Coins and Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine

Editio Monographica MusEi nationalis pragaE nuM. 11 Mince a Medaile císaře Františka Štěpána Lotrinského Sbírka Národního muzea v Praze coins and Medals of the Emperor Francis Stephen of Lorraine Collection of the National Museum, Prague Tomáš Kleisner – Jan Boublík Národní muzeum / Praha 2011 National museum / Prague 2011 Tato publikace byla zpracována v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace za podpory Ministerstva kultury České republiky. Vědecká redaktorka: Mgr. Sarah Bílková Recenzovali: Prof. Lubomír Konečný, PhDr. Eliška Fučíková © Národní muzeum, 2011 Tomáš Kleisner – mince a medaile Františka Štěpána Lotrinského, katalog medailí, serie lotrinských vévodů Jan Boublík – mince Františka Štěpána Lotrinského, katalog mincí Howard Lotker, Chris Vinz a Tomáš Kleisner – překlad ISBN 978-80-7036-316-4 4 Císař se svou sbírkou a jejími správci The Emperor with his collection and its keepers 5 obsah Mince Františka Štěpána Lotrinského . . . . . . . . . . . Medaile Františka Štěpána Lotrinského . . . . . . . . . Sbírka Národního muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Katalog mincí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Katalog medailí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Císař a numismatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Serie lotrinských vévodů a vévodkyň . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam ilustrací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 14 20 23 74 183 190 199 201 contents Coins of Francis Stephen of Lorraine . . . . . . . . . . . . Medals of Francis Stephen of Lorraine . . . . . . . . . . Collection of The National Museum . . . . . . . . . . . . . Catalogue of Coins . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Catalogue of Medals . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Emperor and numismatics . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Series of medals of the Dukes and Duchesses of Lorraine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literature . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . List of Illustrations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděkování Thanks Evě Balaštíkové (Národní památkový ústav v Ústí nad Labem) Petru Brůhovi (Národní muzeum v Praze) Márii Gallové (Slovenské banské múzeum) Evě Gregorovičové (Národní archiv v Praze) Zuzaně Holečkové (Národní muzeum v Praze) Jindřichu Chatrnému (Muzeum města Brna) Filipovi Hradilovi (Vlastivědné muzeum v Olomouci) Ivaně Chovancové (Národní památkový ústav v Ústí nad Labem) Lence Káchové (Národní muzeum v Praze) Danielu Kianičkovi (Múzeum mincí a medailí v Kremnici) Miloslavu Kubíkovi Petru Ledvinovi (Správa Pražského hradu) Jozefu Labudovi (Slovenské banské múzeum) Janě Novákové (Národní archiv v Praze) Martě Pavlíkové Věře Přenosilové (Národní muzeum v Praze) Chrisovi Vinzovi Eva Balaštíková (Národní památkový ústav v Ústí nad Labem) Petr Brůha (Národní muzeum v Praze) Mária Gallová (Slovenské banské múzeum) Eva Gregorovičová (Národní archiv v Praze) Zuzana Holečková (Národní muzeum v Praze) Jindřichu Chatrnému (Muzeum města Brna) Filip Hradil (Vlastivědné muzeum v Olomouci) Ivana Chovancová (Národní památkový ústav v Ústí nad Labem) Lence Káchové (Národní muzeum v Praze) Daniel Kianička (Múzeum mincí a medailí v Kremnici) Miloslav Kubík Petru Ledvinovi (Správa Pražského hradu) Jozef Labuda (Slovenské banské múzeum) Jana Nováková (Národní archiv v Praze) Marta Pavlíková Věra Přenosilová (Národní muzeum v Praze) Christopher Vinz 6 7 14 20 23 74 183 190 199 201 Mince Františka Štěpána Lotrinského The Coins of Francis Stephen of Lorraine Vévodové lotrinští razili jako suveréni své vlastní mince. František Štěpán zdědil toto právo po svém otci v roce 1729, ale využil ho až v roce 1736, kdy vévodství opouštěl. Ražební kolky pro jeho lotrinské mince zhotovoval rytec Claude Augustin de Saint-Urbain. Mince nebyly jenom prostředkem směny, sloužily i k reprezentaci vládce. The Dukes of Lorraine had long minted their own coins. Francis Stephen inherited this right from his father in 1729 but he did not exercise it until 1736, when he was leaving the duchy. The dies for his Lorraine coins were made by the engraver Claude Augustin de Saint-Urbain. The coins were not merely a means of exchange, they were also intended to enhance the ruler’s prestige. Lotrinsko, Nancy, dukát 1736 Podle dohody s Francií vyměnil František Štěpán Lotrinsko za ruku císařovy dědičky Marie Terezie a velkovévodství toskánské po bezdětném Gian Gastonovi Medicejském. Podržel si nárok na některá drobná území v říši, například titul hrabě Falkenstein, který později používal jeho syn Josef II., když cestoval inkognito. Poslední Medici zemřel 9. července 1737, ale nový panovník přijel do Florencie až 20. ledna 1739, před tím byl na válečném tažení. Vládní mincovny byly ve Florencii a v Pise. Hned od roku 1737 razila lorentská mincovna peníze s tituly nového pána. Mincovní soustavu tvořily měděné paolo, stříbrné francescone, velká ražba pojmenovaná podle jednoho z medicejských velkovévodů, a zlaté zecchino, což byla mince typu dukátu. Deset paoli mělo hodnotu jednoho francescone, třicet paoli platilo jako jedno zecchino. Toskánsko, Florencie, 10 quattrini 1754 Lorraine, Nancy, Ducat 1736 In a treaty with France, Francis Stephen exchanged Lorraine for the hand of the Emperor’s heir Maria Theresa and the Grand Duchy of Tuscany, whose ruler Gian Gastone de’ Medici had no heir. Francis Stephen retained the right to several small lands in the empire, for example the title of Count Falkenstein, which his son later used when travelling informally. The last of the line of Medici died on 9th July 1737, but because Francis Stephen had been on a military campaign, the new ruler came to Florence as late as 20th January 1739. There were government mints in Pisa and Florence. Immediately in 1737 the Florence mint struck coins with the titles of the new ruler. The set of coins included a copper paolo, a silver francescone – a large coin named after one of the Medici Grand Dukes, and a gold zecchino, which was a coin similar to ducat. Tuscany, Florence, 10 Quattrini 1754 7 Pouze v letech 1738 a 1741 se pokusil velkovévoda František Štěpán razit nový druh zlaté mince unghero, která dostala název podle uherského dukátu, jehož vzhled napodobovala. Líc těchto dnes velmi vzácných mincí nesl podobu vydavatele, rub znakový štít pod korunou a panovníkovu devisu In te domine speravi. Drobné měděné ražby se nazývaly quattrino (čtvrťák). V oběhu byly i různé násobky měděných a zlatých mincí – duetto, soldo, ruspone. Když na podzim roku 1740 zemřel císař Karel VI., na nových habsburských mincích se objevila tvář a tituly jeho dědičky Marie Terezie. Ta přijala manžela hned v roce 1740 za spoluvladaře, správu svých zemí však držela pevně ve svých rukou. Teprve když se stal v roce 1745 císařem, nařídila, aby část všech mincí, vycházejících z habsburských mincoven, nesla jeho portrét a část obraz její. Prováděcí instrukce z roku 1746 upřesňovala, že všechny dukáty ražené ve Vídni ponesou podobu císaře, zatímco dukáty ražené v Kremnici podobu císařovny. Tento předpis však nebyl dodržován, neboť poprsí s Marií Terezií najdeme téměř na všech ročnících vídeňských dukátů. V roce 1754 se oba manželé dohodli, že vydavatelem jedné poloviny všech mincí bude Marie Terezie a druhé poloviny František Lotrinský. Portrét Františka Štěpána se objevuje téměř na všech jeho mincích, včetně drobných ražeb, jakými byly Dvě stejné mince, jedna s podobou císaře, druhá s podobou císařovny. Obě dvě tolar 1753 8 Ten paoli were worth one francescone, thirty paoli had the value of one zecchino. Only in 1738 and 1741 did Grand Duke Francis Stephen attempt to mint an new kind of gold coin, the unghero, named after the Hungarian ducat whose appearance it imitated. The obverse of this very rare coin presented the image of its issuer, the reverse an shield with the lord’s motto In te domine speravi. The small copper coins were called quattrino (a quarter). Various multiple copper and gold coins were in circulation - duetto, soldo, ruspone. When Emperor Charles VI died in the autumn of 1740, the titles and portrait of his heir Maria Theresa appeared on the new Hapsburg coins. Maria Theresa immediately accepted her husband as co-monarch; however, she held the management of her lands irmly in her own hands. It was only after he had become Emperor in 1745, that she ordered that part of all the coins issued in the Hapsburg mints should have his portrait on them and part hers. Detailed instruction from 1746 speciied that all of the ducats struck in Vienna should bear the portrait of the Emperor, and all those struck in Kremnica, the portrait of the Empress. However, this rule was not complied with because we ind the bust of Maria Theresa even on ducats struck in Vienna. In 1754 the sovereigns agreed that Francis Stephen would issue one half of all the coins and Maria Theresa the other. The same coins, one with the image of the Empress, the other with the Emperor´s. Both Thaler 1753 např. i měděné feniky s průměrem 16–20 mm. Výjimku mezi drobnými ražbami tvořila rozměrově nejmenší mince – jednostranný stříbrný ¼krejcar o průměru 11–12 mm z let 1746–1751, kde byl portrét panovníka nahrazen nejprve rakouským orlem s prsním štítkem, později pouze lotrinsko-toskánským znakem. Zlatou minci Františka Štěpána Lotrinského a Marie Terezie reprezentoval dukát a dnes vzácné násobky dukátu, které byly vydávány jako odražky tolaru a jeho dílů ve zlatě, tedy, jak se zdá, ze stejných razidel, použitých při výrobě tolarových mincí. Jednalo se o příležitostné ražby, které sloužily jako dar. Platilo se rakouským dukátem jakosti 0,986, a nepatrně kvalitnějším kremnickým dukátem o ryzosti 0,989. Základem nového měnového systému habsburské monarchie se stala mincovní reforma vyhlášená 7. listopadu 1750, která nařizovala razit z kolínské hřivny stříbra o hmotnosti 233,8 g deset tolarů rovnajících se 20 zlatým. Podle těchto výrobních hodnot dostala měnová soustava název dvacetizlatová měna a po uzavření tzv. konvence s Bavorskem 21. září 1753 byla označovaná jako konvenční. Kromě úpravy hmotnosti a ryzosti stávajících mincí znamenala konvenční měna vyrovnání rakouské měny s tradiční německou zlatníkovou, což usnadnilo její přijímání v německých státech, které po vzoru Bavorska k nové měně po roce 1753 postupně přistupovaly. Hodnota jednoho tolaru byla stanovena na 2 zlaté, nebo-li 120 krejcarů. Zlaté rýnské představovaly v habsburských zemích pouze početní jednotku a ne skutečně raženou minci. Vydávání atypických 6krejcarů (které již v předcházejím období platily 7 krejcarů) a 15krejcarů (které měly hodnotu 17 krejcarů) bylo zastaveno a místo nich byly nově raženy mince, jejichž nominální hodnota zněla na 7krejcary a 17krejcary. Typickým znakem konvenční měny se stal malý svatoondřejský křížek umístěný na minci za letopočtem. Mincovní soustava konvenční měny se skládala ze zlatého dukátu, stříbrného tolaru, půltolaru, 30krejcaru, 17krejcaru, 7krejcaru, 3krejcaru, krejcaru a 1/2krejcaru. Nejmenší mincí Františka Štěpána Lotrinského byl fenik, který odpovídal čtvrtině jednoho krejcaru. V oběhu zůstaly již dříve vydávané 15krejcary a 6krejcary, které však měly stejnou platební sílu jako nové 7krejcary a 17krejcary. Instrukce z 1. ledna 1754 doplnila do peněžního oběhu stříbrný 10krejcar a 20krejcar, který se stal nejpoužívanějším nominálem konvenční měny. K popularitě 20krejcaru jistě přispěla poměrně vysoká platební síla a spolu s 10krejcarem i nezaměnitelný vzhled, který The portrait of Francis Stephen appears on almost all of his coins, including small ones, such as the copper pfennig with its 16mm diameter. The exception among the small issues were the smallest coins, like the one sided silver ¼ kreutzer, with its 11mm diameter from the years 1746–1751, where the portrait of the monarch was replaced irst by the Austrian eagle with the shield on its breast and later with the Lorraine-Tuscan coat of arms. The ducat is characteristic of the gold coins of Francis Stephen of Lorraine and Maria Theresa. The rare multiple ducats, which were issued as talers, had their volume in gold; thus it seems that the same dies were used which had been used for making taler coins. They were only sometimes minted and used for gifts. It was accepted that Austrian ducats had a ineness of 0.986 and that the slightly better quality Kremnica ducats had a purity of 0.989. The basis of the Hapsburg monarchy’s new monetary system was the reform of 7th November 1750, which ordered the minting of 10 talers from one Cologne mark of silver weighing 233.8g, each of which had the value of 20 lorins. It was based on these production values that this set of coin got the name the ‘twentygulden currency.’ After the signing of the so-called “convention” with Bavaria on September 21, 1753, it was renamed ‘currency-of-convention.’ In addition to the changes in weight and purity of the existing coins, the currency agreement meant there was a parity between Austrian and traditional German gulden currency, which made its acceptance easier in German states. These followed Bavaria’s example and after 1753 they gradually accepted the new currency. The value of one taler was ixed at two lorins, or 120 kreutzer. Florin in the Hapsburg lands represented only a unit of counting value, they were not a circulating coin. The issuing of the atypical 6 kreutzer coin (which before had been worth 7 kreutzers) and the 15 kreutzer coin (which previously had the value of 17 kreutzers), were halted and in their place were issued newly minted coins with the nominal value of 7 kreutzer and 17 kreutzer. The small St. Andrews cross, shown on the coin following the date, became the characteristic symbol of this new currency. The ‘currency-of-convention’ consisted of the gold ducat, the silver taler, halftaler, 30 kreutzer, 17 kreutzer, 7 kreutzer, 3 kreutzer, 1 kreutzer and ½ kreutzer. The smallest of Francis Stephen of Lorraine’s coins was the pfennig, which was worth ¼th of a kreutzer. The previously issued 15 kreutzer and 6 kreutzer coins stayed in circulation, but, they now had the same value as the new 7 kreutzer and 17 kreutzer coins. Instructions from 1st January 1754 introduced the silver 9 umožňoval jejich snadné odlišení od ostatních mincí. Teprve v roce 1764 byla mincovní soustava rozšířena o stříbrný 5krejcar. Války o rakouské dědictví, v nichž musela Marie Terezie silou hájit své právo na vládu v zemích habsburské monarchie, výrazně vyčerpaly státní pokladnu a zároveň vyvolaly potřebu hledat vnitřní zdroje úvěru ke krytí prohlubující se zadluženosti státu. Vážná inanční situace v celém soustátí proto vedla k rozhodnutí vydávat kreditní peníze, u nichž by byla nominální hodnota nezávislá na ceně kovu použitého k jejich výrobě. Všeobecnému zavádění mincí z obecného kovu předcházel měděný fenik z roku 1758 a rozměrově malá, dnes velmi vzácná měděná grešle z roku 1759, obojí ražené v pražské mincovně. K významnému rozšíření měděných mincí, nahrazujících nejnižší nominály ražené do té doby ze stříbra, došlo až na základě patentu z 27. září 1760. Oběh nových kreditních platidel, mezi které patřil měděný krejcar, 1/2krejcar, grešle, fenik a haléř zůstal však na rozdíl od konvenční měny omezen pouze na jednotlivé země monarchie. Jaroměřický kronikář zaznamenal , že „Roku 1760 dne 27 septembris vydán jest patent v příčině mincí a vydány jsou měděné peníze v našich zemích prve nevídané: mnohým to přicházelo za věc nějak obtížnou proto, kdyby jich při sobě nesl za 50 zl., unavil by se jejich tíží brzo. Kapsáři nemálo stěžovali sobě na ty měďáky, neboť jich z kapsy nemohli vybrati náhlým popadnutím, leda 12 nebo 14 kr. Hanáci říkali sobě: „Bracho! To só již ty časy, o kterých nám říkávali naše předkové, že za obile prodané bodeme v petlech peňaze dům nosívat.“ Početní jednotkou byl zlatý rýnský, rovnající se 60 krejcarům. Účty, které byly vedené ve zlatých, jsou tedy polovinou skutečného tolaru. Na Moravě se však ještě v 18. století počítalo na moravské zlaté, které odpovídaly 70 skutečným krejcarům. Podle instrukce z roku 1750 platil jeden dukát 4 zlaté 10 krejcarů, o něco lepší uherský dukát 4 zlaté 12 krejcarů. Rozdíly v příjmech byly tehdy astronomické. „Aby šlechtic pracoval pro stát, musí se mu štědře zaplatit zlatem. Přimět jakoukoliv hlavu rodu, aby propůjčila úřadu své jméno, aniž by skutečně pracovala – sedla si třikrát týdně na tři hodiny ke stolu a rozdělila práci tajemníkům – stojí deset nebo dvanáct tisíc zlatých. … Aby nějaký rada dohlédl na práci úředníků, jezdil do Prátru, navštěvoval německou komedii a hostince, musí dostat 6 000 zlatých nebo přinejmenším 4 000… Ale kdo skutečně pracuje? Ti nejchudší úředníci, kteří mají 4 nebo 500 zlatých,“ psal arcivévoda Josef v roce 1763. Zlatý byla početní jednotka, ve skutečných penězích odpovídaly tyto platy polovičnímu počtu tolarů. V Jaroměřicích nechtěli už zedníci v roce 1736 pracovat za 24 krejcarů denně. Oběd o více chodech stál ve 10 10 kreutzer and the 20 kreutzer pieces, which became the most used denomination of the ‘currency-of-convention.’ The popularity of the 20 kreutzer coin derived from the fact that it had a comparatively high purchasing power, and, together with the 10 kreutzer they had a distinctive appearance, which allowed them to be easily distinguished them from other coins. It was not until 1764 that the coinage system expanded again, this time to include the silver 5 kreutzer. The Wars of the Austrian Succession, in which Maria Theresa had to defend by force her right to rule in the lands of the Hapsburg Monarchy, greatly depleted the state treasury and at the same time created the need to ind internal sources of credit to cover the growing debt of the state. The serious inancial situation in the whole group of states led to the decision to issue credit-money, whose nominal value would be independent of the price of the metal used to produce it. The universal phasing in of coins from base metals was preceded by the issue of the copper pfennig in 1758, and the small and nowadays scarce copper greschel from 1759, both struck at the Prague mint. The signiicant use of copper coins which replaced the lowest denominations in silver began only with the patent of 27th September 1760. The circulation of the new credit coins which were, as opposed to ‘currency-of-convention’, used solely in the individual countries of the Monarchy, included: copper kreutzer, ½ kreutzer, greschel, fenik, and heller. The Chronicler of Jaroměřice noted that, “On the 27th of September, 1760 a patent was issued about Coins. Copper money not previously seen were issued in our lands. This seems a dificulty for many because if one goes carrying 50 lorins worth, one will soon tire from its weight. The pickpockets also complain a lot about those ‘coppers,’ because when they take them out of pockets the haul is only worth 12 or 14 kreutzers; The people said to each other, ‘Brother! These are the times that our forefathers told us about, when for the grain we have sold we will take home sacks of money.’” The unit of counting was the lorin, which equalled 60 kreutzers. Book-keeping which was counted in lorins were thus worth only half the amount in real taler coins. In Moravia at the end of the 18th century they still counted in Moravian lorins, one of which was equal to 70 real kreutzers. According to instructions from 1750, one ducat equalled 4 lorins, 10 kreutzers, a slightly better Hungarian Ducat was worth a bit more, 4 lorins, 12 kreutzers. The diferences in pay were astronomical. “To get a gentleman to serve the state, you have to pay him lavishly in gold; to get a chief to be willing to lend his name to an oice without doing any work, to sit down for three Vídni zhruba dva sedmnáctikrejcary. Máz nejlepšího burgundského vína (tedy naše dnešní dvě lahve) stál ve Vídni 75 krejcarů, následovalo rýnské za 60 krejcarů, stolní víno za 15 krejcarů a nakonec nejlevnější za 5 krejcarů a 1 fenik za máz. Nejlepší vídeňské hotely účtovaly 60 krejcarů za noc a lidé si v roce 1761 stěžovali, jak jsou předražené. Dva 17krejcary, cena dobrého oběda Two 17 Kreuzers, price of a good lunch Po smrti Františka Lotrinského nařídila císařovna, aby třetina mincí byla i nadále ražena s portrétem manžela, druhá třetina s portrétem nového císaře Josefa II. a zbytek s portrétem jejím. Tyto posmrtné ražby císaře Františka Štěpána mají všechny letopočet úmrtí 1765 a skutečný rok vydání označují po sobě jdoucí písmena abecedy. Zatímco podoba zemřelého císaře zůstala stejná, portrét císařovny se změnil – na mincích vystupovala s hlavou zahalenou vdovským závojem. Poslední mince s podobou Františka Štěpána jsou posmrtné dukáty a dvacetikrejcary vydané v roce 1780, který je identiikovatelný podle písmene P ve spodní části aversu ražby. Posmrtný dukát s písmenem F, tedy z roku 1771 hours three times a week, to set his secretaries writing, costs ten or twelve thousand lorins. …So that a councillor shall set his clerks writing, go to the Prater, to the German comedy and to some taverns, he must be paid 6000 lorins or at least 4000 … But who is it that does the work at the moment? It is the poorest oicials, who have only 4 or 500 lorins,” wrote Archduke Joseph in 1763. Florins were the oicial units of accounting, but in reality these salaries would become half the amount in talers. In Jaroměřice in 1736 the masons no longer wanted to work for 24 kreutzers a day. In Vienna a full lunch would have cost about 17 kreutzers. A Maß of the best burgundy wine (two of today’s bottles) in Vienna would have cost 75 kreutzers, a Rhine wine 60 kreutzers, one could get table wine for 15 kreutzera and inally the cheapest wine would have gone for 5 kreutzers and 1 pfennig for the Maß. The best Viennese hotels charged 60 kreutzers per night and in 1761 people often complained about how overpriced the hotels were. After the death of her husband the Empress ordered that a third of the coins should continue to be minted with his portrait, a third with the portrait of the new Emperor Joseph II, and the resmainder of them with her own portrait. These posthumous issues with Emperor Francis Stephen all bear the year of his death 1765; the actual year of issue was indicated by successive letters of the alphabet. While the portrait of the Emperor stayed the same, the portrait of the Empress changed – she appeared on the new coins with her head covered in a widow’s veil. The inal coins with Francis Stephen’s image on them are the posthumous ducats and 20 kreutzer coins issued in 1780, which can be identiied by the letter P in the lower part of the obverse engraving. Posthumous ducat marked F, which denotes 1771 11 Mincovny habsburské monarchie vydávající ražby s obrazem Františka Štěpána lotrinského Mints of the Hapsburg Monarch issuing coinage with an image of Francis stephen of lorraine. Mincovny v dědičných zemích Vídeň, Dolní Rakousy Praha, Čechy Štýrský Hradec, Štýrsko Hall, Tyroly Mints in the hereditary lands Vienna, Lower Austria Prague, Bohemia Graz, Styria Hall, Tyrol Mincovny v Uhrách Kremnice (Körmöczbánya) Velká Baňa (Nagybánya) Mints in Hungary Kremnica (Körmöczbánya) Velká Baňa (Nagybánya) Mincovna v sedmihradsku Karlovský Bělehrad (Karlsburg) Mint in Transylvania Alba Julia, (Karlovské Belgrade, Karlsburg) Mincovny v Rakouském nizozemí Antverpy, Brabantsko Brusel, Brabantsko Mints in the austrian netherlands Antwerp, Brabant Brussels, Brabant Pražská mincovna vydávala ražby Františka Lotrinského v hodnotě dukátu, tolaru, 20krejcaru, 17krejcaru, 15krejcaru, 10krejcaru, 7krejcaru, 6krejcaru, 3krejcaru a krejcaru. Po roce 1765 k nim přibyly posmrtné pražské 20krejcary z let 1766 a 1767. Marie Terezie a Josef II. razili ještě v mincovnách ve Smolníku, Bruggách, Miláně, Mantově, Piacenze a Günzburku. Ani jedna z nich však nevydávala mince jménem Františka Štěpána. The Prague mint issued Francis Stephen of Lorraine coins in the values of 1 ducat, 1 taler, 20 kreutzer, 17 kreutzer, 15 kreutzer, 10 kreutzer, 7 kreutzer, 6 kreutzer, 3 kreutzer and 1 kreutzer. After the year 1765 the posthumous Prague 20 kreutzer coins issued in the years 1766 and 1767 were added. Maria Theresa and Josef II also minted coins in the mints in Smolník, Bruges, Milan, Mantua, Piacenza and Günzburg. None of these mints issued coins in the name of Francis Stephen. Nad kvalitou mincovních portrétů bděla vídeňská mincovna, jejíž řezači připravili shodné puncy, které rozeslali jako vzor do jednotlivých provinčních mincoven. Když bylo nové razidlo hotové, putoval zkušební odražek zpátky do Vídně a teprve po jeho schválení mohlo se začít razit. Výjimečně připravili ve Vídni i celá razidla, pokud zrovna na místě nebyl rytec. V případě potřeby razila méně zaneprázdněná mincovna i mince pro jiné území, například ve Smolníku grešle pro Čechy nebo solda pro Lombardii. Augsburg, půltolar 1763 12 The Vienna mint was vigilant about the quality of the portrait; their engravers prepared identical punches, which they sent out as models to the individual provincial mints. When the new die was ready they would send a test coin back to Vienna and only after its approval were they allowed to begin to mint. In exceptional cases, if there was no local engraver, they would create the entire die in Vienna. If necessary, mints that were less busy would produce coins for other regions, Augsburg, ½ Thaler 1763 Svobodná říšská města oprávněná razit vlastní mince kladla na ně ze zdvořilosti podobu toho kterého panujícího císaře. Stále tak připomínala, že jejich mincovní právo je odvozené z císařské svrchovanosti. Portrét Františka Štěpána nebo jeho titul najdeme na mincích vydaných Augsburkem, Norimberkem, Řeznem, Kolínem, Hamburkem, Brémami a Švábským Hallem. Lotrinští vévodové zdědili po křižáckých předcích titul jeruzalémského krále, který i nadále používali, ač království jeruzalémské padlo již v roce 1291. Titul je v opise všech mincí a medailí Františka Štěpána, u kterých to velikost střížku dovolovala. Přinesl jej do habsburské rodiny, kde je dodnes (viz č. k. 59) František Štěpán Lotrinský kladl také na mince své heslo In te domine speravi, které převzal od svého otce, řidčeji Tu domine spes mea. Devízy jsou vzaty ze žalmu. Po zvolení císařem vybral si nové heslo Pro deo et imperio. Marie Terezie používala heslo Iustitia et clementia. Císař František Štěpán byl praktický člověk, který si chtěl ukazované věci sám vyzkoušet. Při návštěvě slovenských horních měst sfáral dolů, aby vytěžil něco zlata, ze kterého Kremnice razila dukáty. Při otevření nové vídeňské mincovny v městském paláci prince Evžena Savojského obsluhoval balancier, na kterém vyrazil několik pamětních mincí. Na jedné straně byl portrét jeho paní, na druhé místo znaku jeho vlastní podoba. Večer je přinesl domů a Marie Terezie jimi podělila na památku svou rodinu (viz č. 18). for example Smolník made greschels for Bohemia and soldi for Lombardy. Free Imperial cities that were authorized to mint their own coins put the image of their reigning Emperor on their coins out of courtesy. In that way they airmed that their right to make coins is derived from Imperial sovereignty. A portrait of Franz Stephen or his coat-ofarms can be seen on coins of Augsburg, Nuremberg, Regensburg, Cologne, Hamburg, Bremen and Schwäbisch Hall. The Dukes of Lorraine had inherited the title of King of Jerusalem from their crusading ancestors, which they still used even though the Kingdom of Jerusalem had fallen in 1291. The title is in the inscription of all of Francis Stephen’s coins and medals on which their size allowed for it. He brought the title to the Hapsburg family, where it remains to this day. (see no. 59) Emperor Francis Stephen was a practical man, who liked to try out things which were being demonstrated to him. During his visit to the Slovakian mining towns he went down into the mine to extract some gold, from which the Kremnica mint made some ducats . During the opening of the new Vienna mint in the old palace of Prince Eugene of Savoy the Emperor himself operated the machinery and struck a few commemorative coins. On one side was a portrait of the Empress, on the other, instead of a coat of arms, Francis Stephen’s own portrait. That same evening he brought them home and Maria Theresa gave them out to her family as keepsakes (see no. 18. 