Přeskočit na obsah

Otilie Davidová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otilie Davidová
Otilie Davidová (říjen 1941)
Otilie Davidová (říjen 1941)
Rodné jménoOtilie (Ottilie) Kafka (Kafková)
Narození29. října 1892
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. října 1943 (ve věku 50 let)
KT Osvětim, Generální gouvernement
Příčina úmrtízavražděna v plynové komoře
BydlištěPraha V, Waldhauserova 4[1]
NárodnostŽidé
Povoláníspisovatelka
Známá jako„Ottla“; Ottilie David
ChoťJUDr. Josef David (1891–1962)
DětiVěra Davidová (provdaná Saudková) (1921–2015); Helena Davidová, provdaná Kostrouchová (1923–2005)
RodičeHermann Kafka (1852–1931); Julie Kafka rozená Löwy (1856–1934)
Příbuzníbratr: Franz Kafka; sestra: Gabriele Kafka („Ellie“) (1889–1942); sestra: Valerie Kafka („Valli“) (1890–1942)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dům čp. 6 v Siřemi, patřící v době Kafkova pobytu Hermannovým
Ulice Na poříčí. Dělnická úrazová pojišťovna pro Království české, č. p. 1075, č. o. 7, novobarokní stavba z roku 1894 (A. Wertmüller)
Graf z norimberských zákonů z roku 1935 definující zakázané a povolené svazky Židů a Němců. (Zulassig znamená Povoleno a Verboten znamená Zakázáno)
Tři zachráněné židovské děti v terezínském ghettu (11. února 1945)
Strážní věž s plotem – KT v Osvětimi (2014)

Otilie Davidová (29. října 1892, Praha – 7. října 1943, KT Osvětim); domácky Ottla, za svobodna Ottilie (Otilie) Kafka; provdaná Ottilie (Otilie) David; byla nejmladší ze tří sester spisovatele Franze Kafky.[2] Byla jeho nejbližší příbuznou, podporovala jej v obtížných dobách a Franz Kafka ji měl ze všech svých sester v největší oblibě.[3][pozn. 1] Jejich korespondence byla zveřejněna pod názvem Dopisy Ottle a rodině.[pozn. 2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rodinné zázemí

[editovat | editovat zdroj]

Ottilie Kafka, v rodině nazývaná familiárně Ottla, se narodila v 29. října 1892 v Praze do středněstavovské rodiny aškenázských židů. Její otec byl židovský velkopodnikatel s galanterií Hermann Kafka (1852–1931). Její matkou byla Julie Kafka (1856–1934, svatba v září 1882), dcera Jakoba Löwyho, sládka v Poděbradech. Ottilie měla celkem tři sourozence, jimiž byli:

V Siřemi

[editovat | editovat zdroj]

Franz Kafka pomohl Ottle získat vzdělání na zemědělské škole. Ottla žila a pracovala na zemědělském statku svého švagra Karla Hermanna v západočeské vesnici Siřem (německy Zürau; část města Blšany v okrese Louny).[8] V letech 1917 až 1918 zde Ottla poskytla svému bratrovi útočiště pro tvorbu, když zde mohl psát svou sbírku později nazvanou Aforismy.[9] Franz Kafka žil na Hermannově statku od září 1917 do konce dubna 1918, v té době již trpěl tuberkulózou. (Během této doby zde Franz Kafka napsal Die Zürauer Aphorismen).[8][pozn. 3]

Josef David

[editovat | editovat zdroj]

Proti vůli svého otce Hermanna Kafky se Ottilie (jako jediná z Kafkových sester[10]) v červenci roku 1920 provdala za Čecha JUDr. Josefa Davida (1891–1962), byl katolického vyznání a pracoval jako advokát v Praze na vysokém úřednickém místě v resortu pojišťovnictví.[11][10][pozn. 4] (JUDr. Josef David převzal vedení České asociace soukromého pojištění. Ottilie se dokonce kvůli svému manželovi naučila česky.) Dne 27. března 1921 v Praze se manželům Davidovým narodila dcera Věra Davidová (provdaná Saudková) (1921–2015), která se později stala redaktorkou a překladatelkou z němčiny do češtiny. Dne 10. května 1923 se jim narodila druhá dcera Helena Davidová, provdaná Kostrouchová (respektive Rumpoltová) (1923–2005), pozdější lékařka v Kašperských Horách. Věra a Helena Davidovi byly neteře Franze Kafky. Franz sledoval, jak jeho neteře vyrůstají. Zemřel v červnu 1924, když byly Věře tři roky a Heleně byl jeden rok.

