Přeskočit na obsah

Jan Hamáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Hamáček
Jan Hamáček (7. října 2016)
Jan Hamáček (7. října 2016)
1. místopředseda druhé vlády Andreje Babiše
Ve funkci:
27. června 2018 – 17. prosince 2021
14. ministr vnitra ČR
Ve funkci:
27. června 2018 – 17. prosince 2021
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdceLubomír Metnar
NástupceVít Rakušan
12. a 14. ministr zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
27. června 2018 – 15. října 2018
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdceMartin Stropnický
NástupceTomáš Petříček
Ve funkci:
12. dubna 2021 – 21. dubna 2021
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdceTomáš Petříček
NástupceJakub Kulhánek
16. předseda ČSSD
Ve funkci:
18. února 2018 – 25. října 2021[1]
PředchůdceMilan Chovanec (pověřen řízením)
NástupceRoman Onderka (pověřen řízením)
7. předseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 26. října 2017
PředchůdkyněMiroslava Němcová
NástupceRadek Vondráček
1. místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
24. listopadu 2017 – 27. června 2018
PředchůdceRadek Vondráček
NástupceVojtěch Filip
Místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
19. prosince 2012 – 28. srpna 2013
Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
13. března 2015 – 18. února 2018
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 21. října 2021
Zastupitel města Mladá Boleslav
Ve funkci:
16. října 2010 – 23. února 2018
6. předseda Mladých sociálních demokratů
Ve funkci:
2002 – 2006
PředchůdceJiří Dienstbier ml.
NástupcePetr Dolínek
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (2001–2024)
Nestraník
do zastupitelstvaza ČSSD (1998)
Narození4. listopadu 1978 (46 let)
Mladá Boleslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťKamila Hamáčková (2007–2020)
Gabriela Kloudová (od 2020)
Dětisynové Lukáš a Matyáš
SídloMratín a Mladá Boleslav II
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy (1997–2001)
Gymnázium Mladá Boleslav
Profesepolitik
NáboženstvíCírkev československá husitská[2]
Oceněníčestný diplom prezidenta Ázerbájdžánské republiky
Webová stránkawww.hamacek.cz
CommonsJan Hamáček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hamáček (* 4. listopadu 1978 Mladá Boleslav) je český politik. Od června 2018 do prosince 2021 byl prvním místopředsedou vlády a ministr vnitra ČR ve druhé vládě Andreje Babiše, v níž byl také dvakrát pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR. Mezi listopadem 2013 a říjnem 2017 působil jako předseda Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2006 až 2021 byl poslancem za Středočeský kraj, vyjma období rozpuštění dolní komory mezi srpnem až říjnem 2013. Mezi prosincem 2012 a srpnem 2013 zastával post místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR, v této funkci opět působil od listopadu 2017 do června 2018. V letech 2018 až 2021 byl předsedou České strany sociálně demokratické. Na funkci rezignoval po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy se strana poprvé v rámci samostatné České republiky nedostala do dolní komory.[3]

Vzdělání a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Vladimír Hamáček byl rektorem Vysoké školy Škoda Auto, matka Dagmar Hamáčková byla vrchní sestrou gynekologicko-porodnického oddělení mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice.[4] Vychodil osmileté gymnázium v rodné Mladé Boleslavi. V letech 1997–2001 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor překladatelství-tlumočnictví/ekonomie, studium ale nedokončil.[5] V mládí byl s přezdívkou Vrtul členem boleslavského 8. oddílu vodních skautů.[6][7]

S první manželkou Kamilou má syny Lukáše (* 2007) a Matyáše (* 2010), k roku 2013 žil v Mladé Boleslavi.[5] V roce 2020 se rozvedl[8] a téhož roku si vzal bývalou pražskou političku ODS a strany Hlavu vzhůru – volební blok Gabrielu Kloudovou.[9][10]

Politická aktivita

[editovat | editovat zdroj]

