Adolf Kašpar
Adolf Kašpar (27. prosince 1877 Bludov[1] – 29. června 1934 Železná Ruda[2]) byl český malíř a ilustrátor. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Jiráskově Filosofské historii a dalším dílům české i světové literatury.
| Adolf Kašpar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. prosince 1877 Bludov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. června 1934 (ve věku 56 let) Železná Ruda  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, ilustrátor a grafik |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Bludově v rodině kupce Jana Kašpara a jeho manželky Terezie, rozené Jílkové z Moravičan.[1] Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1888 otcův obchod vyhořel a rodina se přestěhovala do Olomouce.[3][4] Navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav. Tam si povšimli jeho výtvarného nadání, které mu po rozchodu rodičů pomáhalo získat prostředky na obživu a podporovat nemocnou matku (zemřela v roce 1897).[5] Přivydělával si kreslením zkamenělin a květin pro místní vědecké pracovníky. Kašparovy kresby zaujaly olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra, který v roce 1899 vydal první publikaci s jeho ilustracemi, baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská.[3][4]. Stal se Kašparovým rádcem a mecenášem, na jeho přímluvu byl přijat na malířskou akademii v Praze a zajistil mu bydlení u své sestry na Kampě. Spolupráce s Prombergrem trvala až do začátku první světové války. Kašpar vytvořil stovky kreseb pro jeho lidové kalendáře, knížky či barevné pohlednice. Procestovali spolu Slovensko a v roce 1906 i severní Itálii.[3]
Kašpar studoval ve speciální třídě Maxe Pirnera a v roce 1901 byl vyzván, aby vytvořil ilustrace pro připravované reprezentační vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové. Pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v roce 1903 lze pokládat za významný mezník ve vývoji moderní české ilustrace. Kniha měla obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem.[4] Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes.[3][5]
Ilustrace k Jiráskově Filozofské historii (1905), kterým předcházela opět důkladná příprava přímo na místě, mu přinesly zakázky na výzdobu jeho dalších děl (F. L. Věk 1911, U nás 1922, Temno 1923, Bratrstvo 1928). Ilustracemi doplnil i další historické romány, např. Mistr Kampanus Zikmunda Wintra (1925) a díla dalších českých spisovatelů. Mezi nimi důležité místo zaujímal K. V. Rais, kterému v letech 1924 až 1931 postupně ilustroval osm románů.[3]
Kromě kreseb se Kašpar věnoval také grafice a malbě, zkoušel různé výtvarné techniky (lepty, litografie, akvatinty, olejomalbu, akvarely). V roce 1907 absolvoval studijní pobyty na soukromé grafické škole v Mnichově a v Paříži, kde navštěvoval muzea a galerie.
V roce 1907 se Kašpar oženil s dcerou své bytné Jitkou Řepkovou (1884–1972)[2] a svatební cestu strávili v Benátkách a Dalmácii.[5] O rok později se vydal na poslední zahraniční cestu na národopisné slavnosti do Tyrolska a Solnohradska. Roku 1908 se narodila dcera Jitka.[5]
Během první světové války působil jako malíř u zeměbraneckého pluku v Olomouci a mezitím provázel architekta Jurkoviče při práci na hřbitovech v Haliči.[3][5]
Adolf Kašpar bydlel s rodinou v Praze na Kampě, ale celý život se rád vracel na Moravu, do svého rodného kraje. V roce 1910 poprvé navštívil městečko Loštice, kde se mu zalíbilo natolik, že si tam nechal postavit dům s ateliérem a až do roku 1931 tam s rodinou trávil letní měsíce.[4][5] Oblíbil si také Rusavu v Hostýnských vrších, kde si v roce 1932 nechal postavit roubenou chalupu. Z pobytů na cestách a v přírodě se dochovalo množství akvarelů, ale také ilustrace v místopisných knihách (Rusava – život valašské dědiny, Paměti obce Bludova).
V roce 1934 při svém pobytu na Chodsku, kde sbíral materiál k ilustraci knihy J. Š. Baara, zemřel náhle na mrtvici během výletu k Čertovu jezeru.[3] Je pochován na vyšehradském hřbitově v Praze (hrob 10A-3).
Tvorba
editovatAdolf Kašpar je známý především jako ilustrátor. Během svého života vytvořil více než tři tisíce knižních ilustrací, množství kreseb pro lidové kalendáře a časopisy, desítky návrhů knižních obálek, pohlednic, plakátů a diplomů. Vždy se pečlivě připravoval, seznamoval se s reáliemi, studoval prostředí, místní obyvatele a jejich oblečení i předměty denní potřeby. Zhotovoval si náčrty, podle nichž pak tvořil definitivní ilustrace. Používal techniku perokresby, kresbu tuší nebo tužkou, akvarel.
V jeho volné malířské tvorbě převládají akvarely, jichž se dochovalo několik set. Většinou je maloval v přírodě, která byla spolu s krajinou jeho hlavním inspiračním zdrojem. Vznikaly na procházkách a výletech v okolí Loštic, Rusavy nebo zpočátku i na cestách po Slovensku, Itálii, Rakousku či Dalmácii. Zanechal také čtyřicet olejomaleb, které pocházejí z období 1902–1906. Jako malíř nikdy samostatně nevystavoval.
S oblibou se věnoval grafice, zejména technice leptu a litografii. Dochovalo se asi 150 grafických listů s různými náměty (loutkové divadlo, pražská zákoutí, figury). Specifické jsou grafické listy z období jeho vojenské služby během první světové války, např. Loučení s vojákem (1916), U odvodů (1915), Vojenské skladiště (1915), Vojenský tábor na Maguře (1917) a další.[5]
Galerie
editovat-
Ilustrace "Babička" vydání 1924 -
Ilustrace "Babička" vydání 1924 -
Ilustrace "Babička" vydání 1924 -
Ilustrace "Babička" vydání 1924 -
Adolf Kašpar – Pohled na Brannou -
Adolf Kašpar – Jedna z ilustrací k Babičce od Boženy Němcové (kol. 1903) -
Adolf Kašpar – Na cestě k Horansku (1929) -
Adolf Kašpar – Pouť na Svatém Kopečku (1909) -
Adolf Kašpar – Ilustrace -
Adolf Kašpar – Ilustrace k dílu A. Jiráska „Bratrstvo I.“
Zajímavosti
editovatRoubená vila (č. p. 190) Adolfa Kašpara z roku 1932 v obci Rusava patří mezi nemovité kulturní památky.[6]
V 60. letech 20. století byl v Kašparově domě v Lošticích zřízen umělcův památník se stálou výstavou malířovy tvorby.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Matrika zemřelých, Klatovy okr. úř./Železná Ruda 1926-1938, snímek 20 [online]. Porta fontium [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g CODR, Milan; BLAHOTA, Jiří. Přemožitelé času sv. 19. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Adolf Kašpar, s. 113–117.
- ↑ a b c d Obec Bludov - Adolf Kašpar. www.bludov.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04.
- ↑ a b c d e f g NOVÁKOVÁ, Libuše. Profil českého malíře, ilustrátora a grafika Adolfa Kašpara [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, 2017 [cit. 2020-07-04]. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ ADMINISTRÁTOR. Muzeum Šumperk. Kallyas [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SCHEYBAL, Josef Václav. Adolf Kašpar: Život a dílo. Praha: SNKLHU, 1957. 205 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Kašpar na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Kašpar
- Digitalizovaná díla Adolfa Kašpara v České digitální knihovně
- Medailon Adolfa Kašpara na stránkách obce Bludov
- Památník Adolfa Kašpara v Lošticích
- Adolf Kašpar v informačním systému abART