13 Medaile Františka Štěpána Lotrinského The Medals of Francis Stephen of Lorraine Na rozdíl od mincí neměly medaile pevnou hodnotu ani peněžní funkci a jejich ražba nebyla vyhrazena vládě. Přesto si vlastní medaili nemohl pořídit každý - zhotovení medaile vyžaduje peníze, zejména je-li ze vzácného kovu. Panovníka zavazoval k vydání medaile k určitým příležitostem jako byla korunovace nebo svatba zvyk, u jeho poddaných bylo objednání medaile věcí volby, která měla ukázat nejenom vkus, ale i jistou intelektuální úroveň a znalost antické tradice. Každá medaile odkazuje k antice a nemusí zrovna nést poprsí z proilu a latinský nápis. Mince představovaly nejtrvanlivější a dobře dostupné památky starého Říma, jehož obrazy jinak zmizely úplně a stavby ležely v ruinách. Ražba vlastních medailí slibovala zachovat osobní památku stejným způsobem. Medaile představují portrétovaného tak, jak si přál být vnímán veřejností. Jednotlivé detaily nejsou věrným záznamem skutečnosti, jsou to symboly: císař nenosil v 18. století vavřínový věnec, se kterým ho vidíme na medailích, ale klobouk. Je zobrazen v brnění i v době míru, neboť odvozuje své postavení od vojenské služby a připravenosti bojovat. František Štěpán byl voják, tchánovi sloužil jako říšský generální polní maršál. Ale ani on už nebojoval v 18. století ve středověkém brnění. Opis medaile shrnuje společenské postavení a tituly. Revers ukazuje záměr vydavatele: použité emblemy buď vyjadřují obecné morální poučky nebo oslavují dosažené úspěchy. Unlike coins, medals did not have a set value or even a monetary function, and their production was not reserved for the government. Even so, not everyone was able to aford to have their own medals made. Making a medal costs money, especially if it is made from precious metals. The monarch was obligated by custom to make medals for various occasions such as coronations or weddings. For his subjects, ordering a medal was a matter of choice, an opportunity to show not merely taste, but also a certain intellectual level and a knowledge of antique traditions. Every medal refers to the ancient world; even if they do not have a proile bust and an inscription in Latin. The medals represented the most durable and easily accessible relics of ancient Rome, whose images had otherwise disappeared entirely and whose buildings lay in ruins. Minting one’s own medals guaranteed the person may be remembered in the same way. The medals show people as they wish to be perceived by the public. Individual details are not faithful representations of reality, they are symbols: in the 18th century the Emperor did not wear the laurel wreath that he is pictured in on the medal but a hat. He is pictured in armour even in times of peace, because he derives his position from his military service and preparedness to ight. Francis Stephen was a soldier, he served his father-in-law as an Imperial General Field Marshal. But no soldier in the 18th century fought in mediaeval armour. The inscription on the medals summarized a man’s social status and titles. The reverse shows the intention of the issuer: using emblems it either expresses general moral precepts or celebrates successes achieved. Medaile byla jednak vyměňována s lidmi stejného postavení na znamení přátelství a náklonosti, jednak udělována lidem nižšího společenského postavení jako projev přízně a vyznamenání; svou roli zde hrála i hodnota použitého zlata či stříbra. Zvyk zavazoval panovníka, aby při velkých slavnostech korunovace, holdování, svatby, nechal rozhazovat mezi lid pamětní mince a ukázal tak svoji štědrost. Dělali to již staří Římané, kde missilia rozdávali noví konsulové a císařové při nástupu úřadu. Rozhazovány byly i při hrách v circu. Zatímco mezi lid byly rozhazovány drobné mince v ceně řekněme 17 krejcarů, významní účastníci slavnosti dostali větší medaile, které obsahovaly drahého kovu za 2 tolary nebo i zlaté za 15 dukátů. Ačkoliv císařská velkolepost vyžadovala razit medaile ve zlatě a stříbře, nejtrvalejším památníkem pro budoucnost jsou bronzové odražky, které se dědicům nevyplatí prodat jako drahý kov k rozšmelcování. V době bez pravidelného tisku a televize a omezeného cestování byly medaile výborným prostřed14 Medals were on the one hand exchanged with people of the same rank as symbols of friendship and afections, and on the other they were given to people of lower social standing as an expression of favor and as an honour. Here the role of the use of silver or gold played its part. Custom made it obligatory for the sovereign during important ceremonies such as coronations, homages and weddings to have commemorative coins scattered amongst the people to show the ruler’s generosity. This was practised by ancient Romans, where missilia were given out by new consuls and caesars when celebrating their taking of their oice. They were also thrown to the spectators during the games in the circus. While among the ordinary people the small coins which were lung to them had a value of 17 kreutzers kem k šíření obrazu a politické či osobní propagandy – byly snadno přenosné a v mnoha kopiích. Graiky byly aktuálnější a levnější, ale medaile navíc slibovala trvale uchovat záznam události pro budoucnost. Císařský dvůr vtiskl oiciálním medailím jednotný ráz. Vídeňská mincovna měla k disposici portrétní avers, ke kterému medailér zhotovil požadovaný revers. Vyrytí reversního razidla byla práce navíc, za kterou dostal zaplaceno. Panovník si objednal určitý počet odražků a zaplatil potřebné zlato a stříbro. Medailér pak z téhož razidla razil libovolný počet dalších kusů na svůj účet, které inzeroval a prodával zájemcům. Ti si mohli vybrat, zda chtějí medaili cínovou, bronzovou, stříbrnou nebo zlatou a jak těžkou. Za nejdražší zaplatil kupující až 600x více než za tutéž nejlevnější. To velmi výmluvně ukazuje široké společenké rozpětí kupujících. Tuto pro medailéra výhodnou praxi ukončil po smrti Matyáše Donnera v roce 1756 správce vídeňské mincovny Klemmer. Během tří let jeho správy razila mincovna devět oiciálních medailí a prodej jejich dalších odražků zájemcům vynesl 1 700 zlatých. Roční plat subalterního úředníka byl 400–500 zlatých. Kromě zakázek dvora zhotovovali medailéři i množství ražeb, u kterých předpokládali zájem kupujících a dobrý odbyt: příležitostí byly právě korunovace, svatby panovníků, bitvy, uzavření míru. Dnes tento zájem publika využívají ilustrované společenské časopisy. Tyto medaile doplňují oiciální ražby vládních mincoven. Své práce medailéři prodávali sami a podle všeho i protřednictvím knihkupců a tiskařů, neboť byly součástí dobového zpravodajství. Císařovy medaile razila hlavně mincovna ve Vídni, některé vznikly i v Kremnici. V říši je dodávaly velké dílny v Augšburku a v Norimberce, další pak příležitostně razily mincovny v italských a belgických državách (Florencie, Miláno, Brusel). Medailéři Donner, Wideman a Würth vedle práce ve vídeňské mincovně dodávali dvoru i pečetidla. Silně namáhaná razidla se po čase opotřebovala a někdy bylo zapotřebí připravit nová (viz, č. 94–95). Většina provozuschopných razidel, hlavně medailových, byla stahována do Vídně a jsou i dnes uložena v mincovně. Většina barokních medailí je kolektivním dílem: námět, motto, kresebný návrh, model a razidlo mohly být prací různých odborníků. Téměř vždy to pak byl řezač želez, rytých bez redukčního stroje, ve skutečné velikosti, který měl právo medaili signovat. Lidé 18. století měli určitou představu, jak má vkusná medaile vypadat. Jejich očekávání můžeme shrnout slovem vytříbená. Rozlišovali tělo a duši medaile, or so, the important participants in the celebrations received larger medals containing precious metals worth 2 talers, or even gold ones worth 15 ducats. Although Imperial grandeur required medals to be struck in gold and silver, bronze medals are the most enduring, which for the heirs are not worth melting down and selling for their precious metals. At a time without daily newspapers, television, or widespread travel, medals were excellent ways of publishing images of political and personal propaganda – they were easy to copy and to transport. Pamphlets would have been able to be more up to date and less expensive, but medals could be kept as a permanent record of events. The Imperial court gave oicial medals a uniform character. The Vienna mint had an oicial portrait obverse at their disposal, for which the engraver created original reverses as requested. Engraving the reverse die was extra work for which they received extra pay. The Sovereign would order a speciic number of copies and pay for the gold and silver used. The die cutter could then make any number of further copies at his own expense from the same die, which he would advertise and sell to interested parties, who would choose the weight of their purchase and also the material: pewter, bronze, silver or gold. For the most expensive medals buyers would pay up to 600 times more than those of lesser value. This clearly illustrates the wide social range of the buyers. The practice, very favourable for the medal maker was halted by the administrator of the Vienna mint, Mr. Klemmer after the death of Mathias Donner in 1756. During the three years of Klemmer´s management, the mint made nine oicial medals. Selling further copies of these medals brought in 1,700 lorins. The yearly pay for a minor oicial was 400–500 lorins. Aside from the court commissions that the medal makers completed, artists also made medals they supposed would sell well: coronations, royal weddings, battles and peace treaties. Today illustrated magazines take advantage of the public’s interest in much the same way. These medals were supplemented by oicial issues by government mints. Medal makers sold their work either themselves or in bookshops and printing houses and the medals were part of the news of the day. Imperial medals were minted mainly by the Vienna mint, but some also originated in Kremnica. In the empire they were supplied by the large workshops in Augsburg and Nuremburg. Others were occasionally made by mints in the Italian and Belgian dominions (Florence, Milan, Brussels). Donner, Wideman and Würth in addition to their work in the Vienna mint supplying medals to the court also engraved oicial seals. 15 Císař na veřejnosti – a doma s rodinou 16 The Emperor in public – and at home která je oživuje, tak jako duše lidské tělo. Tělem rozuměli obraz události. Nemusí to být jenom doslovný záznam, oceňuje se i alegorické vyobrazení. Duše je opis medaile, který obraz vysvětluje. Musí být stručný, výstižný, ale nikoliv úplně nesrozumitelný. Vtip je v tom najít rovnováhu mezi těžkopádným doslovným popisem a hádankou, kterou nikdo nerozluští. Vrcholem elegance je básnický náznak v hexametrech. Tuto teorii převzali znalci ze starších knih o emblemech. Již Paolo Giovio ve svém Dialogo dell´imprese z roku 1555 také radí, že dobrý emblem musí najít rovnováhu mezi obrazem, kterému říká tělo a textem, který nazývá duší. Význam nemá být ani příliš temný, ani úplně průzračný, aby mu rozumněl každý. Text nemá být v mateřském jazyce. To u medailí vhodně splňovala latina. V 18. století se již ale medaile neobešly bez lidských postav, které Giovio emblemům nedoporučuje. Medaile nejsou fotograickým záznamem skutečných událostí, ale ukazují věci jak by měly ideálně být. V té podobě, ve které je dvůr chtěl presentovat světu a uchovat pro budoucnost. Například medaile na příjezd císařské rodiny do Innsbrucku nese na aversu portrét manželky Josefa II., která vůbec neopustila Vídeň, aby namáhavou cestou neohrozila očekávané dítě (viz č. 107). Císařovna Marie Terezie nepřipojovala manželovu podobu na medaile připomínající její skutky jen ze zdvořilosti (viz č. 83). Formálně stál císař nad The heavy physical strain on the dies wore them out out after a time and sometimes it was necessary to make new ones (see no. 94–95). Most of the serviceable dies, especially the ones for medals, were taken to Vienna and are still stored in the mint to this day. Most baroque medals were collective works. The theme, motto, design drawing, model, and the die could have been the work of diferent experts. It was almost always the die engraver, engraving without a reduction machine, in actual size, who had the right to sign the medal. People in the 18th century had a certain idea of how a tasteful medal should look. Their expectations can be summed up in the word reined. They distinguished between the body of a medal and its soul, which gives it life, just as the human soul gives life to the human body. By the body they understood the depiction of an event. It did not have to be a literal record of events, they also appreciated allegorical images. The soul was the inscription on the medal which explained the picture. It had to be itting, concise and never immediately comprehensible. The trick was to ind a balance between a cumbersome literal description and a riddle which no one can solve. Poetic hints in hexameter were the height of elegance. Experts transposed this theory of medals from old books about emblems. Paolo Giovio in his Dialogo 17 ní a po jejím boku zaštiťoval její konání jako královny. A úkolem medailí je především šířit ideální představu věcí jak by měly být. Skutečnost mohla být jiná. Ouška a stopy po nich ukazují, kolik medailí bylo určeno k nošení – kolem krku či spíše na klopě kabátu a neodpočívaly jenom v klidu zásuvek. Medaile sloužily k poučení i dětem císaře Františka Štěpána. Arcivévoda Leopold objednal si v mincovně v roce 1765 odražky všech „domácích medailí, jednou ve stříbře a dvakrát v bronzu,“ které mu také 21. května předala. Arcivévodkyně Christina zaplatila mincovně v roce 1775 „za stříbrné odražky rozličných medailí k doplnění své sbírky 30 zl. 48 krejcarů.“ Ovdovělá císařovna průběžně v mincovně objednávala medaile svého manžela, které chtěla někomu věnovat. V listopadu 1768, tři roky po smrti Františka Štěpána, platí „500 zl. 12 kr. za dodané zlaté medaile s podobou J. zesnulého Vel. Františka a jednu oválnou císařovny.“ Když Pompeo Batoni namaloval v roce 1771 obraz zemřelého císaře v životní velikosti, poslala mu do Říma „zlatou medaili s brilianty v ceně 200 dukátů.“ To odpovídalo 1 237 zl. 30 krejcarům. Dar 26 zlatých odražků medailí k doplnění papežské sbírky stál císařovnu v roce 1775 dvakrát tolik – 2 600 zl. Medaile byly znovu raženy i mnohem později. V roce 1880 objednalo si Theresianum čtyřicet nových odražků medaile na památku svého založení v roce 1746 (vi č. 79). Pokud se nemýlím, mincovna v 19. století nejprve otiskla stará razidla do měkkého kovu a zakalením připravila nová. Nejprve však odstranila podpis starého medailéra. Vyloučila, že namáhaná dell´imprese from 1555 advises that a good emblem must ind a balance between the picture (which he calls the body), and the text (which he calls the soul). The meaning should not be too muted, nor so transparent that everyone can understand it. The text should not be in the mother tongue. For medals Latin met this requirement. In the 18th century a medal would not have been issued without depicting a human igure the use of which, Giovio on the other hand, does not recommend for emblems. Medals are not photographic records of real events, they show how things should ideally be. They are in the form that the court wanted to present to the world and to preserve for the posterity. For example, on the medal for the arrival of the Imperial family to Innsbruck, the obverse shows a portrait of the wife of Josef II who actually did not leave Vienna at all, because she was pregnant (see no. 107). The Empress Maria Theresa did not put her husband’s image on medals commemorating her own acts merely out of good manners (see no. 83). Formally, the Emperor stood above her, and upheld her in her lower role as queen. The aim of a medal is irst of all to spread the ideal image of how things should be. The reality could be diferent. Many medals were meant to be worn around the neck, or on the front of the coat, as the loops and the marks left by them show. They were not merely tucked safely away in collections. Medals were also used to instruct Emperor Francis Stephen’s children. For instance, in 1765 his son, Archduke Leopold, ordered in the mint copies of all “domestic medals, one in silver and two in bronze,” which were given to him on 21st May. In 1775 Archduchess Christina paid the mint “30 lorins, 48 kreutzers for silver versions of various medals to complete her collection.” The widowed Empress ordered medals which had depicted her husband to give as occasional gifts. In November of 1768, three years after the death of Francis Stephen she paid, “500 lorins, 12 kreutzers for delivering gold medals – one with the image of his late Majesty, Francis, and one oval with the Empress’.” In 1771 Pompeo Batoni was painting a life-sized picture of the deceased Emperor; she sent to him in Rome “a gold medal with diamonds worth 200 ducats.” That was equal to 1,237 lorins, 30 kreutzers. In 1775, a gift of 26 gold medals for the Pope’s collection cost the Empress twice as much, 2,600 lorins. František Štěpán a Marie Terezie Francis Stephen and Maria Theresa 18 Some medals were struck again much later on. In 1880, the Theresianum ordered forty new copies of the medals struck for its founding in the year 1746 stará razidla prasknou a zároveň odlišila nové odražky. Tak jsou i po sto letech raženy pro sběratele medaile připomínající dávno prošlé události. Ačkoliv by se mohlo zdát, že tyto medaile jsou již dostatečně vysvětleny v dvojjazyčné knize 1782, přesto se nám podařilo přispět i naší trochou. Za všechny uvádíme medaili k narození arcivévody Josefa (č. k. 59). Lidem 18. století také byly určité obrazy samozřejmé a nepovažovali vůbec za nutné vypisovat, že portrét v brnění na minci či medaili není věrným záznamem skutečnosti, ale odkazem na vojenskou službu šlechty, ze které si nárokovala svoje přednostní postavení ve společnosti. Barokní kavalíři nosili zbraň a bojovali, ale ne ve středověkém brnění. Že při našem výkladu čerpáme z řady vynikajících prací jiných odborníků a učenců bychom rádi zmínili již zde a potvrzuje to i seznam literatury na konci knihy. Oiciální soupis medailí Marie Terezie vydaný v roce 1782 popisuje 414 medailí císařské rodiny. Ze 182 medailí vydaných do manželovy smrti je připomínán na 76 z nich. V Národním museu je těchto schválených medailí císaře Františka Štěpána 51 a navíc 7 v soupise neuvedených. Podáváme veřejnosti přehled sbírky Národního musea doufajíce, že další pracovníci rozšíří naši práci a sepíši podobným způsobem ražby Marie Terezie. A nejenom popíší, ale pokusí se jako my o jejich výklad a přiblížení modernímu čtenáři, který po dvou a půl stoletích již nežije ve světě klasické vzdělanosti, ze kterého medaile čerpají. (see no. 79). It seems that the mint in the 19th century irst struck the medal with the old dies in a soft metal (then they had to remove the signature of the former medal maker), which they then tempered and this was used to create new dies. This made certain that the worn old dies would not break in the process, and at the same time it was a way to diferentiate the new editions. In this way, even after hundreds of years medals can be reissued to commemorate events long past. It may seem that Francis Stephen´s medals have already been suiciently explained in the Schaumünzen of Maria Theresia from 1782 but additional explanation is needed today. A typical example is a medal issued for the birth of Archduke Joseph (no. 59). The people of the 18th century would have considered some images obvious and not worth explaining, for example, that portraits in armour on coins and medals are not faithful copies of reality, but a references to the military service of the nobles, from which they claimed their right to leading positions in society. Baroque gentlemen brought guns to their battles, and they did not wear armour form the middle ages. It is worth remembering that new conclusions are indebted to excellent previous work of many other experts and scholars. The bibliography at the end of the book conirms this. The oicial compendium of medals of Maria Theresa from 1782 describes 414 medals of the Imperial family. Of the 182 medals issued up to the time of her husband’s death, he is commemorated on 76 of them. The National Museum in Prague has 51 of these authorized medals of Francis Stephen and 7 additional ones not mentioned in the compendium. We are giving the public an overview of our collection at the National Museum in the hope that other scholars will take this work further and put together all medals of Maria Theresa and Francis Stephen. It is hoped they will not merely describe them, but will try to interpret them in order to bring them closer to modern readers, who after two and a half centuries no longer live in the world of classical education from which these medals draw. 19 Sbírka Národního muzea Collection of the National Museum Když roku 1818 vydala skupina českých vlastenců v čele s Kašparem a Františkem Šternberkem své provolání k založení Národního musea, zařadila mezi to, co má nový ústav obsahovat, i pokud možno úplnou sbírku mincí. Tato většinou šlechtická společnost sběratelů i vědců si byla dobře vědoma, že mince jako jedna z nejdůležitějších památek hmotných nemůže chybět v museu, jež má zachytit a ukázat co nejúplněji přírodní i historické bohatství země. When in 1818 a group of Czech patriots led by Casper and Francis Šternberk made the proclamation which founded the National Museum, Prague, on the list of items that the new institution was to containif possible was a complete collection of coins. Most of that society’s aristocrats, collectors and experts were well aware that coins were one of the most important material relics which must be part of such a museum’s collection, if it is to capture and show as completely as possible the natural and historical richness of the country. Na konci 18. století byla v Čechách řada sbírek mincí a medailí, v klášterech i u soukromníků. Nejznámější z nich byla v druhé polovině 18. století kolekce litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna, která roku 1805 vplynula do sbírky Františka hraběte Šternberka. Musejní sbírka rostla jen zvolna. V roce 1822 měla něco přes 100 kusů, roku 1828 věnovala svou sbírku Královská česká společnost nauk, takže v následujícím roce bylo třeba pořídit novou speciální skříň na nyní již více než 6 000 kusů. Skvostný dar přinesl v roce 1830 vlasti František hrabě Šternberk, který v museu uložil výsledek své celoživotní práce, pečlivě vybudovanou a vybranou sbírku 261 zlatých, 3 079 stříbrných a 420 měděných kusů ražeb českých, moravských a slezských. Při stěhování do nové budovy na Václavském náměstí v roce 1893 měla musejní numismatická sbírka 16 000 kusů. Zemský správní výbor zakoupil pro Národní museum v roce 1922 sbírku Josefa Zounka o 6 766 kusech mincí a medailí. Z toho bylo 288 zlatých, 51 pozlacených, 5 417 stříbrných, 1 272 měděných, 15 cínových a 3 hliněné. Mimo to dva kusy mosazné, dva olověné a jeden ze dřeva. Stála 400 000 Kč a z poloviny tvořily ji české ražby. Kromě nich jsou zde i barbarské mince, řecké, římské a byzantské a soubor ražeb salcburských arcibiskupů. Medailí císaře Františka Štěpána je zde 32 kusů a 29 kusů mincí. V roce 1924 přišla do musea ve dvou částech i sbírka Eduarda Fialy – 16 538 mincí a medailí za 140 000 Kč. Zhruba třetina Fialovy sbírky byly české a moravské ražby, zbytek pak ražby téměř všech evropských zemí a řady států zámořských. V roce 1930 uložilo ministerstvo inancí v museu sbírku 280 zlatých českých mincí, kterou koupilo od stavitele Stanislava Vávry. Jsou mezi nimi i tři vzácné dukáty císaře Františka Štěpána z let 1751, 1752 a 1765, ceněné tehdy na 800–1 000 korun. 20 In Bohemia at the end of the 18th century, there were a number of collections of coins and medals in monasteries and in private hands. The most famous of these belonged to Litoměřice Bishop Emanuel Ernst of Valdštejn, which in 1805 became part of the collection of František Count of Šternberk. The museum coin collection grew slowly. In 1822 it had slightly more than 100 pieces. In 1828, the Royal Czech Society of Sciences donated its collection, so that the following year a new special cabinet had to be built for the now more than 6,000 pieces. Count Francis of Šternberk made a splendid gift in 1830, when he gave to the museum the results of his life’s work: a carefully assembled and selected collection of 261 gold, 3,079 silver, and 420 copper coins and medals form Bohemia, Moravia and Silesia. When the museum moved into the new building on Wenceslas Square in 1893 it had a numismatic collection 16,000 pieces. In 1922 the National Administrative Committee bought for the museum Josef Zounek’s collection of 6,766 medals and coins. There were 288 gold, 51 gold plated, 5,417 silver, 1,217 copper, 15 tin and 3 clay items. In addition there were two pieces in brass, two in lead and one from wood. Altogether it cost 400,000 Czechoslovak Crowns. Half of the collection were coins and medals from the Czech mints, the others were Celtic, Greek, Roman, Byzantine, and also a set of the coins of archbishops of Salzburg. The collection included 32 medals of Emperor Francis Stephen and 29 of his coins. Edward Fiala’s collection came to the museum in 1924 in two sections, containing 16,538 coins and medals, worth 140,000 CZK. Roughly a third of his collection were Bohemian and Moravian issues, the rest came from almost every European country, as well as including numerous examples from overseas. Velmi mnoho bylo získáno i dary jednotlivců a společností. Po válce rozrostla se sbírka nesmírně německým majetkem, zkoniskovaným na úhradu válečných reparací. Například pozoruhodná sbírka továrníka Riedela z Dolního Polubného, zaměřená na německé mincovny (33 575 kusů). In 1930 the Czechoslovak Ministry of Finance deposited a collection of 280 gold Bohemian coins in the museum which they had bought from builder Stanislav Vavra. Among them were three rare Emperor Francis Stephen ducats from the years 1751, 1752 and 1765, then valued from 800 to 1,000 CZK. Přímo v Národním museu byla od války ukrytá velká část sbírky JUDra Viktora Katze s řadou krásných medailí. Ministerstvo inancí poskytlo v roce 1949 na Gifts from individuals and associations also made great contributions to the collection. After the Second World War the collection grew tremendously, Katalog sbírky litoměřického biskupa Emanuela Valdštejna, 1793. Jádro sbírky je v Národním museu. Catalogue of the collection of Emanuel Valdštejn, Bishop of Litoměřice, 1793. The nucleus of this collection came to The National Museum 21 její koupi 1 000 000 Kč. Mezi 2 430 kusy různých ražeb je v ní i 23 medailí Františka Štěpána Lotrinského. V roce 1950 předala Národní banka museu velkolepou Chaurovu sbírku českých mincí a medailí. Vytvořily ji dvě generace pražských starožitníků, František Rudolf a Karel Chaurovi. Banka jednala s panem Chaurou o koupi již za války, ten se ale obával znehodnocení měny. V roce 1938 bylo 16 703 mincí a medailí sbírky oceněno na 1 326 626 Kč. Když v květnu 1945 Karel Chaura zemřel, jednala banka znovu s dědici, tentokrát již o dvojnásobné ceně a zaplatila 3 003 250 Kč. Císař František Štěpán je zde zastoupen ražbami z pražské mincovny: 5 dukátů, 7 tolarů, 3 patnáctikrejcary, 5 sedmnáctikrejcarů, 10 dvacetikrejcarů, 3 desetikrejcary, 3 sedmikrejcary, 2 tříkrejcary, 1 krejcar a dva mosazné odražky dvacetikrejcaru. Celkem 41 mincí v úhrnné ceně tehdejších 5 825 Kč. Císařových medailí je zde dvacet. Tyto ucelené sbírky přinesly do Národního musea řadu duplikátů. Kromě nich jsou chybějící mince a medaile do státní numismatické sbírky průběžně dokupovány. augmented by German property coniscated to pay wartime reparations. A remarkable example is the collection of industrialist Riedel from Dolní Polubný, which focused on German mints (33,575 coins). Since the WWII, the National Museum has also held a large part of Dr. Victor Katz’s collection which has a number of beautiful medals. In 1949 the Ministry of Finance made 1,000,000 CZK available for its purchase. Among the collection of 2,430 various issues are 23 medals of Francis Stephen of Lorraine. In 1950 the Czechoslovak National Bank gave the museum the Chauras’ magniicent collection of Bohemian coins and medals, created by two generations of Prague antiquarians Rudolph and Charles Chaura. The bank had been negotiating with Mr Chaura during the war, but he was keen to retain the precious metal in case of subsequent inlation. In 1938 the 16,703 coins and medals in the collection were valued at 1,326,626 CZK. When Charles Chaura died in 1945, the bank negotiated with the heirs once again and inally paid more than double the price, 3,003,250 CZK. Here Francis Stephen is represented by issues from the Prague mint: 5 ducats, 7 talers, 3 15-kreutzers, 5 17-kreutzers, 10 20-kreutzers, 3 10-kreutzers, 3 7-kreutzers, 2 3-kreutzers, 1 1-kreutzer, and two 20-kreutzer brass issues. The total monetary value of those 41 coins in their day was 5,825 CZK. There are 20 medals of the Emperor in the collection. These comprehensive collections have of course brought many duplicates to the National Museum’s collection. In addition to these, there are new acquisitions which are regularly purchased to ill gaps in for the National Numismatic Collection. 