Svoji politickou kariéru začal jako člen Mladých sociálních demokratů; v letech 2002–2006 působil jako jejich předseda[11] a v letech 2006–2008 coby viceprezident Světové organizace socialistické mládeže.[5]

Od roku 2001 do roku 2004 působil jako tajemník Klubu zastupitelů České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie) v Zastupitelstvu Středočeského kraje, v letech 2004–2006 jako Vedoucí zahraničního oddělení ČSSD a 2005–2006 jako poradce předsedy vlády ČR, především pro zahraniční politiku.[5]

Ve volbách do Poslanecké aněmovny v roce 2006 se stal poslancem Parlamentu České republiky (volební obvod Středočeský kraj).[12] V letech 2006–2010 předsedal Zahraničnímu výboru, dále působil ve Výboru pro evropské záležitosti a ve Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu BIS. Jedním z hlavních témat, kterým se Jan Hamáček aktivně věnoval, byly zahraničně politické otázky a kritika umístění radarové základny v Brdech. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 svůj mandát obhájil. Stal se místopředsedou Zahraničního výboru a členem Organizačního výboru. Do prosince 2012 působil jako místopředseda poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické.[13][14][15] Od září 2010 do února 2013 byl vedoucím Stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO.[16]

Dne 19. prosince 2012 se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.[17] Byl stínovým ministrem obrany sociální demokracie.

V roce 2010 zastával funkci volebního manažera ČSSD pro komunální a senátní volby, ve kterých ČSSD získala potřebných 12 mandátů pro získání nadpoloviční většiny v Senátu PČR. Sám byl aktivní v místní politice. V komunálních volbách v roce 1998, komunálních volbách v roce 2002 a komunálních volbách v roce 2006 neúspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Mladá Boleslav za ČSSD (v roce 1998 jako bezpartijní za ČSSD[18]). Zvolen byl v komunálních volbách v roce 2010. Profesně se v letech 1998 a 2002 uváděl jako student VŠ, v letech 2006 a 2010 coby poslanec.[19][20]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr ČSSD[21] a byl zvolen. V tajné volbě 27. listopadu 2013 byl jako jediný kandidát zvolen 195 hlasy ze 198 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[22] Funkci zastával do října 2017.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil za ČSSD post zastupitele Mladé Boleslavi (původně byl na kandidátce na 12. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil první).[23] Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl zvolen místopředsedou strany, získal 483 hlasů.[24] Funkci obhájil v březnu 2017 na 39. sjezdu ČSSD v Brně. Hlas mu dalo 427 delegátů.[25]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD ve Středočeském kraji.[26] Získal 4 348 preferenčních hlasů, a obhájil tak mandát poslance.[27] V listopadu 2017 se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Dostal 143 hlasů od 195 přítomných poslanců.[28] Následně jej předseda sněmovny Radek Vondráček jmenoval svým 1. místopředsedou.[29]

Na sjezdu ČSSD v únoru 2018 v Hradci Králové se stal předsedou strany, když ho podpořilo ve 2. kole volby 272 delegátů z 530 (porazil tak Jiřího Zimolu).[30] Následně dne 23. února 2018 rezignoval kvůli pracovní vytíženosti na post zastupitele města Mladá Boleslav.[31]

Dne 18. května 2018 jej schválilo předsednictvo ČSSD jako kandidáta na post ministra vnitra ČR v menšinové vládě s hnutím ANO[32] a dne 27. června 2018 jej prezident Miloš Zeman do této vlády jmenoval. Zároveň jej pověřil i výkonem funkce ministra zahraničních věcí ČR.[33] Dále se pak stal také 1. místopředsedou této vlády.[34] 12. července 2018 mu zaniklo členství ve správní radě Aspen Institute Prague (členem od července 2012).[35] Na začátku října 2018 oznámil prezident Miloš Zeman, že zrušil ke dni 15. října 2018 Hamáčkovo pověření řídit Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Následujícího dne pak jmenoval novým ministrem zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka.[36][37]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za ČSSD do Zastupitelstva města Mladá Boleslav na posledním 33. místě kandidátky, ale neuspěl.[38] Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byl dne 1. března 2019 opět zvolen předsedou strany. Jakožto jediný kandidát získal 433 hlasů, proti bylo 57 a neplatných 11 hlasů.[39]

