Brno-Chrlice
| Brno-Chrlice | |
|---|---|
 Městská část Brno-Chrlice • Nahoře: Pohled na Chrlice od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Statutární město | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′3″ s. š., 16°39′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 613 (2021)[1] |
| Rozloha | 9,49 km² |
| Katastrální území | Chrlice |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 643 00 |
| Počet domů | 788 (2011)[2] a 833 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Chrlické náměstí 1/4 643 00 Brno umc@chrlice.brno.cz |
| Starosta | Lukáš Fila |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Brno-Chrlice | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 551317 |
| Kód části obce | 54135 |
| Kód k. ú. | 654132 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Chrlice je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Chrlice (německy Chirlitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.
V Chrlicích se také nachází několik viničních tratí (Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady).
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 – nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.
Sousedící městské části a obce
[editovat | editovat zdroj]Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Místní jméno Chrlici bylo odvozeno od osobního jména Chrla (jehož základem je buď sloveso chrliti - "házet" nebo přídavné jméno chrlý - "rychlý") a znamenalo "Chrlovi lidé". Německé jméno (v nejstarších dokladech Kirlitz) vzniklo z českého.[3]
Historický přehled
[editovat | editovat zdroj]Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. století př. n. l. a část germánské osady z 2.–3. století n. l.
Nejstarší písemná zmínka o Chrlicích pochází z roku 1320 (Kirlitz). Již v té době byly v majetku olomouckého biskupství, ves však byla rozdělena na léna, jejichž držitelé se v průběhu dalších staletí střídali. Koncem 16. století se Chrlice staly centrem biskupského panství. V roce 1787 vznikla na místě rozparcelovaného dvora, v těsné blízkosti Chrlic, vesnice Růžový, která byla mezi lety 1875 a 1949 samostatnou obcí.
K Brnu pak byly Chrlice (i s Růžovým) připojeny 26. listopadu 1971.[4] Do 31. prosince 1975 byly samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Městská část se nejprve nazývala Brno XIV-Chrlice,[5] od 1. května 1972 už jen Brno-Chrlice.[6] Od 1. ledna 1976[7] do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Chrlice.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 135 | 1 328 | 1 534 | 1 608 | 1 694 | 1 814 | 2 314 | 2 382 | 2 647 | 2 565 | 3 121 | 3 110 | 3 176 | 3 722 | 3 613 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R12, stanice Brno-Chrlice na trati 300 Přerov – Brno.
Dopravce Dopravní podnik města Brna zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 64 ve trase Chrlice – Maloměřice (Červený písek). Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Měnín (některé spoje jedou jen z/do Rajhradic) pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.
Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2.
Společenské organizace
[editovat | editovat zdroj]V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Zámek v Chrlicích
[editovat | editovat zdroj]
V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem první světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996–2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.
Další stavby
[editovat | editovat zdroj]Uprostřed náměstí stojí pomník obětem první světové války z roku 1924.[10] Při silnici směrem na Modřice byl v roce 1968 vztyčen pomník Leopoldu Šromovi.[11] V Chrlicích se dále nachází boží muka, historické kříže, kaplička, zvonice, biskupský erb – znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, nádraží, opodál „perníková chaloupka“ (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou, a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.
Významní rodáci a osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ernst Mach (1838–1916) – fyzik, filosof, zakladatel novopozitivismu, rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity
- Leopold Šrom (1917–1968) – stíhací pilot, letecké eso ve druhé světové válce[11]
- Jan Broskva – učitel, správce školy, kronikář obce
- Felix Maria Davídek (1921–1988) – katolický kněz, tajně vysvěcený biskup a zakladatel rozsáhlého společenství podzemní církve Koinótés
- Josef Javora (1934–2002) – řeckokatolický kněz, člen rozsáhlého společenství podzemní církve Koinótés
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 325.
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str. 153
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 90
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-27.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Petr Vacek. Pomník Leopold Šrom [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-05-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Holásky a Chrlice, s. 112–114.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrlice na Wikimedia Commons - Informační portál obce
- zámek Chrlice
- drobná sakrální architektura v Chrlicích
- stránky Ústavu pro zrakově postižené
- ZŠ a MŠ Chrlice
- MŠ Chrlice