22 Mince Františka Štěpána Lotrinského ze sbírky Národního muzea Coins of Francis Stephen of Lorraine from the collection of the National Museum ČecHy mincovna Praha BoHeMia Prague Mint 1. dukát 1746 1. ducat 1746 mincmistr ignác Kramer Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny P – R. Opis: TU DOMINE – SPES MEA 1746 (Ty, Pane, jsi má naděje). Inv. č.: H5–40.162 (AV; 21,8 mm; 3,446 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 926, č. 1984; Eypeltauer, s. 336–337, č. 617; Dietiker, s. 377, č. 1101; Schön, s. 460, č. 131. Většina mincí, jejichž vydavatelem byl panovník z rakouské větve habsburského rodu, nese ve svém obrazu významný atribut. Jde o Řád zlatého rouna, který byl založen mezi lety 1429–1431 burgundským vévodou Filipem Dobrým (1396–1467) při příležitosti uzavření jeho sňatku s Isabelou Portugalskou dne Mintmaster ignác Kramer Obv: A bust from the right with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducaly crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either sides of the Eagle in the lower half of the coin ield are the marks of the mint P – R. Inscription: TU DOMINE – SPES MEA 1746 (You Lord are my hope). H5–40.162 (AV; 21,8 mm; 3,446 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 926, no. 1984; Eypeltauer, p. 336–337, no. 617; Dietiker, p. 377, no. 1101; Schön, p. 460, no. 131. In most coins made by the rulers of Austrian line of the Hapsburg dynasty the ruler is portrayed wearing their important insignia, the Order of the Golden Fleece. This was founded between the years 1429 and 1431 by the Duke of Burgundy Philip the Good, the Duke of Burgundy (1396–1467), on the occasion of his mar23 10. ledna 1430. Později, stejně tak jako u jiných řádů, došlo k vývoji jeho funkce od duchovně-rytířského společenství k řádu jako záslužné dekoraci. Námětem vzniku tohoto řádu se stalo zázračné rouno řeckého mytického hrdiny Jásona, který se plavil na lodi Argo do maloasijské Kolchidy, aby jej společně se svými druhy ukořistil. Odznak se ve skutečnosti skládá ze tří pohyblivě spojených částí: Ze zlatého beránčího rouna zavěšeného na černě smaltovaném křesacím kamenu s bílými skvrnami, z něhož šlehají červené plameny, a z křesací ocílky s motivem boje Jásona s drakem vpředu a s výjevem z plavby argonautů vzadu. Řádové heslo PRETIUM LABORUM NON VILE (odměna za námahu ne nepatrná) se nachází na držadlech ocílky, nesoucích vzadu nápis NON ALIUD (ne jinak). Na ražbách však muselo být ztvárnění odznaku Řádu zlatého rouna zjednodušeno z důvodu malé plochy mincovního pole. 24 riage with Isabel of Portugal on 10th January 1430. The inspiration for this orders’ founding was Jason, the Greek mythical hero and his miraculous golden leece; He sailed “on his ship, the Argo, to Colchis in Asia Minor with his friends, in Order to gain it. Later, just as with other Orders, its functions developed from a spiritual-knightly society to an order of decoration of merit. The insignia is actually made of three separable parts: the golden ram’s leece, which is suspended on black enamel struck stone with white spots, from which red lames lash out, and from the struck steel with a motif of Jason’s ight with a dragon on the front and a scene with the sailing Argonauts on the back. The motto of the order, PRETIUM LABORUM NON VILE (Reward for efort is not insigniicant) is on the sharpened steel grips, on the back hangs the inscription NON ALIUD (not otherwise). On the coins, the representation of the Order of the Golden Fleece had to be simpliied because of the small area of the coin ield. 2. dukát 1750 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.HIER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny P – R. Opis: TU DOMINE – SPES MEA.1750 (Ty, Pane, jsi má naděje). Inv. č.: H5–40.167 (AV; 21,9 mm; 3,469 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 926, č. 1984; Eypeltauer, s. 336–337, č. 617a; Dietiker, s. 377, č. 1101; Schön, s. 460, č. 131. Mezi zlaté ražby Františka Lotrinského patřily jednoduché dukáty, jejich díly v hodnotě 1/4dukátu a dukátové násobky – 2dukáty, 5dukáty a 6dukáty –, které lze vzhledem k jejich mimořádné vzácnosti pokládat za příležitostné ražby s funkcí daru. Při platbách se odlišoval rakouský dukát jakosti 0,986 a nepatrně kvalitnější kremnický dukát, vycházející ze stejnojmenné mincovny, o ryzosti 0,989. Unikátní numismatický materiál co do výskytu na numismatickém trhu představuje zlatý raritní 10souverains d´or, pamětní 10souverains d´or z roku 1751, pamětní dukaton ze stejného roku a pamětní dukát z vídeňské mincovny bez letopočtu. Vyjmenované pamětní zlaté mince zachycují na jedné straně obraz císařovny a na straně druhé jejího manžela. Poměr mezi cenou zlata a stříbra upravila mincovní reforma z roku 1750 podle jejich aktuálního kurzu na 1 : 14,1549. 2. ducat 1750 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: A bust from the right with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.HIER.REX. (Francis, by Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducaly crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either sides of the Eagle are the marks of the min P – R. Inscription: TU DOMINE – SPES MEA.1750 (You Lord are my hope). H5–40.167 (AV; 21,9 mm; 3,469 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 926, no. 1984; Eypeltauer, p. 336–337, no. 617a; Dietiker, p. 377, no. 1101; Schön, p. 460, no. 131. Golden coins of Francis Stephen were ducats, their smaller denominations wer worth a quarter of ducat and there were heavy two, ive and six ducats. Bearing in mind how rare these heavy coins are we can probably see them as representative gifts. When paying one had to difer between Austrian ducat of ineness of 0,986 and slightly better Hungarian ducat struck in the Kremnice mint of ineness of 0,989. Extremely rare are all gold 10souverains d´or, commemorative 10souverains d´or from 1751, commemorative ducaton from the same year and undated commemorative ducat from the Viennese mint. These golden coins have a portrait of the Empress on one side and portrait of her husband on the other side. Coin reform of 1750 changed ratio between gold and silver to 1 : 14,1549. 25 3. dukát 1753 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny P – R. Opis: TU DOMINE – SPES MEA.1753 (Ty, Pane, jsi má naděje). Inv. č.: H5–40.172 (AV; 22,2 mm; 3,480 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 926, č. 1984; Eypeltauer, s. 336–337, č. 617; Dietiker, s. 377, č. 1101; Schön, s. 460, č. 131. 26 3. ducat 1753 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: A bust from the right with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducaly crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On each side of the Eagle are the marks of the mint P – R. Inscription: TU DOMINE – SPES MEA.1753 (You Lord are my hope). H5–40.172 (AV; 22,2 mm; 3,480 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 926, no. 1984; Eypeltauer, p. 336–337, no. 617; Dietiker, p. 377, no. 1101; Schön, p. 460, no. 131. 4. Tolar 1753 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem, obtočeným Řádem zlatého rouna, a prsním lotrinsko-toskánským štítkem. Pod spáry orla značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1753x (v Tebe, Pane, doufám). Na hraně mince nápis: PRO – DEO – ET – IMPERIO (pro Boha a říši). Inv. č.: H5-40.173 (AR; 41,7 mm; 28,115 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 927–928, č. 1986; Eypeltauer, s. 344, č. 632; Dietiker, s. 376, č. 1100; Schön, s. 461, č. 144. 4. Thaler 1753 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: Bust from the right in soldier’s armour with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the crown is the heraldic eagle with a crowned and many quartered shield with an escutcheon of TuscanyLorraine, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon are the marks of the mint, P - R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1753x (In you Lord, I hope). On the edge of the coin the writing: PRO – DEO – ET – IMPERIO (For God and empire). H5–40.173 (AR; 41,7 mm; 28,115 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 927–928, no. 1986; Eypeltauer, p. 344, no. 632; Dietiker, p. 376, no. 1100; Schön, p. 461, no. 144. 27 5. 20krejcar 1754 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince arabskou číslicí 20, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1754x (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5-40.178 (AR; 29,3 mm; 6,633 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 928–929, č. 1988; Eypeltauer, s. 352–353, č. 649; Dietiker, s. 374, č. 1096; Schön, s. 461, č. 141. 28 5. 20 Kreuzer 1754 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: The bust of the monarch from the right inside two laurel branches, with a laurel wreath on his head, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the base is the marking of the coin’s value with the Arab numeral 20. Beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the base, complemented by one laurel and one palm branch, are the mintmarks P – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1754x (In you, Lord, I hope). H5–40.178 (AR; 29,3 mm; 6,633 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 928–929, no. 1988; Eypeltauer, p. 352–353, no. 649; Dietiker, p. 374, no. 1096; Schön, p. 461, no. 141. 6. Posmrtný 20krejcar 1765 (ražen 1767) mincmistři Pavel erdmann ze schwingerschuhu a antonín stöhr Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Pod poprsím označení letopočtu posmrtné ražby písmenem B. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince arabskou číslicí 20, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1765.X (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5-40.202 (AR; 27,8 mm; 6,460 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 929, č. 1991; Eypeltauer, s. 387, č. 732; Dietiker, s. 375, č. 1098; Schön, s. 461, č. 141. 6. Posthumous 20 Kreuzer 1765 (struck 1767) Mintmaster Pavel erdmann of schwingerschuh and antonín stöhr Obv: The bust of the monarch from the right inside two laurel branches, with a laurel wreath on his head, and with the Order of the Golden Fleece. Underneath the bust the date is designated by the letter B. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the base is the marking of the coin’s value with the Arab numeral 20. Beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the base, complemented by one laurel and one palm branch, are the mintmarks P – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1765.X (In you, Lord, I hope). H5–40.202 (AR; 27,8 mm; 6,460 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 929, no. 1991; Eypeltauer, p. 387, no. 732; Dietiker, p. 375, no. 1098; Schön, p. 461, no. 141. 29 7. Posmrtný 20krejcar 1765 (ražen 1767) mincmistři Pavel erdmann ze schwingerschuhu a antonín stöhr Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Pod poprsím označení letopočtu posmrtné ražby písmenem B. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince arabskou číslicí 20, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1765.x (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5-40.203 (AR; 27,7 mm; 6,575 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 929, č. 1991; Eypeltauer, s. 387, č. 732; Dietiker, s. 375, č. 1098; Schön, s. 461, č. 141. 30 7. Posthumous 20 Kreuzer 1765 (struck1767) Mintmaster Pavel erdmann of schwingerschuh and antonín stöhr Obv: The bust of the monarch from the right inside two laurel branches, with a laurel wreath on his head, and with the Order of the Golden Fleece. Underneath the bust the date is designated by the letter B. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the base is the marking of the coin’s value with the Arab numeral 20. Beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the base, complemented by one laurel and one palm branch, are the mintmarks P – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1765.x (In you, Lord, I hope). H5–40.203 (AR; 27,7 mm; 6,575 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 929, no. 1991; Eypeltauer, p. 387, no. 732; Dietiker, p. 375, no. 1098; Schön, p. 461, no. 141. 8. 17krejcar 1754 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A . – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XVII. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1754X (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.179 (AR; 28,4 mm; 6,079 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 930, č. 1992; Eypeltauer, s. 356, č. 656; Dietiker, s. 373, č. 1095; Schön, s. 461, č. 139. 8. 17 Kreuzer 1754 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A . – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XVII. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1754X (In you, Lord, I hope). H5–40.179 (AR; 28,4 mm; 6,079 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 930, no. 1992; Eypeltauer, p. 356, no. 656; Dietiker, p. 373, no. 1095; Schön, p. 461, no. 139. 31 9. 17krejcar 1763 9. 17 Kreuzer 1763 mincmistr Pavel erdmann ze schwingerschuhu Mintmaster Pavel erdmann of schwingerschuh Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XVII. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (v Tebe, Pane, doufám). Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XVII. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5–40.197 (AR; 27,6 mm; 6,049 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 930, č. 1992; Eypeltauer, s. 356, č. 656var.; Dietiker, s. 373, č. 1095; Schön, s. 461, č. 139. 32 H5–40.197 (AR; 27,6 mm; 6,049 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 930, no. 1992; Eypeltauer, p. 356, no. 656var.; Dietiker, p. 373, no. 1095; Schön, p. 461, no. 139.Dietiker, s. 373, č. 1095; Schön, s. 461, č. 139. 10. 15krejcar 1747 mincmistr ignác Kramer Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Pod spáry orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XV. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1747 (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.163 (AR; 28,7 mm; 6,154 g – ze sbírky K. Chaury) Lit.: Halačka, s. 931, č. 1993; Eypeltauer, s. 358–359, č. 663; Dietiker, s. 372, č. 1093; Schön, s. 460, č. 119. 10. 15 Kreuzer 1747 Mintmaster ignác Kramer Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GER.IER.REX (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mint’s mark, P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XV. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1747 (In you, Lord, I hope). H5–40.163 (AR; 28,7 mm; 6,154 g – From the collection of K. Chaura) Lit.: Halačka, p. 931, no. 1993; Eypeltauer, p. 358–359, no. 663; Dietiker, p. 372, no. 1093; Schön, p. 460, no. 119. 33 11. 15krejcar 1749 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A . – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Pod spáry orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XV. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1749 (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.166 (AR; 28,5 mm; 5,975 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 931, č. 1994; Eypeltauer, s. 359, č. 663a; Dietiker, s. 372, č. 1094; Schön, s. 460, č. 119. 34 11. 15 Kreuzer 1749 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A . – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mint’s mark, P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XV. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1749 (In you, Lord, I hope). H5–40.166 (AR; 28,5 mm; 5,975 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 931, no. 1994; Eypeltauer, p. 359, no. 663a; Dietiker, p. 372, no. 1094; Schön, p. 460, no. 119. 12. 10krejcar 1758 mincmistr Pavel erdmann ze schwingerschuhu Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince arabskou číslicí 10, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1758x (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5-40.188 (AR; 25,3 mm; 3,882 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 932, č. 1996; Eypeltauer, s. 361, č. 669; Dietiker, s. 371, č. 1092; Schön, s. 461, č. 140. 12. 10 Kreuzer 1758 Mintmaster Pavel erdmann of schwingerschuh Obv: The bust of the monarch from the right inside two laurel branches, with a laurel wreath on his head, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the base is the marking of the coin’s value with the Arab numeral 10. Beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the base, complemented by one laurel and one palm branch, are the mintmarks P – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1758x (In you, Lord, I hope). H5–40.188 (AR; 25,3 mm; 3,882 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 932, no. 1996; Eypeltauer, p. 361, no. 669; Dietiker, p. 371, no. 1092; Schön, p. 461, no. 140. 35 13. 7krejcar 1763 mincmistr Pavel erdmann ze schwingerschuhu Av: Poprsí panovníka zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí VII. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.199 (AR; 24,1 mm; 3,263 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 933, č. 1998; Eypeltauer, s. 363–364, č. 674; Dietiker, s. 370, č. 1091; Schön, s. 461, č. 138. 13. 7 Kreuzer 1763 Mintmaster Pavel erdmann of schwingerschuh Obv: The bust of the monarch from the right in soldier’s armour with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, VII. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (In you, Lord, I hope). H5–40.199 (AR; 24,1 mm; 3,263 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 933, no. 1998; Eypeltauer, p. 363–364, no. 674; Dietiker, p. 370, no. 1091; Schön, p. 461, no. 138. 36 14. 3krejcar 1750 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi. Po obou stranách orla značka mincovny P – R, pod ním označení hodnoty mince arabskou číslicí 3 v rámečku. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1750 (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.168 (AR; 21,0 mm; 1,593 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 934, č. 2000; Eypeltauer, s. 370, č. 689; Dietiker, s. 369, č. 1089; Schön, s. 459, č. 117. 14. 3 Kreuzer 1750 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: The bust of the monarch from the right in soldier’s armour with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark P – R. Underneath this is the value is marked in Arab numerals, a framed number 3. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1750 (In you, Lord, I hope). H5–40.168 (AR; 21,0 mm; 1,593 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 934, no. 2000; Eypeltauer, p. 370, no. 689; Dietiker, p. 369, no. 1089; Schön, p. 459, no. 117. 37 15. Krejcar 1755 mincmistr Bohumil schaumberger Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GE IER.REX (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi. Po obou stranách orla značka mincovny P – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí I. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1755 (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5–40.182 (AR; 15,7 mm; 0,706 g – ze sbírky Fr. R. Chaury) Lit.: Halačka, s. 935, č. 2003; Eypeltauer, s. 375, č. 701; Dietiker, s. 369, č. 1088; Schön, s. 459, č. 116. 38 15. Kreuzer 1755 Mintmaster Bohumil schaumberger Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GE IER.REX (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark P – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, I. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1755 (In you, Lord, I hope). H5–40.182 (AR; 15,7 mm; 0,706 g – From the collection of Fr. R. Chaura) Lit.: Halačka, p. 935, no. 2003; Eypeltauer, p. 375, no. 701; Dietiker, p. 369, no. 1088; Schön, p. 459, no. 116. dolní RaKoUsy mincovna Vídeň loweR aUsTRia Vienna Mint 16. dukát 1756 16. ducat 1756 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny W – I. Opis: TU DOMINE SPES MEA.1756. (Ty, Pane, jsi má naděje). Obv: A bust from the right with a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the Eagle are the marks of the mint W – I. Inscription: TU DOMINE SPES MEA.1756. (You, Lord, are my hope). Inv. č. H5-147.416 (AV; 21,3 mm; 3,443 g) Lit.: Eypeltauer, s. 333–334, č. 612; Schön, s. 460, č. 130; Aichholz, s. 257. H5–147.416 (AV; 21,3 mm; 3,443 g) Lit.: Eypeltauer, p. 333–334, no. 612; Schön, p. 460, no. 130; Aichholz, p. 257. 39 17. Posmrtný dukát 1765 (ražen 1771) mincmistr Johann augustin cronberg, vardajn sigismund anton Klemmer Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince označení letopočtu posmrtné ražby písmenem F. Opis: FRANC.D:G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Pod spáry orla mincmistrovská značka C. – K. Ve spodní části mince značka mincovny W – I. Opis: TU DOMINE – SPES – MEA.1765. (Ty, Pane, jsi má naděje). Inv. č. H5-120.298 (AV; 21,5 mm; 3,471 g) Lit.: Eypeltauer, s. 384, č. 723; Schön, s. 460, č. 130; Aichholz, s. 273 40 17. Posthumous ducat 1765 (struck 1771) Mintmaster Johann augustin cronberg, warden sigismund anton Klemmer Obv: The bust of the monarch with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. At the lower edge of the coin the date is designated by the letter F. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Underneath the talons of the eagle is the mintmaster’s mark, C. – K. At the lower part of the coin is the mintmark W – I. Inscription: TU DOMINE – SPES – MEA.1765. (You, Lord, are my hope). H5–120.298 (AV; 21,5 mm; 3,471 g) Lit.: Eypeltauer, p. 384, no. 723; Schön, p. 460, no. 130; Aichholz, p. 273 18. Pamětní půltolar bez letopočtu vydaný na památku návštěvy císařského páru v nové vídeňské mincovně (ražen patrně mezi lety 1753 a 1754) 18. Memorial 1/2 Thaler without a date. issued to commemorate the visit of the imperial couple to the new Vienna mint (probably struck in the years 1753–4). Av: Poprsí Marie Terezie zprava. Opis: M.THER.D:G.R.IMP. – GE.HU.BO.R.A.A.D.B.C.T. (Marie Terezie, z Boží milosti římská císařovna, královna německá, uherská a česká, velkovévodkyně rakouská, vévodkyně burgundská, hraběnka tyrolská). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Obv: A bust from the right of Maria Theresa. Inscription: M.THER.D:G.R.IMP. – GE.HU.BO.R.A.A.D.B.C.T. (Maria Theresa, by the Grace of God Roman Empress, Queen of Germany, Hungary and Bohemia, Grand Duchess of Austria, Duchess of Burgundy, Countess of Tyrol). Rev: A bust from the right of Frances Stephen of Lorraine in soldier’s armour, with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Inv. č.: H5–59.659 (AR; 33,7 mm; 10,765 g – ze sbírky J. Zounka) Lit.: Eypeltauer, s. 328, č. 533; Schön, s. 462, č. 145; Schaumünzen, s. 124, č. 97; Meyer, s. 452–3, č. 5 H5–59.659 (AR; 33,7 mm; 10,765 g – From the collection of J. Zounek) Lit.: Eypeltauer, p. 328, no. 533; Schön, p. 462, no. 145; Schaumünzen, p. 124, no. 97; Meyer, p. 452–3, no. 5 Tato mince byla vydána spolu s pamětním dukátem a tolarem, které nesly na líci i rubu stejný motiv s obrazem císařského páru, na počest návštěvy Marie Terezie a Františka Štěpána v nové vídeňské mincovně. Písemné prameny naznačují dvě data, kdy mohlo k uvedené události dojít. Buď se tak stalo 4. září 1753, kdy je s určitostí doložena pouze přítomnost Marie Terezie, doprovázené dvorními dámami, nebo až 16. května 1754, kdy se zúčastnil prohlídky mincovny spolu se svou chotí i František Štěpán. Nelze však vyloučit i možnost, že císař navštívil mincovnu sám v průběhu roku 1753 a při té příležitosti byla mince ražena, jak naznačuje současník David Samuel Madai ve své práci Vollständiges Thaler-Cabinet. Na vzniku těchto mincí se snad měl podílet sám císař, který si na místě vyzkoušel, jak bývá někdy uváděno, vlastnoruční ražbu na balancieru. This coin was issued together with a memorial ducat and thaler which bore on the obverse and reverse the same motif with the picture of the Imperial couple, in honour of the visit of Maria Theresa and Francis Stephen to the new Vienna mint. Written sources suggest two days when that visit could have taken place. Either it happened on 4th September 1753, when there is documented evidence for only the presence of Maria Theresa, along with some ladies of the court, or on 16th May 1754, when both the Emperor and his wife participated in an inspection of the mint together. It cannot be ruled out that the coin was struck when the Emperor visited the mint on his own during 1753. That is what the contemporary writer David Samuel Madai suggests in his book Vollständiges Thaler-Cabinet. The Emperor himself might have participated in the origin of these medals when, as was reported, he operated the machinery. 41 19. Půlkrejcar bez letopočtu 19. 1/2 Kreuzer without a date Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R. – I.S.A.GE.I.REX (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: V ozdobném štítku označení nominální hodnoty mince 12 / K. Obv: Bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R. – I.S.A.GE.I.REX (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: A decorated shield marked with the denomination of the coin, 12 K. Inv. č. H5-41.275 (AE; 21,5 mm; 5,028 g) Lit.: Eypeltauer, s. 378, č. 710a; Aichholz, s. 241 H5–41.275 (AE; 21,5 mm; 5,028 g) Lit.: Eypeltauer, p. 378, no. 710a; Aichholz, p. 241 42 ŠTýRsKo mincovna Štýrský Hradec sTyRia Graz Mint 20. 17krejcar 1762 20. 17 Kreuzer 1762 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny G – R. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XVII. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1762.x (v Tebe, Pane, doufám). Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark G – R. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XVII. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1762.x (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5–82 IVb AR, 2390 (AR; 28,3 mm; 6,060 g) Lit.: Eypeltauer, s. 353–354, č. 651b; Schön, s. 461, č. 139; Aichholz, s. 263 H5–82 IVb AR, 2390 (AR; 28,3 mm; 6,060 g) Lit.: Eypeltauer, p. 353–354, no. 651b; Schön, p. 461, no. 139; Aichholz, p. 263 43 TyRoly mincovna Hall TyRol Hall Mint 21. Půltolar 1756 21. 1/2 Thaler 1756 Av: Poprsí panovníka zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem, obtočeným Řádem zlatého rouna, a prsním lotrinsko-toskánským štítkem. Pod spáry orla značka mincovny H – A. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1756.X (v Tebe, Pane, doufám). Na hraně mince nápis: PRO – DEO – ET – IMPERIO (pro Boha a říši). Obv: Bust from the right in soldier’s armour with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mint’s mark, H – A. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1756.X (In you, Lord, I hope). On the edge of the coin the writing: PRO – DEO – ET – IMPERIO (For God and Empire). Inv. č. H5-110.929 (AR; 34,5 mm; 13,987 g) Lit.: Eypeltauer, s. 346, č. 635 (1); Schön, s. 461, č. 143; Aichholz, s. 257 44 H5–110.929 (AR; 34,5 mm; 13,987 g) Lit.: Eypeltauer, p. 346, no. 635 (1); Schön, p. 461, no. 143; Aichholz, p. 257 22. 