Klaus Baumann
After studies of philosophy, theology and psychology in Freiburg and mostly Rome, and priestly ordination in 1989, I completed my Doctoral Dissertation in Moral Theology in 1995 at the Gregorian University in Rom (defended in March 1996
less
Related Authors
Interests
Uploads
Papers by Klaus Baumann
Kniha je koncipována jako volně přístupný nástroj pro vzdělávání na úrovni magisterských programů, v němž vyučující a školitelé najdou obecnou strukturu vzdělávacích cílů (Co můžete z této kapitoly získat) se znalostmi, dovednostmi a postoji, krátkým úvodem k tématu a otázkami pro sebereflexi na konci, které lze použít jako úkoly. Kapitoly zakončuje aktualizovaný seznam zdrojů. Doporučujeme začít kapitolami v první části, které považujeme za nezbytné základy, ostatní kapitoly si lze vybrat podle zájmu.
Po debatě o metodách, které v této knize vysvětlujeme (I.3), jsme uspořádali dvacet kapitol kolem čtyř hlavních aspektů: základní prvky v první části (I.1–I.5), vhledy v druhé části (II.1–II.3), úvahy o spiritualitě a etice, které se týkají různých sociálních úrovní ve třetí čáti (III.1–III.6), vybrané oblasti aplikace ve čtvrté části (IV.1–IV.6) s následným krátkým závěrem.
Čtenáři jsou v první kapitole (Opatrný, I.1) uvedeni do kontextu evropské situace nového tisíciletí, které se vyznačuje rostoucí náboženskou pluralitou a kulturní rozmanitostí. Je výsledkem sekularizačních vln, přizpůsobování a proměn křesťanství, migračních procesů, ekonomických změn a nových geopolitických konstelací. Druhá kapitola (Gehrig, I.2) staví do centra zájmu podstatu a důvod existence profese sociální práce: lidskou bytost. Profesionální pomoc druhým vyžaduje porozumění člověku, prostředí, komplexnosti života a reflexivní postoj a kapacitu pochopit tyto situace, procesy a osoby. Kapitola otevírá diskusi z křesťanské humanistické perspektivy se zaměřením na pojetí člověka. Třetí kapitola o interdisciplinaritě a metodě (Baumann, I.3) je spojnicí mezi počáteční kontextualizací, následujícími vhledy a zbytkem knihy. Její komplexnější a teoretická orientace založená na Lonerganově modelu čtyř úrovní vědomé intencionality nabízí holistický nástroj pro reflexi praxe, kterým sociální pracovníci zvyšují svou schopnost být pozornější, inteligentnější, rozumnější a zodpovědnější. V návaznosti na kapitolu a její interdisciplinární zaměření Gehrig v I.4 ukazuje, jak je spiritualita polem pro setkání teologie a sociální práce.
Základní prvky uzavírá teoretická srovnávací kapitola o propojení sociální práce se souvisejícími pojmy práva, etiky a náboženství jako výrazů norem (Birher, I.5). Sociální pracovníci si uvědomují, jak normativní rámce ovlivňují odbornou praxi a situace, v nichž se klienti v našich společnostech nacházejí.
Druhá část knihy se ve svých třech kapitolách soustředí na základní koncepty tématu, vhledy. Tato část začíná stručným vysvětlením základní etické a praktické otázky závazku vůči klientům v sociální práci v kontextu spirituality a etiky (Opatrný, II.1). Otázka závazku sociální práce a sociálních pracovníků vůči klientům se v knize objevuje jako kontinuální prvek propojující všechny kapitoly. Kapitola II.2 (Opatrný a Gehrig) předkládá potřebná porozumění, po nichž následují některé základní myšlenky o sociální etice adresované profesi (Lacca, II.3).
Ve třetí, obsáhlejší části knihy najdou čtenáři vysvětlení spirituality a etiky na různých sociálních úrovních v oblastech praxe, zejména v kontextu organizací. Baumann nabízí překlenovací kapitolu mezi druhou a třetí částí (III.1), v níž je spiritualita klientů, sociálních pracovníků a étos organizací sekulárního věku spojena se spirituálně a eticky pozornou, inteligentní, rozumnou a zodpovědnou praxí. Ve III.2 přemýšlí Opatrný nad praxí spirituálního posouzení jako nástroje a vyjádření spirituálně citlivé praxe v pomáhajících profesích. Čtenáři zde najdou několik modelů a praktických orientací. Následující kapitola III.3 (Lacca) rozšiřuje otázky související s hodnocením o etickou reflexi tématu. Zbytek třetí části je věnován organizační oblasti a vedení. Čtenáři najdou příklad církevních charitativních organizací (Birher, III.4), kde se autor propojuje s myšlenkami o normách z kapitoly I.5 a předkládá jejich vysvětlení; v III.5 Blank a Šimr ukazují případy protestantské a katolické organizace v Německu a České republice a jejich podporu tématu spirituality; III.6 (Baumann) uzavírá třetí část úvahami o vedení v sociální práci související se spiritualitou.