Hamáček byl dlouhodobě kritizován za přístup k vládnutí s hnutím ANO a k premiérovi Andreji Babišovi za neustálé ustupování. Například v roce 2019 oznámil, že pokud se Michal Šmarda nestane ministrem kultury, ČSSD odejde z vlády, Šmarda se však ministrem nestal a ČSSD vládu přesto neopustila.[40]

Podle zdroje blízkého Hamáčkovi ho „nepříjemně zaskočil a rozlítil“ ministr zahraničí Tomáš Petříček,[41] poté co 23. května 2020 vydal spolu s bývalými ministry zahraničí Zaorálkem a Schwarzenbergem společné prohlášení, v němž kritizují plánovanou izraelskou anexi části palestinských území na Západním břehu Jordánu.[42][43]

Dne 30. března 2020 převzal po Romanovi Prymulovi řízení Ústředního krizového štábu zřízeného v souvislosti s pandemií covidu-19.[44] Období koronavirové pandemie Jana Hamáčka výrazně zviditelnilo, symbolem boje proti koronaviru se stala například jeho červená mikina, kterou nosil na tiskové konference vlády. V průběhu roku 2020 byl v průzkumech veřejného mínění opakovaně označován za nejpopulárnějšího českého politika. Této popularity se ČSSD pokusila využít v krajských volbách v říjnu v roce 2020, Hamáček se například objevoval na většině volebních bilboardů.[45] ČSSD se však v několika krajích nedostala do zastupitelstva.[46][47][48][49]

Na sjezdu ČSSD dne 9. dubna 2021 byl znovu zvolen předsedou strany, když vyhrál s počtem 140 ze 270 hlasů, a již v prvním kole tak porazil ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka a poslankyni Kateřinu Valachovou.[50][51] O tři dny později byl po odvolání Tomáše Petříčka z funkce dočasně pověřen vedením Ministerstva zahraničních věcí ČR.[52]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem ČSSD ve Středočeském kraji.[53] V předvolební debatě dne 6. října 2021 zneužil jméno zesnulého politika KDU-ČSL Josefa Luxe, když prohlásil, že by Lux v současné situaci volil ČSSD. Proti tomuto tvrzení se ohradila vdova Věra Luxová i představitelé KDU-ČSL.[54] Po sečtení výsledků voleb, kdy ČSSD nepřekročila 5 % hlasů nutných pro vstup do Sněmovny, Hamáček odstoupil 25. října 2021 z funkce předsedy strany.[1]

Po odchodu z politiky

[editovat | editovat zdroj]

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 odešel z politiky i veřejného života. Nadále zůstal předsedou správní rady Nadace policistů a hasičů. V únoru 2022 založil konzultační firmu GH Consulting. V dubnu 2022 nahradil Tomáše Pojara ve funkci místopředsedy Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.[55]

Dne 3. května 2023 byl zvolen viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.[56]

V červnu 2024, několik dní po volbách do Evropského parlamentu, v nichž strana získala pouze 1,86 % hlasů, oznámil, že ze SOCDEM vystupuje.[57]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2015 se do médií dostalo video zachycující situaci, v níž Hamáček na schůzi Sněmovny špatně artikuloval, pletl se mu jazyk a nemohl přečíst jména přítomných poslanců. Hamáček později přiznal, že vypil dva panáky slivovice, které špatně zreagovaly s jeho léky na bolest zad. Zatímco poslanec Vítězslav Jandák se Hamáčka zastal, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová ho ostře zkritizovala s tím, že být opilý v práci není normální. Paradoxně právě Jan Hamáček prosadil v roce 2014 zákaz konzumace a podávání alkoholu v Poslanecké sněmovně během jednání.[58]

