Kristián VIII.
| Kristián VIII. Dánský | |
|---|---|
| král dánský a norský | |
 Kristián VII. Dánský | |
| Doba vlády | V Dánsku: 1839–1848 V Norsku: 1814 |
| Korunovace | 1840 |
| Úplné jméno | Christian Frederik Oldenburg |
| Narození | 18. září 1786 Christiansborg, Kodaň |
| Úmrtí | 20. ledna 1848 (ve věku 61 let) Amalienborg, Kodaň |
| Pohřben | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Frederik VI. |
| Nástupce | V Dánsku: Frederik VII. V Norsku: Karel II. |
| Manželky | I. Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská II. Karolina Amálie Augustenburská |
| Potomci | Frederik VII. |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Frederik Dánský |
| Matka | Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král. Byl předposledním dánským a posledním norským králem z původní linie dynastie Oldenburků a posledním dánským korunovaným králem.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Budoucí král Kristián VIII. se narodil 18. září 1786 v paláci Christiansborg v Kodani dánskému a norskému princi Frederikovi Dánskému a jeho ženě princezně Žofii Frederice Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho otec byl synem z druhého manželství krále Frederika V., tedy mladším nevlastním bratrem krále Kristiána VII.; Kristián VIII. pak synovcem Kristiána VII.
Norský místodržící a později král
[editovat | editovat zdroj]V období napoleonských válek byli Norové Dánskem donuceni stát na straně Francie. Výsledkem bylo, že Angličané vytvořili blokádu celého pobřeží včetně norských přístavů. Tehdy se otevřeně projevila rozdílnost většiny zájmů Dánů a Norů, takže ani dánské pokusy o usmíření – patřilo mezi ně například založení univerzity v Oslo – nedokázaly zastavit lidové hnutí, jehož heslo znělo „Pryč od Dánska“. V této době byl guvernérem Norska právě princ Kristián.
Když Napoleon utrpěl rozhodující porážku u Waterloo, Norové nabyli dojmu, že jsou konečně u cíle svých snů o znovu nabytí nezávislosti. Avšak záhy a drsně se z nich probudili, když dánský král mírovou smlouvou z Kielu 1814 musel Norsko odstoupit Švédům, kteří byli od počátku proti Napoleonovi. Toto rozhodnutí vyvolalo v Norsku zuřivý odpor, k němuž se připojil i tehdy úřadující dánský královský místodržící, jímž byl pozdější dánský král Kristián VIII.
Kielská smlouva však nikdy nevstoupila v platnost. Zarputilí Norové z přání prince Kristána Frederika svolali shromáždění – vlastní sněm, který formuloval a schválil základní norskou ústavu, která byla odvozena z myšlenek Montesquieua. Norsko vyhlásilo svou nezávislost, 17. května 1814 přijalo vlastní ústavu (ta platí v modifikované verzi do současnosti) a zvolilo prince Kristiána za svého krále (ten v Norsku panoval pod jménem Kristián Frederik) – vzniká tak krátce existující Norské království.
Po následné krátké roztržce se Švédy Norové souhlasili na konventu v Mossu se vznikem personální unie, kdy si obě země zachovaly vlastní parlament. Kristián Frederik abdikoval z norského trůnu v říjnu 1814 a norský parlament Storting dne 4. listopadu 1814 zvolil za norského panovníka švédského krále Karla XIII., jenž usedl na norský trůn pod jménem Karel II.
Dánským králem
[editovat | editovat zdroj]Když zemřel v roce 1839 král Frederik VI., syn Kristiána VII., nezůstali po něm žádní mužští potomci (dvě dcery, které z jeho osmi dětí se dožily dospělosti, zůstaly bezdětné). Dědicem dánského trůnu se tak stal jeho bratranec Kristián VIII., syn prince Frederika Dánského – mladšího bratra Kristiána VII. V roce 1840 byl Kristián VIII. korunován. Stal se tak posledním dánským králem, který vůbec korunován byl.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]21. července roku 1806 se v Ludwigslustu oženil se svou sestřenicí z matčiny strany, meklenburskou princeznou Šarlotou Frederikou. Z manželství vzešli dva potomci, pouze jediný syn se však dožil dospělosti.
