Academia.eduAcademia.edu

Human biomonitoring and its international significance

2020, Hygiena

Lidský biomonitoring je považován v současné době za univerzální nástroj k odhadu expozice a rizika chemických kontaminant prostředí. Jednotné postupy a doporučení pro evropské státy jsou v současné době řešeny v mezinárodním projektu European Human Biomonitoring Iniciative (HBM4EU).

HUMAN BIOMONITORING AND ITS INTERNATIONAL SIGNIFICANCE KRÁTKÁ SDĚLENÍ BIOMONITORING ČLOVĚKA A JEHO MEZINÁRODNÍ VÝZNAM MILENA ČERNÁ Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav hygieny, Praha, Česká republika Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika SOUHRN Lidský biomonitoring je považován v současné době za univerzální nástroj k odhadu expozice a rizika chemických kontaminant prostředí. Jednotné postupy a doporučení pro evropské státy jsou v současné době řešeny v mezinárodním projektu European Human Biomonitoring Iniciative (HBM4EU). Klíčová slova: biologický monitoring, rizika zdravotní, prostředí životní SUMMARY Human biomonitoring is now considered to be a universal tool to estimate exposure to and risk from chemical environmental contaminants. Uniform procedures and guidelines for European countries are currently being addressed within the international project European Human Biomonitoring Initiative (HBM4EU). Key words: human biomonitoring, health risks, environment https://doi.org/10.21101/hygiena.a1767 kých toxikantů a jejich cestě vstupu do organismu. Propojení údajů biomonitoringu člověka a environmentálního monitoringu je proto důležité pro zmapování celkové situace znečištění prostředí a odhadu zátěže populace a zdravotních dopadů. Na základě těchto informací lze pak určit reálné zdravotní riziko a stanovit regulační postupy pro jeho snížení či odstranění na lokální, národní i mezinárodní úrovni (2). HBM4EU nepatří mezi klasické vědecké projekty. Propojuje vědu, politiku a partnerství všech evropských států, které jsou v této iniciativě zapojeny ve formě sítě zahrnující 115 partnerských organizací z 26 evropských států soustředěných v Národních centrech. České národní centrum řídí prof. Jana Klánová z Masarykovy Univerzity v Brně. V průběhu let řešení se začlenily do řešitelského týmu další evropské státy a další odborné a vědecké instituce včetně Státního zdravotního ústavu v Praze; v projektu využijí svých znalostí a zkušeností a budou je dále rozvíjet k ochraně populačního zdraví ve svých zemích. Základním cílem projektu HBM4EU je harmonizace postupů a nástrojů na evropské úrovni, což umožní dosažení porovnatelných výsledků v rámci Evropy i s daty produkovanými na jiných kontinentech a charakterizujícími expozici a zdravotní rizika populace celosvětově. Motivací projektu je chemická bezpečnost nejen pro současnou populaci, ale především pro další generace. HYGIENA § 2020 § 65(3) § 123–124 Když jsme v časopise Hygiena v roce 2013 informovali čtenáře o rozvíjejících se mezinárodních konsekvencích biomonitoringu člověka jako nástroje veřejného zdraví, nebylo ještě o novém evropském projektu s akronymem HBM4EU (European Human Biomonitoring Iniciative) známo prakticky nic. Je obdivuhodné, do jaké šíře i hloubky se tento projekt rozvíjel v průběhu 5 let jeho trvání. HBM4EU Iniciativa byla zahájena v prosinci 2016 za spolupráce 26 evropských zemí (včetně České republiky), Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské komise. Projekt je plánován na 5 let (do roku 2021) a je spolufinancován v rámci Horizon 2020. Biomonitoring člověka je metodický nástroj používaný dlouhodobě v oblasti veřejného zdraví (1). Je zaměřen na sledování expozice běžné populace chemickým toxickým látkám ze všech složek prostředí prostřednictvím jejich detekce a kvantifikace v tělních tekutinách a tkáních člověka. Výsledky tedy poskytují důkaz, že sledovaná noxa překonala zevní bariéry, vstoupila do organismu a má šanci působit nežádoucím účinkem v jeho cílových místech. Tento přístup znamenal významný posun poznání od expozice chemickým látkám k jejich nežádoucím účinkům. Upřesňuje jak odhad expozice, tak i účinku, je tedy nezbytný pro hodnocení zdravotních rizik pro populaci a pro řízení zdravotních rizik. Na druhé straně neinformuje o zdrojích těchto chemic- 123 KRÁTKÁ SDĚLENÍ Tab. 1: Seznam prioritních (emergentních) látek sledovaných v rámci HBM4EU Látky první prioritní skupiny Látky druhé