Čtvrtá část s vybranými oblastmi aplikace ukazuje, jak se téma spirituality a etiky objevuje ve vybraných skupinách a referenčních oblastech sociální práce. Ve IV.1 (Muñoz a Pereñiguez) jsou pro sociální pracovníky popsány dramatické situace v oblasti práce s uprchlíky a migranty a spirituální otázky, které v souvislosti s těmito jevy vyvstávají. Oba autoři pak představují ve IV.2 dialog na téma, jak může být spiritualita součástí posílení postavení žen a nástrojem sociálních změn. Do kapitoly IV.3 (Moya Faz a Baumann) jsme zařadili téma duševního zdraví, protože spiritualita se často objevuje v psychologickém a zdravotnickém výzkumu. Sociální pracovníci mají v této oblasti rovněž silné profesní zastoupení; ve skutečnosti je duševní zdraví tématem ve většině vzdělávacích programů sociální práce. Práce s mládeží a spiritualita v Irsku (McManus, IV.4) představuje nově vznikající téma a je výsledkem obohacujících setkání a školení akademiků a odborníků z praxe v rámci projektu. Dalším nezbytným a naléhavým směrem v rámci tématu sociální práce a spirituality a etické praxe je náročná evropská sociální realita seniorů. Suchomelová a Moya Faz shrnují důležité aspekty v kapitole IV.5. Část aplikace končí krátkým zamyšlením nad rozvojem komunity (Opatrný, IV.6), protože sociální práce není jen případovou prací nebo organizační praxí a lidé vždy patří ke komunitám, referenčním skupinám a vztahovým lokálním sociálním realitám, které je třeba integrovat do spirituálně citlivé sociální práce.
einen Leitfaden und ein Schulungsinstrument für Sozialarbeiter und andere helfende Berufe zu bieten, die sich mit Klienten1 in einem dynamischen, sozialen, ökonomischen, politischen, kulturellen und religiösen europäischen Rahmen zu Beginn des 21. Jahrhunderts befassen. Wir, die Projektpartner, leben in diesem Hier und Jetzt (in diesem Raum und dieser Zeit), unsere Erfahrungen, Forschungen und Ausbildungsfelder sind in hohem Maße von diesen Aspekten geprägt. Dieser Band ist als Open-Access-Schulungsinstrument für ein Graduierten-Niveau angelegt, in dem Lehrer und Ausbilder eine allgemeine Struktur entlang der Ausbildungsziele vorfinden (Was Sie bekommen können) mit Wissen, Fähigkeiten und Haltungen, eine kurze Einleitung in das Thema und zum Schluss Fragen zur Selbstreflexion, die als Aufgaben verwendet werden können. Eine aktualisierte Literaturliste beendet die Kapitel. Wir empfehlen, mit den Kapiteln des ersten Teils zu beginnen, die wir als notwendige Grundlage betrachten. Die anderen Kapitel können nach Interesse herangezogen werden.
Nach der Darstellung der in diesem Buch erläuterten Methoden (I.3., S.25-34) wurden die zwanzig Kapitel um vier Hauptaspekte herum gegliedert: der erste Teil mit den grundlegenden Elementen (I.1. — I.5., S.7-65), ein zweiter mit den Einsichten (II.1. — II.3., S.69-103), ein dritter mit den Überlegungen zu Spiritualität und Ethik im Blick auf unterschiedliche soziale Ebenen (III.1. — III.6., S.107-183), ein vierter Teil mit ausgewählten Anwendungsbereichen (IV.1. — IV.6., S.187-253).
Wir hoffen, dass das Buch – durch die systemische Förderung von mehr Achtsamkeit, Einsichten, Reflexionen und Verantwortung – ein nützliches Werkzeug für eine weitere Entwicklung hinsichtlich der Spiritualität und der Ethik in der Ausbildung, der Forschung und der Praxis der Sozialen Arbeit wird.
