Diskuse:DNA

Článek byl 12. 7. 2012 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 5. 10. 2012 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 45. týdnu 2013 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla DNA byla v období od 17. do 23. prosince 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … poločas rozpadu DNA je asi 521 let?“

WikiProjekt Chemie

obor: Biochemie

Kvalita:  nejlepší článek

Tento článek již dosáhl úrovně nejlepších článků. Stále však můžete přidávat nové informace.

Genetická daktyloskopie

Nemyslím si, že by termín "genetická daktyloskopie" byl zrovna vhodným překladem termínu "genetic fingerprinting". "Genetické otisky prstů" (a ještě v uvozovkách) snad. Ale skoro bych radši nechal originál... MaT 00:02, 10. 2. 2006 (UTC)

Good point. Lets do it. Bude-li chvilka nahradím to já, ale nemusíte se obávat udělat to rovnou sám.

Pomocí Googlesearche jsem nicméně zjistil, že se termín byť sporadicky v kriminalistice používá viz.Google archiv. Rozšířenější však asi bude tam také zmíněný výraz "genetické otisky" nebo pochopitelně "DNA fingerprinting". Reo ⁺ | ^✉ 01:10, 10. 2. 2006 (UTC)

Ten článek jsem zakládal já a musím poctivě říci, že o této oblasti mnoho nevím, měl jsem na to nějaký referát, tak jsem to použil. Nicméně pojem genetický daktyloskopie se používá i v angličtině, ze řady označení pro tuto věc jsem jej pro český článek vybral proto, že se mi zdá v překladu nejméně násilný a nejvíce vystihující její podstatu. Nicméně nevím, jestli se obvykle nepoužívá jiný termín, přimlouval bych se však za české označení. --Jilm 22:44, 11. 2. 2006 (UTC)

Animace

Ta animace může být klidně součástí článku (?), i když má 1029KB. --snek01 12:39, 3. 3. 2006 (UTC)

dvoušroubovice DNA.

helikáza

Co se stane s DNA pokud je helikáza zmutovaná? Děkuji za odpověď. Zoufalá studentka

Obtížná odpověď. Helikáza je ve svém důsledku odpovědná za korektní průběh DNA replikace, transkripce a několika dalších procesů. DNA se tedy při disfunkci nemusí správně rozvinout a k těmto procesům buď nedojde nebo jen částečně a nekorektně.

..To vše ovšem závisí na povaze mutace, je opravdu těžké říct co se má stát s DNA, když by nebylo zřejmé o jaký druh mutace jde. S mutací si lidé nejčastěji spojí, nějakou katastrofální mutaci - loss of function mutaci např., v takovém případě by došlo k tomu, co jsem popsal výše. Mohlo by dojít ovšem k nějaké drobné mutaci, která jen pozmění její parametry a následkem může být cokoli, např rychlejší průběh, specifičtější , já nevím, moje fantazie těžko vystihuje důsledky. K tomu je třeba poznamenat, že jednotlivé organizmy mají v genomu najednou více genů pro helikázy, tj. záleží také na tom, která z helikáz zmutovala. Nevyznám se v tom, která helikáza je zodpovědná za co, u některých z nich může docházet ke komplementaritě, tj. když zmutuje jedna z helikáz, možná jiná zastoupí (možná také ne, to záleží na konkrétním případu)

Vidíte, je velice těžké říct co se stane právě s DNA, když víme že zmutovala helikáza (bez bližšího upřesnění)

K studiu můžu doporučit článek na anglické wiki: en:helicase a případně články na které vedou odkazy na spodku článku

S pozdravem Reo ⁺ | ^✉ 20:45, 25. 1. 2007 (UTC)

špatná informace

Mezi SUBCELLULATA patří také DNA-VIRA!!! - k první větě v článku

? Jak je to s tou větou v rozporu? Cinik 15:07, 3. 4. 2007 (UTC)

chyba obrazku Soubor diskuse:DNA-labels.png

Na obrazku jsou chybne znazorneny vodikove vazby mezi Guaninem a Cytosinem -NH2..NH- a =O..O= namisto spravneho -NH2..O= -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 5. 4. 2008, 15:55 (diskuse) 147.33.1.59 (CE(S)T)

wp:q

jen pár připomínek (cítím se na něco mezi desetiletým školákem a sedmdesátiletou babičkou hledající recept na zavařeninu - tedy úplný laik)