Dne 18. října 2016 byl Jan Hamáček jedním ze signatářů „Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů“ o územní celistvosti Čínské lidové republiky v souvislosti s návštěvou Dalajlámy v Česku.[59] Prohlášení kritizovala část veřejnosti, ostatních politiků, novinářů i akademické obce.[60]

Deník MF Dnes v září 2017 informoval o tom, že podle protikorupční organizace Transparency International (TI) mělo do České republiky přijít minimálně 130 milionů korun z černého fondu Ázerbájdžánu, kterým tamní režim uplácel evropské politiky, aby šířili dobré jméno režimu. Na seznamu politiků, kteří podle TI za Ázerbájdžán lobbovali, byl i Hamáček, který dokonce založil česko-ázerbájdžánskou meziparlamentní skupinu přátelství.[61][62]

Dne 4. května 2021 publikoval zpravodajský web Seznam Zprávy článek, podle něhož chtěl Hamáček na své plánované a později zrušené cestě do Moskvy v polovině dubna 2021 nabídnout Rusku výměnný obchod, kdy ČR utají informace o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 za dodávku milionu vakcín Sputniku V a za možnost, že by se v Praze uskutečnil vrcholný politický summit amerického prezidenta Joe Bidena a ruského prezidenta Vladimíra Putina.[63] Hamáček toto nařčení odmítl.[64] V rozhovoru pro Seznam Zprávy poté uvedl, že důvodem připravované cesty bylo zakrytí skutečného důvodu odjezdu velvyslance Pivoňky do Prahy.[65][66] V souvislosti s touto kauzou podal civilní žalobu na vydavatele článku a žádal o odškodnění ve výši deset milionů korun. Dále též podal trestní oznámení na autory reportáže Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou.[67] Obvodní soud však žalobu v květnu 2022 odmítl.[68]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2009 mu jako předsedovi zahraničního výboru Poslanecké sněmovny udělil ministr obrany Martin Barták Záslužný kříž ministra obrany III. stupně za zásluhy o rozvoj rezortu. Ministr byl v jeho i několika dalších případech vyznamenaných kritizován nevládní protikorupční organizací Růžový panter za nedostatečné zdůvodnění.[5][69][70][71][72]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Hamáček se svým předchůdcem v čele ČSSD, premiérem Bohuslavem Sobotkou
    Jan Hamáček se svým předchůdcem v čele ČSSD, premiérem Bohuslavem Sobotkou
  • Jan Hamáček v polském Senátu
    Jan Hamáček v polském Senátu
  • Jan Hamáček jako předseda Poslanecké sněmovny při projevu k výročí okupace Československa Varšavskou smlouvou u Českého rozhlasu v roce 2014
    Jan Hamáček jako předseda Poslanecké sněmovny při projevu k výročí okupace Československa Varšavskou smlouvou u Českého rozhlasu v roce 2014
  • Kampaň ČSSD před krajskými volbami v roce 2020
    Kampaň ČSSD před krajskými volbami v roce 2020