prioritní skupiny Ftaláty* Arsen a jeho sloučeniny MOCA Anlliny Aprotická rozpouštědla Polyaromatické uhlovodíky Akrylamid Zpomalovače hoření* Diisokyanáty Kadmium* Olovo a jeho sloučeniny* Chrom Rtuť a její organické sloučeniny* Bisfenol A* Mykotoxiny Perfluorované látky* Pesticidy Benzofenony (UV filtry) HYGIENA § 2020 § 65(3) *Látky sledované v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva 124 Vzhledem k tomu, že přibývá nově syntetizovaných a v praxi stále víc používaných chemických látek, v rámci HBM4EU byly stanoveny dvě skupiny prioritních látek (tzv. emergentní látky – viz tabulka 1), o kterých není zatím k dispozici dostatek toxikologicky relevantních dat z hlediska jejich výskytu a ovlivnění veřejného zdraví. Některé z nich jsou monitorovány i v České republice v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k prostředí řízeném Státním zdravotním ústavem (3) – tabulka 1. Data získaná v projektu HBM4EU budou využita pro formulaci a směrování evropské politiky v oblasti rizika chemických látek v prostředí (úprava legislativy, zákazy, nahrazování méně škodlivými substancemi, snížení limitních hodnot, intervence, doporučení, zdravotní výchova apod.) jednotným způsobem. Poznatky získané v tomto projektu tak představují určité přemostění mezi vědou a politikou. Dalším cílem HBM4EU je provázanost a upřesnění vztahů mezi zevní expozicí (přítomnost chemických látek ve složkách prostředí – ovzduší, voda, potraviny, výrobky a předměty běžné spotřeby) a interní expozicí zjišťovanou biomonitoringem člověka, což umožňuje lépe se zaměřit na expoziční zdroje, expoziční cesty a jejich regulaci s přihlédnutím ke zvýšeně vnímavým populačním skupinám. Určení expozice je pak nezbytné propojit se sledováním zdravotního stavu populace. Dlouhodobá expozice, byť i nízkým koncentracím chemických nox z prostředí, se může na populačním zdraví projevit především (a) genotoxickými a karcinogenními účinky, (b) neurotoxicitou, poruchami chování a sníženou schopností učení u dětí, zejména pokud k expozici dochází již v průběhu embryonálního vývoje, (c) poruchami reprodukce a (d) hormonální nerovnováhou (endokrinní disruptory). Propojení expozičních dat s údaji o zdravotním stavu představuje další důležitou cestu tohoto projektu. Výsledky tohoto projektu budou využity politiky pro upřesnění odhadu zdravotních rizik a pro řízení rizika na úrovni poznatků založených na vědeckém důkazu (4). Velký a stále nevyřešený problém současné doby představuje multifaktoriální expozice komplexním směsím, tzv. koktejlům chemických látek, které se ve složkách prostředí vyskytují simultánně a jejichž nežádoucí zdravotní účinek se zákonitě liší od účinku jednotlivých chemických látek. Tato problematika představuje výzvu pro další období. V letošním roce (2020) řešení projektu kulminuje a skončí, přes určité problémy způsobené koronavirovým zpožděním, v prosinci 2021. Celý projekt je velmi ambiciózní a je zřejmé, že se nepodaří vyřešit všechny úkoly, které byly v projektu vytyčeny. Další výzkumné a inovační aktivity jsou proto již připravovány Evropskou komisí v rámci Horizon Europe a za podpory relevantních evropských agentur životního prostředí pod akronymem PARC (Partnership for the Assessment of Risks of Chemicals). Předpokládá se, že tento návazný program bude zahájen v roce 2022 a potrvá 7 let. Poděkování: Podpořeno projektem UK PROGRES Q16, Environmentální výzkum. Střet zájmů: žádný. LITERATURA 1. Angerer J, Aylward LL, Hays SM, Heinzow B, Wilhelm M. Human biomonitoring assessment values: approaches and data requirements. Int J Hyg Environ Health. 2011 Sep;214(5):34860. 2. Černá M, Krsková A, Očadlíková D, Forysová K, Kubínová R. Humánní biomonitoring a jeho vývoj z národního i mezinárodního hlediska. Hygiena. 2013;58(1):29-32. 3. Černá M, Puklová V, Hanzlíková L, Sochorová L, Kubínová R. 25 years of HBM in the Czech Republic. Int J Hyg Environ Health. 2017 Mar;220(2 Pt A):3-5. 4. Louro H, Heinälä M, Bessems J, Buekers J, Vermeire T, Woutersen M, et al. Human biomonitoring in health risk assessment in Europe: current practices and recommendations for the future. Int J Hyg Environ Health. 2019 Jun;222(5):727-37. Došlo do redakce: 6. 8. 2020 Přijato k tisku: 10. 8. 2020 Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. Ústav hygieny 3. LF UK Ruská 87 100 00 Praha 10 Česká republika E-mail: milena.cerna@lf3.cuni.cz