• úvod - " ..., že se stal kulturní ikonou moderní doby." - chybí stránková reference v tomto případě str. 226

celý článek je orefován bez stránkovaných referencí, za to se omlouvám, ale vyrostl jsem na hromadném refování pomocí <ref name = "" />, které stránkování neumožňuje, protože je pokaždé jiné.--Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

mno většinou mě na tomhle recenzenti drtili (a nebudu jmenovat :); na druhou stranu budoucí NČ mamutího typu by doporučení mohl/měl splňovat. --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

• Vyřešeno sekce "Historie výzkumu" první odst. - "Na počátku 19. století Phoebus Levene rozpoznal, že DNA se skládá z cukrů, fosfátů a bazí." - zdroj, o který se toto tvrzení opírá je z roku 1919 tj. z počátku 20. století - překlep? podle en ano.

děkuji, ano, to byl omyl. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

• Vyřešeno sekce "Chemická struktura" předposlední odst. - "... (např. TACGGACGGG AGAAGCGCGC GGGCGGGCCG je prvních 30 z 3675 nukleotidů tvořících přepisovanou část genu pro lidský alfa-tubulin." tady někde chybí pravá závorka, ale netuším kde.
• Vyřešeno sekce "Uspořádání řetězců" první odst. - "... sebe „v patře žebříku“ vyskytovaly ..." lépe "... sebe „v příčli žebříku“ vyskytovaly ..."?

jojo, na slovo příčle jsem si nemohl vzpomenout. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

• sekce "Uspořádání řetězců" druhý odst. - "Takto se uchovává v každém z vláken tatáž informace, pouze s tím rozdílem, že jde o vzájemný „negativ“" - Tatáž informace je vzájemný negativ?

trošku jsem to přeformuloval a rozšířil, je to teď lepší? --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

když se mrknu do článku negativ tak se dozvím, že je to cosi převráceného ... já se na DNA neumím dívat z pohledu odborného jen jsem se nad tou větou selsky zamyslel a furt mi to moc neštimuje ;). --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

Je to metafora. Když je v jednom vlákně A, v druhém je T, když je v jednom T, tak v druhém je A. Proto se mluví o negativu.--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 21:21 (UTC)

• sekce "Vlastnosti" první odstavec - "DNA absorbuje v UV oblasti s maximem při 260 nanometrech." ... s maximem čeho?

je to asi správně "absorpční maximum". doplnil jsem to.--Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

pochopil jsem správně, že: DNA absorbuje nejvíc elektromagnetické záření právě s vlnovou délkou 260 nanometrů? --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

vlastně ano. je to vlnová délka, která, když je na vzorek aplikována, způsobí nejvyšší absorbanci (tedy množství světla pohlcené vzorkem).--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 21:21 (UTC)

• Vyřešeno sekce "Vlastnosti" druhý odstavec, 4. věta - "templát" - vysvětlit, odkaz ... (pro NČ určitě)

už je tam synonymum - "návod" - takže snad stačí zatím nalinkovat a snad se do budoucna pokusím něco o tom napsat, i když to bude složité. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

templát: [1] [2]. --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

• Vyřešeno sekce "Izolace a separace" první odst., 3. věta - "... provádí pomocí detergentů, ..." - osvětlit detergent ... čistící prostředek to asi nebude či ano?

to je pravda, ten redirect je trochu zvláštní, nicméně asi opodstatitelný. lepší termín by byl surfaktant, ten se ale v laboratorní biologii moc nepoužívá, každopádně v závorce jsem ho nalinkoval. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

--Technyck 4. 8. 2011, 17:51 (UTC).

