Tin deposit in the Erzgebirge mined in the La Tene period.

Teplice 13.10.2015 Pravěká a středověká exploatace cínového ložiska z jižních svahů Krušných hor včetně jeho znázornění na lidarových mapách Prehistoric and Medieval exploitation of tin deposit on the southern slopes of the Ore Mountains including its representation on lidar maps Popis cínového ložiska využívaného od pravěku a způsob jeho těžby. Kartografické a jiné písemné záznamy o historické těžbě. Vypovídací hodnota nálezů z lokality. Zanesení nálezů a hornických památek do lidarových map. Možné souvislosti pravěkého osídlení s výskytem kasitertu v okolí vodních toků. Description tin deposits exploited since prehistoric times and the method for its extraction. Cartographic and other written records of historical mining. Informative value of finds from the site. Clogging findings and mining sites in lidar maps. Possible connection prehistoric settlement with the presence of tin around watercourses. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. druh ložiska umístění ložiska kartografické záznamy a geografické údaje exploatace území způsoby těžby odvozené z geografických záznamů pravěké artefakty evidentně sloužící k dobývání cínové rudy ostatní artefakty nalezené poblíž ložisek doba exploatace ložiska zanesení důležitých poznatků do lidarových map závěr - možné archeologické souvislosti s ložiskem 1. druh ložiska Na jižních svazích Krušných hor pod horou Pramenáč (leží na západ od ověřeného greisenového ložika Cínovec) se v minulosti vyskytovaly na cín bohaté greisenové náplavy. Greisenové žíly na povrch jižních svahů Pramenáče s největší pravděpodobností nevystupovaly. Ložiska se utvořila nejspíš prapůvodní činností současné říčky Bystřice . O tom že se v náplavech říčky Bystřice (Wistritz, Seegrund) vyskytoval kasiterit (cínová ruda) svědčí snad tento zápis “zcu dem smelczen,wen er von dem seyffen, den er yczund in der Weystricz” z roku 1488 1. Bystřice denudovala svahy pod Cínovcem a odnášela zlomky greisenových žil . Rozsah cínoveckého ložiska není přesně znám a je možné, že horizontální greisenové žíly se pod zemí rozšiřují i na pravý břeh současného toku říčky Bystřice směrem pod horu Pramenáč2 . Podle současného geografického profilu je zřejmé, že z nějakého důvodu došlo k přesměrování toku této říčky. V místě pod nadražím Dubí se říčka, která původně tekla západním směrem, náhle otáčí na jihovýchod. S největší pravděpodobností došlo v minulosti k sesuvu velké hmoty hornin z jižního svahu Pramenáče. Uvnitř tohoto sesuvu zůstala uvězněna ložiska utvořená náplavy říčky Bystřice. Obsahovala balvany a kameny s greisenovými žílami, které obsahovaly kasiterit – cínovou rudu. U paty tohoto sesuvu zůstala hluboká údolí utvořená původní polohou říčky Bystřice. Údolí jsou nezvykle krátká a přitom poměrně hluboká. Musela být vytvořena delšími a vydatnějšími toky než jimi nyní protékají. Vyjímkou je až nejzápadněji umístěné údolí potoka Bouřlivec. Tohle údolí je velmi dlouhé a tok obtéká východní svah hory Pramenáč. Nové toky vzniklé v původních údolích říčky Bystřice unášely a rozbíjely balvany a kameny na drobnější úlomky. Proto bylo možno v tocích nalézat jak křeméné drůzy s kasiteritem ( bude zdůvodněno v dalším textu) tak i samotné krystaly kasiteritu. 