zpackat

Czech

Etymology

From z- +‎ packat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspat͡skat]

Verb

zpackat pf

1. (transitive, colloquial) to botch

   Synonyms: see Thesaurus:zbabrat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zpackat, zpackati	Active adjective	zpackavší
Verbal noun	zpackání	Passive adjective	zpackaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zpackám	zpackáme	—	zpackejme
2nd person	zpackáš	zpackáte	zpackej	zpackejte
3rd person	zpacká	zpackají	—	—

The verb zpackat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zpackal	zpackali	zpackán	zpackáni
masculine inanimate		zpackaly		zpackány
feminine	zpackala		zpackána
neuter	zpackalo	zpackala	zpackáno	zpackána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zpackav
feminine + neuter singular	—	zpackavši
plural	—	zpackavše

Further reading

• “zpackati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zpackat”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zpackat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)