Abschließend möchten wir betonen, dass das Buch unterschiedliche Sichtweisen und Ansätze bietet. Jeder Autor ist selbst für sein(e) Kapitel verantwortlich. Es ist unsere wissenschaftliche Überzeugung, dass Pluralität und Diversität in der Wissenschaft weitere Reflexionen und Forschungen fördern.
After discussions on methods, explained in this book (I.3.), we organized the twenty chapters around four main aspects: a first part with founding elements (I.1. — I.5.), a second part with insights (II.1. — II.3.), a third part with reflections on spirituality and ethics regarding different social levels (III.1. — III.6.), and a fourth part with selected fields of application (IV.1. — IV.6.).
With the first chapter (Opatrný, I.1.), readers are placed in the context of the European situation in the new millennium with a growing religious plurality and cultural diversity. These are the result of secularization waves, the adaptations and transformations of Christendom, migration processes, economic changes, and new geopolitical constellations. The second chapter (Gehrig, I.2.) puts in the centre the core reality and reason for existence of the social work profession: the human being. To help other people professionally requires an understanding of the person, the environment, the complexity of life and a reflexive attitude and capacity to comprehend these situations, processes, and persons. The chapter opens the discussion from a Christian humanist perspective with a focus on the concept of person. The third chapter on interdisciplinarity and method (Baumann, I.3.) is like a hinge between the initial contextualization, the following insights and the rest of the book. Its more complex and theoretical orientation based on Lonergan’s model of four levels of conscious intentionality offers a holistic tool for reflection on practice by which social workers can enhance their ability to be more attentive, intelligent, reasonable, and responsible. In continuity with the chapter and its interdisciplinary orientations, Gehrig shows in I.4. how spirituality is a field for encounters between theology and social work. Insights concludes with a theoretical comparative reading on the connection of social work to related concepts of law, ethics, and religion as expressions of norms (Birher, I.5.). Social workers are aware of how normative frames influence the professional practice and situations, clients find themselves in our societies.
The second part of the book with its three chapters centres the attention on the core concepts of the topic, the founding elements. This part starts with a short explanation of the fundamental ethical and practical question of commitment to clients in social work in the context of spirituality and ethics (Opatrný, II.1.). The issue of commitment appears as a continuous element in the book and its chapters. For understanding of the concept of spirituality in this manual and for social work, chapter II.2. (Opatrný and Gehrig) delivers the necessary
301
understandings, followed by some basic ideas on social ethics addressed to the profession (Lacca, II.3.).
In the third, more extensive part of the book, readers find explanations of spirituality and ethics on different social levels in practical fields, especially the context of organizations. Baumann offers a bridging chapter between parts two and three (III.1.), where the spirituality of the clients, of social workers, and the ethos of the organizations in a secular age are connected towards a spiritually and ethically attentive, intelligent, reasonable and responsible practice. In III.2., Opatrný reflects on the practice of spiritual assessment as a tool and expression of spiritual sensitive practice in the helping professions. Readers can find here some models and practical orientations. The following chapter III.3. (Lacca), enlarges the questions related to assessment by an ethical reflection on the topic. The rest of the third part is dedicated to the organizational field and leadership. Readers will find an example with the case of ecclesial charitable organizations (III.4., Birher), where the author connects with the ideas expressed in I.5. on norms and explains them; in III.5, Blank and Šimr show the cases of a Protestant and a Catholic organization in Germany and the Czech Republic and its support for the topic of spirituality; III.6. (Baumann) finishes part three with reflections on leadership in social work related to spirituality.
The fourth part with selected fields of application shows how the topic of spirituality and ethics appears in exemplified groups and fields of reference for social work. IV.1. (Muñoz and Pereñiguez) describes for social workers the dramatic situations of refugees and migrants and the emerging spiritual questions related to it. Both authors then present in IV.2. a dialogue on how spirituality can be a part of female empowerment and an instrument for social change. In chapter IV.3. (Moya Faz and Baumann) we have included the topic of mental health, as spirituality frequently appears in psychological and health care research. Social workers have a strong professional presence in this field, too; actually, mental health is a topic in most of the training programs for social work. Youth work and spirituality in Ireland (IV.4., McManus) expresses an emerging topic and is the result of the enriching encounters and trainings of academics and practitioners in the project. Of course, the challenging European social reality of elderly people is a necessary and urging focus in the topic of social work and spirituality and an ethical practice. Suchomelová and Moya Faz summarize the important aspects in chapter IV.5. The applications part finishes with a short reflection on the community development (Opatrný), as social work is not only case work or organizational practice, and people always belong to communities, groups of reference and relational local social realities which have to be integrated in the spiritually sensitive social work.