Patti Smith

Patti Smithová
Patti Smithová
	Patti Smith v roce 2007
Základní informace
Rodné jméno	Patricia Lee Smith
Narození	30. prosince 1946 (77 let); Chicago, Illinois
Původ	New York, New York
Žánry	punk rock, art rock, protopunk, art punk
Povolání	zpěvačka, básnířka
Nástroje	zpěv, kytara, klarinet
Hlasový obor	alt
Aktivní roky	1974–dosud
Vydavatelé	Arista (1975–2002), Columbia (2002–)
Členkou skupiny	Patti Smith Group
Příbuzná témata	Patti Smith Group
Ocenění	komandér Řádu umění a literatury (2005); Rock and Roll Hall of Fame (2007); Národní knižní cena (2010); Národní knižní cena za nefiktivní dílo (2010); Polar Music Prize (2011); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Fred Sonic Smith (1980–1994)
Děti	Jackson Smith; Jesse Smith
Sídlo	New York
Podpis
Web	Patti Smith
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patti Smith (přechýleně Smithová; * 30. prosince 1946 Chicago) je americká zpěvačka, hudebnice, spisovatelka, textařka a básnířka. Patří k protagonistům amerického punku a nové vlny.

Umělecký životopis

Patti Smith se nejprve věnovala poezii, příležitostné novinářské práci a psaní dramat. Její básnické prvotiny jsou ovlivněny francouzskou poezií přelomu 19. a 20. století, především tzv. prokletými básníky a jejich pokračovateli (Arthur Rimbaud). V New Yorku se seznámila s fotografem Robertem Mapplethorpem,^[1] se kterým se přátelila až do jeho smrti v roce 1989. Mapplethorpe je rovněž autorem fotografií na obalech jejích alb Horses a Wave. Hudbou se začala zabývat až od roku 1971, kdy přechodně spolupracovala se skupinou Blue Öyster Cult, zpívat však začala až těsně před vznikem své skupiny Patti Smith Group (1974), ve složení Lenny Kaye (kytara), Richard Sohl (klávesy), český emigrant Ivan Král (kytara, baskytara) a Jay Dee Daugherty (bicí nástroje). Spolu s ní tento soubor nahrál v rozmezí let 1975–1979 nejslavnější tituly své produkce, kterými jsou Horses, Radio Ethiopia, Easter a Wave. První z nich bylo ještě do jisté míry reminiscencí na produkci newyorské „Factory“ kolem Andyho Warhola v 60. letech, především na tvorbu skupiny The Velvet Underground (album ostatně produkoval její člen John Cale). Další tři alba nesou již jednoznačně originální rukopis, který v sobě skrývá jak naléhavost punkového přístupu, tak specifickou jemnost a poetičnost. V tom lze spatřovat jedinečnost hlavní objevitelský přínos této zpěvačky, básnířky, hudebnice aktivistky v boji za lidská práva v jedné osobě. Dá se říci, že Patti Smith byla jedním z prvních trubadúrů punku a new wave, ovšem ve zcela jedinečném provedení.

Po rozpadu skupiny se Patti Smith na dlouhou dobu přestává hudbě věnovat a představuje se až v roce 1988 albem Dream of Life, jež má sice v sobě již popové prvky, ale na působivosti a nápaditosti mu to nijak neubírá. Od vydání tohoto alba se zpěvačka objevuje s velkými prodlevami s několika dalšími deskami. V mezidobí vyšla též kompilační alba, mapující jak produkci nejslavnějšího období umělkyně, tak jakýsi celoživotní průřez tvorbou. V současné době se Patti Smith opět věnuje především poezii.

V roce 1976, po vydání alba Horses, absolvovala společné turné s producentem nahrávky Johnem Calem. Dvojice spolu pracovala i při dalších příležitostech v následujících letech; Cale například hrál v jedné písně ze zpěvaččina alba Gone Again (1996). Zpěvačka rovněž jemu a ostatním členům skupiny The Velvet Underground předala ocenění v Rock and Roll Hall of Fame. Spolu s ním také nahrála píseň „Perfect Moon“, která vyšla na albu Nostalgia, sólové nahrávce Ivana Krále, který v sedmdesátých letech působil v její skupině. Dvojice spolu opět vystupovala v říjnu 2014 v prostorách Cartierovy nadace pro současné umění v Paříži.^[2]

