ostuda

ostuda (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	ostuda	ostudy
Genitiv	ostudy	ostud
Dativ	ostudě	ostudám
Akkusativ	ostudu	ostudy
Vokativ	ostudo	ostudy
Lokativ	ostudě	ostudách
Instrumental	ostudou	ostudami

Worttrennung:

os·tu·da

Aussprache:

IPA: [ˈɔstʊda]

Hörbeispiele:  ostuda ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Zustand des Verachtetseins/Verhöhntwerdens, in den man meist durch eigenes Tun geraten ist; Schande, Skandal

Synonyme:

[1] hanba

Sinnverwandte Wörter:

[1] trapas

Beispiele:

[1] To je zase ostuda. Opilý Zeman málem pozvracel korunovační klenoty.

Das ist wieder mal ein Skandal. Der betrunkene Zeman hätte fast auf die Kronjuwelen gekotzt.

[1]	Takovou ostudu ještě ve své novodobé historii britské námořnistvo nezažilo! Na ponorce Vigilant, která je vyzbrojena jadernými balistickými střelami, se fetovalo! Kvůli užívání drog muselo opustit plavidlo devět členů posádky.

Die britische Marine hat in ihrer modernen Geschichte noch nie eine solche Schande erlebt! Auf dem U-Boot Vigilant, das mit nuklearen ballistischen Raketen bewaffnet ist, hat man gegiftelt! Neun Besatzungsmitglieder mussten das Schiff wegen Drogenkonsums verlassen.

Redewendungen:

mít z ostudy kabát

Charakteristische Wortkombinationen:

být pro ostudu – Schande bringen; dělat ostudu – Schande antun, machen; dělat si/uříznout si ostudu

Wortbildungen:

stud, stydět se, ostudně, ostudný, zostudit, zostuzený

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Schande f, Skandal m, Schmach f Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ostuda“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „ostuda“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „ostuda“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „ostuda“

[*] centrum - slovník: „ostuda“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „ostuda“

Quellen: