Přeskočit na obsah

William Cadogan, 1. hrabě Cadogan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Cadogan, 1. hrabě Cadogan
Louis Laguerre: Portrét Williama Cadogana (circa 1716)
Louis Laguerre: Portrét Williama Cadogana (circa 1716)
Narození1675
Irsko
Úmrtí17. července 1726 (ve věku 50–51 let)
Londýn
Místo pohřbeníWestminster
Alma materTrinity College
Westminsterská škola
Povolánídiplomat, voják a politik
OceněníŘád bodláku
Politická stranaWhigové
ChoťMargaretta Cecilia Munter (od 1704)[1][2]
DětiSarah Lennox, Duchess of Richmond and Lennox[1]
Lady Margaret Cadogan[3]
RodičeHenry Cadogan a Bridget Waller[3]
PříbuzníCaroline Fox, 1st Baroness Holland[1], Emily FitzGerald, Duchess of Leinster[1], Charles Lennox, 3. vévoda z Richmondu[3][1], Louisa Conolly[1], Lord George Lennox[1], Sarah Lennox[3][1], Lady Cecily Lennox[3] a Charles Lennox, Earl of March[3] (vnoučata)
FunkceLieutenant of the Tower of London (od 1709)
poslanec 4. parlamentu Velké Británie
poslanec 5. parlamentu Velké Británie
Member of the 1705-07 Parliament
poslanec 3. parlamentu Velké Británie
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Cadogan, 1. hrabě Cadogan (William Cadogan, 1st Earl Cadogan, 1st Viscount Caversham, 1st Baron Cadogan of Oakley; 1672, Liscarton17. července 1726, Londýn) byl anglický vojevůdce, státník a diplomat ze šlechtického rodu Cadoganů. Vynikl za války o španělské dědictví na bojištích v Evropě i jako diplomat, patřil k přátelům vévody Marlborougha. V roce 1718 byl povýšen na hraběte, jeho potomstvo patří dodnes k nejbohatším aristokratickým rodům v Británii.

Pocházel ze starobylého waleského rodu, byl synem Henryho Cadogana (1642–1715). Studoval v Dublinu a od mládí sloužil v armádě, již v roce 1694 byl plukovníkem. Na počátku války o španělské dědictvívá působil v zázemí Marlboroughovy armády v Evropě, zúčastnil se bitvy u Höchstädtu a postupoval v hodnostech (brigádní generál 1704, generálmajor 1706, generálporučík 1709). V letech 1705–1716 byl za stranu whigů členem Dolní sněmovny, v letech 1706–1712 byl guvernérem v Toweru. V rámci války o španělské dědictví ale nadále působil v Evropě, v roce 1706 byl vyslancem v Hannoversku a v letech 1707–1711 spojeneckým guvernérem a anglickým vyslancem v Haagu.[zdroj?]

Jeho kariéra úspěšně pokračovala po skončení války a nástupu hannoverské dynastie. Po roce 1714 byl vyslancem v Bruselu a v Haagu, zároveň zastával posty u dvora (v letech 1714–1726 byl správcem královského šatníku). V roce 1716 byl povýšen na barona a vstoupil do Sněmovny lordů a v roce 1717 získal hodnost generála. V letech 1716–1717 byl vrchním velitelem ve Skotsku[pozn. 1], kde také obdržel Řád bodláku (1716) a od roku 1717 byl členem Tajné rady. V roce 1718 byl povýšen na hraběte, ve Walpolověě vládě zastával funkci generálního polního zbrojmistra (Master–General of the Ordnance, 1722–1725). Jako předák opozice proti Walpolovi musel v červnu 1725 opustit vládu a zemřel o rok později[pozn. 2]

Rodinné a majetkové poměry

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1704 se oženil s Margarettou Munter (1675–1749), dcerou nizozemského právníka Jana Muntera. Z jejich manželství se narodily dvě dcery, Sarah (1706–1751) byla manželkou 2. vévody z Richmondu, mladší Margaret se provdala do rodu vévodů z Portlandu. William Cadogan zemřel bez mužského potomstva a jeho úmrtím zanikl titul hraběte z Cadoganu, mladší bratr Charles (1685–1776), který byl též generálem a dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, zdědil jen titul barona, v další generaci byl rodině znovu udělen hraběcí titul.[zdroj?]

Jeho sídlem byl zámek Caversham Park (Oxfordshire). Přestavbou zámku a úpravou zahrad se snažil konkurovat sousednímu zámku Blenheim Palace jeho přítele vévody z Marlborough.[zdroj?]

  1. "V této funkci musel čelit obvinění z příliš tvrdého postupu proti jakobitům a rozsáhlé korupce. Iniciátorem této akce byl Robert Walpole, který krátce předtím odstoupil z funkce prvního ministra. Cadoganovo obvinění však Dolní sněmovna těsnou většinou zamítla. Jako skotský vrchní velitel obdržel Cadogan také Bodlákový řád, který byl dosud udělován výhradně jen skotským peerům. Tím prolomil dosud jistou zásadovost stanov řádu a v následujících letech obdrželi Bodlákový řád i další šlechtici z Anglie.
  2. "I když se svým někdejším působením ve Skotsku dostal Cadogan do sporu s Robertem Walpolem, později získal úřad v jeho vládě. Do funkce generálního polního zbrojmistra byl jmenován v červnu 1722 po úmrtí svého přítele vévody z Marlborough. Později se ale znovu dostal do rozkolu s Walpolovou politikou a 3. června 1725 byl odvolán. Jeho nástupcem v úřadu se stal Walpolův neochvějný stoupenec John Campbell, 2. vévoda z Argyllu.
  1. a b c d e f g h Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • WATSON, J. N. P. Marlborough's Shadow: The Life of the First Earl Cadogan. Barnsley: Leo Cooper, 2003. xviii, 248 s. Dostupné online. ISBN 1844150089. (anglicky) 
  • KOVÁŘ, Martin. Velká Británie v éře Roberta Walpola: k vývoji britského státu a britské společnosti v první polovině 18. století. 1. vyd. Praha: ISV, 2004. 273 s. ISBN 9788086642239. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]