Manželství Ottilie a Josefa nebylo šťastné. Podle pozdějšího vyjádření jejich dcery Věry Davidové (provdané Saudkové) si její otec Josef přál vést „dobrý měšťácký život“, zatímco její matka Ottilie chtěla domácnost, kde by sociálně znevýhodnění mohli vždy „dostat misku polévky“. Vzhledem k tomu, že se Ottla provdala za góje, tedy nežida, byla tím dočasně chráněna před deportačními důsledky plynoucími později z norimberských zákonů. Ani situace jejího manžela Josefa ovšem za protektorátu nebyla snadná. Jelikož byl podle nacistické rasové ideologie považován za „pokaženého židovstvím“ (německý výraz: „jüdisch versippt“), musel počítat se ztrátou zaměstnání. Hrozila mu také internace do „tábora pro árijské manžely židovských žen“ (německy: „Lager für arische Ehemänner jüdischer Frauen“) v Bystřici u Benešova. V únoru roku 1940[13] podal JUDr. Josef David žádost o rozvod a v srpnu roku 1942 bylo jeho manželství s Ottilií rozvedeno.[11] Jejich dcery Věra a Helena se o rozvodu svých rodičů nedozvěděly, nejspíše proto, že rozvod byl konsensuální.[pozn. 5]

Ottilie rozvodem ztratila ochranu před uplatněním norimberských zákonů na její osobu.[8][14] Zároveň ale tímto formálním aktem odloučení od manžela přestala ohrožovat svým židovským původem jak svého árijského muže, tak i svoje dvě dcery Věru a Helenu.[10][pozn. 6]

Terezín

[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Československa německou armádou po 15. březnu 1939 začaly být postupně na územích okupovaným Německem aplikovány norimberské zákony. V Protektorátu Čechy a Morava byly principy zakotvené v těchto zákonech poprvé použity v Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku ze dne 21. června 1939. Jako mnoho jiných pražských Židů byla i Ottilie a obě její sestry Gabriela a Valerie během trvání protektorátu deportovány nacisty do židovských ghett. Elli a Valli byly koncem října roku 1941 deportovány (se svými rodinami) do lodžského ghetta, kde zahynuly (přesná data úmrtí nejsou známa).[pozn. 7][pozn. 8]

Ottilie byla deportována 3. srpna 1942 transportem AAw číslo 643 (pod osobním registračním číslem 5285) z Prahy do terezínského ghetta,[10][1] kde pracovala jako ošetřovatelka v chlapeckém domově (pečovatelka v dětském domově).[11][pozn. 9] Za pomoci českého četníka mohla Ottilie pašovat z terezínského ghetta dopisy adresované svým dcerám. Těm byl do ghetta vstup zakázán, obě žily u Karla Projsy (přítel Davidových z komunistické mládežnické organizace a raný obdivovatel Franze Kafky) a druhou světovou válku přežily.