30krejcar 1749 22. 30 Kreuzer 1749 Av: Uvnitř čtyřúhelníku na koso postaveném poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. V dolní části mincovního pole označení hodnoty arabskou číslicí 30. Opis: FRANC. – D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R. – LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Uvnitř čtyřúhelníku na koso postaveném pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinsko-toskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Pod spáry orla značka mincovny H – A. Opis: IN TE – DOMINE – SPERAVI – 1749. (v Tebe, Pane, doufám). Obv: Inside the lozenge stands a bust of the monarch facing right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. In the lower part of the coin its value is marked with the Arabic numeral 30. Inscription: FRANC. – D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R. – LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Inside the lozenge, beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mintmark H – A. Inscription: IN TE – DOMINE – SPERAVI – 1749. (In you, Lord, I hope). Inv. č. H5-85.656 (AR; 30,4 mm; 6,972 g) Lit.: Eypeltauer, s. 348, č. 638; Schön, s. 460, č. 126; Aichholz, s. 250 H5–85.656 (AR; 30,4 mm; 6,972 g) Lit.: Eypeltauer, p. 348, no. 638; Schön, p. 460, no. 126; Aichholz, p. 250 45 23. 6krejcar 1747 23. 6 Kreuzer 1747 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Pod spáry orla značka mincovny H – A. V dolní části mincovního pole označení hodnoty římskou číslicí VI. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1747 (v Tebe, Pane, doufám). Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I. – S.A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mintmark H – A. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, VI. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1747 (In you, Lord, I hope). Inv. č. H5-85.659 (AR; 24,2 mm; 3,202 g) Lit.: Eypeltauer, s. 364, č. 676; Schön, s. 459, č. 118; Aichholz, s. 248 46 H5–85.659 (AR; 24,2 mm; 3,202 g) Lit.: Eypeltauer, p. 364, no. 676; Schön, p. 459, no. 118; Aichholz, p. 248 UHRy mincovna Kremnice HUnGaRy Kremnitz Mint 24. Tolar 1746 24. Thaler 1746 Av: Poprsí panovníka zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.RO.I.S. – A.GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem, obtočeným Řádem zlatého rouna, a prsním lotrinsko-toskánským štítkem. Pod spáry orla značka mincovny K – B. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1746 (v Tebe, Pane, doufám). Na hraně mince nápis: PRO – DEO – ET – IMPERIO (pro Boha a říši). Obv: Bust from the right in soldier’s armour with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.RO.I.S. – A.GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the crown is the heraldic eagle with a crowned and many quartered shield with an escutcheon of TuscanyLorraine, encircled by the Order of the Golden Fleece. Under the eagle’s talon is the mint’s mark, K – B. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1746 (In you, Lord, I hope). On the edge of the coin the writing: PRO – DEO – ET – IMPERIO (For God and Empire). Inv. č.: H5-85.959 (AR; 41,3 mm; 28,676 g) Lit.: Eypeltauer, s. 343, č. 629; Schön, s. 460, č. 128; Aichholz, s. 247 H5–85.959 (AR; 41,3 mm; 28,676 g) Lit.: Eypeltauer, p. 343, no. 629; Schön, p. 460, no. 128; Aichholz, p. 247 47 25. 20krejcar posmrtný 1765 (ražen 1776) mincmistr sigismund Klemmer von Klemmersberg, vardajn Josef Paschal von damiani Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Pod poprsím označení mincovny a letopočtu posmrtné ražby písmeny B.L. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.REX.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci s označením nominálu číslovkou 20 heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinsko-toskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, mincmistrovská značka S.K. – P.D. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI 1765.X (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č. H5-85.961 (AR; 28,1 mm; 6,641 g) Lit.: Eypeltauer, s. 386–7, č. 730; Schön, s. 461, č. 141; Aichholz, s. 278 25. Posthumous 20 Kreuzer 1765 (struck 1776) Mintmaster sigismund Klemmer von Klemmersberg, warden Josef Paschal von damiani Av: The bust of the monarch from the right encircled by two laurel branches with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Under the bust there is the mint mark, the date is designated by the letters B.L. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A. – GE.IER.REX.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the base is the indication of the coin´s value, the Arabic numeral 20. Beneath the imperial crown a doubleheaded eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the base, complimented by one laurel and one palm branch, is the mark of the Mintmaster S.K. – P.D. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI 1765.X (In you, Lord, I hope). H5–85.961 (AR; 28,1 mm; 6,641 g) Lit.: Eypeltauer, p. 386–7, no. 730; Schön, p. 461, no. 141; Aichholz, p. 278 48 26. 7krejcar 1761 26. 7 Kreuzer 1761 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny K – B. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí VII. Opis: IN TE.DOMINE. – SPERAVI.1761.X. (v Tebe, Pane, doufám). Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Underneath the crown is a heraldic eagle with the crown Lorraine Tuscany shield on its breast, encircled by the Order of the Golden Fleece. On both sides of the eagle there is the mintmark K – B. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, VII. Inscription: IN TE.DOMINE. – SPERAVI.1761.X. (In you Lord, I hope). Inv. č.: H5–85.964 (AR; 25,3 mm; 2,861 g) Lit.: Eypeltauer, s. 363, č. 673; Schön, s. 461, č. 138; Aichholz, s. 262 H5–85.964 (AR; 25,3 mm; 2,861 g) Lit.: Eypeltauer, s. 363, č. 673; Schön, s. 461, č. 138; Aichholz, s. 262 49 mincovna Velká Baňa nagybanya Mint 27. dukát 1757 27. ducat 1757 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny N – B. Opis: TU DOMINE – SPES – MEA.1757. (Ty, Pane, jsi má naděje). Obv: A bust from the right with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the Eagle are the marks of the mint N – B. Inscription: TU DOMINE – SPES – MEA.1757. (You, Lord, are my hope). Inv. č.: H5–120.389 (AV; 22,0 mm; 3,463 g) Lit.: Eypeltauer, s. 336, č. 616; Schön, s. 460, č. 130; Aichholz, s. 258 50 H5–120.389 (AV; 22,0 mm; 3,463 g) Lit.: Eypeltauer, p. 336, no. 616; Schön, p. 460, no. 130; Aichholz, p. 258 28. 17krejcar 1763 28. 17 Kreuzer 1763 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla značka mincovny N – B. Při spodním okraji mince označení hodnoty římskou číslicí XVII. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (v Tebe, Pane, doufám). Obv: The bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.I.S.A. – GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Archduke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the eagle there is the mintmark N – B. On the lower edge of the coin the value is marked in Roman numerals, XVII. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1763X (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5–41.408 (AR; 28,3 mm; 5,969 g) Lit.: Eypeltauer, s. 355–356, č. 655var.; Schön, s. 461, č. 139; Aichholz, s. 264 H5–41.408 (AR; 28,3 mm; 5,969 g) Lit.: Eypeltauer, p. 355–356, no. 655var.; Schön, p. 461, no. 139; Aichholz, p. 264 51 29. Krejcar 1762 29. Kreuzer 1762 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GE.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: V kartuši označení nominální hodnoty mince, letopočtu a mincovny EIN / KREUTZER / 1762 / N.B. Obv: Bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I. – S.A.GE.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: The denomination of the coin is marked in a cartouche, along with the year, and the mint: EIN / KREUTZER / 1762 / N.B. Inv. č.: H5–85.966 (AE; 26,7 mm; 11,174 g) Lit.: Eypeltauer, s. 378, č. 709; Schön, s. 461, č. 134; Aichholz, s. 263 52 H5–85.966 (AE; 26,7 mm; 11,174 g) Lit.: Eypeltauer, p. 378, no. 709; Schön, p. 461, no. 134; Aichholz, p. 263 sedMiHRady mincovna Karlovský Bělehrad TRansylVania Karlsburg Mint 30. dukát 1751 30. ducat 1751 Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách orla, v dolní polovině mincovního pole, značka mincovny C – A. Opis: TU DOMINE – SPES – MEA.1751. (Ty, Pane, jsi má naděje). Obv: A bust from the right with a laurel wreath on its head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GER.IER.REX. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem). Rev: Beneath the imperial crown a double-headed eagle, on its breast the arms of Lorraine impaling Tuscany, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On either side of the Eagle are the marks of the mint C – A. Inscription: TU DOMINE – SPES – MEA.1751. (You, Lord, are my hope). Inv. č.: H5–147.419 (AV; 22,1 mm; 3,486 g) Lit.: Eypeltauer, s. 335, č. 615; Schön, s. 460, č. 130; Aichholz, s. 252 H5–147.419 (AV; 22,1 mm; 3,486 g) Lit.: Eypeltauer, p. 335, no. 615; Schön, p. 460, no. 130; Aichholz, p. 252 53 RaKoUsKé nizozeMí mincovna antverpy aUsTRian neTHeRlands antwerp Mint 31. Křížový tolar 1756 31. Kronenthaler 1756 Av: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem a lotrinsko-toskánským štítkem na hrudi. Opisový pruh tvořen řetězem Řádu zlatého rouna. Opis: FRANCIS.D.GRATIA – ROMAN.JMPERAT.S.A.(ruka) (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: Ondřejský kříž, mezi jeho rameny umístěny jednotlivě 3 koruny a Řád zlatého rouna. Opis: GERM.JERO.REX LOTH.BAR.MAG.HET.DUX 1756 (král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Na hraně mince nápis: IN TE DOMINE – .SPERAVI. (v Tebe, Pane, doufám). Obv: Beneath the crown is the heraldic eagle with a ducally crowned and many quartered shield with an escutcheon of Tuscany-Lorraine. The band for the inscription is made from the chain of the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANCIS.D.GRATIA – ROMAN.JMPERAT.S.A.(hand) (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). Rev: A saltire (Saint Andrew’s Cross), between whose bars have been placed 3 crowns, and the Order of the Golden Fleece. Inscription: GERM.JERO.REX LOTH.BAR.MAG.HET.DUX 1756 (King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Inscription on the edge of the coin: IN TE DOMINE – .SPERAVI. (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5–11.628 (AR; 39,6 mm; 29,288 g) Lit.: Eypeltauer, s. 382, č. 719; Schön, s. 471, č. 34; Aichholz, s. 257 H5–11.628 (AR; 39,6 mm; 29,288 g) Lit.: Eypeltauer, p. 382, no. 719; Schön, p. 471, no. 34; Aichholz, p. 257 Ražba křížových nebo-li korunních tolarů byla zavedena roku 1755 v Rakouském Nizozemí, kde nahradila starší minci zvanou dukaton. Výraz křížový (korunní) tolar je odvozen od zobrazení nejprve čtyř, později tří korun umístěných v jednotlivých polích burgundského kříže na rubní straně mince. Původně byly křížové tolary vydávány pouze v mincovnách v Antverpách a Bruselu jako platidla, která měla v Rakouském Nizozemí hodnotu 9 šilinků (escalinů), v Čechách 2 zlaté a 11 krejcarů. Přestože byly plnohodnotným platidlem, odlišovaly se křížové tolary od mincí tzv. konvenční měny, vytvořených na váhovém základě kolínské hřivny (234 g), nejen svým obrazem, ale také výrobními parametry. Zatímco měl konvenční tolar hmotnost kolem 28 g, byl tolar křížový přibližně o 1,4 g těžší. 54 The minting of the kronenthalers began in 1755 in the Austrian Netherlands, where it replaced an older coin called the ducaton. It was called the crown thaler because of the picturing initially of four, and later three crowns placed between bars of the Burgundy cross on the reverse side of the coin. Originally these kronenthalers were issued only by the mints in Antwerp and Brussels as currency which in Austrian Netherlands was worth 9 schillings (escalins), in Bohemia 2 lorins and 11 kreuzer. Although a genuine currency, the kronenthalers difered from the so-called coins of convention, not just in their images, but also in their weight as well; they were created on the basis of the weight of the Cologne Mark (234g). While the convention thaler weighed about 28g, the kronenthaler weighed about 1.4g more. mincovna Brusel Brussels Mint 32. Křížový tolar 1758 32. Kronenthaler 1758 Av: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem a lotrinsko-toskánským štítkem na hrudi. Opisový pruh tvořen řetězem Řádu zlatého rouna. Opis: FRANCIS.D.GRATIA – ROMAN.JMPERAT.S.A.(hlava) (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše) Rv: Ondřejský kříž, mezi jeho rameny umístěny jednotlivě 3 koruny a Řád zlatého rouna. Opis: GERM.JERO.REX LOTH.BAR.MAG.HET.DUX 1758 (král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Na hraně mince nápis: IN TE DOMINE – .SPERAVI. (v Tebe, Pane, doufám). Obv: Beneath the crown is the heraldic eagle with a ducally crowned and many quartered shield with an escutcheon of Tuscany-Lorraine. The band for the inscription is made from the chain of the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANCIS.D.GRATIA – ROMAN.JMPERAT.S.A.(angel face) (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). Rev: A saltire (Saint Andrew’s Cross), between whose bars have been placed 3 crowns, and the Order of the Golden Fleece. Inscription: GERM.JERO.REX LOTH.BAR.MAG.HET.DUX 1758 (King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Inscription on the edge of the coin: IN TE DOMINE – .SPERAVI. (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5–91.886 (AR; 40,8 mm; 29,405 g) Lit.: Eypeltauer, s. 382, č. 720; Schön, s. 471, č. 34; Aichholz, s. 259 H5–91.886 (AR; 40,8 mm; 29,405 g) Lit.: Eypeltauer, p. 382, no. 720; Schön, p. 471, no. 34; Aichholz, p. 259 55 TosKÁnsKo Florencie Mincovna TUscany Florence Mint 33. Francescone 1749 33. Francescone 1749 mincmistr carlo la Garde Av: Poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě. Při spodním okraji mince mincmistrovská značka (čáp). Opis: .FRANCISCVS.D.G.R.I.S.A. – G.H.REX.LOT.BAR.M.D.ETR. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem, obtočeným Řádem zlatého rouna, a prsním lotrinsko-toskánským štítkem. Po levé a pravé straně ocasu orla rozdělený letopočet 17 – 49, pod ním nápis PISIS. Opis: IN.TE.DOMINE – SPERAVI. (v Tebe, Pane, doufám). Inv. č.: H5-110.187 (AR; 40,4 mm; 27,191 g) Lit.: CNI XII, s. 412 č. 44; Schön, s. 738, č. 18 56 Mintmaster carlo la Garde Obv: A bust of the monarch from the right with a laurel wreath on his head. At the lower edge of the coin is the mintmaster’s mark (a stork). Inscription: .FRANCISCVS.D.G.R.I.S.A. – G.H.REX.LOT. BAR.M.D.ETR. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: Beneath the crown is the heraldic eagle with a ducally crowned and many quartered shield with an escutcheon of Tuscany-Lorraine. On either side of the eagle’s tail the year is divided: 17 – 49, underneath this is the writing PISIS. Inscription: IN.TE.DOMINE – SPERAVI. (In you, Lord, I hope). H5–110.187 (AR; 40,4 mm; 27,191 g) Lit.: CNI XII, p. 412 č. 44; Schön, p. 738, no. 18 Mince jiných vydavatelů s portrétem Františka Štěpána Lotrinského Coins by other issuers with a portraits of Francis Stephen of Lorraine MěsTo aUGsBURK mincovna augsburk ciTy aUGsBURG augsburg Mint 34. dukát 1763 34. ducat 1763 mincmistr Johann christian Holeisen, vardajn Karl Frings, rytec Jonas Thiébaud Mintmaster Johann christian Holeisen, warden Karl Frings, engraver Jonas Thiébaud Av: Na podstavci borová šiška, obojí ovinuté palmovou ratolestí. Pod podstavcem letopočet 1763. Při spodním okraji mince iniciály F.A.H. Opis: AVGVSTA VIN – DELICORVM (Augsburk). Rv: Hlava Františka Štěpána Lotrinského zprava s vavřínovým věncem. Pod ní písmeno T. Opis: FRANC.I.D.G.R.I.S.A.GER.IER.REX L.B.M.H.D. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Obv: There is a pinecone on a pedestal, both are wrapped in palm fronds. Underneath the base is the year, 1763. On the lower edge of the coin are the initials F.A.H. Inscription: AVGVSTA VIN – DELICORVM (Augsburg). Rev: The head (from the right) of Francis Stephen of Lorrain with a laurel wreath. Underneath the letter T. Inscription: FRANC.I.D.G.R.I.S.A.GER.IER.REX L.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Inv. č.: H5–164 IVc AV, 4 (AV; 21,6 mm; 3,468 g) Lit.: Schön, s. 37, č. 66; Krause, s. 229, č. 178. H5–164 IVc AV, 4 (AV; 21,6 mm; 3,468 g) Lit.: Schön, p. 37, no. 66; Krause, p. 229, no. 178. 57 35. Tolar 1745 rytec Jonas Thiébaud Av: Sedící Augusta s korunou, v pravé ruce borovou šišku. Po levé a pravé straně mincovního pole vertikální nápis AUGUSTA / VINDELIC. (Augsburk). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava s vavřínovým věncem na hlavě. Pod ním iniciály IT. Při spodním okraji mince letopočet 1745. Opis: FRANCISCUS.I.D. – G.ROM.IMP.SEMP.AUG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–82 IVc AR, 2018 (AR; 42,8 mm; 29,196 g) Lit.: Schön, s. 36, č. 49; Krause, s. 228, č. 157. 58 35. Thaler 1745 engraver Jonas Thiébaud Obv: Seated Augusta with a crown, a pinecone in her right hand. On the left and right sides of the coin ield the vertical inscription AUGUSTA / VINDELIC. (Augsburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine with a laurel wreath on his head. Underneath the initials IT. On the lower edge of the coin, the year 1745. Inscription: FRANCISCUS.I.D. – G.ROM.IMP.SEMP.AUG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–82 IVc AR, 2018 (AR; 42,8 mm; 29,196 g) Lit.: Schön, p. 36, no. 49; Krause, p. 228, no. 157. 36. Tolar 1765 mincmistr Johann christian Holeisen, vardajn Karl Frings, rytec Jonas Thiébaud Av: Uvnitř kartuše na podstavci borová šiška. Nad kartuší hradební koruna, ve spodní části mince iniciály F. A H. Po levé a pravé straně kartuše vavřínová a palmová ratolest. Opis: AUGUSTA.VINDELICOR.AD NORM.CONVENT.1765 X.EINE FEINE MARCK (Augsburk, podle konvenční normy, 1765, desetina ryzí hřivny). Rv: Hlava Františka Štěpána Lotrinského zprava s vavřínovým věncem na hlavě. Pod ní iniciály I. – T. Opis: FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEM.AUG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–82 IVc AR, 315 (AR; 42,3 mm; 27,918 g) Lit.: Schön, s. 38, č. 70; Krause, s. 228, č. 184 36. Thaler 1765 Mintmaster Johann christian Holeisen, warden Karl Frings, engraver Jonas Thiébaud Obv: Inside the cartouche on the pedestal is a pinecone. Above the pinecone is a mural crown. On the lower side of the coin are the initials F. A H. On the left and right sides of the cartouche are pine and laurel branches. Inscription: AUGUSTA.VINDELICOR.AD NORM.CONVENT.1765 X.EINE FEINE MARCK (Augsburg, according to convention standards, 1765, one-tenth of a pure mark. Rev: A bust from the right of Francis Stephen of Lorraine with a laurel wreath on his head. Underneath the initials I. – T. Inscription: FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEM.AUG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–82 IVc AR, 315 (AR; 42,3 mm; 27,918 g) Lit.: Schön, p. 38, no. 70; Krause, p. 228, no. 184 59 37. Půltolar 1760 rytec Jonas Thiébaud Av: Uvnitř kartuše na podstavci borová šiška. Nad kartuší hradební koruna, pod ní XX 1.FM. (dvacetina ryzí hřivny). Opis: AVGVSTA.VINDEL.AD – NORM.CONVENT.1760. (Augsburk, podle konvenční normy, 1760). Rv: Hlava Františka Štěpána Lotrinského zprava s vavřínovým věncem na hlavě. Pod ní iniciála T. Opis: FRANCISCVS I.D.G.R.I.S.A.GER.IER.REX.L.B.M.H.D. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Inv. č.: H5–82 IVc AR, 310 (AR; 34,8 mm; 13,914 g) Lit.: Schön, s. 37, č. 60; Krause, s. 228, č. 173 37. 1/2 Thaler 1760 engraver Jonas Thiébaud Obv: Inside the cartouche on the pedestal is a pinecone. Above the cartouche is a mural crown of the castle. Underneath that is written XX 1.FM. (one-twentieth of a pure mark). Inscription: AVGVSTA.VINDEL.AD – NORM.CONVENT.1760. (Augsburg, according to convention standards, 1760. Rev: A bust from the right of Francis Stephen of Lorraine with a laurel wreath on his head. Underneath the initial T. Inscription: FRANCISCVS I.D.G.R.I.S.A.GER.IER.REX.L.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). H5–82 IVc AR, 310 (AR; 34,8 mm; 13,914 g) Lit.: Schön, p. 37, no. 60; Krause, p. 228, no. 173 60 MěsTo ŠVÁBsKý Hall mincovna Švábský Hall ciTy scHwaBiscH Hall schwabisch Hall Mint 38. Půltolar 1746 38. 1/2 Thaler 1746 mincmistr carl Gottlieb laufer, rytec Peter Paul werner Av: Tři znakové štíty s vavřínovými ratolestmi. Mezi nimi iniciály C G L. Při spodním okraji mince pod rozvilinami letopočet 17 – 46. Opis: MONETA NOVA REIPUBLICAE HALAE SUEVICAE (nová mince města Švábský Hall). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním levém okraji mincovního pole P.P.WERNER. Opis: FRANCISCVS D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–7.932 (AR; 34,0 mm; 14,471 g – ze sbírky továrníka Riedela) Lit.: Schön, s. 675, č. 16; Krause, s. 347, č. 30 Mintmaster carl Gottlieb laufer, engraver Peter Paul werner Obv: Three heraldic shields with laurel branches. In between them the initials C G L. On the lower edge of the coin underneath the ornamental motif is the year 17–46. Inscription: MONETA NOVA REIPUBLICAE HALAE SUEVICAE (New City Mint Schwabisch Hall). Rev: A bust from the right of Francis Stephen of Lorraine in soldier’s armour with a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower left edge of the coin ield is P.P.WERNER. Inscription: FRANCISCVS D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–7.932 (AR; 34,0 mm; 14,471 g – From the collection of industrialist Riedel) Lit.: Schön, p. 675, no. 16; Krause, p. 347, no. 30 61 MěsTo noRiMBeRK mincovna norimberk ciTy nUReMBURG nuremburg Mint 39. Tolar 1754 39. Thaler 1754 mincmistr carl Gottlieb laufer, rytec Peter Paul werner Av: Pohled na město s městskými hradbami. Ve spodní výseči mince dvouřádkový nápis NORIMBERGA / 1754. (Norimberk / 1754). Opis: X EINE FEINE MARK (desetina ryzí hřivny). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při levém spodním okraji mincovního pole iniciály P.P.W., pod nimi iniciály C.G.L. Opis: FRANCISCVS.D. – G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–120.887 (AR; 41,0 mm; 27,957 g) Lit.: Schön, s. 429–430, č. 39; Kellner, s. 130, č. 277; Krause, s. 426, č. 316. 62 Mintmaster carl Gottlieb laufer, engraver Peter Paul werner Obv: A view of the city with the city walls. In the lower part of the coin there is a two row inscription NORIMBERGA / 1754. (Nuremburg / 1754). Inscription: X EINE FEINE MARK (One tenth of a pure mark). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower left edge of the coin ield the initials P.P.W., underneath them the initials C.G.L. Inscription: FRANCISCVS.D. – G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–120.887 (AR; 41,0 mm; 27,957 g) Lit.: Schön, p. 429–430, no. 39; Kellner, p. 130, no. 277; Krause, p. 426, no. 316. 40. Tolar 1757 mincmistr Johann Martin Förster, rytec Georg Friedrich loos nebo carl Friedrich loos Av: Korunovaná letící orlice se dvěma znakovými štíty. Po levé a pravé straně rozdělený letopočet 17 – 57, mezi štíty iniciály M.F. Ve spodní výseči mince dvouřádkový nápis X EINE FEINE / MARK (desetina ryzí / hřivny). Opis: MONETA NOVA – REIPUBL.NORIM – BERGENSIS. (nová mince města Norimberka). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při levém spodním okraji mincovního pole nápis LOOS. Opis: FRANCISCUS.D:G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–161 IVc AR, 8795 (AR; 42,1 mm; 27,778 g) Lit.: Schön, s. 430, č. 44; Kellner, s. 130, č. 278; Krause, s. 426, č. 321. Johann Martin Förster, který se stal 10. 6. 1755 norimberským mincmistrem, patřil mezi vážené osoby na císařském dvoře ve Vídni. V uvedeném roce získal od Františka Štěpána velkou zlatou medaili a 11. července 1762 byl oceněn titulem císařského rady. 40. Thaler 1757 Mintmaster Johann Martin Förster, engraver Georg Friedrich loos or carl Friedrich loos Obv: Crowned lying eagle with two heraldic shields. On the left and right sides are divided the date 17 – 57, between the shields are the initials M.F. On the lower part of the coin there is a two row inscription, X EINE FEINE / MARK (one tenth of a pure / mark). Inscription: MONETA NOVA – REIPUBL.NORIM – BERGENSIS. (New coin of the city of Nuremburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower left edge of the coin ield the marking LOOS. Inscription: FRANCISCUS.D:G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–161 IVc AR, 8795 (AR; 42,1 mm; 27,778 g) Lit.: Schön, p. 430, no. 44; Kellner, p. 130, no. 278; Krause, p. 426, no. 321. Johann Martin Förster, appointed on 10th June 1755 mint-master of Nuremburg, was favoured by the court of Vienna. Franz Stephen gave him a large gold medal in 1755 and appointed him Imperial Councellor on 11th July 1762. 63 41. Tolar 1760 mincmistr Johann Martin Förster, vardajn sigmund scholz, rytec Johann leonhard Öxlein 41. Thaler 1760 Mintmaster Johann Martin Förster, warden sigmund scholz, engraver Johann leonhard Öxlein Av: Pod korunou heraldický orel s korunovaným mnohapolým znakovým štítem, obtočeným Řádem zlatého rouna, a prsním lotrinsko-toskánským štítkem. Ve spodní výseči mince dvouřádkový nápis LEGE VINDICE. / S.S.(N) I.M.F. (pod ochranou zákona / Sigmund Scholz, Norimberk, Johann Martin Förster) Opis: 10 EINE FEINE – MARCKT 1760. (desetina ryzí hřivny, 1760). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince I.L.OEXLEIN.F. Opis: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Obv: Beneath the crown is the heraldic eagle with a crowned and many quartered shield with an escutcheon of TuscanyLorraine. On the lower part of the coin is a two row inscription, LEGE VINDICE. / S.S.(N) I.M.F. (under protection of the law / Sigmund Scholz, Nuremburg, Johann Martin Förster) Inscription: 10 EINE FEINE – MARCKT 1760. (One tenth of a pure mark, 1760). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin is written, I.L.OEXLEIN.F. Inscription: FRANC.D.G.R.I.S. – A.GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Inv. č.: H5–88.480 (AR; 40,5 mm; 27,995 g) Lit.: Schön, s. 430, č. 50; Krause, s. 426, č. 333. H5–88.480 (AR; 40,5 mm; 27,995 g) Lit.: Schön, p. 430, no. 50; Krause, p. 426, no. 333. G. Seylers uvádí, že prý byly tyto tolary raženy v Norimberku na císařský příkaz. Razidla měla být později převezena do Vídně – Seyler, Historische Nachricht, s. 25. G. Seylers states that apparently these thalers were struck in Nuremburg on the Emperor’s orders. The dies were supposed to later be brought to Vienna. 64 42. 20krejcar 1760 mincmistr Johann Martin Förster, vardajn sigmund scholz, rytec Johann leonhard Öxlein Av: Na podstavci, s označením hodnoty mince arabskou číslicí 20, znak města Norimberka v kartuši pod korunou. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, iniciály S. – F. Při spodním okraji mince letopočet 1760. Opis: MONETA NOVA REIPVBL.NORIMBERGENSIS. (nová mince města Norimberka). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna uvnitř dvou vavřínových ratolestí. Ve spodní části mincovního obrazu písmena OE. Opis: FRANCISCUS.D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–9.670 (AR; 27,9 mm; 6,607 g – ze sbírky továrníka Riedela) Lit.: Schön, s. 430, č. 43; Kellner, s. 136, č. 294a; Krause, s. 425, č. 320. 42. 20 Kreuzer 1760 Mintmaster Johann Martin Förster, warden sigmund scholz, engraver Johann leonhard Öxlein Obv: On the base, with the marked value of the coin in Arabic numerals, 20, is the city shield of Nuremburg with decoration underneath the crown. On both sides of the base are the initials S. – F. complemented by one palm and one laurel branch. On the lower edge of the coin is the date 1760. Inscription: MONETA NOVA REIPVBL.NORIMBERGENSIS. (New coin of the city of Nuremburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece, all inside of two laurel branches. On the lower part of the coin image are the letters OE. Inscription: FRANCISCUS.D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–9.670 (AR; 27,9 mm; 6,607 g – From the collection of industrialist Riedel) Lit.: Schön, p. 430, no. 43; Kellner, p. 136, no. 294a; Krause, p. 425, no. 320. 