knieni
Old Czech
editEtymology
editInherited from Proto-Slavic *kъnęgyni.
Pronunciation
editNoun
editknieni f
Declension
editDeclension of knieni (soft a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | knieni | knieni | knieně |
genitive | knieně | knieňú | knieň |
dative | knieni | knieněma | knieniem |
accusative | knieňu | knieni | knieně |
vocative | knieňe | knieni | knieně |
locative | knieni | knieňú | knieniech |
instrumental | knieňú | knieněma | knieněmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
editFurther reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “knieni”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění