Pekařská (předměstí Brna)
| Pekařská | |
|---|---|
 Pekařská ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-střed |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′31″ s. š., 16°36′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Staré Brno |
| PSČ | 602 00, pošta Brno |
  Pekařská | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pekařská (též Pekařská Ulice, německy Bäckergasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji okolí dnešních ulic Pekařské a Kopečné. Oblast je dnes součástí Starého Brna a městské části Brno-střed.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zástavba v prostoru pozdější Pekařské ulice existovala již v raném středověku, nejpozději v první čtvrtině 13. století. Vyrostla kolem přirozené cesty spojující níže položené Staré Brno se sedlem mezi Špilberkem a Petrovem, za nímž se před polovinou 13. století konstituovalo město Brno. V sedle vznikla po ohrazení města Brněnská brána. Druhá cesta se odpojovala u Provaznického vršku a vedla pod svahy Petrova k Židovské bráně. Zatímco Pekařská ulice se nacházela na zeměpanské půdě, cesta pod Petrovem, dnešní Kopečná ulice, patřila kostelu Všech svatých na Provaznickém vršku. Po jeho zániku v roce 1645 byla připojena ke zbytku předměstí a stala se Malou Pekařskou, zatímco hlavní cesta byla označována jako Velká Pekařská.[1]
Předměstí Pekařská nezahrnovalo celou délku dnešní Pekařské ulice, ale pouze její horní část, tedy úsek od dnešního Šilingrova náměstí, kde se nacházela Brněnská brána, po křižovatku s dnešní ulicí Anenskou. Domy na severní straně cesty patřily pod Pekařskou až přibližně po čo. 62, kde na ni navazovala zástavba předměstí Křížová. Jižní uliční čára mezi Anenskou a čo. 62 byla tvořena klášterem dominikánek a předměstím U Svaté Anny. V 70. letech 18. století byla jižně od Svrateckého náhonu postavena nová cesta na Staré Brno (dnešní ulice Hybešova), čímž upadl význam Malé Pekařské. Krátce poté vznikla kolem této nové cesty a poblíž náhonu nová dělnická předměstí Silniční a V Jirchářích, urbanisticky navazující na Malou Pekařskou.[1]
Pekařská byla ve správě brněnského magistrátu, byla tzv. magistrátním předměstím. Součástí Brna se stala v roce 1850. V roce 1903 byl na ulici Pekařské zahájen provoz tramvají. Katastrální území Pekařské bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast byla tehdy rozdělena mezi katastry Město Brno a Špilberk, od konce 60. let 20. století je celé území bývalého předměstí součástí Starého Brna.[1][2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nájemní dům z 19. století v horní části Pekařské -
Novorenesanční domy naproti nemocnici u sv. Anny -
Funkcionalistický dům v Pekařské ulici -
Domky naproti nemocnici u sv. Anny (1908) -
Současná zástavba v Kopečné ulici -
Klasicistní dům v Kopečné ulici -
Kopečná ulice v roce 1907
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 476–483.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekařská na Wikimedia Commons