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Hamáček rezignoval na post šéfa ČSSD po volební porážce sociální demokracie. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 9. 10. 2021 [cit. 2021-10-9]. Dostupné online. 
  2. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/13160477814-100-vyroci-zalozeni-cirkve-ceskoslovenske-husitske/22056221452/
  3. ↑ Hamáček oznámil předsednictvu ČSSD, že rezignuje na funkci předsedy. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-10-25 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ S politiky od plenek aneb Jak je vidí rodiče. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Životopis [online]. hamacek.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05. 
  6. ↑ Jan Hamáček a jeho profil. CNN Prima News [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Na světové skautské setkání zavítali také vládní představitelé ČR! Navštívili ho skautští bratři Vrtul a Nek, tedy poslanci Hamáček a Gazdík. skaut.cz [online]. 2015-08-07 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Předseda ČSSD Hamáček se rozvádí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-01-23 [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Předseda ČSSD Jan Hamáček se ožení. Bere si bývalou političku ODS. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-07-30 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Hamáček se oženil. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-08-01 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ 25 let MSD [online]. Mladí sociální demokraté, 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu. 
  12. ↑ Volby 2006
  13. ↑ Volby do PSP ČR 2010
  14. ↑ Jan Hamáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Jan Hamáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Jan Hamáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. volby.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Počet obyvatel: 43 162 Osoba: Jan Hamáček [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-16. 
  20. ↑ Komunální volby 2010
  21. ↑ Kandidáti pro Středočeský kraj [online]. ČSSD [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  22. ↑ Hamáček zvolen do čela Sněmovny, o místopředsedy se svede boj. Česká televize [online]. 2013-11-27 [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  23. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Mladá Boleslav, Obec: Mladá Boleslav, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-03-13 [cit. 2015-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-14. 
  25. ↑ V čele ČSSD Sobotku a Chovance nově doplní Birke a Dolínek. Česká televize [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČSSD potvrdila Marksovou jako volebního lídra, Valachovou jako dvojku. iDNES.cz [online]. 2017-04-21 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ Poslanci zvolili místopředsedy sněmovny, Fiala neuspěl ani v druhém kole. Hlavatý se vzdal mandátu. iHNed.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2017-11-25]. Dostupné online. 
  29. ↑ Hamáček prvním místopředsedou sněmovny. Má zkušenosti a zaručí kontinuitu, vysvětlil Vondráček. Česká televize [online]. 2017-11-26 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ Hamáček povede ČSSD. Chce jednat o vládě s Babišovým ANO. Idnes [online]. 2018-02-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ Hamáček rezignoval na post mladoboleslavského zastupitele. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-02-23 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ Předsednictvo ČSSD schválilo kandidáty do případné menšinové vlády [online]. ČSSD, 2018-05-18 [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-19. 
  33. ↑ Prezident jmenoval vládu bez Pocheho. Půjde ji osobně podpořit před poslance. iDNES.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  34. ↑ Premiér jmenoval 1. místopředsedou vlády Jana Hamáčka, vláda schválila své programové prohlášení [online]. Vláda České republiky, 2018-06-27 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ Výroční zpráva 2018. Aspen Institute Central Europe [online]. 2019-06-14 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  36. ↑ Zeman zrušil pověření Hamáčka řízením diplomacie, v polovině října jmenuje Petříčka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-09 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  37. ↑ Zeman jmenoval na Pražském hradě Petříčka novým ministrem zahraničí. iDNES.cz [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  38. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Mladá Boleslav, Obec: Mladá Boleslav, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  39. ↑ Online: Hamáček je znovu předsedou ČSSD. Jsem rád, že jsme ve vládě s Babišem a ne Kalouskem, řekl. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-03-01 [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  40. ↑ ČSSD zůstává ve vládě. Opustit kabinet Andreje Babiše chce 11 ze 42 členů předsednictva. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-08-23 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  41. ↑ Petříček rozlítil Hamáčka, ale ve vládě zůstane. Novinky.cz [online]. Borgis, 27. května 2020. Dostupné online. 