65 MěsTo Řezno mincovna Řezno ciTy ReGensBURG Regensburg Mint 43. dukát bez letopočtu (přibližně 1745–1765) 43. Undated ducat (approximately 1745–1765) mincmistr Johann christoph Busch, rytec Johann leonhard Öxlein Mintmaster Johann christoph Busch, engraver Johann leonhard Öxlein Av: Pohled na město, nad ním na bezmračném nebi zářící trojúhelník. V dolním pravém rohu mincovního pole iniciály I.L.OE. Ve spodní výseči mince znak města s iniciálami I – C – B v oválu obklopeném jednou vavřínovou a jednou palmovou ratolestí. Opis: DVCATVS – RATISBON (řezenský dukát). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANCISC. – D.G.R.I.S.A. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Obv: A view of the city. Above in the cloudless sky there is a shining triangle. In the lower right corner of the coin ield are the initials I.L.OE. On the lower part of the coin is the symbol of the city with initials I – C – B in an oval encircled by one laurel and one palm branch. Inscription: DVCATVS – RATISBON (Regensburg ducat) Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANCISC. – D.G.R.I.S.A. , (Francis by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). Inv. č.: H5–82 IVc AV, 86 (AV; 22,2 mm; 3,486 g) Lit.: Schön, s. 542, č. 68; Beckenbauer, s. 153, č. 448; Krause, s. 476, č. 306. H5–82 IVc AV, 86 (AV; 22,2 mm; 3,486 g) Lit.: Schön, p. 542, no. 68; Beckenbauer, p. 153, no. 448; Krause, p. 476, no. 306. 66 44. Tolar 1754 mincmistr Johann christoph Busch, rytec Johann leonhard Öxlein Av: Pohled na město s dominantou řezenské katedrály sv. Petra. V dolním pravém rohu mincovního pole iniciály OE. Ve spodní výseči mince třířádkový nápis X.ST.EINE F.C.M. / 1754 / I.C.B. (desetina ryzí kolínské hřivny / 1754 / Johann Christoph Busch). Opis: MONETA REIP.RATISPON. (mince města Řezna). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince I.L.OEXLEIN f. Opis: FRANCISCUS D:G:ROM:IMP:SEMP:AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Na hraně mince iniciály I – C – B. Inv. č.: H5–88.546 (AR; 42,8 mm; 28,075 g) Lit.: Schön, s. 543, č. 97; Beckenbauer, s. 390, č. 7101; Krause, s. 472, č. 371. 44. Thaler 1754 Mintmaster Johann christoph Busch, engraver Johann leonhard Öxlein Obv: A, view of the town with the dominating feature the Regensburg Cathedral of St. Peter. In the lower right corner of the coin ield are the initials OE. On the lower part of the coin is a three row inscription, X.ST.EINE F.C.M. / 1754 / I.C.B. (one tenth of a pure Cologne mark / 1754 / Johann Christoph Busch). Inscription: MONETA REIP.RATISPON. (Coin of the city of Regensburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin is I.L.OEXLEIN f. Inscription: FRANCISCUS D:G:ROM:IMP:SEMP:AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). On the edge of the coin are the initials, I – C – B. H5–88.546 (AR; 42,8 mm; 28,075 g) Lit.: Schön, p. 543, no. 97; Beckenbauer, p. 390, no. 7101; Krause, p. 472, no. 371. 67 45. Tolar 1759 mincmistr Johann christoph Busch, rytec aversu christoph daniel Öxlein, rytec reversu Georg Friedrich loos Av: Znak města v rokokové kartuši, v dolní polovině mincovního pole iniciály I.C. – B. Ve spodní výseči mince třířádkový nápis X.ST.EINE F.C.M. / 1759 / ?.D.OEXL. (desetina ryzí kolínské hřivny / 1759 / Christoph Daniel Öxlein). Opis: MONETA REIP.RATISPON. (mince města Řezna). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince G.F.LOOS.f. Opis: FRANCISCUS D:G:ROM:IMP:SEMP:AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Na hraně mince iniciály I – C – B. Inv. č.: H5–109.699 (AR; 43,1 mm; 28,038 g) Lit.: Schön, s. 543, č. 98; Beckenbauer, s. 392, č. 7104; Krause, s. 473, č. 374. 45. Thaler 1759 Mintmaster Johann christoph Busch, engraver of the obverse christoph daniel Öxlein, engraver of the reverse Georg Friedrich loos Obv: The symbol of the town in a rococo cartouche. Below are the initials I.C. - B. In the lower half of the coin ield is a three row inscription, X.ST.EINE F.C.M. / 1759 / ?.D.OEXL. (one tenth of a pure Cologne mark / 1759 / Christoph Daniel Öxlein). Inscription: MONETA REIP.RATISPON. (Coin of the city of Regensburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin is G.F.LOOS.f. Inscription: FRANCISCUS D:G:ROM:IMP:SEMP:AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). On the edge of the coin are the initials, I – C – B. H5–109.699 (AR; 43,1 mm; 28,038 g) Lit.: Schön, p. 543, no. 98; Beckenbauer, p. 392, no. 7104; Krause, p. 473, no. 374. 68 46. Půltolar 1754 mincmistr Johann christoph Busch, rytec Johann leonhard Öxlein Av: Pohled na město s dominantou řezenské katedrály sv. Petra. V dolním pravém rohu mincovního pole iniciály OE. Ve spodní výseči mince třířádkový nápis 20.ST.EINE F.C.M. / 1754 / I.C.B. (dvacetina ryzí kolínské hřivny / 1754 / Johann Christoph Busch). Opis: MONETA REIP.RATISPON. (mince města Řezna). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince I – L – OE. Opis: FRANCISCUS D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Na hraně mince iniciály I – C – B. Inv. č.: H5–7.327 (AR; 36,6 mm; 13,970 g – ze sbírky továrníka Riedela) Lit.: Schön, s. 543, č. 96; Beckenbauer, s. 407, č. 7201; Krause, s. 471, č. 370. 46. 1/2 Thaler 1754 Mintmaster Johann christoph Busch, engraver Johann leonhard Öxlein Obv: A, view of the town with the dominating feature the Regensburg Cathedral of St. Peter. In the lower right corner of the coin ield are the initials OE. On the lower part of the coin is a three row inscription, 20.ST.EINE F.C.M. / 1754 / I.C.B. (one-twentieth of a pure Cologne mark / 1754 / Johann Christoph Busch). Inscription: MONETA REIP.RATISPON. (Coin of the city of Regensburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin is I – L – OE. Inscription: FRANCISCUS D.G. – ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). On the edge of the coin are the initials, I – C – B. H5–7.327 (AR; 36,6 mm; 13,970 g – From the collection of industrialist Riedel) Lit.: Schön, p. 543, no. 96; Beckenbauer, p. 407, no. 7201; Krause, p. 471, no. 370. 69 47. Čtvrttolar bez letopočtu (přibližně 1745–1753) mincmistr Johann christoph Busch, rytec Johann leonhard Öxlein Av: Pohled na město, nad ním na bezmračném nebi ve vroubkovaném orámování zářící Boží jméno. V dolním pravém rohu mincovního pole iniciály I.L.OE. Ve spodní výseči mince znak města s iniciálou B v oválu obklopeném jednou vavřínovou a jednou palmovou ratolestí. Opis: MON:REIP: – RATISBON: (mince města Řezna). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince iniciály I.L.OE. Opis: FRANCISC. – D.G.R.I.S.A. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–7.903 (AR; 29,0 mm; 7,228 g – ze sbírky továrníka Riedela) Lit.: Schön, s. 541, č. 59; Beckenbauer, s. 324, č. 6338; Krause, s. 470, č. 278. 70 47. Undated 1/4 Thaler (approximately1745 to 1753) Mintmaster Johann christoph Busch, engraver Johann leonhard Öxlein Obv: A view of the city. Above, in a cloudless sky is the triangle of Providence sending down its blessing. In the lower right hand corner of the coin ield are the initials I.L.OE. In the lower part of the coin is the symbol of the city with the initial B in an oval, encircled by one laurel and one palm branch. Inscription: MON:REIP: – RATISBON: (Coin of the city of Regensburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head and the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin is I.L.OE. Inscription: FRANCISC. – D.G.R.I.S.A. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–7.903 (AR; 29,0 mm; 7,228 g – From the collection of industrialist Riedel) Lit.: Schön, p. 541, no. 59; Beckenbauer, p. 324, no. 6338; Krause, p. 470, no. 278. 48. 15krejcar, bez letopočtu (přibližně 1745–1753) mincmistr Johann christoph Busch, rytec aversu christoph daniel Öxlein, rytec reversu Johann leonhard Öxlein Av: Znak města v barokní kartuši, v dolní části mincovního pole iniciály I C – B. Opis: MONETA REIPUBL: – RATISPONENSIS (mince města Řezna). Rv: Poprsí Františka Štěpána Lotrinského zprava ve zbroji vojáka, s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Při spodním okraji mince iniciály I.L.OE. Opis: FRANCISC: – D.G.R.I.S.A. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Inv. č.: H5–7.361 (AR; 25,1 mm; 3,603 g – ze sbírky továrníka Riedela) Lit.: Schön, s. 541, č. 57; Beckenbauer, s. 334, č. 6364; Krause, s. 469, č. 315. 48. Undated 15 Kreuzer (approximately 1745–1753) Mintmaster Johann christoph Busch, engraver of the obverse christoph daniel Öxlein, engraver of the reverse Johann leonhard Öxlein Obv: Symbol of the city in Baroque cartouche. In the lower part of the coin ield are the initials I C – B. Inscription: MONETA REIPUBL: – RATISPONENSISS (Coin of the city of Regensburg). Rev: A bust of Francis Stephen of Lorraine from the right with soldier’s armour, a laurel wreath on his head. and with the Order of the Golden Fleece. On the lower edge of the coin are the initials I.L.OE. Inscription: FRANCISC: – D.G.R.I.S.A. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire). H5–7.361 (AR; 25,1 mm; 3,603 g – From the collection of industrialist Riedel) Lit.: Schön, p. 541, no. 57; Beckenbauer, p. 334, no. 6364; Krause, p. 469, no. 315. 71 Falsa mincí Františka Štěpána Lotrinského Counterfeit coins of Francis Stephen of Lorraine ČecHy mincovna Praha BoHeMia Prague Mint 49. dobový padělek 20krejcaru 1755 49. Minted period counterfeits, 20 Kreuzer 1755 Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince číslovkou 20, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny ? – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI 1755x (v Tebe, Pane, doufám). Obv: Inside two laurel branches is the bust of the ruler from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: On the base which is marked with the value of the coin, 20, is beneath a crown the heraldic eagle with with an escutcheon of Tuscany-Lorraine, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On each side of the base, complemented by one palm and one laurel branch is the mintmark, ? – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI 1755x (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5-40.181 (AE–mosaz; 28,4 mm; 5,933 g – ze sbírky K. Chaury) Lit.: Halačka, s. 928–929, č. 1988; Eypeltauer, s. 352–353, č. 649; Dietiker, s. 374, č. 1096; Schön, s. 461, č. 141. 72 H5–40.181 (AE–brass; 28,4 mm; 5,933 g – From the collection of K. Chaura) Lit.: Halačka, p. 928–929, no. 1988; Eypeltauer, p. 352–353, no. 649; Dietiker, p. 374, no. 1096; Schön, p. 461, no. 141. 50. dobový padělek 20krejcaru 1756 50. Minted period counterfeits, 20 Kreuzer 1756 Av: Uvnitř dvou vavřínových ratolestí poprsí panovníka zprava s vavřínovým věncem na hlavě a Řádem zlatého rouna. Opis: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský a barský, velkovévoda toskánský). Rv: Na podstavci, s označením hodnoty mince číslovkou 20, heraldický orel pod korunou s korunovaným lotrinskotoskánským štítkem na hrudi, obtočeným Řádem zlatého rouna. Po obou stranách podstavce, doplněného o jednu vavřínovou a jednu palmovou ratolest, značka mincovny P – R. Opis: IN TE DOMINE – SPERAVI.1756x (v Tebe, Pane, doufám). Obv: Inside two laurel branches is the bust of the ruler from the right with a laurel wreath on his head and with the Order of the Golden Fleece. Inscription: FRANC.D:G.R.IMP.S.A – .GE.IER.R.LO.B.M.H.D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, King of Germany and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: On the base which is marked with the value of the coin, 20, is beneath a crown the heraldic eagle with with an escutcheon of Tuscany-Lorraine, ducally crowned, encircled by the Order of the Golden Fleece. On each side of the base, complemented by one palm and one laurel branch is the mintmark, P – R. Inscription: IN TE DOMINE – SPERAVI.1756x (In you, Lord, I hope). Inv. č.: H5-40.184 (AE–bronz; 27,9 mm; 4,754 g – ze sbírky K. Chaury) Lit.: Halačka, s. 928–929, č. 1988; Eypeltauer, s. 352–353, č. 649; Dietiker, s. 374, č. 1096; Schön, s. 461, č. 141. H5–40.184 (AE–bronze; 27,9 mm; 4,754 g – From the collection of K. Chaura) Lit.: Halačka, p. 928–929, no. 1988; Eypeltauer, p. 352–353, no. 649; Dietiker, p. 374, no. 1096; Schön, p. 461, no. 141. 73 Medaile Františka Štěpána Lotrinského ze sbírky Národního muzea The Medals of Francis Stephen of Lorraine from the collection of the National Museum 51. medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie 51. Medal for the wedding of Francis stephen and Maria Theresa Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1736 datováno a značeno M.d. na aversu a d na reversu Av: dvě poprsí zleva, opis FRANC.III.LOTHARINGIC.THERES. AUSTRIAC. (František III. Lotrinský, Terezie Rakouská). Rv: Náboženství spojuje věncem dvě na oltáři planoucí srdce, opis VOTORUM TANDEM COMPOTES / CELEB.NVPT.DIE XII FEB./ MDCCXXXVI (konečně jste došli splnění svých přání při oslavě sňatku dne 12. února 1736) H5-50.298 (AR, 27 mm; 6,52 g – z Chaurovy sbírky) H5-82VIIIcAR335 (AR, 27 mm; 6,47 g) H5-59.362 (AR, 27 mm; 6,16 g – zakoupeno 1899 u Františka Chaury za 7 K) H5-59.363 (AE, 30 mm; 8,23 g – zakoupeno u Františka Chaury za 4.50 K) H5-50.299 (AE, 31 mm; 8,18 g – z Chaurovy sbírky) Lit: Köhler VIII 1736, s. 89. Groschen-Cabinet 1749, s. 144, č. 150. Schaumünzen 1782, s. 4, č. III. Stempelsammlung 1901, s. 187–8, č. 795–799. Obě srdce planou na oltáři horoucí láskou, věnec je určen vítězům, kteří dosáhli svého cíle – požehnaného manželství. 74 Vienna, Mahias donner 1736 dated and signed M.d. on the obverse and d on the reverse. Obv: Two busts from the left. Inscription FRANC.III.LOTHARINGIC.THERES.AUSTRIAC. (Francis III of Lorraine, Theresa of Austria). Rev: Religion uniting two laming hearts on the altar by a wreath. Inscription: VOTORUM TANDEM COMPOTES / CELEB. NVPT.DIE XII FEB./ MDCCXXXVI (Their wishes were inally fulilled during the wedding celebrations on 12th February 1736). H5-50.298 (AR, 27 mm; 6,52 g – from Chaura collection) H5-82VIIIcAR335 (AR, 27 mm; 6,47 g) H5-59.362 (AR, 27 mm; 6,16 g – bought 1899 at František Chaura´s for 7 K) H5-59.363 (AE, 30 mm; 8,23 g – bought at František Chaura´s for 4.50 K) H5-50.299 (AE, 31 mm; 8,18 g – from Chaura collection) Lit: Köhler VIII 1736, p. 89. Groschen-Cabinet 1749, p. 144, no. 150. Schaumünzen 1782, p. 4, no. III. Stempelsammlung 1901, p. 187–8, no. 795–799. Both hearts are ablaze on the altar of burning love. The wreath is designated for the winners who have achieved their goal – blessed marriage. Svatba Františka Štěpána a Marie Terezie, 1736 Wedding of Francis Stephen and Maria Theresa, 1736 75 52. medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie norimberk, Petr Pavel werner (1689–1771) 1736 datováno a značeno na aversu P.P.weRneR 52. Medal for the wedding of Francis stephen and Maria Theresa nuremberg, Peter Paul werner (1689–1771) 1736 dated and signed on the obverse, P.P.weRneR Av: dvě poprsí zleva, opis TERESIA ET FRANCISCUS./ SPONSI (manželé Terezie a František). Rv: oltář se Singami, ozdobený habsburským a lotrinským znakem, doplňují planoucí pochodně Hyména, boha sňatku. Na oltáři jsou dvě láskou planoucí srdce spojená vavřínovým věncem. Opis CONNUBIUM ILLUSTRAT FATUM. / A.CH.MDCCXXXVI. (Božská vůle činí manželství slavným, léta Kristova 1736). Obv: Two busts from the left. Inscription, TERESIA ET FRANCISCUS./ SPONSI (Stephen and Theresa, husband and wife). Rev: Altar with Sphinxes, decorated with Hapsburg and Lorraine coat-of-arms and with the laming torches of Hymen. There are two laming hearts on the altar united by a laurel wreath. Inscription, CONNUBIUM ILLUSTRAT FATUM. / A.CH. MDCCXXXVI. (God’s will makes marriage glorious, the Year of Our Lord, 1736.) H5-58.334 (AR, 43 mm; 28,58 g – ze sbírky V. Katze) H5-69VIIIbAR307 (AR, 43 mm; 27,26 g) H5-114.689 (cín, 43 mm; 26,50 g) H5-59.657 (cín, 43 mm; 25,93 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 7, č. V. H5-58.334 (AR, 43 mm; 28,58 g – from collection of V. Katz) H5-69VIIIbAR307 (AR, 43 mm; 27,26 g) H5-114.689 (tin, 43 mm; 26,50 g) H5-59.657 (tin, 43 mm; 25,93 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 7, no. V. František Štěpán seznámil se s císařskou rodinou při korunovaci Karla VI. za českého krále v roce 1723 v Praze. Vyhlédnutý za vhodného nápadníka, žil pak od svých patnácti do jednadvaceti let na vídeňském dvoře. Jako osmadvacetiletý oženil se 12. února 1736 s devatenáctiletou arcivévodkyní Marií Terezií. Ve Vídni je oddal papežský nuncius, který za svou námahu od císaře obdržel 1 000 dukátů, což byl roční plat vládního rady. Werner razil ke sňatku císařovy dědičky dvě různé medaile, pro které mu stačilo připravit jedno aversní razidlo (viz č. 54). Francis Stephen became acquainted with the Imperial family during Charles VI’s coronation as King of Bohemia in 1723 in Prague. Having been chosen as a suitable suitor, he lived from the age of ifteen to twenty-one at the Viennese court. On the 12th of February, 1736 at twenty-eight years of age he married the nineteen year old Archduchess Maria Theresa. The Papal Nuncio performed the ceremony in Vienna, who received 1,000 ducats from the Emperor for his troubles, which was the yearly pay for a government councillor. Werner struck two diferent medals for the Emperor’s heirs’ wedding, but using only one obverse die (see no. 54). 76 53. medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie 53. Medal for the wedding of Francis stephen and Maria Theresa norimberk, ondřej Vestner (1707–1754) 1736 datováno a značeno na obou stranách V. nuremberg, andrew Vestner (1707–1754) 1736 dated and signed on both sides, V. Av: spojené vavřínové ratolesti nesou tři medailony, označené MARIA HISPAN.INFANS. FERDINANDVS III.ROM.IMP. ELEONORA MANTVAE DVX. Nápis NVMINIBVS TANTIS/ MAXIMA PROVENIENT. (španělská infantka Marie, římský císař Ferdinand III a Eleonora Mantovská. Z takového majestátu vznikají největší věci). Rv: Boží oko osvětluje znaky novomanželů, spojené pod korunou. Opis VNVS SANGVIS ET VIR/TVS IVNGIT IN VNVM./ MARIAE THERES.ARCHID.AVSTR./ ET FRANCIS.LOTHT.DVCIS./ NVPTIS SACRVM. (spojují se jedna krev a jeden původ; věnováno manželství rakouské arcivévodkyně Marie Terezie a lotrinského vévody Františka). Obv: Three portrait medallions held up by laurel branches. Marked MARIA HISPAN.INFANS. FERDINANDVS III.ROM.IMP. ELEONORA MANTVAE DVX. Inscription NVMINIBVS TANTIS/ MAXIMA PROVENIENT. (Spanish Infanta Maria, Roman Emperor Ferdinand III and Eleanor of Mantua. From such majesty the greatest things come). Rev: God’s eye shines down on symbols of the newlyweds, joined beneath a crown. Inscription, VNVS SANGVIS ET VIR/ TVS IVNGIT IN VNVM./ MARIAE THERES.ARCHID.AVSTR./ ET FRANCIS.LOTHT.DVCIS./NVPTIS SACRVM. (They are joined by one blood and one lineage; dedicated to the marriage of Austrian Archduchess Maria Theresa and Francis, Duke of Loraine). H5-50.291 (AR, 43 mm; 29,69 g – ze sbírky K. Chaury) H5-180.969 (cín se stopami stříbření, 44 mm; 22,43 g – 1977 ze zkušebny pro drahé kovy) Lit: Lochner 1739, s. 353-0. Spiess 1765, s. 120–1, č. 10. Schaumünzen 1782, s. 8, č. VI. Bernheimer 1984, s. 180, č. 300 Medaile připomíná společný původ císařovy dcery a dědičky a jejího méně urozeného manžela Františka Štěpána z císaře Ferdinanda III. v 17. století, prostřednictvím jeho první a třetí manželky. Dcera Ferdinanda III. Eleonora Marie provdala se za Karla V. Lotrinského, František Štěpán byl jejím vnukem. Spojené vavřínové ratolesti na aversu medaile jsou znamením jejich společného císařského původu. Těžký stříbrný odražek medaile ve váze 2 ½ lotu (36,5 g) nabízel se v roce 1765 v Anspachu sběratelům za 5 zl. H5-50.291 (AR, 43 mm; 29,69 g – from Chaura collection) H5-180.969 (tin with traces of silver coating, 44 mm; 22,43 g – 1977 from the Assay Oice) Lit: Lochner 1739, p. 353-0. Spiess 1765, p. 120–1, no. 10. Schaumünzen 1782, p. 8, no. VI. Bernheimer 1984, p. 180, no. 300 The medal recalls the shared origin of the Emperor’s daughter and heir and her less noble husband Francis Stephen, in the 17th century, through Emperor Ferdinand III. Ferdinand III’s daughter Eleanor Maria married Charles V of Lorraine. Francis Stephen was their grandson. Joined laurel branches on the obverse are a symbol of their shared Imperial origin. The heavy silver coin medal weighing 2½ lots (36.5g) was ofered to collectors in 1765 in Anspach for 5 lorins. 77 54. medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie Petr Pavel werner 1736 datováno a značeno na aversu P.P.weRneR Av: dvě poprsí zleva, opis TERESIA ET FRANCISCUS./ SPONSI (manželé Terezie a František). Rv: manželé podávají si ruce pod korunovanou jednohlavou orlicí, vlevo nese andílek štít s jejich iniciálami TF, vpravo sedí Germánie s kotvou u nohou. Opis SPES NOVA GERMANIAE/ A.MDCCXXXVI./ D.XII FEBR. (Den 12. února roku 1736 je nová naděje pro Německo) H5-59.656 (AR, 44 mm; 28,39 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 10, č. VII 54. Medal for the wedding of Francis stephen and Maria Theresa Peter Paul werner 1736 dated and signed on the obverse P.P.weRneR Obv: Two busts from the left, inscription TERESIA ET FRANCISCUS./ SPONSI (Theresa and Francis husband and wife). Rev: The couple are holding hands beneath a crowned oneheaded eagle. On their left an angel is carrying a shield with their initials, TF. Germania is seated on their right with an anchor at her feet. Inscription SPES NOVA GERMANIAE/ A.MDCCXXXVI./ D.XII FEBR. (12th day of February 1736 is a new hope for Germany). H5-59.656 (AR, 44 mm; 28,39 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 10, no. VII Zatímco císař německé říše používal dvouhlavého orla, označovala jednohlavá orlice zvoleného krále říše a budoucího císaře. Kotva u nohou Germánie odkazuje k naději. Medaile tedy naznačuje, že po sňatku s císařovou dědičkou měl by se i František Štěpán stát v budoucnosti císařem. Razidlo s portréty je stejné jako u Wernerovy medaile č. 52. While the Emperor of the German Empire used a two-headed eagle, the one-headed eagle is the symbol of the elected king of the empire, and the future Emperor. The anchor at Germania’s feet signiies hope. Therefore the medal indicates that after marrying the Emperor’s heir, Francis Stephen should also become the Emperor in the future. The die with the portrait is the same as in Werner’s medal no. 52. Lenní listina udělující Toskánsko Františku Štěpánovi, 1737 Letters Patent bestowing Tuscany on Francis Stephen, 1737 78 79 55. medaile na příjezd nového velkovévody do Florencie Florencie, lorenzo Maria weber (1697 – okolo 1765) 1739 datováno a značeno na reversu l.M.weBeR Av: poprsí zprava, v brnění, toze a s vavřínovým věncem, opis FRANCISCVS.III.D.G.LOTH.BAR.ET M.ETR.D.REX.HIER. (František III., z Boží milosti vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský, jeruzalémský král). Rv: před triumfální branou, kterou vjel do města, podává klečící alegorie Florencie novému vládci olivovou ratolest na znamení míru, který od něj očekává. František Štěpán je zobrazen v toze jako antický státník. Opis SPES.PVBLICA./ ADVEN.OPT.PRINC./ MDCCXXXIX. (všeobecná naděje – příjezd nejlepšího vládce roku 1739) H5-59.658 (AE, 85 mm; 184,81 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 14, č. X. Klein 1988. Vannel-Toderi 1989. Lotharingens Erbe 2000, s. 75, č. k. 4.08. Toderi-Vannel 2001, s. 86, č. 148. Po smrti posledního medicejského velkovévody 9. července 1737 připadla Florencie podle úmluvy mocností Františku Štěpánovi. Zaneprázdněný válkou s Turky, do svého nového města přijel až 20. ledna 1739. Florentští postavili před městskou branou narychlo triumfální oblouk, který navrhl lotrinský architekt Jean Nicolas Jadot. Ačkoliv František Štěpán přijel s manželkou a bratrem, medaile zachycuje nového vládce samotného – on sám se ujímá vlády, arcivévodkyně Marie Terezie není jeho spoluvladařka. Medaile není fotograickým záznamem skutečné události, ale poetickým symbolem shrnujícím pro budoucnost význam události. Velkovévoda je na ní zobrazený jako antický hrdina na hřbetu koně, ve skutečnosti projel branou v uzavřeném kočáru spolu s rodinou. Dorazili až po setmění. 80 55. Medal for the arrival of a new Grand duke in Florence Florence, lorenzo Maria weber (1697 – approximately 1765) 1739 dated and signed on the reverse l.M.weBeR Obv: A bust from the right, in armour, toga, wearing a laurel wreath. Inscription FRANCISCVS.III.D.G.LOTH.BAR.ET M.ETR.D.REX.HIER. (Francis III, by the Grace of God the Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany, King of Jerusalem.) Rev: In front of the triumphal arch by which he entered the town, the kneeling allegorical city of Florence is giving the new leader an olive branch symbolizing the peace which is anticipated. Francis Stephen is dressed in a toga like an ancient statesman. Inscription SPES.PVBLICA./ ADVEN.OPT. PRINC./ MDCCXXXIX. (Universal hope – the best ruler has arrived in 1739) H5-59.658 (AE, 85 mm; 184,81 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 14, no. X. Klein 1988. Vannel-Toderi 1989. Lotharingens Erbe 2000, p. 75, no. k. 4.08. Toderi-Vannel 2001, p. 86, no. 148. After the death of the last Medici Grand Duke on 9th July 1737, as agreed by the Powers Florence went to Francis Stephen. Busy ighting against the Turks, he did not enter his new city until 20th January 1739. The Florentines quickly built a triumphal arch before the city gates designed by Lorraine architect Jean Nicolas Jadot. Although Francis Stephen arrived with his wife and brother, the medal portrays the new ruler alone – he alone is taking up the administration, the Archduchess Maria Theresa is not his co-regent. The medal is not a photographic record of real events, but a poetic symbol summarizing for the future the importance of the events. The Grand Duke is pictured as an antique hero on horseback. In reality he passed through the gates in a closed coach, arriving after dark with his family. Triumfální vjezd Františka Štěpána do Florencie, 1739 Francis Stephen´s ceremonial entry into Florence, 1739 81 56. medaile na spoluvládu Vídeň, Filip Kryštof Becker (1674–1742) (1740) nedatováno a značeno na obou stranách d.BecKeR f. 56. Medal of co-regency Vienna, Filip Kryštof Becker (1674–1742) (1740) not dated. signed on both sides d.BecKeR f. Av: poprsí zprava, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna, opis FRANC.III.LOT ET BAR.DUX.M.D.HETR. REX.HIER.R.HU.BO ET PROV.AU.CORREG .(František III., vévoda z Lotrinska a Bar, velkovévoda lorentský, král jeruzalémský, spoluvládce v království uherském, českém a v rakouských zemích). Rv: poprsí s diadémem zprava, opis M.THER.D.CAR.CAES.FIL. HU ET BOH.REX.AR.AUST (Marie Terezie, dcera zesnulého císaře Karla, král uherský a český, arcivévoda rakouský). Obv: A bust from the right, in soldier’s armour, general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANC. III.LOT ET BAR.DUX.M.D.HETR.REX.HIER.R.HU.BO ET PROV. AU.CORREG . (Francis III, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Florence, King of Jerusalem, Co-Regent of the Hungarian, Bohemian and Austrian lands) Rev: Bust from the right with tiara. Inscription M.THER.D.CAR. CAES.FIL.HU ET BOH.REX.AR.AUST (Maria Theresa, daughter of the late Emperor Charles, King of Hungary and Bohemia, Austrian Archduke). H5-50.288 (AE, 42:48 mm; 35,53 g – ze sbírky K. Chaury) Lit: Schaumünzen 1782, s. 20, č. XV. Stempelsammlung II, 1902, s. 241, č. 1042/1043. Novák 1995, s. 44, č. XIII.K.1. H5-50.288 (AE, 42:48 mm; 35,53 g – from Chaura collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 20, no. XV. Stempelsammlung II, 1902, p. 241, no. 1042/1043. Novák 1995, p. 44, no. XIII.K.1. 