslav. Sladkovodní a mořské ryby Evropy. [s.l.]: PF, Univerzita Karlova v Praze S. 12, 270.
- ↑ HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0. S. 26.
- ↑ Encyclopedia of fishes. 2nd ed. vyd. San Diego, CA: Academic Press 240 pages s. Dostupné online. ISBN 0-12-547665-5, ISBN 978-0-12-547665-2. OCLC 39641701 S. 178–179. (anglicky)
- ↑ Cabezon, Scorpaenichthys marmoratus [online]. Biodiversity Atlas of LA [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Scorpaenichthys marmoratus. fishbase.mnhn.fr [online]. Fishbase.se [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Family Cottidae - Sculpins [online]. FishBase.se [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HANEL, Lubomír. Ryby (2). 1. vyd. Praha: Albatros, 2000. (Svět zvířat; sv. IX). ISBN 80-00-00830-0.
- NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrankovití na Wikimedia Commons - Profil na Fishbase.se (anglicky)
