Wikipedie

Palermo

hlavní město italského autonomního regionu Sicílie
O čtvrti v Buenos Aires pojednává článek Palermo (Buenos Aires).

Palermo (sicilsky Palermu) je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a Metropolitního města Palermo. Konurbace kolem Palerma má okolo miliónu obyvatel. Průměrná nadmořská výška je asi 1 m. K 31. srpnu 2020 bylo na území města registrováno 642 809 obyvatel.[1]

Palermo
Palermo – znak
znak
Palermo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice38°7′ s. š., 13°22′ v. d.
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionSicílie
Metropolitní městoPalermo
Palermo
Palermo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha158 km²
Počet obyvatel642 809 (31. srpen 2020)
Hustota zalidnění4 068,4 obyv./km²
Správa
StarostaRoberto Lagalla (UDC, od r. 2022)
Oficiální webwww.comune.palermo.it
Telefonní předvolba+91
PSČ90121–90151
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Porta Nuova

Rozlehlé město leží v uměle zavlažované nížině Conca ď Oro (Zlatá mušle), lemované pahorky. Pro historické jádro je typická kombinace normanské a orientální architektury, baroka, historických zahrad a parků.

Historie

editovat

Město založili v 7. století př. n. l. Féničané jako obchodní překladiště, později zde Řekové vybudovali přístav s názvem Panormos (v překladu značí „přístav pro všechny“).[2] V roce 254 př. n. l. dobyli město Římané, před tím zde pobývali Kartáginci. Po zániku římské říše Palermo převzali Vandalové, následně Ostrogóti, v roce 535 se stalo součástí Byzantské říše. V té době obyvatelstvo Palerma tvořili především Římané, Řekové a Kartáginci. V roce 831 dobyli město Arabové. V této době žilo ve městě okolo 300 000 obyvatel. V roce 1072 získali Palermo Normané. Roger I. vybudoval přepychový královský palác s proslulou Capellou Palatinou a v letech 1184 až 1185 zde byla znovuvybudována katedrála. Za normanské nadvlády zažilo město období největšího rozkvětu. Ve městě žili v toleranci Arabové, Byzantinci i Židé. Po vymření normanské dynastie v roce 1194 přešla vláda do rukou Štaufů, po nich v roce 1266 získali město Anjouovci. Jejich nadvláda skončila v roce 1282 lidovým povstáním nazývaným sicilské nešpory. Palermo a celou Sicílii následně ovládli Aragonci. Spravovali ji prostřednictvím místokrálů. V 18. století se Palermo dostalo pod nadvládu Neapole a následně Bourbonů. V roce 1860 město obsadil Garibaldi a od roku 1861 se stalo součástí Italského království a následně Itálie. Od roku 2015 je město zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Město, památky a zajímavosti

editovat
  • K památkám patří kostel San Giovanni degli Eremiti s pěti orientálními kupolemi, mešitou a jedinečnou křížovou chodbou.
  • Na náměstí Piazza Indipendenza (severozápadně) se nachází Palazzo Reale neboli Palazzo dei Normanni, ve kterém má své sídlo regionální vláda a také Muzeum astronomie. Původní arabskou stavbu Normané rozšířili a učinili ji centrem své moci. Uvnitř se nachází sál Sala di Ruggero a kaple Cappella Palatina. K výzdobě byl použit mramor, zlato, dřevo i sklo – k vidění jsou mozaiky s přírodní tematikou i mozaikové podlahy, mramor inkrustovaný zlatem i intarzovaný, dřevěné arabské řezby na stropě, velikonoční svícen či mozaikové kazatelny. Největší Zlatá mozaika zobrazuje byzantského Pantokratora, Krista Všemohoucího.
  • Na náměstí Piazza Cattedrale stojí katedrála Santa Vergine Maria Assunta, kterou postavili v 2. polovině 12. století Normané na místě arabské mešity (která byla přestavěna z křesťanského kostela). V exteriéru se mísí gotika s islámskými a katalánskými prvky, interiér je neoklasicistní. Většinu skulptur vytvořil Antonello Gagini. V pravé kapli se nachází šest královských hrobek i porfyrový náhrobek Friedricha II.
  • Chrámový poklad obsahuje náčiní, mešní roucha a šperky, nejcennější je zlatý diadém zdobený perlami a drahokamy, vyzdvižený v 18. století z hrobky Constanze Aragonské, choti císaře Friedricha II.
  • V korunovační lóži (Loggia della Incoronazione) vlevo od katedry se po korunovaci ukazovali lidu normanští králové. Naproti stojí Palazzo Arcivescovile z 15. století s muzeem a obrazárnou.
  • Východně odtud se nachází nejstarší jezuitský chrám na Sicílii Il Gesu (1564-1633), který je ukázkou sicilského baroka. V interiéru se střídají mramorové intarzie a řezby se štukovou výzdobou. Dále následuje normanský kostel San Salvatore s bohatou vnitřní výzdobou a opodál stojí barokní palác Belmonte Riso a jezuitská kolej z 2. poloviny 16. století, dnešní Národní knihovna.
  • Křižovatka hlavních ulic Corso V. Emanuele a Via Maqueda vytváří na náměstí Quattro Canti střed starého města. Sloupová bazilika San Giuseppe dei Teatini obsahuje barokní výzdobu: mramor inkrustovaný zlaceným bronzem, dvě velké křtitelnice podpírané anděly, kříž ze slonoviny a achátů nad hlavním oltářem a klenbu zdobenou freskami.
  • Poblíž ulice Via Cavour se nachází Museo Archeologico. V jeho sbírkách je zastoupena prehistorie, období Etrusků i klasická antika, k exponátům se řadí reliéfy a další památky ze Selinunte (4. století př. n. l.). Nedaleko odtud stojí Oratorio di Santa Zita se štukovou výzdobou G. Serpotta, připomínající námořní bitvu křesťanů proti Turkům u Lepanta.
  • Silnice stoupající na Monte Pellegrino (600 m) vede k jeskyni přeměněné v kapli. Podle pověsti zde žila svatá Rozálie jako kajícnice až do své smrti v roce 1166. Protože její zjevení o 500 let později údajně zahnalo na ústup epidemii moru, byla Rozálie prohlášena za svatou a stala se patronkou města. Každoročně je u kaple oslavována velkým procesím.
 
Capella Palatina
  • Museo delle Marionette (u exotického Garibaldiho parku) vystavuje více než 3000 loutek ze všech koutů světa, vyrobených z nejrůznějších materiálů, například loutky stínového divadla (Indie, Thajsko), pergamenové (Japonsko, Kambodža) nebo loutky na hůlkách (Mali).
  • Poblíž se nalézá rovněž Palazzo Chiaramonte ze 14. století, jakýsi stavební vzor pro celou Sicílii. V nedalekém Palazzo Abatelis z 15. století je k vidění obraz Zvěstování (Antonello da Messina) a vzácná freska Triumf smrti o rozměrech 600x642 cm.
  • Zahrada Orto botanico východně od železničního nádraží na ploše 10 ha představuje zástupce vegetačních oblastí celého světa.
  • Při svátku U fistinu di santa Rosalia v polovině července si obyvatelé připomínají průvodem a ohňostrojem na moři patronku města sv. Rozálii. Od roku 1906 se zde pořádá automobilový závod Targa Florio, v říjnu jezdecký Pohár šampionů a v listopadu světový pohár šermířů Trofeo Trinacria.
  • O Velikonocích se slaví svátky se starými pohanskými zvyky – jižně od Palerma se v obci Prizzi pořádá Tanec s ďábly (Ballo dei diavoli). Jejich masky jsou ohyzdné a strašidelné, původně měly vyvolávat zlobu mrtvých. Večer za svitu svící recitují herci Inferno z Dantovy Božské komedie.
  • V moři severně od Palerma se nachází ostrov Ustica (9 km2) s jeskyněmi, plážemi a průzračným mořem.
  • V Bagherii (15 km od Palerma) se na Piazza Garibaldi nachází Villa Palagonia z počátku 18. století s kamennými karikaturami a podivnými figurami na obvodových zdech a dále Villa Valguarnera (Cattolica). Jižně leží Altavilla Mílicia, kde mají v muzeu kolem 400 kuriózně namalovaných krabiček od sardinek.

Vývoj počtu obyvatel

editovat
 
San Giovanni degli Eremiti

Počet obyvatel

Fotbalové kluby

editovat

Slavní rodáci

editovat

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Bilancio demografico anno 2020 (dati provvisori) Comune: Palermo [online]. Roma: ISTAT, 2020 [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. (italsky) 
  2. ↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3. S. 678.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Palermo&oldid=24249181“