roubovat

Czech

Etymology

From roub +‎ -ovat, from rubat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrou̯bovat]

Verb

roubovat impf (perfective naroubovat)

1. to graft

Conjugation

Conjugation

Infinitive	roubovat, roubovati	Active adjective	roubující
Verbal noun	roubování	Passive adjective	roubovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	roubuji, roubuju (coll.)	roubujeme	—	roubujme
2nd person	roubuješ	roubujete	roubuj	roubujte
3rd person	roubuje	roubují, roubujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive roubovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rouboval	roubovali	roubován	roubováni
masculine inanimate		roubovaly		roubovány
feminine	roubovala		roubována
neuter	roubovalo	roubovala	roubováno	roubována

Transgressives	present	past
masculine singular	roubuje	—
feminine + neuter singular	roubujíc	—
plural	roubujíce	—

Derived terms

• naroubovat
• oroubovat
• přeroubovat
• přiroubovat
• roubování
• vyroubovat
• zaroubovat
• zroubovat

 

Related terms

• roub
• roubit
• rubat

 

Further reading

• “roubovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “roubovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “roubovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)