Děkuji za recenzi, jsou to velmi bystré připomínky, které článku určitě pomohly. Bohužel je to mamutí článek a práce jako na kostele na něm bude vždy spousta, ale zatím mě to bavilo :-) --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

howgh ;). --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

Ja jsem to jen rychle prolitl, takze z hlavy co me napada ze by tam mohlo jeste byt:

• Vyřešeno v kapitole izolace a separace DNA se prvni odstavec prakticky tyka terminu extrakce DNA. Je to terminus technicus, tak by tam mela byt nejaka zminka a link na tento termin.
• Vyřešeno ve vyuziti chybi zminka o pouzivani DNA v diagnostice, taxonomickem urcovani a fylogenetice. Soucasne uvedeni jen v daktyloskopii a gen. manipulace mi prijde trochu nenyvazene. Prakticky kazdy biologicky obor vyuziva dnes DNA...

je těžké se zmínit o všem. ale tebou zmiňované obory se pokusím zpracovat.--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 11:21 (UTC)

přidáno --Vojtech.dostal 7. 8. 2011, 08:25 (UTC)

• Vyřešeno mozna by bylo dobre zminit se o stabilite DNA. mam na mysli treba, jak dlouho jsou molekuly funkcni po odumreni bunky ci organismu, nebo v cem se DNA naopak uchovava dlouho stabilni. Jestli mi rozumis?

rozumím. přidám do kapitoly "Vlastnosti". --Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 11:21 (UTC)

--Flukeman 5. 8. 2011, 10:35 (UTC)

přidáno --Vojtech.dostal 7. 8. 2011, 08:25 (UTC)

Pár laických poznámek:

• Vyřešeno slavný Averyho-...experiment, slavný Meselsonův–Stahlův experiment, neuvěřitelných 3,1 miliardy (párů) bází Šlo by ubrat hodnotící přívlastky?
• Stavba: Je trošku složitější na přemýšlení, když úvodem (hned za nadpisem Stavba) se dozvíme o primární, sekundární a terciární struktuře a definujeme je pomocí nějakých pojmů. Ale následující oddíly jsou shrnuty jinými pojmy – Chemická struktura, Uspořádání řetězců a Vyšší úrovně struktury. Pro hladké vstřebání textu by bylo vhodné buď mít nadpisy Primární, Sekundární, Terciární struktura, nebo lépe zmínit v úvodu pojmy Chem.struktura, Uspořádání řetězců a Vyšší úrovně struktury.

já vím, ty nadpisy jsem udělal tak, aby se v nich rychle zorientoval i člověk, který to rozdělení neovládá (např. ho při čtení přeskočil). Podle mě je zbytečné cpát do nadpisů odborné termíny, když se jim dá celkem snadno vyhnout.--Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)

• Vyřešeno Funkce: Genetická informace je realizována podle Realizace informace, snad by to šlo říci i česky, využití?

možná "uplatňována" --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)

• Snad by se vlezla ještě i kapitolka o vzniku/evoluci DNA.

zkusím popřemýšlet. --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)

• Refy na stránky zmiňoval kolega, pro NČ nutnost. Už jsme na to ostatně narazili jinde.

vím, došlo mi to, když na to kolega upozornil - proto nakonec nebudu nominovat na NČ.--Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)

Článek je jinak pěkný, uměřený, ne ukecaný jako na en, ru..., což je dobře. Zdraví --Jann 13. 8. 2011, 12:29 (UTC)

dopracuji a na další připomínky zareaguji pravděpodobně až na konci srpna či na začátku září. --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 20:33 (UTC)

Na DČ to už myslím má, označil jsem to tak, gratuluji. Chtěl bych se jen zeptat, zda je "program buňky" (zmíněný v úvodu) správně a srozumitelně.--Ioannes Pragensis 8. 9. 2011, 13:17 (UTC)

děkuji, taky myslím, že už to snad "dobrý článek" může být. Program buňky je samozřejmě metafora, která má usnadnit představu laiků. Do úvodu se to podle mě hodí. --Vojtech.dostal 8. 9. 2011, 13:25 (UTC)

GFAJ-1

Ze současného úhlu pohledu se mi zdá, že odstavec o GFAJ-1 je v současnosti v kontextu článku už naprosto nevýznamný a navrhl bych jeho odstranění (odkaz případně jen do souv. článků). Souhlasíte? --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 7. 2013, 22:57 (UTC)

