Pčinjský okruh
Pčinjský okruh Pčinjski okrug Пчињски управни округ | |
---|---|
Údolí Pčinje nedaleko Trgovište | |
Geografie | |
Hlavní město | Vranje |
Souřadnice | 42°33′ s. š., 21°54′ v. d. |
Rozloha | 3 520 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 159 081 (2011) |
Hustota zalidnění | 45,2 obyv./km² |
Národnostní složení | Srbové Albánci |
Správa regionu | |
Stát | Srbsko |
Nadřazený celek | Srbsko |
Podřízené celky | 7 opštin |
komisař | Srećko Pejković |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pčinjský okruh (srbsky Pčinjski okrug, cyrilicí Пчињски управни округ) je správní jednotka v Srbsku. Je nejjižnějším okruhem Srbska, sousedí s Jablanickým okruhem na severu, Kosovem na západě, Severní Makedonií na jihu a Bulharskem na východě. Protéká jím řeka Pčinja, podle níž dostal název. Okruh náleží ke statistickému regionu Jižní a Východní Srbsko. Ve starověku byla oblast známá jako Paeonie.
Geografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Okruh má rozlohu 3 520 km² a žije v něm okolo 160 000 obyvatel. Hlavním městem je Vranje (56 000 obyvatel).
Bosilegrad je známý těžbou olova a zinku.[1] Nachází se zde mnoho lesů, dřevo zpracovává továrna Simpo ve Vranje. Významnou turistickou atrakcí jsou lázně Vranjska Banja, zřícenina pevnosti Markovo Kale ze 13. století a skalní město Vražji Kamen. Míra nezaměstnanosti na území okruhu patří k nejvyšším v Srbsku.[2]
Na západě okruhu se nacházejí města Preševo a Bujanovac s převahou albánského obyvatelstva, kde se objevily požadavky na připojení ke Kosovu.[3]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Okruh se dělí na sedm opštin. Nachází se zde 6 měst a 357 vesnic.
- Opština Vranje
- Opština Preševo
- Opština Bujanovac
- Opština Vladičin Han
- Opština Surdulica
- Opština Bosilegrad
- Opština Trgovište
Národnostní složení
[editovat | editovat zdroj]- Srbové 83,4 %
- Romové 8,7 %
- Bulhaři 4,6 %
- Albánci 0,5 % (ve skutečnosti je zde Albánců více – v roce 2002 téměř čtvrtina populace – ale sčítání v roce 2011 většina z nich bojkotovala)[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Serbian Monitor Dostupné online
- ↑ Institut for War and Peace Reporting Dostupné online
- ↑ Balkan Insight Dostupné online
- ↑ City Population Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pčinja na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky