Psychologie reklamy
Psychologie reklamy je disciplína aplikované psychologie, která se věnuje působení reklamy na člověka. Poznatky z této oblasti jsou využívány firmami k ovlivnění lidí tak, aby se stali jejich zákazníky. Tento obor je úzce spjat s obory public relations a marketingem, prolíná se i s psychologií umění.
Reklama plní tři základní funkce: informuje, přesvědčuje a prodává. Psychologie reklamy zkoumá psychické procesy v člověku, které vedou k vyvolání žádoucího efektu, zejména nákupního chování. V tržním hospodářství je reklama nezbytnou součástí ekonomiky; aktuální výzkumy v zemích EU prokazují, že lidé reklamu chápou jako nedílnou součást svých potřeb a práv.
Součástí psychologie reklamy jsou psychologická témata:
- Paměť a zapomínání
- Učení
- Motivace
- Význam emocí pro reklamu
- Smyslová psychologie (působení skrze všechny smysly)
- Sociokulturní rozdíly vnímání a zvyklostí
- Specifika vlivu různorodých médií[1]
Výzkum v oblasti reklamy používá tyto metody: sledování činnosti mozku pomocí magnetické rezonance, sledování pozornosti pomocí oční kamery, cílené experimenty s pokusnými osobami a pozorování; méně efektivní avšak používané jsou dotazování a skupinové rozhovory.
Reklamního psychologa obvykle využívají střední a velké firmy při přípravě reklamní kampaně, protože je schopen doladit v připravované kampani detaily, které mohou rozhodnout o úspěchu kampaně.
Reklama – sociální sítě a internet
[editovat | editovat zdroj]
Původ slova "reklama" lze hledat v latinském slovese reklamati, tj. znovu volat.[2] Přesto, že se slovo reklama běžně používá dodnes, způsob, jak potencionální zákazníky zaujmout, se za staletí změnil. Moderní sociální sítě začaly vznikat na přelomu 20. a 21. století a během své existence získaly na obrovské popularitě; patří mezi nejnavštěvovanější webové služby s miliony aktivních uživatelů.[3] Sociální sítě tak umožňují snadný dialog mezi prodejcem a zákazníkem, komunikaci však lze vést i s obchodním partnerem či odborníkem. Výzkumy ukazují, že globální virtuální prostor ovlivňuje spotřebitelovo chování, například působením na jeho pozornost nebo emoce.[4]
Jednou z využívaných metod reklamy na internetu jsou proužkové reklamy, takzvané bannery. Uživatel během surfování po internetu zhlédne denně v průměru asi 70 reklamních bannerů, takže jejich důležitost je nemalá.[5]
Významná je také webová prezentace firmy. Americký znalec Steve Krug si všiml, že internetový uživatel reklamní texty více méně nečte, nýbrž vyhledává slova a fráze, která považuje za klíčová. Dalším specifickým chováním uživatele je, že klikne na první možný odkaz na webu, místo aby přemýšlel, zda je pro něj vůbec vhodný. Pro marketéry a reklamní psychology je tedy nejlepší strategií vidět reklamu optikou jejich cílové skupiny.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DUDOVÁ, Michaela. Top 12 efektů psychologie reklamy a ovlivňování lidí [online]. 2021-02-03 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Původ slova reklama — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Sociální sítě a jejich vývoj – pohled do historie | Objevit.cz [online]. 2013-03-05 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b JITKA, Vysekalová; KOLEKTIV, a. Psychologie reklamy: 4., rozšířené a aktualizované vydání. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 329 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-7832-7. Google-Books-ID: 1CBgAgAAQBAJ.
- ↑ HUDEC, Martin. Jak působí reklama? - Psychologie pro každého [online]. 2016-12-01 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy. 3. vyd. Praha: Grada, 2007.
