poručiti
- IPA: /pɔrʊtʃɪcɪ/
- po·ru·či·ti
poručiti perfectief
| enkelvoud | meervoud | ||
|---|---|---|---|
| eerste persoon | poručím | poručíme | |
| tweede persoon | informeel | poručíš | poručíte |
| formeel | poručíte | ||
| derde persoon | poručí | poručí | |
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)