Národní obec fašistická
| Národní obec fašistická | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | NOF |
| Datum založení | 1926 |
| Datum rozpuštění | 1939 (sloučení s Národním souručenstvím) |
| Předseda | Radola Gajda |
| Ideologie | fašismus antikomunismus antisemitismus panslavismus |
| Politická pozice | krajní pravice |
| Mládežnická org. | Junáci NOF |
| Polovojenská org. | Omladina |
| Stranické noviny | Fašistické listy Národní věstník |
| Slogan | Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem |
| Hymna | Hej, Slované |
| Barvy | černá |
| Volební výsledek | 2,04 % (NS RČS 1935) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.[1]
Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda[2], který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První republika
[editovat | editovat zdroj]Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).[3] Silnou pozici měla v jižních Čechách, na Strakonicku a v Pošumaví, kde Radola Gajda často pobýval.[4]
Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.
Druhá republika
[editovat | editovat zdroj]V době druhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.[5] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.[6] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.
Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 19291 | 70 875 | 0,9 % | 3 mandáty |
| 1935 | 167 433 | 2,04 % | 6 mandátů |
1 NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (později Národní liga, uskupení kolem Jiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.
Volby do zemských sněmů v roce 1935[7]
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| Čechy | 68 480 | ? | 1 mandát |
| Morava a Slezsko | 33 070 | ? | 0 mandátů |
| Slovensko | 26 461 | ? | 0 mandátů |
Znaky
[editovat | editovat zdroj]-
Znaky používané NOF -
-
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0
- ↑ V.L.Vodák: NOF a její vůdce Radola Gajda, 1934. 70 str.online na archive.org
- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263
- ↑ https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2024/06/PH_18_2010_Baloun.pdf
- ↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281
- ↑ Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137
- ↑ Demokracie znovu posílena. Český směr. 28. 5. 1935, roč. 37, čís. 123, s. 1.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní obec fašistická na Wikimedia Commons - Pavel Baloun: Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou 17. dubna 1932
- Národní obec fašistická na Fronta.cz