1) Teplitz-Schönau bis zum Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag 1929. s.299 – o.693 2) G. C. Laube, Geologie des böhmischen Erzgebirges, II. Teil, Prag 1887.s.217 2. umístění ložiska Podle výskytu pravěkých nálezů3 a vodních koryt evidentně sloužících k rýžování nerostů na svazích hor dle Agricoly4 lze jednotlivá naleziště lokalizovat do údolí těchto toků: – údolí s prameništěm bezejmeného toku poblíž Domova důchodců v Dubí – údolí Mstišovského potoka – údolí Lesního potoka – údolí Košťanského (Sviního) potoka – údolí potoka Bouřlivák V těchto údolích, která obsahují rozsáhlé oblasti se sedimenty 5, lze nalézt řadu důkazů o působení hledačů cínové rudy a horníků. 3. Kartografické záznamy a geografické údaje exploatace území Protože písemné údaje o těžbě cínu v této oblasti vesměs chybí, bylo nutno se poohlédnout o pozdějších písemných údajích, které se skrývaly zejména v kartografických dílech. Mstišovský potok, jak sám název napovídá, protéká obcí Mstišov. Na mapě 6 je uveden název Tischau. Název obce Mstišov se dá odvozovat od Mstisau, tedy Mstišův (dvůr). To ale doloženo písemně není. Odtud také může pramenit pověst, která vysvětluje dosavadní německé pojmenování Mstišova - že německé Tischau vzniklo z kamene na louce (Tisch - stůl, Aue – louka). Význam slova Tisch lze ale přeložit i jako hostina a aue není jen louka ale také poříčí 7- Rank J. 1798. Volně přeloženo Pohostinné poříčí. Pokud se zde vyskytovala cínová ruda a rýžovala se z Mstišovského potoka, nemůže být výstižnějšího německého názvu. Ve stejné obci se na mapě8 vyskytuje německý název Hernhüblhausl. Ve starých mapách byly slovem hübl označovány pahorky a kopce. Správně mělo být užíváno slovo hübel nebo hügel9 ale v mapách byl tento výraz zkracován na výraz hübl. V obci Mstišov se vyskytuje označení jakéhosi stavení Herrnhüblhausl., v plném znění Herrnhüblhauslein. A je to v místě kde se žádný vršek nevyskytuje. Význam slova hubel, (m. trog in den zinnhütten, worin beim schmelzen der 3)M. Farský – J. Waldhauser – J. Šteffl – M. Trefný, Detektorové nálezy artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. In: Archeologie ve středních Čechách Roč. 18, č. 1, 2014, s. 171–176. 4)G. Agricola, De re metallica, 1556. s.337až 339 5) https://www.academia.edu/10363841/ obr.3.1 Cínovec v Krušných horách - zdroj cínu pro středomoří? 6) Die Herschaft Toeplitz im Leutmeritzer Creisse des Königreichs Boehmen h [kartografický dokument] / c entworfen von M. A. F. Zurner ; gestochen in Amsterdam von P. Schen 1750 7) J.Rank Slovník příručný jazyka českého I německého, II.díl Německo-český 1798, 8.vydání Nakladatelství A.Haase Praha Str.661 a 63 8) II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy, mapový list W_4_II 9) J.Rank, o. c. v pozn. 7.s.353 zinnstein mit schlacken beschickt wird) nebo také hübeltrog (m. setztrog, ein ausgehauener groszer trog an dem zinnschmelzofen, mit einem haupt an einem orte, an dem andern aber offen, zum vermischen des zinnsteins mit den schlacken.) vysvětluje německá encyklopedie10. nebo též hübel (trog ist ein ausgehauener grosser trog an dem zinn ....)11- Stößel 1784 Volně přeloženo tyto výrazy označují nádrže (necky) pro míchání kasiteritu se struskou. Jednalo se o nádrže tesané z kamene. Celý význam výrazu Herrnhüblhausl. by mohl dnes znít - panské stavení s tavícími nádržemi na cín - cínová huť? Lesní potok se vyznačuje na mapách velmi neobvyklým jevem – tzv. bifurkací . Jak bude později vidět na lidarových mapách, celé okolí