odpojit

Czech

Etymology

From od- +‎ pojit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpojɪt]

Verb

odpojit pf (imperfective odpojovat)

1. to disconnect
2. to detach

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odpojit, odpojiti	Active adjective	odpojivší
Verbal noun	odpojení	Passive adjective	odpojený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odpojím	odpojíme	—	odpojme
2nd person	odpojíš	odpojíte	odpoj	odpojte
3rd person	odpojí	odpojí	—	—

The verb odpojit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odpojil	odpojili	odpojen	odpojeni
masculine inanimate		odpojily		odpojeny
feminine	odpojila		odpojena
neuter	odpojilo	odpojila	odpojeno	odpojena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odpojiv
feminine + neuter singular	—	odpojivši
plural	—	odpojivše

Antonyms

• připojit

Derived terms

• odpojení n

 

Further reading

• “odpojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odpojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odpojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)