  42. ↑ ČSSD se kvůli Izraeli kaje, Hamáček mluvil s Petříčkem. Topolánek a Vondra sepsali ‚antivýzvu‘. Lidovky.cz [online]. 25. května 2020. Dostupné online. 
  43. ↑ Pozice Česka vůči Izraeli zůstává neměnná, uvedl Hamáček po schůzce s Petříčkem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 25. května 2020. Dostupné online. 
  44. ↑ Petr Hartman: Prymulu ve vedení krizového štábu střídá Hamáček. Plus [online]. 2020-03-31 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  45. ↑ KOPECKÝ, Josef. V krizi vás ochráníme, slíbila ČSSD. Červený svetr dostala i dezinfekce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-08-17 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  46. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020. Kapitola Kraj: Karlovarský kraj. volby.cz [online]. Český statistický úřad, 2020-10-03 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  47. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020. Kapitola Kraj: Ústecký kraj. volby.cz [online]. Český statistický úřad, 2020-10-03 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  48. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020. Kapitola Kraj: Liberecký kraj. volby.cz [online]. Český statistický úřad, 2020-10-03 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  49. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020. Kapitola Kraj: Olomoucký kraj. volby.cz [online]. Český statistický úřad, 2020-10-03 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  50. ↑ V čele ČSSD zůstává Jan Hamáček, místopředsedou Onderka. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  51. ↑ Hamáček obhájil půl roku před volbami funkci předsedy ČSSD. České Noviny [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  52. ↑ Prezident Zeman odvolal Petříčka z pozice ministra zahraničí, informoval Ovčáček. Hamáček uvedl, že by měl být dočasně pověřen vedením resortu.. ČT24 [online]. 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  53. ↑ ČSSD schválila kandidátky, v hlavním městě ji povede Maláčová. České noviny.cz [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  54. ↑ ŠVIHEL, Petr. Hamáček v debatě přestřelil. Zneužil jméno mrtvého politika. Má se omluvit. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 6. 10. 2021 [cit. 2021-10-7]. Dostupné online. 
  55. ↑ Hamáček si našel práci. Bude kopat za české zbrojaře. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  56. ↑ Hamáček má novou práci, je viceprezidentem zbrojařské asociace. Novinky.cz [online]. 2023-05-12 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. 
  57. ↑ KOLÁŘ, Petr. V SOCDEM to vře, Hamáček odchází. Stranu už nepoznávám, říká. iDNES.cz [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  58. ↑ ROZŠAFNÁ, Michaela (roz). Šéfovi sněmovny se motal jazyk. Dal jsem si dva panáky slivovice, přiznal Hamáček. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2015-07-14. Dostupné online. 
  59. ↑ Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky - Pražský hrad [online]. Pražský hrad [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  60. ↑ Prohlášení o Číně, které nadzvedlo půl republiky, připravil Zaorálek. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-10-19 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  61. ↑ KUBOVÁ, Andrea. Češi na výplatní listině Ázerbájdžánu? Transparency International sestavila seznam lobbistů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-15 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online. 
  62. ↑ VALÁŠEK, Lukáš; SRNKA, Vojtěch. Režim v Baku si uplácel přátele v Evropě. Do Česka doputovalo 130 milionů. iDNES.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online. 
  63. ↑ Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  64. ↑ https://twitter.com/jhamacek/status/1389479749563654145. Twitter [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 
  65. ↑ MACHOVÁ, Martina. Hamáček: Čím víc o Vrběticích řekneme, tím víc napovíme Rusům. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-19 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 