tohoto potoka je zbrázděno uměle vytvořenými koryty, která již v současné době neodvádějí žádnou vodu. Ale jedno z těchto koryt zůstalo funkční a způsobilo tak jev zvaný bifurkace. Obě rozvětvené větve se vlévají do Košťanského (Sviního) potoka, ale každá na jiném místě. To svědčí o značných úpravách toků ve sledované oblasti. Docházelo tu mimo jiných úprav i k budování drobných nádrží, nejspíš sloužících k zachycování sedimentů jak popisuje ve svém díle Agricola12 . Velmi dobře jsou tato vodní díla znázorněna na mapě I.vojenského(Josefského) mapování13 Košťanský (Sviní) potok protéká osadou Střelná, původně Strahl. Německé slovo Strahl má několik významů jak je zmiňováno ve starých encyklopediích DWB Grimm J.,1894.14 Podle jednoho z nich je uváděn i význam paprsek. Ve Švýcarsku a Rakousku jsou jako Strahler označováni hledači krystalů, hledali je hlavně ve vodních tocích a orientovali se různým lomem paprsku procházejícího krystalem, což způsobovalo odrazy slunečních paprsků. Tito hledači krystalů jsou zmiňováni už od dob římských Pliniem starším - Dippel L., 1862 15. A stejný výraz se používá až dodnes - Amacher P.,199516. K tomu je třeba uvést, že greisen v němž se vyskytuje i kasiterit obsahuje i řadu jiných krystalů včetně křemenů - křišťálů. Při greisenizaci dochází k tzv. prokřemenění granitů. O tom, že na březích potoka docházelo k intenzivnímu využívání náplavů k těžbě nerostů, svědčí i existence domu označovaného jako fuchswarte17.Podle encyklopedie DWB18 výraz fuchs - beim bergbau ist den fuchs mitbringen = aus der grube erz entwenden, also gleichsam den fuchs aus seinem loche heimlich fortbringen - což znamenalo vzájemné vykrádání štol a dobývek. Nad objektem, který je v současnosti označován jako Liškárna je řada drobných důlních děl. K jejich 10)J. Grimm – W. Grimm (Hg.), Deutsches Wörterbuch von Jacob und Wilhelm Grimm (1854–1961), 16 Bde. in 32 Teilbänden, Leipzig 1971. 11)Stößel , Neues und wohleingerichtetes Mineral- und Bergwerks-Lexicon, K.K. Österreich nationabibliothek, 1784 12)G. Agricola, o. c. v pozn. 4.s.318 13)I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.25 14)J. Grimm, o. c. v pozn. 10 15)L. Dippel – J. Gottlieb – A. Gurlt, Die gesammten Naturwissenschaften. Für das Verständnis weiterer Kreise und auf wissenschaftlicher Grundlage bearbeitet, Bd. 3, Essen 1877. s.36 16)P. Amacher, Strahler, Klüfte und Kristalle, Amsteg 1986. Nadpis knihy 17)II. vojenské mapování – Františkovo 1836–1852, 1: 28 800. 18)J. Grimm, o. c. v pozn. 10 hlídání nejspíš tento objekt sloužil. Potok dále protéká městem Košťany. Původní a nejstarší doložený název města Costen – Dietrich von Costen – zápis z 6. května 1394 19. Na mapách je používán výraz Cossten20, Kossten21, Kostn22. Existuje velmi podobné slovo s keltským původem - costean. V Anglii se užívá v Cornish dialektu 23. Tento jazyk označený jako keltský britanský jazyk odvozuje slovo costean takto – from cothas – to find, stean – tin or drop-tin cornish = hledání cínu nebo corninishský kapkový cín. Čte se kosten. Obdivuhodná fonetická shoda s historickým názvem města Koštany. A neexistuje jen fonetická ale i faktická shoda. Cos’ tean pits, are shallow pits to trace or find Tin, píše se v mineralogii24 a značí mělké jámy sloužící k vyhledání cínu a těch jsou v katastru města Košťany stovky. Jsou umístěny poblíž umělých koryt a sloužili ke shrnování a donášení