82 57. medaile na spoluvládu 57. Medal of co-regency Vídeň, Filip Kryštof Becker (1674–1742) (1740) nedatováno a značeno d.BecKeR.f. na aversu a dB na reversu Vienna, Philip christoph Becker (1674–1742) (1740) not dated. signed d.BecKeR f. on the obverse and dB on the reverse. Av: poprsí zprava, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna, opis FRANC.III.LOT ET BAR.DUX.M.D.HETR. REX.HIER.R.HU.BO ET PROV.AU.CORREG . (František III., vévoda z Lotrinska a Bar, velkovévoda lorentský, král jeruzalémský, spoluvládce v království uherském, českém a v rakouských zemích). Rv: velký toskánsko-lotrinský znak s řády Zlatého rouna a toskánským sv. Štěpána, doplněný vévodovým heslem TU.DOMINE.SPES.MEA (Ty, Pane, jsi má naděje). Obv: A bust from the right, in soldier’s armour, general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANC. III.LOT ET BAR.DUX.M.D.HETR.REX.HIER.R.HU.BO ET PROV. AU.CORREG . (Francis III, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Florence, King of Jerusalem, Co-Regent of the Hungarian, Bohemian and Austrian lands) Rev: A large Tuscan-Lorraine coat-of-arms with the Order of the Golden Fleece and Tuscan Order of St Stephen, accompanied by the Duke’s motto: TU.DOMINE.SPES.MEA (You Lord are my hope). H5-50.050 (AE, 42:48 mm; 37,90 g – ze sbírky K. Chaury) H5-181.145 (AE, 42:48 mm; 33,02 g) př. č. 64/50,305 H5-82VIIIbAE245 (cín, 42:48 mm; 27,57 g) Lit: Schaumünzen 1782, s. 20, č. XVI. Stempelsammlung II, 1902, s. 241, č. 1043/1044. Novák 1995, s. 92, č. XIV.K.1. Ačkoliv Marie Terezie držela vládu pevně ve svých rukách, považovala za vhodné jmenovat manžela svým spoluvládcem, což připomínají tyto medaile. Podobně po jeho smrti určila za spoluvládce syna Josefa. Od kandidáta na císaře očekávala totiž říše, že bude pánem dostatečně velkého území, zajišťujícím jeho důstojnost. Dekretem ze dne 21. listopadu 1740 jmenovala manžela spoluvladařem, zástupcem českého kuriřstského hlasu a práv Koruny české v říši a velmistrem řádu Zlatého rouna. Mincovna medaili razila ve dvou variantách, na druhé je místo znaku portrét Marie Terezie, titulované nikoliv královna, ale král. Autor medaile Filip Kryštof Becker byl po smrti Jana H5-50.050 (AE, 42:48 mm; 37,90 g – from Chaura collection) H5-181.145 (AE, 42:48 mm; 33,02 g) H5-82VIIIbAE245 (tin, 42:48 mm; 27,57 g) Lit: Schaumünzen 1782, p. 20, no. XVI. Stempelsammlung II, 1902, p. 241, no. 1043/1044. Novák 1995, p. 92, no. XIV.K.1. Even though Maria Theresa held the government irmly in her hands, she considered it appropriate to appoint her husband Co-regent, which is the event which this medal commemorates. Similarly, after her husband’s death she appointed her son Josef co-regent. The empire expected that the candidate for Emperor would be a lord with lands large enough to ensure his dignity. By the decree of 21 November 1741 she named her husband co-regent, holder of the Bohemian Elector´s vote and Grandmaster of The Order of The Golden Fleece. The medal was minted in two versions. On the other one, instead of a coat-of-arms, there is a portrait of Maria Theresa with the title of king, not queen. 83 Michala Hofmanna jmenován 15. března 1736 císařským komorním řezačem pečetí a kamenů, s ročním platem 240 zlatých, které odpovídaly 120 tolarům. V roce 1741 jej již v účtech veden jako komorní medailér se stejným platem. Kromě pevné roční částky dostával zaplaceno za mimořádné práce a přivydělával si i prací pro jié zákazníky. Pro srovnání – roční plat Josefa Bibieny, císařského divadelního inženýra, který vypravoval skvostné dvorní opery, byl více než desetinásobný – 2 500 zlatých. 84 After the death of John Michael Hofmann, the author of this medal, Philip Christoph Becker was named the Imperial Court Cutter of Seals and Stones on the 15th of March 1736. He received a yearly salary of 240 lorins, which corresponded to 120 talers. In 1741 he is already listed in the accounts as Court Medal Maker at the same pay. In addition to this ixed yearly salary, he was paid for extra work he performed, and could also earn money working for other customers. For comparison’s sake, the pay of Josef Bibena, the Imperial theatrical engineer who created the magniicent court operas, was more than ten times as great – 2,500 lorins. 58. medaile Františka Štěpána a Marie Terezie norimberk, ondřej Vestner (1740) nedatováno, značeno na aversu VesTneR.F. a V na reversu Av: poprsí zprava, opis FRANC.STEPH.D.G.DVX LOTHAR.MAGN. DVX ETRVR.ETC (František Štěpán, z Boží milosti vévoda lotrinský, velkovévoda toskánský, atd). Rv: poprsí zprava, opis MARIA THERESIA HVNG.BOH.REG.ARCHID.AVST. (Marie Terezie, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská). H5-59.660 (AR, 44 mm; 29,50 g – ze Zounkovy sbírky) H5-58.667 (AE, 44 mm; 26,73 g – z Katzovy sbírky) Lit: Montenuovo 1677. Bernheimer 1984, s. 186, č. 311 (na vjezd do Florencie) a s. 203, č. 336 (navrhuje datum 1743, po pražské korunovaci) Nedatovaná medaile nepřipomíná převzetí vlády v Toskánsku v roce 1739, ale až nástup manželky na trůn v roce 1740, což plyne z jejích titulů na reversu. Také musela vzniknout před volbou Františka Štěpána císařem v roce 1745, nejspíš hned po úmrtí Karla VI. v říjnu 1740, kdy se Marie Terezie ujala vlády a jmenovala manžela spoluvládcem. Medaile není zahrnuta do oiciálního soupisu medailí Marie Terezie a Vestner ji patrně razil ze své iniciativy a na svůj náklad. Panovnici v opise tituluje jako královnu a vynechává „z Boží milosti“. Razidlo s portrétem Marie Terezie použil ještě na dalších třech medailích z let 1741 až 1745. 58. Medal of Francis stephen and Maria Theresa nuremburg, andrew Vestner (1740) Undated, signed on the obverse VesTneR.F. and V on the reverse. Obv: Bust from the right, inscription FRANC.STEPH.D.G.DVX LOTHAR.MAGN.DVX ETRVR.ETC (Francis Stephen, by the Grace of God the Duke of Lorraine, Grand Duke of Tuscany, etc.). Rev: Bust from the right, inscription MARIA THERESIA HVNG. BOH.REG.ARCHID.AVST. (Maria Theresa, Queen of Hungary and Bohemia, Archduchess of Austria). H5-59.660 (AR, 44 mm; 29,50 g – from Zounek collection) H5-58.667 (AE, 44 mm; 26,73 g – from Katz collection) Lit: Montenuovo 1677. Bernheimer 1984, p. 186, no. 311 (for arrival in Florence) and p. 203, no. 336 (suggests date 1743, after coronation in Prague) This undated medal does not commemorate the taking over of government in Tuscany in 1739, but Maria Theresa’s taking up of the throne in 1740. This is indicated from her title on the reverse. It also must have been created before the election of Francis Stephen as Emperor in 1745, most likely immediately after the death of Charles VI in October 1740, when Maria Theresa took over the government and named her husband co-regent. The medal is not included in the oicial compendium of Maria Theresa’s medals; Vestner probably made it at his own initiative and expense. The ruler in the inscription is referred to as Queen and “by the Grace of God” is missing. The die with the portrait of Maria Theresa was used for three other medals from the years 1741 to 1745. 85 59. medaile k narození arcivévody Josefa norimberk, Peter Paul werner (1689–1771) 1741 datováno a značeno na aversu P.P.weRneR Av: dvě poprsí rodičů proti sobě, Marie Terezie s korunou. Pod nimi hlava syna, opis FRANC.D.G.D.LOTH.M.D.HETR.MAR. THER.D.G.R.HUNG.BOH.A.D.AVSTR./ IOSEPHVS N./ XIII.MARTII MDCCXLI (František, z Boží milosti vévoda lotrinský a velkovévoda toskánský, Marie Terezie, z Boží milosti královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská. Josef, narozený 13. března 1741). Rv: vítězná standarta císaře Konstantina Velikého, vlevo letí nad Vídní tři orli z lotrinského znaku, vpravo Kahlenberg a brnění s pásem. Opis FELIX TEMPORVM REPARATIO (návrat dobrých časů). H5-59.661 (AR, 42 mm; 29,12 g – ze sbírky J. Zounka) H5-59.662 (cín, 42 mm; 20,13 g – ze sbírky J. Zounka) Lit: Ghelen 1741. Schaumünzen 1782, s. 23, č. XVIII. Stempelsammlung II, 1902, s. 242, č. 1045/1046. Beales 2008, s. 17. První syn Františka Štěpána narodil se v pondělí 13. března 1741, pět měsíců po smrti císaře Karla VI. Když zpráva dorazila ve čtvrtek do Prahy, rozhazoval arcibiskup na Hradčanech z osvětleného paláce mezi shromážděný dav mince. Vídeňané slavnostně vyzdobili a osvětlili ulice, když se šestinedělka opět ukázala na veřejnosti. Ihned po křtu přijal František Štěpán jako velmistr svého syna do řádu Zlatého rouna. První syn, narozený v habsburské rodině po pětadvaceti letech, značně posílil postavení Marie Terezie, ohrožované ze všech stran. Na konci roku 1741 držel bavorský kuriřt nejenom Prahu, ale i Linec. Marie Terezie vzpomínala ještě v roce 1777, že Josefovo narození byl „můj velký 86 59. Medal for the birth of archduke Josef nuremburg, Petr Pavel werner (1689–1771) 1741 dated and signed on the obverse P.P.weRneR Obv: The two parents’ busts are facing each other, Maria Theresa has her crown. The head of their son is beneath them. Inscription, FRANC.D.G.D.LOTH.M.D.HETR.MAR. THER.D.G.R.HUNG.BOH.A.D.AVSTR./ IOSEPHVS N./ XIII.MARTII MDCCXLI (Francis by the Grace of God Duke of Lorraine and Grand Duke of Tuscany. Maria Theresa, by the Grace of God Queen of Hungary and Bohemia, Archduchess of Austria. Josef, born on the 13th of March, 1741.) Rev: Victory banner of the Emperor Constantine the Great. On the left, three eagles from the Lorraine coat-of-arms ly over Vienna. On the right is Kahlenberg, and armour with a belt. The Inscription FELIX TEMPORVM REPARATIO (Good times are here again). H5-59.661 (AR, 42 mm; 29,12 g – from Zounek collection) H5-59.662 (tin, 42 mm; 20,13 g – from Zounek collection) Lit: Ghelen 1741. Schaumünzen 1782, p. 23, no. XVIII. Stempelsammlung II, 1902, p. 242, no. 1045/1046. Beales 2008, p. 17. The irst son of Francis Stephen was born on Monday, 13th March 1741, ive months after the death of Emperor Charles VI. When the news arrived to Prague on Thursday, the Archbishop threw coins out to the crowd gathered by the well lit palace. The Viennese festively decorated and illuminated the streets when the six day old child was shown to the public. Immediately following the baptism, Francis Stephen as Grandmaster took his son into the Order of the Golden Fleece. This, the irst son born to the Hapsburg family in 25 years, greatly enhanced the position of Maria Theresa, who was threatened from all sides. At the end of the year 1741 the Elector of Bavaria held den, který před šestařiceti lety posílil a oživil všechno mé úsilí, když se ukázalo, že milý Bůh si ve své božské prozřetelnosti přeje zachovat žezlo našemu Domu a daroval mi v nejkritičtějším okamžiku syna. V době, kdy jsem už neměla žádnou nespornou zemi, takže v následujícím roce jsem nevěděla, kde bych porodila své další dítě. Nemohla jsem zůstat ve Vídni, Čechy a Horní Rakousko byly ztraceny, Dolní Rakousko ohrožováno Bavory, Italie a Nizozemí napadeny a Uhry natolik sužovány morem, že když má zavazadla dorazila do Pešti, brány byly kvůli nákaze zavřené a museli je poslat zpátky.“ Dobový výklad medaile dnes neznáme, pouze popis současníka. Ten na reversu vidí rovinu mezi Vídní a Kahlenbergem, na které se tyčí křesťanská vítězná vlajka; vlevo letí k městu tři lotrinští orli, vpravo leží na úpatí kopce brnění. Opis návrat dobrých časů a Konstantinova standarta, symbol vítězství, vyskytují se společně již na mincích římských císařů. Tato standarta s Kristovým monogramem byla znamením císařské armády, které Bůh dopřál vítězství. Brnění s pásem odkazuje k rodinnému habsburskému červeno-bílému znaku, který také rakouská heraldika nazývá „Pásový štít.“ Získal ho rakouský vévoda Leopold V. na třetí křížové výpravě. Po boji bylo jeho původně bílé brnění celé rudé od krve, až na místo pod pásem. Stalo se tak na jaře roku 1191, tedy 550 let před narozením arcivévody Josefa. Třetí křížová výprava táhla osvobodit z rukou nevěřících Jeruzalém, jehož titulárním králem byl v 18. století právě František Štěpán Lotrinský. Kahlenberg u Vídně je pak spojen s jiným Leopoldem, císařem a pradědečkem narozeného arcivévody. Zde císařská armáda v roce 1683 odrazila mohutný nápor Turků a zachránila Evropu. Bojoval zde i druhý pradědeček, Karel Lotrinský, který přišel obleženému městu na pomoc. A nakonec – původní jméno Kahlenbergu bylo Josephsberg – Josefova hora. Medaile v mnoha narážkách připomíná vojenská vítězství předků nově narozeného arcivévody, od kterého do budoucnosti očekává, že si dobude stejné slávy, jako oni. Obrana říše před Turky byla hlavním úkolem císaře a tisk doprovázející medaili mohl vrcholit očekáváním, že s narozením arcivévody Josefa vrátí se do Vídně i císařská důstojnost, neobsazená od smrti jeho dědečka Karla VI. Na stejnou notu hrála i slavnostní výzdoba ulic sídelního města, postavená k arcivévodovu narození. Razidla medaile vyryl Werner v Norimberce, propracovaný námět a nejspíš i kresbu mu ale musel poslat sečtělý dvorní historik nebo básník z Vídně. V úvahu by připadal Jan Karel Newen (1683-1767), od roku 1715 korunovaný dvorní básník, který po smrti císařského starožitníka Karla Gustava Heraea „převzal sestavování emblemů, nápisů na castra doloris a pro různé příležitosti.“ Jeho oslavný latinský spis k narození arcivévody not only Prague, but Linz as well. Later in 1777, Maria Theresa remembered that Josef’s birth was, “my great day, which thirty-six years ago strengthened and revived all my eforts, when it became clear that dear God in His divine providence wished to maintain the sceptre of our House and gave me a son at the most critical moment. By that time I held no undisputed lands, so in the following year I did not know where to go to give birth to our next child. I could not stay in Vienna, Bohemia and Upper Austria were lost, Lower Austria was threatened by the Bavarians. Italy and the Netherlands were tormented by the plague; when my luggage arrived in Pest the gates were closed due to infection and they had to send them back.” We don’t know the original interpretation of this medal, we only have a contemporary’s description. He saw on the reverse the plain between Vienna and Kahlenberg on which a victorious Christian lag lies. On the left three Lorrainian eagles ly towards the city, on the right at the base of the hill lies armour. The inscription “good times are back again” and Constantine’s banner, a symbol of victory, had appeared as far back as on Roman Emperors’ coins. The banner with the monogram of Christ was a symbol of the Emperor’s army, to whom God had granted victory. The armour with the belt is a reference to the Hapsburg’s red and white coat of arms which Austrian heraldry also calls the “Belted Shield.” The Austrian Duke Leopold V earned this during the Third Crusade: after the ighting his armour, originally white, was completely red with blood except for the place beneath his belt. This happened in the spring of 1191, that is 550 years before Archduke Josef’s birth. The Third Crusade was undertaken to free Jerusalem from the hands of the inidel, who’s titular king in the 18th century was Francis Stephen of Lorraine. Kahlenberg at Vienna is connected to another Leopold, to the Emperor and great-grandfather of the newborn archduke. Here in 1683 the Emperor’s army turned back the Turks’ massive onslaught and saved Europe. Another great-grandfather fought here as well, Charles of Lorraine, who came to help the besieged city. And what’s more – the original name of Kahlenberg was Josephsberg – Joseph’s mountain. The medal alludes to the military victories of the ancestors of the newly born Archduke, who is expected in the future to be just as glorious as they were. Defending the empire from the Turks was the main job of the Emperor and the pamphlet accompanying the medal could have inished with the expectation that with the newly born Archduke Josef, imperial dignity will return to Vienna, empty since the death of his grandfather Charles VI. The same idea was presented by the decoration in the streets of the residential city which were put up for the Archduke’s birth. The die of the medal was engraved by Werner of 87 Josefa otiskly noviny Wiener Diarium jako zvláštní přílohu 26. dubna 1741. Veršuje zde o „císařskou nadějí obživlém domu habsburském.“ Jan Newen je také doložen jako autor nápisu medaile k založení brněnského kláštera alžbětinek (viz č. 83). 88 Nuremburg. The elaborate theme, and most likely the design as well must have been sent to him by the well-read court historian or a poet from Vienna. This could have been John Charles Newen (1683-1767) who beginning in 1715 was the royal court poet, and who after the death of the Emperor’s antiquarian Carl Gustav Heraeus, “took over the compilation of emblems, inscriptions on castra doloris, and for various occasions.” His celebratory statement in Latin for the birth of Archduke Josef was printed by the newspaper Wiener Diarium as a special supplement on 26th March 1741. The verses are about “the Imperial hopes revived in the House of Hapsburg.” John Newen is also shown as the author of the inscription of the medal for the founding of the Elizabethan Monastery in Brno (see no. 83). Císař v korunovačním rouchu Emperor wearing coronation robes 89 60. medaile k narození arcivévody Karla Milán, otho Hamerani (1694–1768) 1745 nedatováno, značeno HaMeRani 60. Medal for the Birth of archduke charles Rome, otho Hamerani 1745 not dated, signed HaMeRani Av: dvě poprsí proti sobě, František Štěpán jako římský císař s vavřínovým věncem, v brnění a plášti, s řádem Zlatého rouna; Marie Terezie s diademem. Opis FRANC. ROM.R.IMP.A.M.THER.AVG.HVN.BO.R. (vládce František, římský král a císař, vládkyně Marie Terezie, královna uherská a česká) Rv: dvě dětské hlavy proti sobě, opis AETERNITAS.IMPERII. (věčnost vlády) Obv: Two busts facing each other, Francis Stephen as the Roman Emperor with a laurel wreath, in armour and a cloak, with the Order of the Golden Fleece. Maria Theresa with a tiara. Inscription, FRANC.ROM.R.IMP.A.M.THER.AVG.HVN. BO.R. (Ruler Francis, Roman King and Emperor, the Ruler Maria Theresa, Queen of Hungary and Bohemia.) Rev: Two children’s heads facing each other. Inscription, AETERNITAS.IMPERII. (The Eternity of the Empire) H5-50.343 (AE, 46 mm; 40,95 g – z Chaurovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 58, č. XLIII. Stempelsammlung II, 1902, s. 351, č. 1108/1109. Schulz 1984, s. 471–2. H5-50.343 (AE, 46 mm; 40,95 g – from Chaura collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 58, no. XLIII. Stempelsammlung II, 1902, p. 351, no. 1108/1109. Schulz 1984, p. 471–2. Medaile neobjevila se hned po narození arcivévody Karla 1. února 1745, protože už nese císařský titul Františka Štěpána, který získal až volbou 13. září 1745. Vyjadřuje naději, že narozením druhého syna je vláda v říši pro rod habsbursko-lotrinský pevně pojištěna i do budoucna. Objednána v italské mincovně, patrně byla ražena pro účely propagandy v Italii. Aeternitas Imperii byla zosobněná věčnost římské vlády, kterou si dávali na mince již císařové starověku. Medailér Hamerani převzal pro rodinu císaře Františka Štěpána obraz z denáru císaře Septima Severa, raženého v Římě v roce 201. Ražební kolky vyřezal papežský medailér Hamerani. Snad byla součástí diplomatického úsilí o zlepšení vztahů mezi Vídní a Římem. Formálně nebyly přerušeny, ale Marie Terezie dožadovala se od smrti otce pevně svých italských nároků světského i církevního rázu. Papežská stolice s jejich uznáním nespěchala, patrně vyčkávala, jak válka mezi Pruskem a monarchií dopadne. V roce 1745 uzavřeli Berlín a Vídeň mír This medal did not appear immediately after the birth of Archduke Charles on the irst of January, 1745, because on the medal Francis Stephen already holds the Imperial title, which he received in the vote on September 13, 1745. It expresses hope that with the birth of the second son the Hapsburg-Lorraine government in the empire is solidly insured for the future . This was ordered by an Italian mint, apparently it was struck for propaganda purposes in Italy. Aeternitas Imperii was personiied in the eternity of the Roman government, which had been putting its emperors on its coins since antiquity. The medal maker Hamerani took for the family of Emperor Francis Stephen an image of Emperor Septimus Severus from a denarius struck in Rome in the year 201 A.D.. The dies were cut by the Papal Medal Maker Hamerani. Perhaps this was part of diplomatic eforts towards creating a better relationship between Vienna and Rome. This relationship had not been formally interrupted, but Maria Theresa had, since the death of her 90 a v roce 1746 konečně doručil nuncius arcivévodu Josefovi posvěcený křestní povijan, pět a půl roku po křtu, na kterém papež formálně přijal kmotrovství. Karl Schulz v roce 1984 uvažoval, že medaile snad mohla být zamýšlena pro Florencii, kde jednou bude vládnout mladší syn Františka Štěpána. Tomu ale neodpovídá obsah medaile, která nárokuje vládu v říši. Mince Septima Severa, 201 po Kr. father, been irmly demanding her secular and religious Italian claims. The Holy See did not hurry with their recognition of these claims, apparently waiting to see how the war between Prussia and the monarchy would end. In 1745 Berlin and Vienna signed a peace treaty, and in 1746 the holy legate inally delivered the sanctiied baptismal swaddling clothes to Archduke Josef, ive and a half years after the actual baptism had taken place and in which the Pope formally accepted God-fatherhood. In 1984 Karl Schultz speculated that the medal could have possibly been intended for Florence, where the younger son of Francis Stephen would one day rule. But this does not it with the content of the medal, which claims rule in the Holy Roman Empire. Coin of Septimus Severus, 201 AD 91 61. medaile k volbě Františka Štěpána císařem norimberk, Jan leonard oexlein (1715–1787) 1745 datováno a značeno i.l.oeXlein na aversu a oe na reversu. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: Hélios na slunečním voze, opis TEMPORVM SERENITAS/ FELICITER ELECTUS/ D. 13. SEP.1745. (pohoda doby; šťastně zvolen dne 13. září 1745). H5-59.669 (AR, 33 mm; 14,60 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Köhler 1745, s. 372–3. Schaumünzen 1782, s. 65, č. XLVIII. Förschner 1992, s. 330, č. 297 (na reversu vidí Apolona). Novák 1995, s. 65, č. XIV.B.8 (na reversu vidí Apolona). Císař Karel VII. zemřel 20. ledna 1745 a jeho syn uzavřel s Marií Terezií v dubnu mír, který otevřel cestu Františku Štěpánovi na trůn. Po osmiměsíčním mezivládí byl 13. září 1745 sedmatřicetiletý František Štěpán Lotrinský zvolen ve Frankfurtu římským císařem hlasy sedmi kuriřtů z devíti. Tak jako východ Slunce na Heliově voze ohlašuje nový den, tak má i šťastná volba nového císaře ohlašovat příchod lepších časů. Latinské serenitas v opisu medaile znamená nejenom jasné nebe, ale i politickou stabilitu. Stříbrná medaile stála 1 ½ zlatého a zedník by na ni pracoval jeden a půl dne. 92 61. Medal for the election of Francis stephen emperor nuremburg, John leonhard oexlein (1715–1787) 1745 dated and signed i.l.oeXlein on the obverse and oe on the reverse Obv: Bust from the right with Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEMP. AVG. (Francis I, by the Grace of God Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: Helios on his sun chariot, inscription TEMPORVM SERENITAS/ FELICITER ELECTUS/ D. 13. SEP.1745. (A time of contentment; fortunately elected on 13th September 1745). H5-59.669 (AR, 33 mm; 14,60 g – from Zounek collection) Lit: Köhler 1745, p. 372–3. Schaumünzen 1782, p. 65, no. XLVIII. Förschner 1992, p. 330, no. 297 (sees Apollo on reverse). Novák 1995, p. 65, no. XIV.B.8 (sees Apollo on reverse). Emperor Charles VII died on 20th January 1745. In April, his son signed a peace treaty with Maria Theresa which opened the path toward the throne for Francis Stephen. After an eight-month interim government, thirty-eight year old Francis Stephen of Lorraine was elected Roman Emperor in Frankfurt on 13th September 1745 by seven of the nine electors. Just as the sunrise in the east on Helios’ chariot announces a new day, so does the joyous election of a new Emperor announce that better times are coming. The Latin serenitas in the medal’s inscription signiies not only clear skies, but also political stability. The silver medal cost 1½ lorins, which a bricklayer would have had to work day and half to earn. 62. medaile k volbě Františka Štěpána císařem norimberk, adam Rudolf (1722–1784) a Peter Pavel werner (1689–1771) 1745 datováno a značeno a.R.weRneR.F. na aversu a P.w na reversu Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: antický chrám, na jehož oltář klade Vítězství lotrinský štít a císařskou korunu. Opis HOC VNVM DEFVIT/ FELICITER. ELECTUS./ D.13.SEPT.1745. (tato jediná chyběla; šťastně zvolen dne 13. září 1745) H5-114.690 (AR, 44 mm; 28,73 g) Lit: Köhler 1745, s. 371–2. Schaumünzen 1782, s. 66, č. XLIX. Förschner 1992, s. 341, č. 309. Novák 1995, s. 65, č. XIV.B.7. Na medaili je chrám lotrinské rodové slávy, do kterého František Štěpán přidal i císařskou hodnost, která zde dosud jediná chyběla, jak upozorňuje opis. Mono- Stříbrná mince Augustova, 19 př. Kr. 62. Medal for the election of Francis stephen emperor nuremburg, adam Rudolf (1722–1784) and Peter Paul werner (1689–1771) 1745 dated and signed a.R.weRneR.F. on the obverse and P.w. on the reverse Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM. IMP.SEMP.AVG. (Francis I, by the Grace of God the Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: An antique temple on whose altar Victory is laying the shield of Lorraine and the Imperial crown. Inscription, HOC VNVM DEFVIT/ FELICITER.ELECTUS./ D.13.SEPT.1745. (This was the only thing missing, joyfully elected on 13th September 1745). H5-114.690 (AR, 44 mm; 28,73 g) Lit: Köhler 1745, p. 371–2. Schaumünzen 1782, p. 66, no. XLIX. Förschner 1992, p. 341, no. 309. Novák 1995, p. 65, no. XIV.B.7. On the medal is the temple to the glory of the House of Lorraine, to which Francis Stephen also added the title of Emperor, which was the “only thing missing” Silver coin of Augustus, 19 BC 93 gram na oltáři je jak zkratka císařova jména František, tak korunovačního města Frankfurt. Věnec a ratolesti v průčelí chrámu odkazují k prvnímu císaři Augustovi, kterému senát odhlasoval dubový věnec a palmové ratolesti jako poctu, vavřín je tradiční císařské znamení. Také lotrinský štít, který Vítězství přináší na chrámový oltář odkazuje do starověku k císaři Augustovi, kterému štít věnoval senát. Císař ho veřejně zavěsil v kurii. Medaili vydala na svůj náklad norimberská ražebna vdovy Lauferové. Stříbrná obsahovala 2 loty stříbra a byla k dostání za 2 říšské tolary. 94 up to that point, as the medal’s inscription points out. The monogram on the altar is an abbreviation of the Emperor’s name Francis, and also of the coronation city Frankfurt. The wreath and branches on the facade of the temple refer to the irst Emperor, Augustus, for whom the senate voted for an oak wreath and palm branches as an honour; laurel is a traditional Imperial symbol. The shield of Lorraine, which Victory is bringing to the temple’s altar is also a reference to the ancient Emperor Augustus, to whom the senate gave a shield. The Emperor displayed it publicly in the curia. The medal was produced by the Nuremberg mint run by Widow Laufer at her own expense. The silver contained 2 lots of silver and was sold for 2 Imperial talers. 63. medaile k volbě Františka Štěpána císařem norimberk, adam Rudolf werner (1722–1784) 1745 datováno a značeno a.R.w. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše). Rv: vojenské trofeje vrcholící císařskou korunou, opis OB CIVES SERVATOS/ FELICITER ELECTUS/ D.13.SEPT.1745. (pro ochranu občanů; šťastně zvolen dne 13. září 1745). H5-59.668 (AR, 28 mm; 7,14 g – ze Zounkovy sbírky) H5-69VIIIbAR324 (AR, 28 mm; 7,17 g) Lit: Köhler XVII 1745, s. 370. Groschen-Cabinet 1749, s. 154, č. 156. Schaumünzen 1782, s. 69, č. LII. Förschner 1992, s. 339, č. 306. Novák 1995, s. 67, č. XIV.B.11. I po uzavření dohody s Bavory pokračovaly vojenské akce proti francouzské armádě, která ještě v červenci držela okolí Frankfurtu a snažila se zabránit jeho volbě. František Štěpán musel si císařskou korunu vybojo- Trofeje na Brutově minci, 42 př. Kr. 63. Medal for the election of Francis stephen emperor nuremberg, adam Rudolf werner (1722–1784) 1745 dated and signed a.R.w Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM. IMP.SEMP.AVG. (Francis I, by the Grace of God the Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: Military trophies culminating in the Imperial crown. Inscription, OB CIVES SERVATOS/ FELICITER ELECTUS/ D.13. SEPT.1745. (For protecting the citizens; happily elected on 13th September 1745). H5-59.668 (AR, 28 mm; 7,14 g – from Zounek collection) H5-69VIIIbAR324 (AR, 28 mm; 7,17 g) Lit: Köhler XVII 1745, p. 370. Groschen-Cabinet 1749, p. 154, no. 156. Schaumünzen 1782, p. 69, no. LII. Förschner 1992, p. 339, no. 306. Novák 1995, p. 67, no. XIV.B.11. Even after signing a peace agreement with the Bavarians, military action continued against the French army who in July were still holding on around Frankfurt trying to prevent his election. Francis Stephen had to Trophaeum on Brutus’coin, 42 BC 95 vat. Proto zde stojí na vojenských trofejích, nejcennější z nich. O korunu bojoval a získal ji pro ochranu občanů. Stříbrná medaile stála 1 zlatý, odražek ve zlatě přišel na 9 zlatých (ve skutečných penězích 60 krejcarů a 4 tolary 60 krejcarů). Připravila ji norimberská dílna, vedená vdovou Lauferovou. Nezavděčila se ale odborníkům a jak profesor Köhler, tak po něm autor Groschen-Cabinetu myšlenku medaile kritisují jako nepovedenou, málo důvtipné invence. „Myšlenka na reversu je zcela nevhodná, jedna z nejhorších vydaných medailí.