  66. ↑ ŠTORKÁN, Martin. Hamáček stále hájí plánovanou cestu do Moskvy jako kamufláž. Podle expertů to nebylo nutné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-19 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. 
  67. ↑ Není svědek mého ‚ďábelského plánu‘, podám trestní oznámení a žalobu, uvedl Hamáček. Chce 10 milionů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  68. ↑ Hamáček neuspěl s žalobou na Seznam kvůli „ututlání“ Vrbětic. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-05-31 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  69. ↑ BLAŽEK, Vojtěch. Ministr obrany rozdal politikům vojenské řády. Neví se za co a proč. iHNed.cz [online]. 2009-11-24. Dostupné online. 
  70. ↑ BLAŽEK, Vojtěch. ”Metály” pro politiky jsou tajné. Obrana neřekne, proč jim je dala. Hospodářské noviny [online]. 2009-11-25 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online. 
  71. ↑ ČTK. Obrana dala politikům řád pro hrdiny. Teď neví proč. Lidovky.cz [online]. 2009-11-25 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online. 
  72. ↑ rsk, Právo. Politici rozdávají medaile jako na běžícím pásu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-11-26 [cit. 2018-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-30. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Druhá vláda Andreje Babiše
Předseda vlády
Andrej Babiš (jmenován 6. června 2018, ANO)
Členové v den jmenování vlády
27. června 2018
Jan Hamáček (1. místopředseda vlády, vnitro, do 15. října 2018 a mezi 12. až 21. dubnem 2021 pověřen vedením zahraničních věcí, ČSSD) • Richard Brabec (životní prostředí, do 30. dubna 2019 místopředseda vlády, ANO) • Lubomír Metnar (obrana, nestr. za ANO) • Alena Schillerová (finance, nestr. za ANO) • Marta Nováková (průmysl a obchod, nestr. za ANO – odvolána 30. dubna 2019) • Taťána Malá (spravedlnost, ANO – demise 10. července 2018) • Petr Krčál (práce a sociální věci, ČSSD – demise 18. července 2018) • Dan Ťok (doprava, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019) • Miroslav Toman (zemědělství, nestr. za ČSSD) • Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO – demise 21. září 2020, znovu jmenován 26. května 2021) • Robert Plaga (školství, mládež a tělovýchova, ANO) • Klára Dostálová (místní rozvoj, nestr. za ANO) • Antonín Staněk (kultura, ČSSD – odvolán 31. července 2019)
Členové jmenovaní později
10. července 2018
Jan Kněžínek (spravedlnost, nestr. za ANO – demise 30. dubna 2019)
30. července 2018
Jana Maláčová (práce a sociální věci, ČSSD)
16. října 2018
Tomáš Petříček (zahraniční věci, ČSSD – odvolán 12. dubna 2021)
30. dubna 2019
Alena Schillerová (místopředsedkyně vlády, nestr. za ANO) • Karel Havlíček (místopředseda vlády, průmysl a obchod, nestr. za ANO) • Marie Benešová (spravedlnost, nestr. za ANO) • Vladimír Kremlík (doprava, nestr. za ANO – odvolán 23. ledna 2020)
27. srpna 2019
24. ledna 2020
Karel Havlíček (doprava, nestr. za ANO)
21. září 2020
Roman Prymula (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 29. října 2020)
29. října 2020
Jan Blatný (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 7. dubna 2021)
7. dubna 2021
Petr Arenberger (zdravotnictví, nestr. za ANO – odvolán 26. května 2021)
21. dubna 2021
Jakub Kulhánek (zahraniční věci, ČSSD)
26. května 2021
Adam Vojtěch (zdravotnictví, nestr. za ANO)
Ministři vnitra České republiky
1993–20002000–20102010–20172017–dosud
Ministerstvo vnitra České republiky
Ministři zahraničních věcí České republiky
1992–20062006–20132013–20182018–dosud
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Předsedové a místopředsedové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
1. volební období (1993–1996)
předseda Milan Uhde • místopředsedové: Jan Kasal • Karel Ledvinka • Pavel Tollner • Jiří Vlach
2. volební období (1996–1998)
3. volební období (1998–2002)
předseda Václav Klaus • místopředsedové: Petra Buzková • František Brožík • Stanislav Gross • Ivan Langer
4. volební období (2002–2006)
5. volební období (2006–2010)
6. volební období (2010–2013)
7. volební období (2013–2017)
8. volební období (2017–2021)
předseda Radek Vondráček • místopředsedové: Jan Hamáček, poté Tomáš Hanzel • Vojtěch Filip • Petr Fiala • Tomio Okamura • Vojtěch Pikal
9. volební období (2021–)
Sociální demokracie
Dějiny sociální demokracie
Předsedové
Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018–2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (2021–2024) • Jana Maláčová (2024–)
Související články
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Hamáček&oldid=24342292“