naplavenin ze svahů hor do koryt.V Nelsonově hornickém slovníku25 jsou pod výrazem costean uvedena tato vysvětlení: A trench cut across the conjectured line of outcrop of a seam or orebody to expose the full width – příkop napříč očekávaného výchozu rudné žíly nebo žilného tělesa v celé šíři nebo The channel eroded by a flow of water to expose mineral deposits during prospecting work – kanál erodující tekoucí vodou a odhalující tak minerální žíly během prospektorské činnosti. Potok Bouřlivák obtéká západní svahy hory Pramenáč. Zajímavostí povodí tohoto potoka je skutečnost, že prameniště jednoho z jeho levostranných přítoků zásobovalo v minulosti koryta sloužící k těžbě cínu na jižních svazích Pramenáče nad osadou Střelná. Toto odklonění přítoku je zřejmé z mapy26 - dnes již tento tok neexistuje a zůstala po něm jen suchá koryta. Na východních svazích Pramenáče se v minulosti těžila cínová ruda – viz značky na Vogtově mapě 27 a také 3x označení zinnhau ve stabilním katastru28 4. způsoby těžby odvozené z geografických záznamů Jak se těžil cín je patrné z vodních děl i z názvu obcí. - název obce Strahl je pravděpodobně odvozen od činnosti jejich obyvatel 29. 19)K. Kochman, Das Stadtbuch von Dux 1389, Im Verlage des Vereines für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern mit dem Sitze in Prag, Dux1941.s.18 - o.174 20) A. F. Zürner, Die Herschaft Toeplitz im Leutmeritzer Creisse des Königreichs Boehmen, 1679–1742. 21)J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae, Augsburg 1720. 22)I. vojenské mapování – josefské 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), 1: 28 800. 23)F. W. P. Jago, The Ancient Language, and the Dialect of Cornwall, with an Enlarged Glossary of Cornish Provincial Words, 1882. s.318 24)W. Pryce, Mineralogia Cornubiensis; a Treatise on Minerals, Mines and Mining: containing the theory and natural history of strata, fissures, and lodes, London 1778.s.319 a 325 25)A. Nelson, Dictionary of Mining, New York 1965. str.109 26)I. vojenské mapování – josefské 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), 1: 28 800. 27)J. J. Vogt, Vogtova mapa Čech, 1 : 400 000, 1712. 28)Stabilní katastr, Čechy – 3408-1 Košťany – původně Kosten – mapováno 1842 29)https://www.academia.edu/10948667/ Toponomastika a přítomnost prospektorů v oblasti Krušných Hor pod Cínovcem (Zinnwald) Strahler byl hledač krystalů pomocí odrazu paprsků jak bylo vysvětleno výše. V potocích a umělých korytech byly vyhledávány greisenové drůzy obsahující spolu s křemenem i cínovou rudu. Tato činnost probíhala nejprve v původních korytech potoků, po jejich vytěžení nejspíš i v umělých korytech kam byly spolu s jemnými sedimenty shazovány i větší kameny které byly vytěženy v okolí koryt. Kameny bylo třeba rozbít aby se obnažili případné greisenové drůzy. - původní název obce Košťany – kosten – může naznačovat způsob, jak se vyhledávala ložiska s vyšší koncentrací cínové rudy pomocí pomocných prospektorských výkopů. K těmto zjištěným ložiskům se přiváděla umělá koryta s vodou, aby se vytěžený rudný se koncetrát mohl vyprat a vytěžit způsobem, popsaným Agricolou30 - existence dobývky těžené pomocí vodní eroze 31 poukazuje na používání těžby, která se užívala ve středověké Anglii 32 ale také už i Římany33 5. pravěké artefakty evidentně sloužící k dobývání cínové rudy – bronzové dlátko bylo nalezeno v jámě podobné výše popsané jako “příkop napříč očekávaného výchozu rudné žíly” 34 – železná sekerka s kruhovou tulejkou s ohledem na nálezové okolnosti 35, robustnost a pravidelné opotřebení se lze oprávněně domnívat, že byla používána obdobně, jak popisuje Agricola - hornické kopí, podobné jako používají námořníci, což je dlouhá tyč s železnou hlavou36 6. ostatní artefakty nalezené poblíž ložisek – železná sekerka s obdélnikovou tulejkou – globulární dutý závěsek – bronzový nůž vše spadající do období laténu37 7. doba exploatace ložiska – s ohledem na dataci artefaktů38 nalezených na území ložiska se dá předpokládat, že k exploataci docházelo minimálně od doby laténské. Ložisko bylo 30)G. Agricola, o. c. v pozn. 4.s.337 31)https://www.academia.edu/11474374 Hushing - medieval mining method using torrent of water in the Ore mountains 32)Bulletin of the Peak District Mines Historical Society Vol.12, No.3, Summer 1994 33)BOOK XXXIII. THE NATURAL HISTORY OF METALS, Pliny the Elder, The Natural History 34)M. Farský, o. c. v pozn. 3 35)M. Farský, o. c. v pozn. 3 36)G. Agricola, o. c. v pozn. 4.s.152 37)M. Farský, o. c. v pozn. 3 38)M. Farský, o. c. v pozn. 3 intenzivně vytěžováno minimálně do středověku, jak o tom svědčí záznam na mapě 39 a zápis40. 8. zanesení důležitých poznatků do lidarových map – Oblast Košťanského (Sviního) potoka ● - vodní díla ● - nalezené artefakty ● - drobná díla ● - prameniště ▄ - pinky ▲- jiné památky 39)J. J. Vogt, o. c. v pozn. 27 40)Teplitz-Schönau bis zum Jahre 1500, o. c. v pozn. 1 ▲- povrchové lomy – Oblast Lesního potoka ● - vodní díla ● - nalezené artefakty ▄ - dobývky a sedimentační nádrže ● - drobná díla 9. závěr - možné archeologické souvislosti s ložiskem Jižní úbočí hory Pramenáč je odvodňováno toky, které se vlévaly do potoka Bouřlivák a také do říčky Bystřice. Oba tyhle toky končí v řece Bílina. Na celém tomhle vodním systému je řada malých nádrží 41 Ještě předtím, než se tyhle dva toky vlijí do řeky Bíliny, míjí řadu archeologických nalezišť od doby mladohalštatské přes dobu laténskou až po dobu mladohradištní. Dá se předpokládat, že v tomto období se v těchto tocích daly nalézat jak celé křemenné drůzy s vrostlým kasiteritem tak i jeho jednotlivá zrnka. Na velkou vzdálenost je mohly přenést povodně. O tom jakou sílu mají rozvodněné toky nás v nedávné době mohla přesvědčit povodeň z 12. srpna 2002 na říčce Bystřice. Také v roce 1897 se při průtrži mračen voda z Bystřice vylila daleko z břehů a způsobila značné škody. Tehdy voda podemlela i tramvajovou trať z Trnovan do Dubí, takže doprava na ní byla po dobu dvou týdnů přerušena. Bystřický potok navíc přinášel nánosy sutě jak do Trnovan, tak i do lázeňského Šanova (městské čtvrtě Teplic). Podle historických svědectví byly rovněž Kamenné a Štěpánovy lázně zavaleny bahnem až do výšky dvou metrů. Bylo by dobré, podívat se na existenci těchto archeologických nalezišť z pohledu možného naklonění si božstev zajišťujících dostatek surovin, možné ochrany cínonosného povodí či vlastního rýžování nebo hledání cínových rud. Některá sídliště a jiné důležité archeologické nálezy - břehy potoka Bouřlivák Lahošťský (Duchcovský) poklad42 Hradiště u Zábrušan43 Keltské osídlení u Želének 44 Mohyla u Želének45 Prakeltská osada u Hostomic46 - břehy říčky Bystřice Řada jednotlivých nálezů z městským osídlením poničené lokality Teplice47 Keltské osídlení u Prosetic48 41)I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.25 