- 1. Kristián Frederik (*/† 8. 4. 1807 Plön)[1]
- 2. Frederik Karel (6. 10. 1808 Kodaň – 15. 11. 1863 Glücksburg),jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti[2]
- I. ⚭ 1828 Vilemína Dánská (18. 1. 1808 Kiel – 30. 5. 1891 Glücksburg), manželství rozvedeno roku 1834[3][4]
- II. ⚭ 1841 Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická (10. 1. 1821 Neustrelitz – 1. 6. 1876 tamtéž), rozvedli se roku 1846[5][6]
- III. ⚭ 1850 Luisa Rasmussenová (21. 4. 1815 Kodaň – 6. 3. 1874 Janov), morganatický sňatek[7][8]
Již v roce následujícím po narození prince Frederika se však pár rozešel kvůli skandálnímu milostnému poměru, který Šarlota Frederika měla s francouzským zpěvákem a skladatelem Édouardem Du Puy. 31. března roku 1810 bylo manželství rozvedeno a Šarlota Frederika byla vypovězena od dvora.
V prosinci roku 1814 se Kristián VIII. zasnoubil a v květnu roku 1815 se oženil podruhé, a to s Karolinou Amálií Augustenburskou. Toto manželství bylo bezdětné.
Smrt a nástupci
[editovat | editovat zdroj]Král Kristián VIII. zemřel 20. ledna 1848 v Amalienborgu u Kodaně; příčinou jeho smrti byla sepse. Je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů. Nástupcem na trůnu se stal jeho syn Frederik VII., poslední dánský král z původní linie oldenburského rodu (obě jeho manželství byla bezdětná, takže dalším nástupcem na dánském trůnu se stal jeho bratranec, Kristián IX.).
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prins av Danmark, Christian Frederik Von Oldenburg, Prins. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Konge av Danmark, Frederick VII Carl Christian of Denmark, Oldenburg, King of Denmark. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Wilhelmine Marie of Denmark and Norway.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilhelmine Marie Oldenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Caroline von Mecklenburg-Strelitz (1821-1876) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Duchess Caroline of Mecklenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Louise Christine Rasmussen Danner (1815-1874) -.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Louise Rasmussen, Grevinde Danner. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián VIII. na Wikimedia Commons - http://www.kongernessamling.dk/en/rosenborg/person/christian-viii/
- http://www.thepeerage.com/p10229.htm#i102287
- http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg3.html#C8
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Dánský král 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
král Wendů a Gothů 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Norský král Kristián Frederik 1814 |
|
Nástupce: Karel II. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Šlesvicko-holštýnský vévoda 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
| Předchůdce: Frederik VI. |
|
Sasko-lauenburský vévoda Kristián I. 1839–1848 |
|
Nástupce: Frederik VII. |
- Oldenburkové
- Dánští králové
- Norští králové
- Šlesvicko-holštýnští vévodové
- Sasko-lauenburští vévodové
- Nositelé Řádu Dannebrog
- Rytíři Řádu slona
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Královského řádu svatého Štěpána
- Osobnosti napoleonských válek
- Nositelé Řádu svatého Huberta
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu Guelfů
- Protestantští panovníci
- Panovníci, kteří abdikovali
- Nositelé Řádu svatého Jiří (Hannoversko)
- Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka
- Rytíři Řádu černé orlice
- Nositelé Řádu Serafínů
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Rytíři Řádu svatého Januaria
- Narození v roce 1786
- Narození 18. září
- Narození v Kodani
- Úmrtí v roce 1848
- Úmrtí 20. ledna
- Úmrtí v Kodani
- Pohřbení v katedrále v Roskilde