Kuškástâh
Olgoldâshäämi
Kuškástâh Numenius arquata (Linnaeus, 1758) |
|
---|---|
Tile | NT (čalmeestoonnum)[1] |
Tile Suomâst | NT (čalmeestoonnum)[2] |
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
Kodde | Elleekodde Animalia |
Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
Luokka | Lodeh Aves |
Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
Suuhâ | Stuorrâkuškástuvah Numenius |
Šlaajâ | arquata |
Kuškástâh (Numenius arquata) lii Euroop stuárráámus kalâččeijeešlaajâ.
Puárásumos Suomâst riegistum kuškástâh lii lamaš 29 ihheed, 11 mánuppaijeed já 29 peivid puáris. Euroop puárásumos lii ruátálâš kuškástâh, mii lii lamaš 31 ihheed já 6 mánuppaje.[3]
Stuárudâh
[mute | mute käldee]Kuškástâh lii 50–60 cm kukke, já ton suájákejij koskâ lii 80–100 cm.[3]
Tiettum Aanaar kuávlust
[mute | mute käldee]Kuškástâh lii viehâ härvinâš pessimlodde Anarist: Aanaar kuávlust kuškástâh pessee tuše Avveeljuv njálmáduvvâst 2–4 paaráin ihásávt. Máhđuliih pessiimeh láá tábáhtum Kaamâsjuv njálmáduvvâst já Avveel Mielliäävist. Ucjuv pelni (2000–2016) láá tiäđust tuše kyehti áiccus.[3]
Lasanem
[mute | mute käldee]Maneh almostuveh piervâlân cuáŋui-vyesimáánust.[4] Kuohtuuh vaanhimeh läälliv moonijd
Raavâd
[mute | mute käldee]Kuškástâh porá tiivrijd, muldemááđuid, rapuelleid já muorjijd.
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]- Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Kuškástâh.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Eurasian Curlew BirdLife International. Čujottum 6.3.2023. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Valkama, Jari: Kuovi (isokuovi) – Numenius arquata Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 6.3.2023. (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Mattus, Ilmari: Puškolodde. Anarâš-kalender 2020, 2020. Anarâškielâ servi ry.
- ↑ Kuovi, Numenius arquata luontoportti.com. Čujottum 6.3.2023. (suomâkielân)