Koncem srpna roku 1943 dorazil do Terezína transport asi 1 200 polských židovských dětí z města Bělostok (Podleské vojvodství v severovýchodním Polsku).[10] Děti přežily povstání v tamějším židovském ghettu, byly v zuboženém stavu a byly umístěny v přísné izolaci za hradbami terezínské pevnosti (v tzv. Krétě).[10] Neoficiálně se mělo za to, že tyto děti mají být nacisty vyměněny ve Švýcarsku nebo ve Švédsku za německé zajatce.[10][13]

Dne 5. října 1943 Ottilie doprovázela skupinu polských židovských dětí jako dobrovolný asistent při jejich transportu do Osvětimi.[11][pozn. 10] Když transport o dva dny později (7. října 1943) dorazil do koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau v Osvětimi, byli všichni vězni (i s doprovodem 52 zdravotních sester[13]) zavražděni (zplynováni) v plynových komorách.[4][17][18][10][19]

Korespondence s Franzem Kafkou

[editovat | editovat zdroj]

Korespondence mezi Franzem Kafkou se zachovala a byla poprvé publikována v roce 1974 (v angličtině) pod titulem Dopisy Ottle & rodině (Letters to Ottla & the Family, autoři: Hartmut Binder a Klaus Wagenbach). V lednu 2011 bylo oznámeno, že originály těchto dopisů by měly být draženy v dubnu 2011 jako „balíček“ v berlínské aukční síni.[4][20] Archiv německé literatury v Marbachu (Deutsches Literaturarchiv Marbach) v únoru 2011 doufal, že jej bude možné získat s pomocí soukromého sektoru;[21] v dubnu 2011 jej tento archiv (spolu se Bodleyovo studijní knihovnou v Oxfordu) získal. Poděkování směřovalo především k Otiiliným dědicům, kteří byli ochotni prodat dopisy ještě před dražbou a také všem těm, kteří kteří pomáhali při získávání potřebných finančních prostředků, včetně jednoho velkorysého dárce, který na vlastní žádost zůstal skryt v anonymitě a který pomohl s rozběhem fundraisové kampaně.[22]

Ottilie v umění

[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Terezíně

[editovat | editovat zdroj]

Na západní straně Muzea ghetta v parku terezínských dětí se nachází pamětní deska, věnovaná trojici dětských vychovatelek působících v ghettu: Ottle Kafka–David, Friedl Dicker–Brandeis a Luise Fischer.[23][24][25][pozn. 12] Autorem pamětní desky je český výtvarník a vysokoškolský pedagog Kurt Gebauer. Pamětní deska byla odhalena 12. listopadu 1998 a text na ní je uveden ve třech jazycích (česky, anglicky, německy; zde uvádíme jen českou část):[26][25][pozn. 13][pozn. 14][pozn. 15][pozn. 16]

IN MEMORIAM //

OTTLA KAFKOVÁ–DAVIDOVÁ / 1892–1943 / NEJMLADŠÍ SESTRA FRANZE KAFKY //
FRIEDL DICKER–BRANDEISOVÁ / 1898–1944 / VÝTVARNICE A PEDAGOŽKA //
LUISA FISCHEROVÁ / 1905–1944 / TAJEMNICE ČS. ČERVENÉHO KŘÍŽE //

A VŠICHNI, KDO V TEREZÍNSKÉM GHETTU PEČOVALI O DĚTI /

A BYLI ZAVRAŽDĚNI NACISTY

Nový židovský hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Franz Kafka je pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1). Je tam pohřben i jeho otec a matka. Jeho tři sestry, které zahynuly v nacistických koncentračních táborech na území okupovaného Polska, tam mají pamětní desku. Na ní je napsán následující text:

NA PAMĚŤ SESTER VÝZNAMNÉHO PRAŽSKÉHO /
ŽIDOVSKÉHO SPISOVATELE, FRANZE KAFKY /
ZAHYNULÝCH ZA NACISTICKÉ OKUPACE /
V LÉTECH 1942-1943 //

