Obecné nepřijetí tohohle pokračování Jokerova příběhu - vinou jeho odvážné podvratné dramaturgie - mě mrzí. Po strhujícím prvním dílu, ve kterém diváctvo snadno (díky vykreslení pachatelovy motivace a jeho osobitému žertovnému stylu) přistoupí na myšlenku, že násilná vzpoura (kterou by bylo možné vzhledem k ideologickým motivům považovat za terorismus) je za určitých společenských podmínek OK (nebo je aspoň ochotno pocítit s pachatelem určité spříznění a fandit mu), přichází unylý film, který se věnuje namísto vnějších podmínek pachatelově nitru. V něm…
