Přeskočit na obsah

Skály (Drahanská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skály
Vrchol724 m n. m.
Prominence7 m ↓ severní sedlo
Izolace0,5 km → Skalky
SeznamyHory Drahanské vrchoviny #2
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříDrahanská vrchovina / Konická vrchovina / Protivanovská planina
Souřadnice
Skály
Skály
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Skály
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Přírodní rezervace Skály
Přírodní rezervace Skály
Základní informace
Vyhlášení1988
Nadm. výška724 m n. m.
Rozloha12,03 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresProstějov
UmístěníProtivanov
Další informace
Kód1200
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Skály jsou s nadmořskou výškou 724 metrů druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny a také stejnojmenná přírodní rezervace, rozkládající se na svahu západně od vrcholu. Nachází se na katastrálních území Protivanova a Bukové v okrese Prostějov. Přírodní rezervace, která má rozlohu 12,03 hektarů, byla vyhlášena v roce 1988. Území spravuje Krajský úřad Olomouckého kraje.

Důvod ochrany

[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany jsou původní lesní porosty s převažujícím bukem a s ojedinělou příměsí smrku ztepilého a javoru klenu a s typickým bylinným podrostem.

Oblast spadá do 5. jedlobukového stupně.[3]

V bylinném patře roste kostřava lesní, strdivka jednokvětá, pitulník horský, bažanka vytrvalá, bukovník kapraďovitý a třtina chloupkatá.[3]

Stromové patro tvoří květnaté bučiny s mírnými příměsemi javoru klenu.[3]

Jižně od chráněné oblasti stojí v lesním porostu chráněná jedle bělokorá, která je označována jako Jedle pod Skalami.

Z ptáků v lokalitě hnízdí holub doupňák či lejsek malý.[3]

Lovecká chata Hanačka, která byla postavena v roce 1810, byla jedním z opěrných bodů partyzánské skupiny Jermak.

Západně od přírodní rezervace pramení potok Luha.

Podloží tvoří kulmské droby, na nich se vytvořily kambizemě, které jsou ve vrcholové části značně kamenité.[3]

Středem přírodní rezervace vede modře značená turistická trasa z Javoříčka přes Kladky, Jaroměřice, Pohoru, Kořenec a Pavlov směrem na Skelnou Huť, Sloup a Blansko. Na severní hranici se z ní u rozcestníku Punkva - pramen, odb. odpojuje odbočka k prameni Luhy. Při dostatku sněhu vede severním okrajem červeně značená lyžařská trasa, která se napojuje na Protivanovský okruh.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b c d e LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol. Svazek 1. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KINCL, Lubomír; KINCL, Martin. Chráněná území Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2012. 111 s. ISBN 978-80-904928-1-3. S. 34–35. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]