GABRIELA HERRMANNOVÁ NAR. 22.9.1889 //
VALERIE POLLÁKOVÁ NAR. 25.9.1890 //
OTILIE DAVIDOVÁ NAR. 29.10.1892

 , text na pamětní desce na Novém židovském hřbitově, [6][28]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Rodina Kafkova
  • Rodiče Otilie (kolem roku 1913): Hermann Kafka a Julie Kafka
    Rodiče Otilie (kolem roku 1913): Hermann Kafka a Julie Kafka
  • Bratr Otilie: Franz Kafka (kolem roku 1888)
    Bratr Otilie: Franz Kafka (kolem roku 1888)
  • Sestra Otilie: Gabriele Kafka („Ellie“) (kolem roku 1898)
    Sestra Otilie: Gabriele Kafka („Ellie“) (kolem roku 1898)
  • Sestra Otilie: Valerie Kafka („Valli“) (kolem roku 1898)
    Sestra Otilie: Valerie Kafka („Valli“) (kolem roku 1898)
  • Otilie Kafka („Ottla“) (kolem roku 1898)
    Otilie Kafka („Ottla“) (kolem roku 1898)
  • Pamětní deska tří Kafkových sester na Novém židovském hřbitově v Praze
    Pamětní deska tří Kafkových sester na Novém židovském hřbitově v Praze