Rozhodně bych vypustil druhou a třetí větu odstavce. Pro informované je nadbytečný celý. Protože se však obávám, že spekulace o struktuře s kys. arseničnou bude nadále tradována populárně vědeckým "bulvárem", který si dříve shromážděné informace neaktualizuje a pouze kompiluje do nových článků, hrozí, že mnohý laický čtenář si bude chtít skutečnost ověřovat na wikipedii a vyvrácení hypotézy by v článku o DNA měl najít. Proto jsem spíše pro ponechání dvouvětého odstavečku o hypotéze a jejím vyvrácení (první a poslední věta stávajícího odstavce).

To je pravda, udělal jsem to tak, jak jsi navrhl. Díky --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 7. 2013, 09:55 (UTC)

Obrázek struktury

Tak jsem to pro inspiraci pročítal a rád bych zaprotokoloval, že obrázek "Dna strand3 cs.png" má špatně dvojné vazby a vodíky. --Faskal (diskuse) 10. 6. 2014, 10:47 (UTC)

Duony

Duony jsou jen hyperbola z tiskové zprávy, která zřejmě měla panu vědci zajistit financování. Reakce vědeckého světa např. zde:

• Press release hyperbole and the "duon" delusion
• The "duon" delusion and why transcription factors MUST bind non-functionally to exon sequences
• "Duon" is just a new name for something we already knew about

Proto opět revertuji, do článku o DNA toto rozhodně nepatří. V méně explicitní formě (bez vyjádření jako "Po téměř 40 letech od objevu genetického kódu " atp.) se to hodí možná do článku o transkripčních faktorech. Třeba takto: Transkripční faktory se mohou vázat i uvnitř kódující sekvence genů. Prosím nevěřme výkřikům do tmy v National Geographic okopírovaným z tiskové zprávy ambiciózního vědce --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 6. 2014, 19:09 (UTC)

A nebylo by lepší místo revertu danou informaci uvést do příslušného kontextu, když jsou k tomu zdroje? Např.:

• V roce XXXX byl oznámen objev, že kromě formy kódu založeného na 64 kodonech, z nichž každý je tvořen třemi nukleotidy, existuje ještě druhá forma kódu založená na duonech, ovšem ve skutečnosti se jednalo pouze o jiný popis už dávno známých informací.

Článek o DNA, pokud pominu úvod, se vlastně skládá ze dvou relativně nezávislých částí - historie výzkumu DNA a vlastní popis DNA (složení, chování, práce s ní, ...). Souhlasím, že v části popisující DNA to nemá co dělat, nicméně si myslím, že v části o historii výzkumu by i takovéto přešlapy být zmíněny měly, zvlášť v případě kdy v čase nezapadly a vznikly na ně reakce - sám jste dodal tři a předpokládám, že nejsou jediné.

Jenom na okraj: kapitola Historie výzkumu by si nějaké rozšíření zasloužila, v současném stavu dělá dojem, že výzkum DNA skončil v 60. letech rozluštěním genetického kódu. --147.32.160.187 27. 6. 2014, 08:18 (UTC)

Hoaxů ve výzkumu DNA vzniká tolik, že bychom z nich mohli vytvořit samostatný článek. Přitom jsou většinou do pár let zapomenuty v propadlišti dějin. Každý rok vznikají o DNA desetitisíce či statisíce odborných článků. Stránka DNA je přitom už více než rozsáhlá. Wikipedie není z papíru, nicméně musíme brát ohled na čtenáře a stránky udržovat v rozumných mezích. Podrobné informace a partikularity, jako např. tato bizarní studie, patří do specializovaných článků. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 6. 2014, 08:25 (UTC)

Vlastně proč ne? Ujal byste se toho? Pokud vím, tak Wikipedie je encyklopedie a čtenář si vždy může vybrat, které části článku ho zajímají a které nikoliv - i v Ottově slovníku jsou hesla zabírající mnoho stran. A pokud je opravdu moc dlouhý, vždy se nechají některé části vyčlenit do samostatných článků. Nicméně to, že historie výzkumu DNA končí v 60. letech minulého století asi není to pravé malinovo-jahodové. --147.32.160.187 27. 6. 2014, 08:57 (UTC)