42)J.Waldhauser, 2001, Encyklopedie Keltů v Čechách, Lahošť 43)K.Sučková, R.Abušinov, 2005Staroslovanské hrady, Slovanská hradiště v čechách, na Moravě a ve Slezku, str.336 44)P.Budínský ,1992 Archeologický výzkum v severních Čechách svazek 20, Mladohalštatský až časnělaténský sídlištní materiál z Podkrušnohoří ve sbírce Tepl. Muzea, Reg. Muzeum v Teplicích, str. 26 45)K.Sučková, R.Abušinov, 2005,o. c. v pozn.42, str.336 46)P.Budínský ,1997 Archeologický výzkum v severních Čechách, svazek 28, Výzkum prakeltské osady u Hostomic, Reg. Muzeum v Teplicích, 47)P.Budínský ,1992, o. c. v pozn.42,str. 48 48)P.Budínský ,1992, o. c. v pozn.42,str. 47 Keltské osídlení u Bystřan49 Článek byl vypracován za použití veřejně dostupných Geologických map 1 : 50 000 vydávaných Českou geologickou službou. Autor článku děkuje tímto za poskytnutou badatelskou pomoc PhDr. Jiřímu Wolfovi z Muzea města Duchcova a za poskytnutí lidarové mapy Mgr. Ondřeji Malinovi, Ph. D z NPÚ, ÚOP v Lokti Použitá literatura - Teplitz-Schönau bis zum Jahre 1500, Im Verlage des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag 1929 - G. C. Laube, Geologie des böhmischen Erzgebirges, II. Teil, Prag 1887 - M. Farský – J. Waldhauser – J. Šteffl – M. Trefný, Detektorové nálezy artefaktů z doby bronzové a železné v Krušných horách. In: Archeologie ve středních Čechách Roč. 18 - G. Agricola, De re metallica, 1556 - Die Herschaft Toeplitz im Leutmeritzer Creisse des Königreichs Boehmen h [kartografický dokument] / c entworfen von M. A. F. Zurner ; gestochen in Amsterdam von P. Schen - J.Rank Slovník příručný jazyka českého I německého, II.díl Německo-český 1798, 8.vydání Nakladatelství A.Haase Praha - II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy, mapový list W_4_II - K. Kochman, Das Stadtbuch von Dux 1389, Im Verlage des Vereines für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern mit dem Sitze in Prag, Dux1941 49)P.Budínský ,1992, o. c. v pozn.42,str. 10 - A. F. Zürner, Die Herschaft Toeplitz im Leutmeritzer Creisse des Königreichs Boehmen, 1679–1742 - J. Ch. Müller, Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae, Augsburg 1720 - I. vojenské mapování – josefské 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), 1: 28 800 - F. W. P. Jago, The Ancient Language, and the Dialect of Cornwall, with an Enlarged Glossary of Cornish Provincial Words, 1882 - W. Pryce, Mineralogia Cornubiensis; a Treatise on Minerals, Mines and Mining: containing the theory and natural history of strata, fissures, and lodes, London 1778 - A. Nelson, Dictionary of Mining, New York 1965 - J. J. Vogt, Vogtova mapa Čech, 1 : 400 000, 1712 - Stabilní katastr, Čechy – 3408-1 Košťany – původně Kosten – mapováno 1842 - Bulletin of the Peak District Mines Historical Society Vol.12, No.3, Summer 1994 - BOOK XXXIII. THE NATURAL HISTORY OF METALS, Pliny the Elder, The Natural History - J.Waldhauser, 2001, Encyklopedie Keltů v Čechách, Lahošť - K.Sučková, R.Abušinov, 2005Staroslovanské hrady, Slovanská hradiště v čechách, na Moravě a ve Slezku - P.Budínský ,1992 Archeologický výzkum v severních Čechách svazek 20, Mladohalštatský až časnělaténský sídlištní materiál z Podkrušnohoří ve sbírce Tepl. Muzea, Reg. Muzeum v Teplicích - P.Budínský ,1997 Archeologický výzkum v severních Čechách, svazek 28, Výzkum prakeltské osady u Hostomic, Reg. Muzeum v Teplicích