Pinned
Vážení a milí, s @vase-oddana-ruzenka spouštíme
v podobě Discord serveru. Zájemci o členství nechť využijí tento odkaz:
Máte neznámé filmy? A můžeme je vidět?
Aneb když nechcete být sami ve fandomu obskurního filmu
@vase-oddana-ruzenka / vase-oddana-ruzenka.tumblr.com
Pinned
Vážení a milí, s @vase-oddana-ruzenka spouštíme
v podobě Discord serveru. Zájemci o členství nechť využijí tento odkaz:
Máte neznámé filmy? A můžeme je vidět?
Aneb když nechcete být sami ve fandomu obskurního filmu
Okay, you need to make sure you play this game at some point. Maybe not today or anything, because you’ll need about thirty minutes and a serious willingness to understand how it works, but - it’s so worth it. It’s basically an answer to our occasional frustration - why do assholes always come out on top? - and the beautiful thing about it is that not only does it explain how that happens, but also how we can change it.
“In the short run, the game defines the players. But in the long run, it’s us players who define the game.”
This is fascinating if you’re into math or sociology or computer programming or all of the above.
Everyone, everywhere, without exception, should play this thing through.
Don’t check just this - check out all of Nicky Case’s work. They’re a brilliant creator and I heavily recommend checking out at least one of their projects. Their website can be found here.
Parable of the Polygons - an interactive experiment that shows how tiny individual biases can collectively cause segregation on a massive scale.
To Build a Better Ballot - an interactive experiment that shows the alternatives to the voting systems we currently use and how they can be more representative and democratic, along with their faults.
Coming Out Simulator - a short interactive story/novel about coming out, based off of Case’s own experiences. Not one I’ve played myself but still one I can recommend.
Loopy - a very simple but useful tool to show how systems interact with each other and how things can self-propagate.
We Become What We Behold - “ a game about news cycles, vicious cycles, infinite cycles.“ A short five-minute game about news and media. Warnings for violence, blood, death and stress.
OH MY GOD THIS IS FRICKING AMAIZNG WOW WOW WOW WOW YESSSSSSSSSSSSSSSSSSS YES INTELLECT
I know this was probably normal back then but let me declare this as a gay ass behavior for fun
I was reading the reviews of a gay ass book called “Aleš a Jirásek: listy dvou přátel”
And there is a review where they quoted one of the Jirásek’s letters to Aleš
Gay ass behavior
tbh I genuinely have no idea if this was normal back then or not (1. We kiss far less often than Europeans so I can’t really tell and 2. I learned from my experience that we can never assume what was normal in the past) but people are telling me this is just gay. Good for him I think
I bought the gay ass book and it’s being shipped out
Fvcking big
And they were penpals!
Moje domněnka toho, že důchodci by měli být kvalifikováni jako samostatný druh, se opět potvrdila.
Čekal jsem si tak pěkně na autobus (byl jsem tam první, protože přesedám, a na druhý spoj čekám tak půl hodiny). Autobus dojel o trochu dřív, tak beru batoh, zetku a nastupuji. Nutno říci že už v této chvíli jsem za sebou slyšel dvě postarší paní, jedna se ptala, jestli si nechcou jít stoupnout do řady padesáti lidí, která se tam zatím stihla nashromáždit, ale druhá jí na to odpověděla něco ve smyslu ,, Ale Alenko, já vždycky předběhnu ty mladé, dělám to tak už osm let."
No, v té chvíli mě ještě nenapadlo, že podobnou techniku používá i při vybírání sedadel.
Nastoupil jsem a sedl na předposlední sedadlo vzadu, nasadil sluchátka a otevřel knížku. Pouze o cca tři minuty později jsem byl nemile vyrušen již výše zmíněnou kamarádkou paní Alenky, která nade mnou stála a ťukala mi na rameno.
Když jsem si sundala sluchátka, okamžitě spustila, jestli bych ji nepustil sednout. Rozhlédl jsem se po autobuse a zjistil jsem, že je obsazených max. šest sedadel, tak jsem na to tak nenápadně poukázal a dodal jsem, že mě bolí noha (mívám v ní občas křeče).
V této chvíli jsem ale paní asi velmi urazil, protože na mně začala skoro křičet, že nemám úctu ke starším a je mojí povinností pustit staršího sednout za jakékoliv situace a jestli náhodou nejsem nějaký mladý na to, aby mě něco bolelo.
Tímto mě dost vyděsila, a tak jsem si posbíral věci a přesunul se o pár sedadel dál, zatímco mě paní s velice zhnuseným výrazem pozorovala.
Nakonec, když si k ní o pár zastávek dál přisedla další babča, tak jí přes celý autobus začala vykládat o tom, jak je dnešní generace zkažená, jak jsem byl strašně drzý, jak ona by si to za jejich mladých let nikdy nedovolila atd.
Chtěl bych jen dodat, že souhlasím s tím, že by se starší měli nechávat sednout, ale měli by zároveň začít chápat, že i naše ,, zkažená generace" má nárok na sezení ( zejména pokud je celý autobus volný) a překvapivě i člověka pod šedesát může něco bolet.
Turistický titulek:
češi: tvl, to musí být smrad, a toho pylu ...