Přeskočit na obsah

Alessandro Altobelli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alessandro Altobelli
Osobní informace
Datum narození28. listopadu 1955 (68 let)
Místo narozeníSonnino, Itálie Itálie
Výška181 cm
Hmotnost73 kg
PřezdívkaSpillo (jehla)[1]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby
19??–1973 Latina
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1973–1974
1974–1977
1977–1988
1988–1989
1989–1990
Latina
Brescia
Inter
Juventus
Brescia
02800(7)
0760(26)
3170(128)
02000(4)
03200(7)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1979–1980
1980
1980–1988
Itálie Itálie U21
Itálie Itálie (Olympijská)
Itálie Itálie
00200(2)
00300(3)
0610(25)
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 1982 Itálie
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 1988 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1979/80 Inter
Další informace
Povolánífotbalista
DětiMattia Altobelli
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alessandro Altobelli (* 28. listopadu 1955, Sonnino, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník.

Je považováán za jednoho z nejlepších italských útočníků po 2. sv. válce. Po ikoně Nerazzurri Meazzy (284 branek) je druhý nejlepší střelec (209 branek). Vyhrál jeden titul (1979/80) a dva italské poháry (1977/78, 1981/82).

S italskou reprezentací vyhrál mistrovství světa ve Španělsku roku 1982[2] a získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy roku 1988[3]. Zúčastnil se též Eura 1980 (kde Italové skončili čtvrtí)[4] a světového šampionátu 1986[5] Celkem za národní tým odehrál 61 utkání a vstřelil 25 gólů.[6]

Je nejlepším italským střelcem v poháru UEFA (25 branek).[7]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Fotbal začal hrát v mládežnickém sektoru v Latině, kde si odbyl premiéru za dospělé v roce 1973. Po odehrané jedné sezony jej koupila Brescia, která hrála druhou ligu. V Brescii hrál tři roky a celkem vstřelil 29 branek z 84 utkání.

V roce 1977 podepsal smlouvu z Interem se kterým zůstal spjat 11 let. S klubem získal titul v sezoně 1979/80 a dva italské poháry (1977/78, 1981/82). Stal se nejlepší střelcem poháru PVP (1978/79 - 7branek) a také v italském poháru (1981/82 - 9 branek). V lize se mu střelecky nejlépe dařilo v sezoně 1984/85 - 17 branek (2. místo). Po konfliktu s trenérem Giovanni Trapattonim[8] v roce 1988, se rozhodl raději odejít. Celkem za Nerazzurri odehrál 466 utkání a vstřelil 209 branek.

Jako velká posila byl představen v Juventusu.[9] Jenže kvůli zranění se představí celkem do 34 utkání a vstřelí 15 branek.[10] V lize skončil s klubem na 4. místě a tak byl po sezoně propuštěn. Sezonu 1989/90 odehrál v Brescii a po sezoně se rozhodl ukončit kariéru.[11]

Po kariéře

[editovat | editovat zdroj]

Po fotbalové kariéře byl v letech 19951998 sportovním manažerem Padovy. Poté působil v Interu jako pozorovatel. Věnoval se i plážovém fotbalu. Byl nejlepším střelcem na MS v letech 1995 a 1996 - bronz. Od roku 1991 se věnuje i politice a od roku 2000 moderuje v televizi.