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Byla jeho „blízkou důvěrnicí“ (německy: enge Vertraute) a sám Kafka se o jejich vzájemném vztahu vyjadřoval slovy: „aniž by byla dotčena láska k druhému, která je zdaleka nejdražší“ (německy: „unbeschadet der Liebe zu den anderen, die bei weitem liebste“)[4]
  2. ↑ KAFKA, Franz. Dopisy Ottle a rodině. Překlad Vojtěch Saudek. Vydání první, Praha: Aurora, 1996. 165 stran + 10 stran portrétů. ISBN 80-85974-08-8.[5]
  3. ↑ Die Zürauer Aphorismen: Jedná se o 109 aforismů, které Franz Kafka napsal od září 1917 do dubna 1918. Byly publikovány v roce 1931 jeho přítelem Maxem Brodem sedm let po Kafkově smrti.
  4. ↑ JUDr. Josef David byl kolega Franze Kafky v Dělnické úrazové pojišťovně. Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval totiž Franz Kafka v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen) v ulici Na Poříčí čp. 1075/7,[12] nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka.
  5. ↑ V záznamu o rozvodu JUDr. Josef David uvedl, že „rasový rozdíl“ mezi ním a jeho manželkou vedl k vážným rozdílům; byla fanatická vegetariánka a přinutila ho jíst vegetariánskou stravu; divoce ho urážela v přítomnosti dětí; plýtvala penězi a někdy přitáhla domů z ulice až sedm špinavých psů.[14]
  6. ↑ Věra i Helena byly podle nacistických zákonů považovány za míšence židovské matky a árijského otce.[10][13]
  7. ↑ Gabriele Kafka („Ellie“; provdaná Hermannová) bydlela před transportem v Praze na adrese Praha V, Waldhauserova 4. Byla deportována transportem B číslo 52 (dne 21. října 1941) z Prahy do Lodže, zemřela nejspíše v roce 1941 ve vyhlazovacím táboře Chełmno.[15]
  8. ↑ Valerie Kafka („Valli“; provdaná Pollaková) bydlela před transportem v Praze na adrese Praha I, Vězeňská 7. Byla deportována transportem D číslo 54 (dne 31. října 1941) do Lodže, zemřela nejspíše v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Chełmno.[16]
  9. ↑ Ottilie byla sestrou již známého spisovatele Franze Kafky, přesto se v terezínském ghettu nestala tzv. prominentním vězněm.[10][13]
  10. ↑ Jednalo se o transport Dn/a, číslo 6 (dne 5. října 1943) z Terezína do Osvětimi.[1]
  11. ↑ Novela Ottla je beletristicky zpracovaný životopis Ottilie – nejmladší dcery Franze Kafky pojatý s důrazem na závěrečnou fázi (poslední měsíce) jejího života v terezínském ghettu.[10][11] Kniha vychází nejen z historických faktů, ale čerpá i z nepublikovaných dopisů a motáků odeslaných Ottlou tajně svým dcerám Věře a Heleně krátce před konečným transportem.[11] Balajkova novela faktograficky těží i z osobních rozhovorů s neteří Franze Kafky – českou redaktorkou a překladatelkou Věrou Saudkovou (1921–2015).[13]
  12. ↑ Luisa Fischerová (* 6. září 1905 v Rychnově nad Kněžnou, zemřela asi v roce 1944 v koncentračním táboře Osvětim). Sociálně-pedagogická pracovnice, osobní sekretářka Alice Masarykové, pracovnice v Ústředí Červeného kříže.
  13. ↑ GPS souřadnice lokality, kde se nachází pamětní deska: 50°30'42.657"N, 14°8'57.107"E.[25]
  14. ↑ Otilie Davidová: * 29. října 1892, rozená Kafková. Poslední bydliště před deportací: Praha V. Transport AAw, číslo 643, 3. srpna 1942, Praha – Terezín. Transport Dn/a, číslo 6, 5. října 1943, Terezín – Osvětim, kde zahynula.[27]
  15. ↑ Friedl Dicker–Bradeisová: * 30. července 1898. Poslední bydliště před deportací: Hronov číslo 332. Transport Ch, číslo 549, 17. prosince 1942, Hradec Králové – Terezín. Transport Eo, číslo 167, 6. října 1944, Terezín – Osvětim, kde zahynula.[27]
  16. ↑ Luisa Fischerová: * 6. září 1905. Poslední bydliště před deportací: Praha XIV. Transport AAl, číslo 189, 2. července 1942, Praha – Terezín. Transport Er, číslo 712, 16. října 1944, Terezín – Osvětim, kde zahynula.[27]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ottla Kafka na německé Wikipedii a Ottla Kafka na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c OTILIE DAVIDOVÁ (narozena 29. října 1892) [online]. Web databáze holocaust cz [cit. 2021-05-18]. Poslední adresa před deportací: Praha V, Waldhauserova 4; transport AAw, číslo 643 (03. srpna 1942, Praha → Terezín); transport Dn/a, číslo 6 (05. října 1943, Terezín → Osvětim). Dostupné online. 
  2. ↑ Ottilie David (rozená Kafka) (* 29. října 1892, Praha – 1943) – sestra spisovatele Franze Kafky. Oběť holocaustu. [online]. Databáze autorit Národní knihovny ČR [cit. 2021-03-14]. Identifikační číslo: zmp2013780812; jiná jména: Ottla Kafka, Ottla Kafková, Ottilie Kafka, Ottilie Kafková, Ottilie David, Ottilie Davidová. Dostupné online. 
  3. ↑ GRAY, Richard T. A Franz Kafka Encyclopedia. Westport, CT: Greenwood Publishing Group, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-313-30375-3. S. 53. 
  4. ↑ a b c SPIEGEL, Hubert. Die Frau, bei der Kafka ein anderer war. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 24 January 2011. Dostupné online [cit. 10 August 2012]. (německy) 
  5. ↑ Dopisy Ottle a rodině [online]. Databáze Národní knihovny ČR [cit. 2021-03-15]. Dopisy pasné Franzem Kafkou adresované Ottle Kafka + česky psané dopisy Ottlinu příteli a pozdějšímu jejímu manželovi Josefu Davidovi + část dopisů Franze Kafky rodičům.. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c HROB FRANZE KAFKY (FRANZ KAFKA GRAVE) [online]. Web Fotoeins Fotografie [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ GILMAN, Sander. Franz Kafka, the Jewish Patient. New York: Routledge, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-415-91391-1. 
  8. ↑ a b c PAWEL, Ernst. The Nightmare of Reason: A Life of Franz Kafka. New York: Vintage Books, 1985. ISBN 978-0-37452-335-0. Kapitola Twenty-four. 
  9. ↑ KOELB, Clayton. Kafka: A Guide for the Perplexed. London: Continuum, 2010. Dostupné online. ISBN 9780826495792. S. 49. 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k BALAJKA, Petr. Románová Ottla Petra Balajky. Obecní noviny. 10. 2018, roč. 16, čís. 1, s. 29. 
  11. ↑ a b c d e f Ottla [online]. Databáze Národní knihovny ČR [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ www.kafkamuseum.cz - Životopis [online]. www.kafkamuseum.cz [cit. 2009-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-04. 
  13. ↑ a b c d e f BALAJKA, Petr; WEISS, Tomáš. Ottla, jedna ze tří Kafkových sester [online]. Web nakladatelství Kosmas cz, 2018-10-24 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Anna Hájková: Die Jahre der Verbitterung (Roky hořkosti): Süddeutsche Zeitung ze dne 24. listopadu 2015; Strana 14.
  15. ↑ GABRIELA HERMANNOVÁ (Narozena 22. září 1889) [online]. Web databáze holocaust cz [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ VALERIE POLLAKOVÁ (Narozena 25. září 1890) [online]. Web databáze holocaust cz [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ CZECH, Danuta. Kalendarz wydarzeń w KL Auschwitz. Oświęcim: Wydawn, 1992. S. 534. (polsky) 
  18. ↑ BENDER, Sara. The Jews of Bialystok During World War II and the Holocaust. Lebanon: University Press of New England, 2008. Dostupné online. ISBN 9781584657293. S. 272. (anglicky) 
  19. ↑ WAGNEROVÁ, Alena. „Franz gibt es uns“ - Eine Begegnung in Prag mit Věra Saudková, der letzten Nichte Kafkas („Franz nám dává“ – Setkání v Praze s Věrou Saudkovou, poslední Kafkovou neteří). Zürich: Neue Zürcher Zeitung, 30. 01. 2012. S. 35. Kolektivní práce číslo 24. 
  20. ↑ Hubert Spiegel: Die Frau, bei der Kafka ein anderer war (Žena, se kterou byla Kafka jiný), Frankfurter Allgemeine Zeitung.net, 24. ledna 2011.
  21. ↑ Alle für Ottla. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 3 February 2011. (německy) 
  22. ↑ Seznam exponátů Briefe an Ottla. Von Franz Kafka und anderen. (Dopisy Ottle. Od Franze Kafky a dalších) Vydavatel: Archiv německé literatury v Marbachu u příležitosti výstavy od 1. července do 10. září 2011 v Muzeu moderní literatury; Marbach am Neckar; strana 159
  23. ↑ Terezínská pamětní kniha, vydala Nadace Terezínská iniciativa, nakladatelství Melantrich, Praha 1995.
  24. ↑ BRENNER-WONSCHICKOVÁ,Hannelore: Děvčata z pokoje 28, nakladatelství Barrister x Principal, vydala Společnost pro odbornou literaturu, o.s. 2006.
  25. ↑ a b c Terezín - Park terezínských dětí - Pamětní deska vychovatelům [online]. Web Za pomníčky [cit. 2021-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-20. 
  26. ↑ Výroční zpráva Památníku Terezín za rok 1998.
  27. ↑ a b c VRBA, Dan (mladší). Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Web: Vojenská pietní místa (vets), 2010-07-05 [cit. 2021-03-17]. Umístění: Terezín, Komenského, zahrada Muzea Ghetta; centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 
  28. ↑ ŠTRUPL, Vladimír. Kenotaf Obětí holocaustu [online]. Web: Vojenská pietní místa (vets), 2006-07-23 [cit. 2021-03-17]. Umístění: Praha 3, Izraelská 1; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Franz Kafka: Briefe an Ottla und die Familie. (Dopisy Ottle a rodině). Herausgegeben von Hartmut Binder und Klaus Wagenbach (Editoval Hartmut Binder a Klaus Wagenbach), 1989, ISBN 3-596-25016-1.
  • Deutsches Literaturarchiv Marbach (herausgegeben) (Vydáno Archivem německé literatury v Marbachu): Briefe an Ottla. Von Franz Kafka und anderen (Dopisy Ottle. Od Franze Kafky a dalších); (Exponatverzeichnis mit allen Briefen = Seznam exponátů se všemi dopisy).
  • Alena Wagnerová: Die Familie Kafka aus Prag. (Rodina Kafků z Prahy). Fischer, Frankfurt am Main; 2001; ISBN 3-596-14355-1.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otilie_Davidová&oldid=24388473“