Přeskočit na obsah

Třída S 165

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída S 165 / Třída Muavenet-i Milliye
Yadigar-i Millet
Yadigar-i Millet
Obecné informace
UživateléVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Osmanské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě8
Zahájení stavby1908, 1910
Spuštění na vodu1909–1911
Uvedení do služby1910–1911
Osud2 ztraceny
6 vyřazeno
Předchůdcetřída V 162
Nástupcetřída G 169
Technické údaje
Výtlak665 t (standardní)
765 t (plný)
Délka74 m (na vodorysce)
74,2 m (celková)
Šířka7,9 m
Ponor3,03 m
Pohon4 kotle, 2 parní turbíny
17 500 hp
Rychlost32 uzlů
Dosah975 nám. mil při 17 uzlech
Posádka84
Výzbroj2× 88mm kanón (2×1)
3× 450mm torpédomet (3×1, 4 torpéda)

Třída S 165 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Nejprve byly objednány čtyři jednotky pro německé námořnictvo, ale roku 1910 byly prodány Osmanské říši. Náhradou za tato plavidla byla objednána druhá čtyřkusová série, dokončená roku 1911. Osmanské toprédoborce se účastnily první balkánské války a všechny postavené torpédoborce rovněž první světové války. Osmanský torpédoborec Muavenet-i Milliyedardanelské kampani dne 15. května 1915 potopil britský predreadnought HMS Goliath. Dvě osmanská plavidla byla za války ztracena. Ostatní byla po válce vyřazena a sešrotována.[1]

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich kýly byly založeny roku 1908 v loděnici Schichau-WerkeElbingu. Rozestavěná plavidla byla v březnu 1910 prodána Osmanské říši společně s predreadnoughty Barbaros Hayreddin (ex Kurfürst Friedrich Wilhelm) a Turgut Reis (ex Weißenburg). Do služby byly přijaty v srpnu 1910.[2] Jako náhradu za prodaná plavidla byla objednána nová čtyřčlenná série torpédoborců, které byly do služby přijaty pod původními názvy prodaných jednotek, tedy S 165 až S 168. Jejich stavba proběhla v letech 1910–1911.[3]

Jednotky třídy S 165:[2][3]

Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status
Muavenet-i Milliye (ex S 165) 1908 20. března 1909 srpen 1910 Dokončen pro osmanské námořnictvo. Vyřazen. Sešrotován 1921.
Yadigar-i Millet (ex S 166) 1908 24. dubna 1909 srpen 1910 Dokončen pro osmanské námořnictvo. Dne 10. července 1917 potopen britským bombardérem Handley Page O/400.
Nümune-Hamiyet (ex S 167) 1908 3. července 1909 srpen 1910 Dokončen pro osmanské námořnictvo. Vyřazen. Sešrotován 1921.
Gayret-i Vataniye (ex S 168) 1908 30. září 1909 srpen 1910 Dokončen pro osmanské námořnictvo. Dne 30. října 1916 ztroskotal poblíž Varny a byl zničen svou posádkou.[4]
S 165 1910 26. listopadu 1910 duben 1911 Od září 1917 T165. Roku 1920 předán Velké Británii. Sešrotován 1922.
S 166 1910 27. prosince 1910 červenec 1911 Od září 1917 T166. Roku 1920 předán Velké Británii. Sešrotován 1922.
S 167 1910 15. února 1911 srpen 1911 Od září 1917 T167. Vyřazen. Sešrotován 1921.
S 168 1910 16. března 1911 červenec 1911 Od září 1917 T168. Vyřazen. Sešrotován 1927.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Torpédomet Muavenet-i Milliye (ex S 165
Gayret-i Vataniye (ex S 168)

Hlavní výzbroj představovaly dva 88mm kanóny TK L/30 C/08 a tři jednohlavňové 450mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Schichau o výkonu 17 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Měly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Neseno bylo 116 tun uhlí a 74 tun topného oleje. Dosah byl 975 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.[2]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Německé čluny S 165 a S 168 byly roku 1916 přezbrojeny dvěma 88mm kanóny TK L/45 C/14. Výzbroj T168 roku 1918 posílil jeden 88mm kanón TK L/30 C/08.[3]

  1. GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 164. (anglicky) 
  2. a b c S165 large torpedo boats [online]. Navypedia.org [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c S165 large torpedo boats (1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MUAVENET-İ MİLLİYE destroyers (1910) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]