Třída V 162
Třída V 162 | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Kaiserliche Marine |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1908 |
Spuštění na vodu | 1909 |
Uvedení do služby | 1909 |
Osud | 1 potopen 2 vyřazeny |
Předchůdce | SMS V 161 |
Nástupce | třída S 165 |
Technické údaje | |
Výtlak | 639 t (standardní) 739 t (plný) |
Délka | 73,6 m (na vodorysce) 73,9 m (celková) |
Šířka | 7,85 m |
Ponor | 3,2 m |
Pohon | 4 kotle, 2 parní turbíny 15 100 hp |
Rychlost | 32 uzlů |
Dosah | 2140 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 84 |
Výzbroj | 2× 88mm kanón (2×1) 3× 450mm torpédomet (3×1, 4 torpéda) |
Třída V 162 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jeden torpédoborec byl potopen za světové války a dva byly po skončení války v rámci reparací předány Spojenému království a sešrotovány.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Torpédoborce třídy V 162 byly součástí dvanácti torpédoborců objednaných německým námořnictvem ve fiskálním roke 1908 u tří německých loděnic. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich kýly byly založeny roku 1908 v loděnici AG Vulcan Stettin ve Štětíně. Do služby byly přijaty roku 1909.[2]
Jednotky třídy V 162:[2]
Jméno | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
---|---|---|---|---|
V 162 | 1908 | 9. května 1909 | květen 1909 | Dne 14. srpna 1916 v Baltském moři potopen minou. |
V 163 | 1908 | 24. května 1909 | červenec 1909 | Od září 1917 T163. V roce 1920 předán Velké Británii. Sešrotován. |
V 164 | 1908 | 27. května 1909 | srpen 1909 | Od září 1917 T164. V roce 1920 předán Velké Británii. Sešrotován. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Hlavní výzbroj představovaly dva 88mm/27 kanóny TK L/30 C/08 a tři jednohlavňové 450mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny AEG o výkonu 15 100 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Měly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Neseno bylo 134 tun uhlí a 60 tun topného oleje. Dosah byl 2140 námořních mil při rychlosti dvanáct uzlů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 166. (anglicky)