Hráčská statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1973/74 Latina Serie C 28 7 IP 0 0 - 0 0 28 7
1974/75 Brescia Serie B 16 2 IP 1 0 - 0 0 17 2
1975/76 Serie B 26 11 IP 4 0 - 0 0 30 11
1976/77 Serie B 34 13 IP 3 3 - 0 0 37 16
1977/78 Inter Serie A 28 10 IP 10 4 UEFA 2 0 40 14
1978/79 Serie A 29 11 IP 2 1 PVP 6 7 37 19
1979/80 Serie A 29 15 IP 5 4 UEFA 4 3 38 22
1980/81 Serie A 29 12 IP 4 1 PMEZ 8 4 41 17
1981/82 Serie A 29 9 IP 9 9 UEFA 4 3 42 21
1982/83 Serie A 30 15 IP 11 4 PVP 5 3 46 22
1983/84 Serie A 28 10 IP 5 3 UEFA 6 2 39 15
1984/85 Serie A 30 17 IP 11 6 UEFA 10 2 51 25
1985/86 Serie A 29 9 IP 6 4 UEFA 10 6 45 19
1986/87 Serie A 28 11 IP 7 5 UEFA 8 3 43 19
1987/88 Serie A 28 9 IP 10 5 UEFA 6 2 44 16
1988/89 Juventus Serie A 20 4 IP 6 7 UEFA 8 4 34 15
1989/90 Brescia Serie B 32 7 IP 1 0 - 0 0 33 7
Celkem 473 172 - 95 56 - 77 39 645 267

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 61 utkání a vstřelil 25 branek. První utkání odehrál na ME 1980 18. června 1980 proti Belgie (0:0).[12] Zúčastnil se MS 1982. Zasáhl sice jen do tří utkání jako náhradník, ale ve finále vystřídal již v 8. minutě zraněného Grazianiho a vstřelil branku. Domů si odvezl zlatou medaili. Byl i na MS 1986, kde odehrál všechna utkání, při kterým vstřelil celkem 4 branky. Poté se stal i kapitánem v sedmi utkání. Posledním turnajem bylo ME 1988, kde získal bronz. Po turnaji se rozloučil s reprezentací. Je na 6. místě v tabulce střelců.

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie ME 1980 3 zápas ve skupině 18. 6. Belgie Belgie 45 0 0:0[12]
o 3. místo 21. 6. Česko Československo 120 0 1:1 (8:9 na pen.)[13]
MS 1982 Zlatá medaile 1 zápas ve druhé skupin. fáze 29. 6. Argentina Argentina 10 0 2:1[14]
Semifinále 8. 7. Polsko Polsko 20 0 2:0[15]
Finále 11. 7. Německo NSR 82 1 3:1[16]
MS 1986 1 zápas ve skupině A 31. 5. Bulharsko Bulharsko 90 1 1:1[17]
2 zápas ve skupině A 5. 6. Argentina Argentina 90 1 1:1[18]
3 zápas ve skupině A 10. 6. Jižní Korea Jižní Korea 90 2 3:2[19]
čtvrtfinále 17. 6. Francie Francie 90 0 0:2[20]
1988 Bronzová medaile 1 zápas ve skupině 10. 6. Německo NSR 1 0 1:1[21]
2 zápas ve skupině 14. 6. Španělsko Španělsko 21 0 1:0[22]
3 zápas ve skupině 17. 6. Dánsko Dánsko 23 1 2:0[23]
Semifinále 22. 6. Sovětský svaz SSSR 45 0 0:2[24]

Hráčské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[25]

  1. https://www.avvenire.it/agora/pagine/altobelli-
  2. http://www.rsssf.com/tables/82full.html
  3. http://www.rsssf.com/tables/88e-full.html
  4. http://www.rsssf.com/tables/80e-full.html
  5. Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-22. 
  6. http://www.rsssf.com/miscellaneous/altobelli-intlg.html
  7. https://it.uefa.com/uefaeuropaleague/news/0250-0e999deefb60-0708b2260fe7-1000--coppa-uefa-europa-league-i-capocannonieri-di-tutti-i-tempi/
  8. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1988/06/25/la-delusione-del-nostro-giocatore-simbolo.html
  9. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1988/07/08/altobelli-finalmente-juve.html
  10. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1989/02/12/grazie-per-esclusione.html
  11. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1990/11/06/cosi-cambio-azeglio.html
  12. a b https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185294
  13. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/964081
  14. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965871
  15. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965881
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965884
  17. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946128
  18. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946140
  19. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946153
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946168
  21. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946084
  22. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946089
  23. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946093
  24. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946328
  25. https://web.archive.org/web/20171222053441/http://www.figc.it/it/204/2540393/2017/12/News.shtml

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alessandro Altobelli na italské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]