Diskografie

Patti Smith na koncertě v Rio de Janeiru

Studiová alba

Horses (1975)
Radio Ethiopia (1976)
Easter (1978)
Wave (1979)
Dream of Life (1988)
Gone Again (1996)
Peace and Noise (1997)
Gung Ho (2000)
Trampin' (2004)
Twelve (2007)
Banga (2012)

Živá alba a EP

Kompilace

Bibliografie

Seventh Heaven (1972)
A Useless Death (1972)
kodak (1972)
Early morning dream (1972)
Witt (1973)
Ha! Ha! Houdini! (1977)
Gallerie Veith Turske (1977)
Babel (1978)
Woolgathering (1992)
Early Work: 1970–1979 (1994)
The Coral Sea (1996)
Patti Smith Complete (1998)
Wild Leaves (1999)
Strange Messenger (2003)
Auguries of Innocence (2005)
Just Kids: Jsou to jen děti (2011)
M Train (2015)

Odkazy

Reference

↑ Private Site. sexualityinart.wordpress.com [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
↑ GORIN, François. Patti Smith et John Cale font clignoter les trente bougies de la fondation Cartier [online]. Télérama, 2014-10-24 [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Patti Smithová na Wikimedia Commons
Osoba Patti Smith ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Patti Smith
(anglicky) Oficiální stránka
(anglicky) Patti Smith na Myspace
(anglicky) Patti Smith na Allmusic
Patti Smithová v Internet Movie Database (anglicky)
(anglicky) fotografie z mládí, aj.

[1] Private Site. sexualityinart.wordpress.com [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.

[2] GORIN, François. Patti Smith et John Cale font clignoter les trente bougies de la fondation Cartier [online]. Télérama, 2014-10-24 [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

[2]

Patti Smith

Studiová alba	Horses • Radio Ethiopia • Easter • Wave • Dream of Life • Gone Again • Peace and Noise • Gung Ho • Trampin' • Twelve • Banga

Ostatní alba	Hey Joe / Radio Ethiopia • Set Free • The Patti Smith Masters • Land • Horses/Horses • iTunes Originals • The Coral Sea • Outside Society

Knihy	Seventh Heaven • Witt • Ha! Ha! Houdini! • Babel •Woolgathering • Early Work • The Coral Sea • Patti Smith Complete • Strange Messenger • Auguries of Innocence • Just Kids • M Train

Členové doprovodné skupiny	Lenny Kaye • Jay Dee Daugherty • Ivan Král • Richard Sohl

Držitelé Polar Music Prize

1992–1999	1992 Paul McCartney, baltské státy • 1993 Dizzy Gillespie, Witold Lutosławski • 1994 Nikolaus Harnoncourt, Quincy Jones • 1995 Elton John, Mstislav Rostropovič • 1996 Pierre Boulez, Joni Mitchell • 1997 Eric Ericson, Bruce Springsteen • 1998 Ray Charles, Ravi Šankar • 1999 Stevie Wonder, Iannis Xenakis

2000–2009	2000 Bob Dylan, Isaac Stern • 2001 Burt Bacharach, Robert Moog, Karlheinz Stockhausen • 2002 Sofia Gubajdulina, Miriam Makeba • 2003 Keith Jarrett • 2004 B. B. King, György Ligeti • 2005 Gilberto Gil, Dietrich Fischer-Dieskau • 2006 Led Zeppelin, Valerij Gergijev • 2007 Sonny Rollins, Steve Reich • 2008 Pink Floyd, Renée Flemingová • 2009 José Antonio Abreu, El Sistema & Peter Gabriel

2010–2019	2010 Björk, Ennio Morricone • 2011 Kronos Quartet, Patti Smith • 2012 Paul Simon, Yo-Yo Ma • 2013 Youssou N'Dour, Kaija Saariahová • 2014 Chuck Berry, Peter Sellars • 2015 Emmylou Harris, Evelyn Glennie • 2016 Max Martin, Cecilia Bartoli • 2017 Sting, Wayne Shorter • 2018 Afghánský národní institut hudby, Metallica • 2019 Grandmaster Flash, Anne-Sophie Mutter, Playing for Change

2020–dodnes	2020 Anna Netrebko, Diane Warren • 2021 neuděleno kvůli pandemii covidu-19 • 2022 Iggy Pop, Ensemble intercontemporain • 2023 Chris Blackwell, Angélique Kidjo, Arvo Pärt

Nositelé ceny Premio Tenco

Pro hudebníka	Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) • Carmen Consoli, Eugenio Finardi, Ron a Tom Zé (2023)

Pro kulturní osobnost	Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022) • Renzo Arbore (2023)