Velíz

Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Skrovný archeologický průzkum zde potvrdil nález výšinného sídliště nebo hradiště. Dnes na jeho vrcholu stojí kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.

Velíz
Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízi
Vrchol	595 m n. m.
Seznamy	Hory Křivoklátské vrchoviny
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Křivoklátská vrchovina
Souřadnice	49°56′43″ s. š., 13°53′19″ v. d.
Velíz
Hornina	křemenec
Povodí	Berounka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňována jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízí k okresu Beroun.

Historie

Podle Kosmovy Kroniky české přivedli asi v roce 1003 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, připoutali k zemi a přes jeho nahé tělo za posměšků přeskakovali na koních. Byl zachráněn svou družinou, pro kterou do Prahy doběhl Jaromírův služebník Dovora (či Hovora), a která polomrtvého Jaromíra dopravila na Vyšehrad.

Na paměť své záchrany údajně nechal kníže Jaromír postavit na Velízi kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek v roce 1425 vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn. Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.

Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.

Geomorfologické zařazení

Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.

Galerie

• 
  Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov
• 
  Portál kostela na Velízi
• 
  Moderní idol slovanského boha Velese na Velízi

Odkazy

Literatura

• Břetislav Balatka; Jan Kalvoda. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6. 
• Michal Lutovský. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3. 
• Kateřina Sučková; Roman Abušinov. Staročeské hrady, Slovanská hradiště v Čechách. 1. vyd. Příbram: Kateřina Sučková, 2003. 240 s. (Kamenný klíč). ISBN 80-902348-9-5. 

Související články

• Výšinné neopevněné sídliště Velíz

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velíz na Wikimedia Commons
• Velis ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Autoritní data	Biblio: f0f7e7b9-1bd3-4513-b851-1ad0459f5346 NKC: ge192226 VIAF: 244757676