Ujal bych se čeho? Jinak, říkáte to naprosto správně - dlouhé části článků se vyčleňují do podčlánků. Koneckonců tak to děláme i zde. Vaše informace není příliš závažná a mohla by třeba patřit do specializovanějšího článku genetický kód. To, že historie končí v 60. letech, je jiná věc a nemůžete mi to klást za vinu - Wikipedie je kolektivní dílo. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 6. 2014, 10:08 (UTC)

Blogy

@Jan Polák, Faigl.ladislav: Kdysi jsem to nakousl, ale dodnes vidím, že pět informací zůstává v článku refováno blogem. Proto pinguji, co s tím. OJJ, Diskuse 24. 2. 2017, 09:25 (CET)

Už to tu bylo. Namísto rozsáhlých diskusí stačilo odkazy doplnit o reference, uvedené v blogu. Uvedl jsem také, proč nechávám i reference na blog jako doplňkové pro českého čtenáře. I když jsem nebyl osloven, rád nabídnu návrh, "co s tím": Chcete-li to jako kvalitář ještě vylepšit, můžete přidat další reference (blog je nabízí). Určitě tak článku pomůžete více, než odebráním puclíku. Petr Karel (diskuse) 24. 2. 2017, 11:52 (CET)

@Petr Karel: Tak teď koukám, že to napsal odborník, který k nám to dokonce i přispívá. Takže tohle bychom teoreticky s přivřeným okem vzít mohli. --OJJ, Diskuse 24. 2. 2017, 16:47 (CET)

Myslím že klidně i bez přivřeného oka se to dá tolerovat, pokud v pořádku zdrojuje informace ve svých článcích na blogu (veškeré informace sedí dle zdrojů) a platforma blog.cz mu prostě vyhovuje pro jejich publikování (třebas více než vlastní webová stránka). Jinak samozřejmě na blogy pozor, ale zde je celkem dobrá výjimka myslím. --Dvorapa (diskuse) 24. 2. 2017, 17:24 (CET)

Skupenství DNA

V článku postrádám informace o tom, v jakém skupenství se DNA převážně vyskytuje. Člověk si přečte, že se jedná o kyselinu a řekne si "tak to bude asi tekutina", ale jaká je realita? Může to někdo prosím objasnit? Děkuji.--Kirk, Morava :-) (diskuse) 19. 10. 2018, 19:49 (CEST)

Laická odpověď: je to makromolekula, útvar do jisté míry pružný, ale držící svůj tvar, takže asi ji lze zařadit mezi pevné látky. --Jvs 19. 10. 2018, 20:05 (CEST)

@Jvs, Kirk: To je velmi zlá představa, zkusím to napravit: DNA je sama o sobě (na suchu) nestabilní a pomalu se rozpadá, takže o nějakém skupenství se nemluví. DNA se však sama o sobě většinou nevyskytuje, většinou je rozpuštěna v nějakém roztoku (ať už uvnitř buňky nebo třeba zkumavky), případně dobře zakonzervována v nějakém prostředí. A protože molekula DNA je makromolekula neboli polymer, tak se jedná o tzv. polymerní roztok. V takovém případě to do nějaké teploty je pevná látka, od nějaké teploty kapalina a mezi tím viskoelastická látka, což jsou tři skupenství, které existují u polymerních roztoků (roztoků makromolekul). (hodně hodně stručně) --Dvorapa (diskuse) 19. 10. 2018, 20:54 (CEST)

@Jvs, Kirk: Po krátkém průzkumu: protože ale skoro každá molekula DNA je jiná a protože to hodně záleží, v čem je DNA rozpuštěna a jak koncentrovaný roztok to je, přesné teploty změny mezi těmi skupenstvími se zjistit nedají. --Dvorapa (diskuse) 19. 10. 2018, 20:59 (CEST)

Díky --Kirk, Morava :-) (diskuse) 19. 10. 2018, 22:51 (CEST)