rozkulačovat

Czech

Etymology

Borrowed from Russian раскулачивать (raskulačivatʹ). Morphologically roz- +‎ kulak +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroskulat͡ʃovat]
• Rhymes: -ovat
• Hyphenation: roz‧ku‧la‧čo‧vat

Verb

rozkulačovat impf (perfective rozkulačit)

1. (historical, transitive) to dekulakize or keep dekulakizing (collectivizing the property of a prosperous peasant or farmer) [since 20th c.]
   • 1956, Stát a právo‎^[1], volumes 1–3, Academia, page 220:

     Zásadu dobrovolnosti se snažili zaměňovat násilím vůči středním, ba i chudým rolníkům, kteří nevstoupili ihned do kolchozů. Používali násilí a »rozkulačovali« vedle kulaků i střední rolníky […]

     They replaced the priniciple of voluntariness with violence against middle-income or even poor peasants, who had not immediately joined the farming collectves. They used violence and "dekulakized" not only kulaks but also midle-income peasants […]

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozkulačovat, rozkulačovati	Active adjective	rozkulačující
Verbal noun	rozkulačování	Passive adjective	rozkulačovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozkulačuji, rozkulačuju (coll.)	rozkulačujeme	—	rozkulačujme
2nd person	rozkulačuješ	rozkulačujete	rozkulačuj	rozkulačujte
3rd person	rozkulačuje	rozkulačují, rozkulačujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozkulačovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozkulačoval	rozkulačovali	rozkulačován	rozkulačováni
masculine inanimate		rozkulačovaly		rozkulačovány
feminine	rozkulačovala		rozkulačována
neuter	rozkulačovalo	rozkulačovala	rozkulačováno	rozkulačována

Transgressives	present	past
masculine singular	rozkulačuje	—
feminine + neuter singular	rozkulačujíc	—
plural	rozkulačujíce	—

Derived terms

• rozkulačovaný
• rozkulačování

 

Related terms

• dekulakizace
• kulacký
• kulačka
• kulak
• kulakův
• rozkulačení
• rozkulačený
• rozkulačit

 

Further reading

• “rozkulačovati”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “rozkulačovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989