“ Frankfurt holduje novému císaři, 1745 96 ight for the Imperial crown. That is why it stands here on top of the military trophies, the most precious of them all. He fought for the crown and won it in order to protect the citizens. The silver medal cost 1 lorin, the gold version cost 9 lorin (in actual money 60 kreuzers and 4 talers 60 kreuzers). It was made by Widow Laufer’s Nuremburg workshop. However, it did not impress the experts, and both professor Kohler and the author of “Groschen-Cabinet” criticize the concept of the medal as unsuccessful and not inventive enough. “The idea on the reverse is completely inappropriate, one of the worst of the issued medals.” Frankfurt pays homage to the new Emperor, 1745 64. medaile k volbě Františka Štěpána císařem norimberk, ondřej Vestner (1707–1754) 1745 datováno a značeno VesTneR. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka a plášti vojevůdce, s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše). Rv: Dvě orlice pod císařskou korunou stojí na zeměkouli a drží odznaky vlády. Na prsou mají spojený lotrinský a toskánský štít. Opis IMPERIOSA IAM REDIT QVIES./ ELECT.D.XIII.SEPT./ MDCCXXXXV (zvolen dne 13. září 1745, nyní se navrátí císařský mír) H5-114.708 (AE, 44 mm; 29,22 g) H5-82VIIIbAE183 (AE, 44 mm; 24,75 g) Lit: Köhler 1745, s. 371. Schaumünzen 1782, s. 70, č. LIII. Bernheimer 1984, s. 206, č. 341. Förschner 1992, s. 333, č. 302. Novák 1995, s. 63, č. XIV.B.5 Na medaili není dvouhlavý císařský orel, ale dvě orlice, které společně drží říšské jablko, žezlo a meč. Dvě heraldická zvířata odpovídají dvěma zemím, jejichž jména jsou vyražena na zeměkouli: Avstria a Germania. Volba Františka Štěpána je zde presentována jako konec války a záruka míru v říši. Stříbrné medaile obsahovaly 2 loty kovu a jedna stála 2 říšské tolary. 64. Medal for the election of Francis stephen emperor nuremburg, andrew Vestner (1707–1754) 1745 dated and signed VesTneR. Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM. IMP.SEMP.AVG. (Francis I, by the Grace of God the Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: Two eagles beneath the Imperial crown, standing on the earth and holding symbols of government. On their breasts they have the Lorraine and Tuscan shields impaled. Inscription, IMPERIOSA IAM REDIT QVIES./ ELECT.D.XIII.SEPT./ MDCCXXXXV (Elected on 13th September. Now imperial peace shall return) H5-114.708 (AE, 44 mm; 29,22 g) H5-82VIIIbAE183 (AE, 44 mm; 24,75 g) Lit: Köhler 1745, p. 371. Schaumünzen 1782, p. 70, no. LIII. Bernheimer 1984, p. 206, no. 341. Förschner 1992, p. 333, no. 302. Novák 1995, p. 63, no. XIV.B.5 The eagle on the medal is not a two-headed Imperial one, but two eagles, who together are holding the Imperial orb, sceptre and sword. The two heraldic birds correspond to the two countries whose names are engraved on the earth: Avstria and Germania. The election of Francis Stephen here is presented as the end of the wars and the guarantee of peace in the empire. The silver medal contained 2 lots of metal and one piece sold for two Imperial talers. 97 65. medaile na vjezd Františka Štěpána do Frankfurtu 65. Medal for Francis stephen’s entrance into Frankfurt norimberk, ondřej Vestner (1707–1754) 1745 datováno a značeno VesTneR. nuremburg, andrew Vestner (1707–1754) 1745 dated and signed VesTneR. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka a plášti vojevůdce, s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše). Rv: oblečený v římské toze, přijíždí František Štěpán k městské bráně, kde jej vítá zosobnění Frankfurtu. Cestu mu ukazuje okřídlené Vítězství, vzadu jej doprovázejí dva vojáci. Opis ADVENTUI CAESARIS FELICISSIMO/ FRANCOF.INGRESS.D.25 SEPT.1745 (při nejšťastnějším příjezdu císaře; vjezd do Frankfurtu dne 25. září 1745). H5-70VIIIbAE54 (AE, 44 mm; 28,6 g) H5-82VIIIbAE159 (cín, 44 mm; 32,02 g) Lit: Köhler 1745, s. 370-1. Schaumünzen 1782, s. 71, č. LIV. Bernheimer 1984, s. 206, č. 342. Förschner 1992, s. 334, č. 303. Novák 1995, s. 69, č. XIV.C.1. Medaile ukazuje Františka Štěpána jako vítězného vojevůdce, který v čele svých vojáků přijíždí do města oslavit svůj triumf. Palma jako symbol vojenského vítězství byla nošena v triumfálních průvodech Římanů. Nahoře je v paprscích vidět jméno Páně, což je narážka na Sanctus mešní liturgie: „Požehnaný jenž přichází ve jménu Páně.“ Mešní text sám je citací Matoušova popisu slavného Kristova vjezdu do Jeruzaléma na Palmovou neděli. Na medaili také Vítězství nese palmovou ratolest. Portrétní avers je ze stejného razidla jako předchozí medaile. Vestner tento kus razil i jako šroubovací 98 Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM. IMP.SEMP.AVG. (Francis I, by he Grace of God the Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: Francis Stephen arrives at the city gate dressed in a Roman toga where he is welcomed by the personiication of Frankfurt. Winged Victory shows him the way; two soldiers accompany them from the rear. Inscription ADVENTUI CAESARIS FELICISSIMO/ FRANCOF.INGRESS.D.25 SEPT.1745 (On the most happy arrival of the Emperor; entrance into Frankfurt on September 25, 1745). H5-70VIIIbAE54 (AE, 44 mm; 28,6 g) H5-82VIIIbAE159 (tin, 44 mm; 32,02 g) Lit: Köhler 1745, p. 370-1. Schaumünzen 1782, p. 71, no. LIV. Bernheimer 1984, p. 206, no. 342. Förschner 1992, p. 334, no. 303. Novák 1995, p. 69, no. XIV.C.1. The medal portrays Francis Stephen as a victorious general who is leading his army into the city to celebrate his triumph. The palm as a symbol of military victory was carried in Roman triumphal parades. Above, in the rays the name of God can be seen, which is an allusion to the Sanctus Mass Liturgy: “Blessed is he that cometh in the name of the Lord.” The text in the mass is itself a citation of Matthew’s description of Christ’s entrance into Jerusalem on Palm Sunday. On the medal Victory is also holding a palm branch. The portrait on the obverse is the same die as previous medals. Vestner struck this piece as a box taler as well, medaili, do které vkládal devatenáct kreslených obrázků ze života nového císaře. Stříbrné medaile obsahovaly 2 loty kovu a jedna stála 2 říšské tolary. Frankfurtský radní Bansa s medailí od císaře in which were inserted nineteen small prints based on the life of the new Emperor. The silver medal contained 2 lots of metal and one cost 2 Imperial talers. Councillor Bansa of Frankfurt wearing Emperor’s medal 99 66. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 66. Medal for the imperial coronation of Francis stephen Vídeň a Frankfurt, Matyáš donner (1704–1756) 1745 datováno a značeno M.donneR Vienna and Frankfurt, Mathias donner (1704–1756) 1745 dated and signed M.donneR Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.I.D:G.ROM.IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR. ET.M.HET.DUX. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský). Rv: Boží oko ozařuje na oltáři ležící korunovační klenoty, opis DEO ET IMPERIO (Bohu a říši) H5-69VIIIbAR60 (AR, 45 mm; 34,95 g) Lit.: Schaumünzen 1782, s. 74, č. LVI. Förschner 1992, s. 349-52, č. 315-7. Novák 1995, s. 96, č. XIV.K.6. 100 Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS.I.D:G.ROM. IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR.ET.M.HET.DUX. (Francis I, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of Jerusalem, Duke of Lorraine, Grand Duke of Tuscany). Rev: God’s eye shines down on the altar where the crown jewels lie. Inscription DEO ET IMPERIO (For God and empire) H5-69VIIIbAR60 (AR, 45 mm; 34,95 g) Lit.: Schaumünzen 1782, p. 74, no. LVI. Förschner 1992, p. 349-52, no. 315-7. Novák 1995, p. 96, no. XIV.K.6. 67. menší medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána Vídeň a Frankfurt 1745 datováno a neznačeno 67. smaller medal for the imperial coronation of Francis stephen Vienna and Frankfurt 1745 dated and not signed Av: pod císařskou korunou nápis FRANCISCUS/ HIER.REX. LOTH.BAR./ ET.M.HETR.DUX./ ELECTUS/ IN REGEM.ROMAN/ CORONATUS/ FRANC.4.OCT./ 1745. (František, král jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský, zvolen králem římským a korunován ve Frankfurtu 4. října 1745) Rv: Boží oko ozařuje na oltáři ležící korunovační klenoty, opis DEO ET IMPERIO (Bohu a říši) Obv: Under the Imperial crown is the inscription FRANCISCUS/ HIER.REX.LOTH.BAR./ ET.M.HETR.DUX./ ELECTUS/ IN REGEM. ROMAN/ CORONATUS/ FRANC.4.OCT./ 1745. (Francis King of Jerusalem, Duke of Lorraine, of Bar, Grand Duke of Tuscany, elected King of the Romans and crowned in Frankfurt on 4th October 1745. Rev: God’s eye shines down upon the alter where the crown jewels lie. Inscription DEO ET IMPERIO (For God and empire). H5-119.545 (AV, 26 mm; 4,3 g – 1977 ze státní zkušebny pro drahé kovy) H5-160VIIIc1 (AV, 26 mm; 4 g) H5-59.670 (AR, 25 mm; 3,97 g – ze Zounkovy sbírky) H5-126IVbAR3581 (AR, 26 mm; 3,73 g) Lit.: Schaumünzen 1782, s. 74, č. LVI. Stempelsammlung II, 1902, s. 252, č. 1099/1100. Förschner 1992, s. 343–4, č. 311. Novák 1995, s. 82, č. XIV.D.18. H5-119.545 (AV, 26 mm; 4,3 g – 1977 from The Essay Oice) H5-160VIIIc1 (AV, 26 mm; 4 g) H5-59.670 (AR, 25 mm; 3,97 g – from Zounek collection) H5-126IVbAR3581 (AR, 26 mm; 3,73 g) Lit.: Schaumünzen 1782, p. 74, no. LVI. Stempelsammlung II, 1902, p. 252, no. 1099/1100. Förschner 1992, p. 343–4, no. 311. Novák 1995, p. 82, no. XIV.D.18. 101 68. nejmenší medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána Vídeň a Frankfurt, Josef antonín Toda (1710–1768) 1745 datováno a neznačeno 68. The smallest medal for the imperial coronation of Francis stephen Vienna and Frankfurt, Josef anthony Toda (1710–1768) 1745 dated and not signed Av: pod císařskou korunou nápis FRANCISCUS/ HIER.REX. LOTH.BAR/ ET.M.HETR.DUX/ ELECTUS/ IN REGEM.ROMAN/ CORONATUS/ FRANC.4.OCT./ 1745. (František, král jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský, zvolen králem římským a korunován ve Frankfurtu 4. října 1745) Rv: Boží oko ozařuje na oltáři ležící korunovační klenoty, opis DEO ET IMPERIO (Bohu a říši) Obv: Under the Imperial crown the inscription FRANCISCUS/ HIER.REX.LOTH.BAR./ ET.M.HETR.DUX./ ELECTUS/ IN REGEM. ROMAN/ CORONATUS/ FRANC.4.OCT./ 1745. (Francis King of Jerusalem, Duke of Lorraine, of Bar, Grand Duke of Tuscany, elected King of the Romans and crowned in Frankfurt on October 4, 1745. Rev: God’s eye shines down upon the alter where the crown jewels lay. Inscription DEO ET IMPERIO (For God and empire). H5-114.685 (AR, 21 mm a ouško; 2,24 g) H5-114.686(AR, 21 mm a dírka; 1,95 g ) H5-185.193 (AR, 21 mm; 2,17 g) H5-114.684 (AR, 21 mm a ouško; 2,14 g) Lit: Köhler 1745, s. 369–370. Groschen-Cabinet 1749, s. 153, č. 155. Schaumünzen 1782, s. 74, č. LVI. Kábdebo 1880, s. 73, č. 22 (jako Todova práce). Jungwirth 1982, s. 115, 122–3. Förschner 1992, s. 346-7, č. 312–3. Novák 1995, s. 83-4, č. XIV.D.19–20. H5-114.685 (AR, 21 mm and loop; 2,24 g) H5-114.686(AR, 21 mm and hole; 1,95 g ) H5-185.193 (AR, 21 mm; 2,17 g) H5-114.684 (AR, 21 mm and loop; 2,14 g) Lit: Köhler 1745, p. 369-370. Groschen-Cabinet 1749, p. 153, no. 155. Schaumünzen 1782, p. 74, no. LVI. Kábdebo 1880, p. 73, no. 22 (attributes to Toda). Jungwirth 1982, p. 115, 122–3. Förschner 1992, p. 346-7, no. 312–3. Novák 1995, p. 83-4, no. XIV.D.19–20. Odznaky své moci klade František Štěpán na oltář a obětuje je Bohu a říši, zasvěcuje se Bohu a své říši. Současník použitý emblem chválí jako zbožný a vlastenecký. Drobné medailky byly po korunovaci na cestě z chrámu rozhazovány, mezi většinu stříbrných bylo přimícháno i něco zlatých. Váha zlatého jetonu přesahovala o čtvrtinu dukát. Velké medaile byly rozdávány oiciálním účastníkům a hostům. Razidla připravil Donner ještě ve Vídni a odjel s nimi do Frankfurtu, aby byl nápomocný kolegům v místní mincovně zvládnout v krátkém termínu nápor práce. Francis Stephen lays the insignia of his power on the altar and sacriices them for God and the empire, consecrates them to God and his empire. A contemporary praised this use of the insignia as pious and patriotic. The small medals were thrown to the public after the coronation on the way out of the cathedral. Among the mostly silver medals were mixed some gold as well. Large medals were given out to oicial participants and guests. The weight of a small gold medal was greater than a quarter ducat. Donner prepared the die while still in Vienna, and came to Frankfurt with it in order to help his colle- 102 Za to dostal mimořádnou odměnu 102 tolarů. Po korunovaci si ti návštěvníci Frankfurtu, kteří nedostali žádnou medaili přímo od císaře, kupovali odražky od něj a další prodal ještě po návratu do sídelního města. Toda byl Donnerovým žákem z rytecké akademie a dotáhl to nakonec ve Vídni až na vrchního rytce mincí. Mosazné pouzdro na císařskou voskovou pečeť agues from the local mint with the great amount of work they had to do. For this he received a bonus of 102 talers. After the coronation, visitors to Frankfurt who did not receive a medal directly from the Emperor himself, bought the items from him. He also sold some more after returning back to Vienna. Josef Anthony Toda was Donner’s student from the Academy of Engraving and was very successful in Vienna. He eventually achieved the high status of the chief engraver of coins. Brass box protecting Imperial wax seal 103 69. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 69. Medal for Francis stephen’s imperial coronation amsterdam, Martin Holtzhey (1697–1764) 1745 datováno a značeno M.HolTzHey.F. amsterdam, Martin Holtzhey (1697–1764) 1745 dated and signed M.HolTzHey.F. Av: korunované poprsí zprava,v brnění vojáka, pláštěm vojevůdce a s řádem Zlatého rouna Opis FRANCISCVS STEPH.ROM.IMPER.SEMP.AVG. (František Štěpán, římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: nový císař vkleče přijímá korunu uprostřed kolegia kuriřtů. Opis RESPEXIT DEVS GERMANIAM ADFLICTAM/ DIE IV.OCTOBRIS/ MDCCXLV. (Bůh milostivě pohlíží na sužovanou Germánii. Dne 4. října 1745). Obv: A crowned bust from the right, in soldier’s armour, general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCVS STEPH.ROM.IMPER.SEMP.AVG. (Francis Stephen, Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: The new Emperor, among the College of Electors, is kneeling while accepting the crown. Inscription RESPEXIT DEVS GERMANIAM ADFLICTAM/ DIE IV.OCTOBRIS/ MDCCXLV. (God looks graciously on troubled Germania. 4th October 1745). H5-59.364 (AR, 49 mm; 43,37 g) H5-180.725 (AR, 48 mm; 40,11 g – 1977 ze zkušebny pro drahé kovy) Lit: Schaumünzen 1782, s. 75, č. LVII. Förschner 1992, s. 366, č. 334. Novák 1995, s. 71, č. XIV.D.1. Po smrti Karla VII. stal se novým panovníkem František Štěpán zvolený 13. září 1745 ve Frankfurtu a korunovaný 4. října v tamní katedrále. Ačkoliv se již od roku 1743 vyskytovaly hlasy, aby koruna připadla malému arcivévodovi Josefovi, trvala Marie Terezie na kandidatuře Františka Štěpána a přenesla na něj český kuriřstský hlas. Přijala sice manželův titul císařovny, korunovat se ale ve Frankfurtu nenechala, s odůvodněním, že už je sama král uherský a český. Klečícímu císaři předávají odznaky tři duchovní kuriřti, na oltáři leží zpečetěná i volební kapitulace, kterou nový panovník uznal práva říše. Za ním stojí čtyři světští volitelé, poslední s odlišnou královskou korunou zastupuje Čechy. Marie Terezie přihlíží z tribuny, sama vládkyně s odznaky panovnické moci. 104 H5-59.364 (AR, 49 mm; 43,37 g) H5-180.725 (AR, 48 mm; 40,11 g – 1977 from The Essay Oice) Lit: Schaumünzen 1782, p. 75, no. LVII. Förschner 1992, p. 366, no. 334. Novák 1995, p. 71, no. XIV.D.1. After the death of Charles VII, Francis Stephen became the new ruler. The election took place on the 13th of September 1745 in Frankfurt and he was crowned on the 4th of October in the local cathedral there. Even though there had been voices saying since 1743 that the crown should go to young Archduke Josef, Maria Theresa insisted on Francis Stephen’s candidature and brought him the Bohemian Elector’s vote. Although she took her husband’s title and became the Empress, she declined to be crowned at Frankfurt giving the reason that she herself was already King of Hungary and Bohemia. The three ecclesiastical electors are giving the kneeling Emperor insignia. On the altar lies a sealed act of settlement, in which the new ruler acknowledge the Medaile má ukázat, že šťastnou volbou nového císaře obrátí se věci v říši k lepšímu. rights of the Empire. Behind him stand the four secular electors, the last one with a diferent royal crown represents Bohemia. Maria Theresa, who is looking out from the tribune, herself a ruler with the insignia of royal power. The medal is supposed to show that the fortunate election of the new Emperor will turn things around in the empire for the better. Hudebníci Musician Marie Terezie Mohučský arcibiskup Arcibishop of Mainz Volební kapitulace Act of settlement Zástupce českého království Representative of Bohemia Císařský trůn Imperial throne 105 70. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 70. Medal for the imperial coronation of Francis stephen norimberk, ondřej Vestner (1707–1754) 1745 datováno a značeno VesTneR. nuremberg, andrew Vestner (1707–1754) 1745 dated and signed VesTneR. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka a plášti vojevůdce, s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše) Rv: trůnící císař, před ním na stole korunovační klenoty a Boží ruka podává s nebe nápis DELIGIT QVEM DILIGIT (vybírá oblíbeného). Opis PROVIDENTIA NVMINIS GERMANIAE FAVENTIS (Boží prozřetelnost straní Germanii)/ CORONAT. FRANCOF./ D.4 OCT.1745 (korunován ve Frankfurtu dne 4. října 1745) Obv: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.SEMP. AVG. (Francis Stephen, by the Grace of God Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: The enthroned Emperor, before him on the table are the crown jewels. God’s hand is giving him a message from heaven with the writing DELIGIT QVEM DILIGIT (Chosen Favorite). Inscription PROVIDENTIA NVMINIS GERMANIAE FAVENTIS (God’s providence favours Germania) CORONAT. FRANCOF./ D.4 OCT.1745 (Crowned in Frankfurt on the 4th of October 1745). H5-59.671 (AR, 44 mm; 29,57 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Köhler 1745, s. 373. Schaumünzen 1782, s. 80, č. LXII. Bernheimer 1984, s. 209, č. 345. Förschner 1992, s. 358, č. 324. Novák 1995, s. 74, č. XIV.D.6. František Štěpán sedí na trůně v úboru antického vojáka, na hlavě císařský vavřín, v ruce maršálskou hůl, po boku štít s císařským orlem. Korunovační klenoty jsou na stole pokrytém kobercem a na něm je monogram F ve věnci z vavřínu a z palmy. Ten je znamením císařským, ona vojenského vítězství. Slovní hříčka deligit quem diligit je vhodnou narážkou na chvalozpěv královny ze Sáby na krále Šalamouna: „Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě o b l í b i l , a b y t ě p o s a d i l n a s t o l i c i své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.“(2 Kron 9, 8) 106 H5-59.671 (AR, 44 mm; 29,57 g – from Zounek collection) Lit: Köhler 1745, p. 373. Schaumünzen 1782, p. 80, no. LXII. Bernheimer 1984, p. 209, no. 345. Förschner 1992, p. 358, no. 324. Novák 1995, p. 74, no. XIV.D.6. Francis Stephen is sitting on the throne in the garb of an antique soldier, wearing the Imperial crown of laurels on his head. In his hand is the marshal’s staf, next to him is a shield with the Imperial eagle on it. The crown jewels sit on a table covered with a tablecloth with the monogram F surrounded by a wreath of laurel and palm. The one is a symbol of the Emperor, the other of victory. The word-play deligit quem diligit is an appropriate allusion to the hymn with which the Queen of Sheba praised King Solomon, “Blessed be the Lord thy God, which delighted in thee to set thee on his t h r o n e , to be king for the Lord thy God: because thy God loved Israel, to establish them for ever, therefore Razidlo s císařovým portrétem použil Vestner u čtyřech různých medailích, které zhotovil k frankfurtské korunovaci, připomínající celou slavnost od volby, přes slavnostní vjezd do města, až po návrat do Vídně. Jedna jeho stříbrná medaile obsahovala 2 loty kovu a stála 2 říšské tolary. made he thee king over them, to do judgment and justice.” (2 Cron. 9, 8) Vestner used the die with the portrait of the Emperor for four diferent medals which he made for the Frankfurt coronation commemorating all of the festivities, beginning with the election, continuing with the ceremonial entrance into the city, and including the return to Vienna. One of his silver medals contained 2 lots of metal and cost 2 Imperial talers. 107 71. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána norimberk, adam Rudolf werner (1722–1784) a Jan leonard oexlein (1715–1787) 1745 datováno a značeno a.R.weRneR.F. na aversu a J.l.oeXlein.F. na reversu. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: na zeměkouli sedícího Apolona korunuje anděl, opis ORDO ET FELICITAS (řád a štěstí)/ CORONAT.D.4.OCTOBR./ 1745. (korunován dne 4. října 1745) H5-82VIIIbAR15 (AR, 44 mm; 29,16 g) H5-82VIIIbAR16 (AR, 44 mm; 28,99 g) H5-69VIIIbAR316 (AR, 44 mm; 28,11 g) Lit: Köhler 1745, s. 375. Schaumünzen 1782, s. 81, č. LXIII. Förschner 1992, s. 362, č. 329. Novák 1995, s. 75, č. XIV.D.7. Tak jako Slunce vládne zemi, tak sedí sluneční bůh na zeměkouli. Apolon, bůh klasické a civilisované uměřenosti je sám František Štěpán, který vládne nad celou říší, zastoupenou zeměkoulí s císařským orlem. V jedné ruce drží kormidlo, symbol vlády, v druhé harfu, aby bylo vidět, že je to vláda harmonické jednoty, která se má za nového císaře rozprostřít nad celým světem. Emblem kormidla jako symbolu vlády je všeobecně rozšířený, včetně úsloví „je právě u kormidla.“ V němčině je spojení mezi kormidlem a řízením záležitostí ještě výraznější – Steuer a steuern – a snadno vedlo k rozluštění smyslu medaile. Medaili razila norimberská dílna vdovy Lauferové, stříbrná vážila 2 loty a stála 2 říšské tolary. Myšlenku 108 71. Medal for the imperial coronation of Francis stephen nuremberg, adam Rudolf werner (1722–1784) and John leonhard oexlein (1715–1787) 1745 dated and signed a.R.weRneR.F. on the obverse J.l.oeXlein.F. on the reverse. Obv: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, general’s cloak and with the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.SEMP. AVG. (Francis Stephen, By the Grace of God Roman Emperor, always the augmenter of the empire). Rev: Apollo is seated on the globe being crowned by an angel. Inscription ORDO ET FELICITAS (order and happiness)/ CORONAT.D.4.OCTOBR./ 1745. (Crowned 4th October 1745). H5-82VIIIbAR15 (AR, 44 mm; 29,16 g) H5-82VIIIbAR16 (AR, 44 mm; 28,99 g) H5-69VIIIbAR316 (AR, 44 mm; 28,11 g) Lit: Köhler 1745, p. 375. Schaumünzen 1782, p. 81, no. LXIII. Förschner 1992, p. 362, no. 329. Novák 1995, p. 75, no. XIV.D.7. The sun god is seated on the globe because as the Sun rules the earth Francis Stephen will rule the Empire. He is compared here to Apollo, the god of classical civilized restraint, who rules over the entire empire, represented here by the globe with the Imperial eagle. In one hand he holds a ship´s rudder, symbol of governance, in the other a harp, so that it is seen that he rules with harmonious unity, which as the new Emperor he will spread out across the world. The emblem of the rudder as a symbol of government is widespread, including the common saying that someone is currently “at the helm.” In German the link between the rudder and governance is even more pronounced - Steuer a steuern – and makes this medal easily decipherable. již před Oexleinem zpracovali na medaili francouzští akademici pro Ludvíka XIV. k začátku jeho samostatné vlády. Medaile Ludvíka XIV., 1661 The medal was struck in Widow Laufer’s Nuremburg workshop. The silver weighed 2 lots and cost 2 Imperial talers. This concept had been used before for the Oexleinem medal by French academics for Louis XIV at the beginning of his independent rule. Medal of Louis XIV, 1661 109 72. medaile Františka Štěpána a Marie Terezie Mannheim, wiegand schäfer (1687–1758) (1745) nedatováno, značeno na obou stranách s Av: hlava zprava s císařským vavřínovým věncem a řádem Zlatého rouna, opis FRANCISCUS.D:G.ROM.IMPERAT.S.A (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše) Rv: hlava zleva, s diademem, opis MAR.THERESIA.D:G REGINA .HUNG.BOH (Marie Terezie, z Boží milosti královna uherská a česká) H5-180.864 (AR, 29 mm; 10,30 g) Lit: Förscher 1992, s. 364, č. 332 (podobná, s datem, připisuje W. Schaeferovi). Novák 1995, s. 85, č. XIV.D.23 (podobná, s datem,navrhuje připsat Antoniu Selvimu) Medaile patrně vznikla ještě v roce 1745, hned po císařské korunovaci Františka Štěpána a před přijetím titulu císařovny Marií Terezií. Wiegand Schäfer byl dánský rytec, který v letech 1745–1758 pracoval jako vardajn mincovny v Mannheimu. 110 72. Medal of Francis stephen and Maria Theresa Mannheim, wiegand schäfer (1687–1758) (1745) Undated, signed s on both sides Obv: Head from the right with Imperial laurel wreath and the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS.D:G. ROM.IMPERAT.S.A (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire). Rev: Head from the left with a tiara. Inscription, MAR. THERESIA.D:G REGINA .HUNG.BOH (Maria Theresa, by the Grace of God Queen of Hungary and Bohemia). H5-180.864 (AR, 29 mm; 10,30 g) Lit: Förscher 1992, p. 364, no. 332 (similar one but dated; attributed to W. Schaefer). Novák 1995, p. 85, no. XIV.D.23 (similar one but dated, attributed to Antonio Selvi) The medal was probably made still in 1745, just after Francis Stephen’s Imperial coronation and before Maria Theresa had accepted the title of Empress. Wiegand Schäfer was a Danish engraver working as a warden of the Mannheim mint between 1745 and 1758. 73. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 datováno a neznačeno Av: hlava zleva, s císařským vavřínovým věncem a v antickém brnění, opis FRANCISCUS IMPERATOR PRO DEO ET PATRIA/ OCT.4.1745. (císař František – ve prospěch Boha a vlasti – 4. října 1745) Rv: poprsí zleva, pod ním dvouhlavý císařský orel, opis FILIA QUE FUERAS FIES NUNC CAESARIS UXOR+/ CAESARIS AUGUSTI TU QUOQUE MATER ERIS: (Císaře dcera budeš nyní císaře manželka a také matka vznešeného císaře). H5-59.672 (AE, 34 mm; 10,81 g – ze sbírky J. Zounka) Lit: Förschner 1992, s. 378, č. 347. Novák 1995, s. 79, č. XIV.D.13. 73. Medal for the coronation of Francis stephen 1745 dated and not signed Obv: A head from the left with the Imperial laurel wreath and antique armour. Inscription FRANCISCUS IMPERATOR PRO DEO ET PATRIA/ OCT.4.1745. (Emperor Francis – for the beneit of God and country – 4th October 4). Rev: A bust from the left, with a two headed Imperial eagle underneath it. Inscription FILIA QUE FUERAS FIES NUNC CAESARIS UXOR+/ CAESARIS AUGUSTI TU QUOQUE MATER ERIS: (Daughter of an Emperor, now you will be the wife of an Emperor, and also the mother of a noble Emperor). H5-59.672 (AE, 34 mm; 10,81 g – from Zounek collection) Lit: Förschner 1992, p. 378, no. 347. Novák 1995, p. 79, no. XIV.D.13. 111 74. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 datováno a neznačeno Av: bohyně Minerva korunuje sedícího císaře, který má pod nohama štít poražených Francouzů, opis FRANCISCUS PRIMUS ROM:IMP./ FRANKF:IV:OCT:/ MDCCXLV (František I., římský císař, ve Frankfurtě 4. října 1745) Rv: císařský orel nese štít bavorského kuriřta, opis .SEMPER:TRIUMPHANS. (vždy vítězný). H5-114.701 (AE stříbřené, 41 mm a stopa; 19.37 g) H5-114.702 (AE, 41 mm a dírka; 16,39 g) H5-114.703 (AE, 41 mm; 16,16 g) H5-58.685 (AE, 41 mm; 16,15 g – z Katzovy sbírky) H5-58.686 (AE, 41 mm a stopa; 15,46 g – z Katzovy sbírky) Lit: Förschner 1992, s. 372-3, 339. Novák 1995, s. 78, č. XIV.D.11. Po smrti císaře Karla VII. podporoval francouzský dvůr kandidaturu jeho syna Maxmiliána III. Josefa Bavorského. Po porážce francouzského vojska mladý kuriřt resignoval a volby se neúčastnil. 112 74. Medal for the imperial coronation of Francis stephen 1745 dated and not signed Obv: The goddess Minerva is crowning the sitting Emperor, who has beneath him the shield of the defeated French. Inscription FRANCISCUS PRIMUS ROM:IMP./ FRANKF:IV:OCT:/ MDCCXLV (Francis I, Roman Emperor, in Frankfurt on October 4, 1745). Rev: The Imperial eagle is carrying the shield of the Bavarian Elector. Inscription SEMPER:TRIUMPHANS. (always victorious). H5-114.701 (AE silver gilt, 41 mm and hole; 19.37 g) H5-114.702 (AE, 41 mm and hole; 16,39 g) H5-114.703 (AE, 41 mm; 16,16 g) H5-58.685 (AE, 41 mm; 16,15 g – from Katz collection) H5-58.686 (AE, 41 mm and trace; 15,46 g – from Katz collection) Lit: Förschner 1992, p. 372-3, 339. Novák 1995, p. 78, no. XIV.D.11. After the death of Emperor Charles VII the French court supported the candidacy of his son Maxmilian III Josef of Bavaria. After the defeat of the French army the young elector resigned and did not participate in the vote. 75. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána (1745) nedatováno, neznačeno Av: stojící František v uherském kroji, korunovaný a s taseným mečem, za ním říšský znak, opis FRANCISCUS.PRIMUS. ROM.C.KAYSER Rv: císařský orel s benátským znakem na prsou, opis FELICITAS IMPERII (štěstí říše). H5-57.415 (AE, 41 mm a dírka; 13,9 g – z Flossovy sbírky) Lit: Förschner 1992, s. 374, č. 340 75. Medal for the imperial coronation of Francis stephen (1745) Undated, not signed Obv: Francis standing in Hungarian garb, crowned, with a drawn sword. Behind him the Imperial coat-of-arms, inscription FRANCISCUS.PRIMUS.ROM.C.KAYSER (Francis I, Emperor of Rome) Rev: Imperial eagle with Venetian symbol on its breast, opis FELICITAS IMPERII (happiness of the empire). H5-57.415 (AE, 41 mm and pierced; 13,9 g – from Floss collection) Lit: Förschner 1992, p. 374, no. 340 113 76. medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána (1745) nedatováno, neznačeno Av: stojící František v uherském kroji, korunovaný a s taseným mečem, za ním říšský znak, opis FRANCISCUS.PRIMUS. ROM.C.KAYSER Rv: korunovaná Marie Terezie, která spolu s malým Josefem drží říšské jablko, opis MARIA.THERESA.ROME.KAYSERIN (Marie Terezie, římská císařovna) H5-55.912 (AE, 41 mm; 21,01 g – zakoupeno 31.3.1899 u Františka Chaury za 3.50 K) H5-50.332 (AE, 41 mm; 20,47 g – z Chaurovy sbírky) H5-58.646 (AE, 41 mm; 13,31 g – z Katzovy sbírky) Lit: Förschner 1992, s. 375, č. 341. Novák 1995, s. 100, č. XIV.K.15 Tyto jednoduché, hrubě řezané medaile ukazují dvojí: nový císař je manželem uherské královny, se kterou má syna, který po něm může převzít vládu. Benátský znak na prsou říšského orla patrně naráží na zákulisní vliv Benátek při volbě. Medaili nejspíš doprovázela nějaká rozpustilá tištěná píseň, kterou dnes neznáme a význam medaile nám uniká. V Drážďanech nabízeli tyto medaile v roce 1746 za pouhých 9 grošů. Stopy po odstraněných oušcích a provrtané dírky ukazují, že medaile jejich majitelé nosili. Oiciální kniha vládních medailí z roku 1782 na poslední stránce stručně jednou větou odbývá „holandské, takzvané posměšné medaile, které byly několikrát vydány zejména během bavorsko-francouzské války, aby potěšily holotu.“ 114 76. Medal for the imperial coronation of Francis stephen (1745) Undated, not signed Obv: Francis standing in Hungarian garb, crowned, with a drawn sword. Behind him the Imperial coat-of-arms, inscription FRANCISCUS.PRIMUS.ROM.C.KAYSER (Francis I, Emperor of Rome) Rev: Crowned Maria Theresa, who together with young Josef is holding the Imperial Orb. Inscription MARIA.THERESA. ROME.KAYSERIN (Maria Theresa, Empress of Rome). H5-55.912 (AE, 41 mm; 21,01 g – bought 1899 at František Chaura´s for 3.50 K) H5-50.332 (AE, 41 mm; 20,47 g – from Chaura collection H5-58.646 (AE, 41 mm; 13,31 g – from Katz collection) Lit: Förschner 1992, p. 375, no. 341. Novák 1995, p. 100, no. XIV.K.15 These simple, roughly struck medals show two things: that the new Emperor is the husband of the Hungarian Queen, with whom he has a son who can take over the rule after him. The Venetian symbol on the breast of the Imperial eagle probably alludes to the inluence of Venice behind the scenes during the voting. The medal was probably accompanied by a printed ribald song, unknown today, so the full meaning of the medal escapes us. In Dresden this medal was ofered in 1746 for only 9 gross. Traces of loops and drilled holes show that these medals were worn by their owners. On the last page of the oicial compendium of government medals from 1782 there is one brief sentence that mentions it, “The Dutch, the so-called mocking medals, were issued several times especially during the Bavarian – French war, to please the rifraf.” 77. medaile na návrat do Vídně po císařské korunovaci 77. Medal for returning to Vienna after the imperial coronation norimberk, ondřej Vestner (1707–1754) 1745 datováno a značeno VesTneR. nuremberg, andrew Vestner (1707–1754) 1745 dated and signed VesTneR. Av: poprsí zprava, v antickém brnění, s řádem Zlatého rouna a s císařským vavřínovým věncem. Opis FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., římský císař, vždy rozmnožitel říše). Rv: do brány vjíždí čtyřspřeží s císařskými manžely, jejich kočár řídí samo Vítězství. Po stranách je doprovázejí vojáci s palmovou a olivovou ratolestí, symboly vítězství a míru. Opis HILARITAS PVBLICA/ INGRESS.VIENN./ 27 OCT.1745. (všeobecná radost při vjezdu do Vídně 27. října 1745) Obv: A bust from the right, in antique armour, with the Order of the Golden Fleece and an Imperial laurel wreath. Inscription FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis I, Roman Emperor, always augmenter of the empire). Rev: At the city gate there is a coach pulled by four horses, carrying the Imperial couple. Victory himself is the carriage driver. On the sides they are accompanied by soldiers bearing palm and olive branches, symbols of victory and peace. Inscription HILARITAS PVBLICA/ INGRESS.VIENN./ 27 OCT.1745. (Everyone is delighted upon the arrival in Vienna, 27th October 1745). H5-59.674 (AR, 44 mm; 29,57 g – ze sbírky J. Zounka) Lit: Schaumünzen 1782, s. 86, č. LXVII. Thon 1982, s. 61. Bernheimer 1984, s. 210, č. 346. Novák 1995, s. 87, č. XIV.G.1. Vídenští měšťané přichystali svým panovníkům tři triumfální brány, u kterých je 27. října 1745 uvítali při jejich návratu z císařské korunovace ve Frankfurtu nad Mohanem. V noci byly brány navíc slavnostně osvětlené, tak jako celé město. Vyobrazení a popis brány prodávali knihkupci za 17 krejcarů, stříbrná medaile byla více jak 14 x dražší. Sedmnáct krejcarů platilo se ve Vídni za nosítka se dvěma nosiči. Medaile ukazuje nového císaře, který si zbraněmi vybojoval korunu a vrací se triumfálně spolu se svou chotí do sídelního města, které se raduje z očekávaného míru, který nyní zavládne. Také báseň složená dvorním poetou Janem Newenem končila verší „Post reditum, Francisce, Tuum, sunt omnia laeta“ – Po Tvém návratu, Františku, je všechno veselé. H5-59.674 (AR, 44 mm; 29,57 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 86, no. LXVII. Thon 1982, p. 61. Bernheimer 1984, p. 210, no. 346. Novák 1995, p. 87, no. XIV.G.1. The Viennese townsfolk prepared three triumphal arches for their rulers, at which they welcomed them on October 27, 1745 on their return from the Imperial coronation at Frankfurt am Main. In the evening the arches were festively lit, as was the entire city. Illustrations and descriptions of the arches were sold by booksellers for 17 kreuzers, the silver medal was more than 14 times more expensive. In Vienna one would pay 17 kreuzers for a sedan-chair with two porters. The medal presents the new Emperor who had fought to gain his crown. Now, accompanied by his wife and army he returns to the capital which is full of joy expecting peaceful times. The poem composed by the court poet Jan von Newen also culminated with the 115 Ondřej Vestner původně na rub medaile navrhl postavu Štěstěny, která měla vést nový císařský pár do jejich sídelního města, nakonec vyryl na medaili místo ní Vítězství. Jeho návrhová kresba je již ve skutečné velikosti malé medaile. Razil ji také s lícem, na kterém je portrét Marie Terezie. Varianta s portrétem císařovny Ondřej Vestner, návrhová kresba medaile, 1745. Vůz řídí místo Vítězství Štěstěna 116 line “Post reditum, Francisce, Tuum, sunt omnia laeta“ – After your return, Francis, everything is full of joy. Ondřej Vestner in his original design for the back side of the medal used the character of Fortune, who was supposed to bring the new Imperial couple to their home city, but in the end he chose to engrave Victory instead. His design drawing is already the size of the actual small medal. He also struck a version with an obverse on which there is a portrait of Maria Theresa. Version with likeness of Empress Andreas Vestner, medal design, 1745. Chariot is driven by Fortuna instead of Victory 78. medaile k založení kláštera alžbětinek v linci Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1745 datováno a značeno na aversu M.d.f. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: ve vavřínovém věnci nápis LAPIDI/ VIVO ANGULARI GLORIA/ PIENTIS.OPTIMORUMQ.PRINC./ IUSSU SAC.AEDIS/ DIVAE ELISABETHAE DEDICATAE/ PRIM.LAP.POS./ FERD.BONAV. COM.A WEISSENWOLF/ PROVINC.SUP.AUSTR.PRAEF./ MDCCXLV. (Sláva živému úhelnému kameni. Na rozkaz nejlepších a nejzbožnějších vladařů položil Ferdinand Bonaventura hrabě z Weissenwolfu, zemský hejtman Horního Rakouska, základní kámen kostela věnovaného sv. Alžbětě v roce 1745). H5-82VIIIbAE186 (cín, 49 mm; 26,33 g – neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny) Lit: Schaumünzen 1782, s. 88, č. LXIX (ale značeno M.D.f ). Stempelsammlung II, 1902, s. 254–5, č. 1115/1116. Fleischer 1932, s. 92, č. 298. Klášter alžbětinek pro ošetřování nemocných založila v Linci dcera zesnulého dvorního lékárníka Ernestina Innocentia ze Sterneggu (1711–1762), která získala podporu císařských manželů. V červenci 1745 přišly zakladatelka a čtyři sestry z Vídně, v září zahájil slavnostně stavbu zemský hejtman Ferdinand Bonaventura Ungnad z Weissenwolfu, který položil pod první kámen jménem vladařů jejich medaili. Živoucím úhelným kamenem z nápisu medaile rozumí se podle Mat 21, 42 Ježíš Kristus. Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným je pasáž, která 78. Medal for the founding of the elizabethan convent in linz Vídeň, Mathias donner (1704–1756) 1745 dated and signed on the obverse M.d.f. Obv: Two busts from the right, inscription IMP.FRANC.AUG. ET M.THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler). Rev: In the laurel wreath, the inscription: LAPIDI/ VIVO ANGULARI GLORIA/ PIENTIS.OPTIMORUMQ.PRINC./ IUSSU SAC. AEDIS/ DIVAE ELISABETHAE DEDICATAE/ PRIM.LAP.POS./ FERD.BONAV.COM.A WEISSENWOLF/ PROVINC.SUP.AUSTR. PRAEF./ MDCCXLV. Glory to the living cornerstone. At the orders of the greatest and most pious rulers, Ferdinand Bonaventura Count of Weissenwolf, Regional Governor of Upper Austria, lay the foundation stone of the church dedicated to St. Elizabeth in the year 1745. H5-82VIIIbAE186 (tin, 49 mm; 26,33 g – unsigned later issue of the Vienna mint) Lit: Schaumünzen 1782, p. 88, no. LXIX (but signed M.D.f ). Stempelsammlung II, 1902, s. 254–5, no. 1115/1116. Fleischer 1932, p. 92, no. 298. The Elizabethan Convent for treating the sick was founded in the Linz by the daughter of the deceased court pharmacist, Ernestine Innocenti of Sternegg (1711–1762), who received support from the Imperial couple. In July of 1745 the founder and four sisters came from Vienna. In September the Regional Governor Ferdinand Bonaventura Ungnad of Weissenwolf ceremonially began the building by laying underneath the irst stone, in the name of the Imperial pair, their medal. The living cornerstone on the inscription of the medal refers to Jesus Christ: The stone which the builders rejected has become the cornerstone (Matthew 117 se dobře hodí ke slavnosti položení základního kamene nové stavby. Po dokončení kláštera přistoupily sestry v roce 1764 ke stavbě kostela, opět pod císařským patronátem. Do základů kostelní stavby byla tentokrát uložena měděná deska s nápisem, shrnujícím pro budoucí, kteří jednou budou stát nad ruinami stavby, historii založení. Císařská pokladna zaplatila Josefu Polzovi za vyrytí desky 12 tolarů. Vyrytí razidla medaile by stálo třicet tolarů. Linec, klášter alžbětinek,1755 118 21, 42). This sentence is well suited to the ceremony of laying the foundation stone of the building. After the monastery was inished in 1764 the nuns began to build a church, again with Imperial patronage. This time, onto the base of the church a copper plate was placed with an inscription, summarizing for later generations who would one day stand above the ruins of the building, the history of its founding. The Imperial Treasury paid Josef Polz 12 talers for engraving the plate. The engraving for the dies of another medal would have cost thirty talers. Linz, Elizabethan Convent, 1755 79. medaile k založení Theresiana ve Vídni Vídeň, Petr Kayserwerth (1724–1793) 1746 značeno na reversu P.K. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: Athena ukazuje školákovi chrám slávy a radí mu HAC ITVR VIA (jdi touto cestou). Vlevo budova, nápis INSTITVT.NOBILIORIS IVVENT./ THERESIANVM ERECTVM./ MDCCXLVI. (ústav šlechtické mládeže Theresianum zřízen 1746). H5-59.676 (AR, 49 mm; 43,44 g – ze Zounkovy sbírky) H5-82VIIIbAE161 (cín, 49 mm; 29,86 g) Lit: Schaumünzen 1782, s. 104, č. LXXXII. Stempelsammlung II, 1902, s. 255, č. 1119/1120. Jahres-Bericht 1880. Jahrbuch 1889, CCL, 6249. Donner 1993, s. 652, č. 206 Císař Karel VI. zemřel v roce 1740 v paláci Favorita, do kterého jeho dcera od té doby nevstoupila. V roce 1746 přenechala jej jesuitům, aby zde pod její záštitou vybudovali akademii pro mladé šlechtice, budoucí úředníky říše. Na rubu medaile vidíme budovu nové školy a bohyni moudrosti Athenu, která vede pilného školáka do výšin chrámu slávy a radí mu „jdi touto cestou,“ rozumí se studia. Císařovna také darovala nové škole v červnu 1750 z hradních sbírek mincovnici s pěti zásuvkami, ve kterých byly 1. stříbrné mince rodin starého Říma, 2. stříbrné mince augustů a césarů, 3. veliké měděné medaile augustů a césarů, 4. měděné medaile druhé a třetí velikosti a 5. rozličné středověké a novověké medaile. Mince a medaile byly považovány za nezbytnou pomůcku klasického vzdělání, k pou- 79. Medal for the founding of the Theresianum in Vienna Vienna, Peter Kayserwerth (1724–1793) 1746 dated and signed on the reverse P.K. Obv: Two busts from the right, inscription IMP.FRANC.AUG. ET M.THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler). Rev: Athena is showing a school child the Temple of Glory and advising him HAC ITVR VIA (go this way). Below there is the inscription INSTITVT.NOBILIORIS IVVENT./ THERESIANVM ERECTVM./ MDCCXLVI. (The institute for noble youth Theresianum, established in 1746). H5-59.676 (AR, 49 mm; 43,44 g – from Zounek collection) H5-82VIIIbAE161 (tin, 49 mm; 29,86 g) Lit: Schaumünzen 1782, p. 104, no. LXXXII. Stempelsammlung II, 1902, p. 255, no. 1119/1120. Jahres-Bericht 1880. Jahrbuch 1889, CCL, 6249. Donner 1993, p. 652, no. 206 Emperor Charles VI died in 1740 in the palace Favorita. His daughter did not set foot in there after that time. In 1746 she gave the palace to the Jesuits, so that under her auspices they could there create an academy for young nobles, the future oicers of the empire. On the reverse of the medal we see the building of the new school and the goddess of wisdom Athena, who is leading the industrious student to the heights of the Temple of Glory and advising him to “go this way,” meaning with his studies. In June of 1750 the Empress donated from the castle collections “a coin-cabinet with ive drawers, in which there were 1st Silver coins from families of ancient Rome, 2nd Silver coins of Augusti and Caesars, 3rd Large copper medals of Augusti and Caesars, 4th Copper medals of second and third sizes, 5th Various medieval and new medals.” Coins and medals were considered to be 119 čení o vynikajících postavách minulosti, jejich činech a slávě. Medaile je prací dvaadvacetiletého Petra Kayserwertha, žáka dlouholetého rytce císařských medailí Matyáše Donnera. Ten mu přenechal tuto zakázku, stálé místo ve vídeňské mincovně získal Kayserwerth až ve svých čtyřiceti letech v roce 1764. Škola funguje ve Vídni dodnes, v roce 1880 nechala v mincovně razit ze starých razidel čtyřicet nových odražků medaile. Císařský palác Favorita 120 essential aids for classical education, in order to learn about the great characters of the past, their acts and glory. The medal was the work of twenty-two year old Peter Kayserwerth, student of longtime engraver of Imperial medals Mathias Donner, who allowed him to create this commission. Kayserwerth did not get a permanent position at the Vienna mint until he was 40 year old, in 1764. The school functions in Vienna to this day. In 1880 they had the mint restrike 40 new pieces of the medal using the original dies. Imperial palace Favorita 80. medaile k přestavbě kláštera minoritů ve Vídni Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1748 značeno M.d.f. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: v palmovém věnci nápis ASCETERII/ FF.O.M.S.FR..CONV./ AD S. CRUCEM VIEN./ VIVENTE SERAPH.PATRE AN.MCCXXIV. FUNDATI/ MDCCXLVIII.KAL.AUG.INSTAURATI/ PIETATIS AUG. MON.POS./ IOSEPHUS COM.KEVENHHULLER/ S.C.M.SUPR. GUB./ PRAEF. (Josef hrabě Khevenhüller, nejvyšší komorník posvátného císařského Veličenstva, uložil tuto upomínku císařské zbožnosti, která 1. srpna 1748 obnovila poustevnu bratří menšího řádu konventuálů sv. Františka u sv. Kříže ve Vídni, založenou roku 1224 za života serainského Otce). H5-69VIIIbAR77 (AR, 49 mm; 34,78 g) H5-82AEVIIIb162 (cín, 48 mm; 34,84 g – neznačený pozdější odražek) Lit: Schaumünzen 1782, s. 115, č. XC. Křesťanští vladaři vystupovali jako ochránci a podporovatelé církve, patroni kostelů a klášterů. Vídeňský minoritský klášter ustoupil na začátku 20. století stavbě dvorního archivu, gotický kostel Přemysla Otakara stojí na Minoritském náměstí dodnes. 80. Medal for the reconstruction of the Franciscan Monastery in Vienna Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1748 dated and signed M.d.f. Obv: Two busts from the right, inscription IMP.FRANC.AUG. ET M.THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler). Rev: In a palm wreath the inscription, ASCETERII/ FF.O.M.S.FR.. CONV./ AD S. CRUCEM VIEN./ VIVENTE SERAPH.PATRE AN.MCCXXIV.FUNDATI/ MDCCXLVIII.KAL.AUG.INSTAURATI/ PIETATIS AUG.MON.POS./ IOSEPHUS COM.KEVENHHULLER/ S.C.M.SUPR.GUB./ PRAEF. (Josef Count Khevenhüller, the High Chamberlain of His sacred Imperial Majesty, made this reminder of Imperial piety, who on 1st August 1748 renewed the hermitage of the order of Friars Minor Conventual of St Francis at the Holy Cross in Vienna, founded in 1224 for the life of the Seraphic Father). H5-69VIIIbAR77 (AR, 49 mm; 34,78 g) H5-82AEVIIIb162 (tin, 48 mm; 34,84 g – unsigned later issue) Lit: Schaumünzen 1782, p. 115, no. XC. Christian rulers acted as supporters and protectors of the Church, patrons of churches and monasteries. At the beginning of the 20th century the Viennese Franciscan Monastery had to make way for the construction of the court archive. The Přemysl Otakar Gothic Church stands on Minoritenplatz to this day. 121 Kostel františkánů ve Vídni 122 Franciscan Church in Vienna 81. medaile jubilejního roku 1750 81. Medal for the jubilee year of 1750 Kremnice, František ignác wurschbauer 1750 datováno a značeno i. wURscHBaUR na aversu a i.w. na reversu Kremnice, Francis ignatius wurschbauer 1750 dated and signed i. wURscHBaUR on the obverse and i.w. on the reverse. Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCUS ET THERESIA. (František a Terezie) Rv: pod zářící hvězdou drží dvě ruce kormidlo, pod kterým je zeměkoule a lotrinský a habsburský erb. Opis IMPERIO ET EXEMPLO (svrchovanou mocí a příkladem/ AN.IUB.MDCCL. (v jubilejním roce 1750) Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCUS ET THERESIA. (Francis and Theresa) Rev: Beneath a shining star, two hands are holding a rudder, underneath which are the globe, and the Lorraine and Hapsburg arms. The inscription IMPERIO ET EXEMPLO (By sovereign power and example) / AN.IUB.MDCCL.(in the jubilee year of 1750). H5-59.678 (AR, 50 mm; 43,86 g – značeno celým jménem. Ze Zounkovy sbírky) H5-59.679 (AR, 50 mm; 43,37 g – značeno pouze iniciálami F.I.W na aversu. Ze Zounkovy sbírky) H5-58.313 (AR, 50 mm; 43,18 g – značeno pouze iniciálami F.I.W na aversu. Z Katzovy sbírky) H5-69VIIIbAR338 (AR, 50 mm; 43,44 g - značeno pouze iniciálami F.I.W na aversu) Lit: Schaumünzen 1782, s. 126, č. XCIX (zde je medaile značená plným jménem I. WURSCHBAUR na aversu a I.W. na reversu). Stempelsammlung II, 1902, s. 339, č. 1529 (razidlo značené pouze iniciálami F.I.W.) a s. 340, č. 1530/1531 (razidlo značené celým jménem). Nápis na medaili je patrně variací na dvě latinská školní úsloví Ductus Exemplo – vládnout příkladem a Exemplo, non imperio – příkladem, nikoliv mocí. Obě nabádají k trpělivosti, které hlava rozdělené německé říše musela mít více než dost. Zároveň je imperio v opisu medaile narážka na imperátora, který teoreticky vládne svrchovaně. Kormidlo vlády drží společně mužská a ženská ruka, které představují spoluvládu Františka Štěpána a Marie Terezie. Oba vládnou pod šťastnou hvězdou, která je na medaili nahoře. V německé oblasti vedla H5-59.678 (AR, 50 mm; 43,86 g – signed by full name. From Zounek collection) H5-59.679 (AR, 50 mm; 43,37 g – signed by initials F.I.W on obverse. From Zounek collection) H5-58.313 (AR, 50 mm; 43,18 g – signed by initials F.I.W on obverse. From Katz collection) H5-69VIIIbAR338 (AR, 50 mm; 43,44 g - signed by initials F.I.W on obverse) Lit: Schaumünzen 1782, p. 126, no. XCIX (here is medal signed by full name I. WURSCHBAUR on obverse and I.W. on reverse). Stempelsammlung II, 1902, p. 339, no. 1529 (die with initials F.I.W.) and p. 340, no. 1530/1531 (die with full name) The inscription on the medal is probably a variation on two Latin school sayings: Ductus Exemplo – rule by example, and Exemplo, non imperio – by example, not by power. Both exhort patience, which the head of the divided German Empire needed in abundance. At the same time imperio in the medal’s inscription is an allusion to the Roman imperator, who in theory, reigned supreme. The male and female hands hold the rudder of government together, representing the co-regency of Francis Stephen and Maria Theresa. Both of them 123 k odhalení smyslu medaile i podoba slov: kormidlo – steuernruder totiž souzní se slovesem steuern, které znamená i řídit, ovládat. Medaile připomíná desáté jubileum společné vlády manželů, které připadlo na rok 1750. Stejná medaile značená pouze iniciálami medailéra Bronzová Tiberiova mince, 36-37 po Kr. 124 reign under a lucky star, which is at the top of the medal. In the German speaking area the likeness of certain words helped with iguring out the meaning of the medal. Helm – steuernruder, sounds like the verb steuern, which means to manage, to control. The medal commemorates the tenth jubilee of the Imperial couple joint rule, which took place in 1750. The same medal signed only with initials Bronze coin of Tiberius, 36-37 AD 82. medaile k holdování Řezna Jan leonard oexlein (1715–1787) a Petr Pavel werner (1689–1771) Řezno, 1750 datováno a značeno i.l.oeXlein.f. a P.P.weRneR.f. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna, opis FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše) Rv: alegorie města Řezna obětuje před sochou císaře Františka, opis DEO ET CAESARI (Bohu a císaři) a dole S.P.Q.R./ IURE.IURANDO/ OBSTRICTIS./ MDCCL. (v roce 1750 od přísahou zavázaného lidu a senátu města Řezna). H5-59.677 (AR, 44 mm; 29,18 – ze Zounkovy sbírky, kam zakoupena od Kallaie za 25 K) H5-114.709 (AE, 44 mm; 26,24 g) Lit: Zunckl 1750, s. 28. Schaumünzen 1782, s. 129, č. CI. Novák 1995, s. 91, č. XIV.J.1. Od roku 1663 zasedal na řezeňské radnici stálý říšský sněm. Císař Karel VII. přeložil jej do Frankfurtu, František Štěpán Lotrinský vrátil zpět do Řezna. Jednotlivé stavy říše zastupovali na sněmu jejich komisaři, v roce 1750 přijal jejich hold na místě císaře jeho stálý zástupce kníže Thurn-Taxis. Otcové města měli nepochybně radost, že účastníci sněmu utrácejí peníze opět u nich a neváhali vyjádřit svou vděčnost svému dobrodinci i touto medailí. Heslo na aversu medaile Bohu a císaři vhodně obměňuje korunovační heslo císaře Františka Štěpána Bohu a říši (viz č. 66-68) 82. Medal for the homage of Regensburg John leonhard oexlein (1715–1787) and Peter Paul werner (1689–1771) Regensburg, 1750 dated and signed i.l.oeXlein.f. and P.P.weRneR.f. Obv: Bust from the right with Imperial laurel wreath and the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCUS I.D.G.ROM.IMP.SEMP.AVG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire). Rev: An allegory of the city of Regensburg stands in front of the statue of Emperor Francis. Inscription DEO ET CAESARI (To God and Caesar) and underneath, S.P.Q.R./ IURE.IURANDO/ OBSTRICTIS./ MDCCL. (In the year 1750 from the senate and people of the city of Regensburg bound by the oath ). H5-59.677 (AR, 44 mm; 29,18 – from Zounek collection to where bought from Kallaie for 25 K) H5-114.709 (AE, 44 mm; 26,24 g) Lit: Zunckl 1750, p. 28. Schaumünzen 1782, p. 129, no. CI. Novák 1995, p. 91, no. XIV.J.1. Regensburg’s town hall had been the seat of the perpetual Imperial Diet since 1663. Emperor Charles VII had moved the seat to Frankfurt, Francis Stephen of Lorraine returned it to Regensburg. The individual states of the empire were represented at the assembly by their Commissioners. In 1750 they gave their tribute, in the place of the Emperor, to his Permanent Representative, the Prince of Thurn and Taxis. The city fathers were undoubtedly joyous that participants in parliament would be spending money in their city again, and they did not hesitate to express their gratitude toward their benefactor with this medal as well. The saying on the obverse To God and Caesar is a suitable modiication of Francis Stephen’s motto To God and Empire (see no. 66-68). 125 Stálý říšský sněm v Řezně, 1663 126 The Perpetual Diet at Regensburg, 1663 83. medaile k založení kláštera alžbětinek v Brně Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1751 datováno, značeno M.d.f. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M. THERES. AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně). Rv: ve věnci čtrnácti řádkový nápis MARIA/ THERESIA AUGUSTA, / PIA, CLEMENS, IUSTA, / SANCTIS TRIBUS MAGIS/ DEDICATAE,/ PRO SACRIS VIRGINIBUS,/ SUB INVOCATIONE DIVAE/ ELISABETHAE,/ AD FAMULANDUM/ DEO ET PROXIMO/ DEVOTIS, HUIUS AEDIS/ PRIMUM LAPIDEM/ PONENDUM IUSSIT/ MDCCLI. (Marie Terezie, zbožná, mírná a spravedlivá vládkyně, kázala v roce 1751 položit základní kámen této stavby, věnované svatým třem králům a zasvěceným pannám sv. Alžběty, sloužícím Bohu a bližnímu) H5-50.358 (cín, 49 mm; 27,17 g – neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny. Z Chaurovy sbírky) H5-82VIIIbAE163 (cín, 49 mm; 23,76 g – neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny) Lit: Schaumünzen 1782, s. 134, č. CIV (zde značeno M.D.f.). Stempelsammlung II, 1902, s. 259, č. 1134. Kleisner 2007, s. 91. Alžbětinky přivedla v roce 1749 do Brna z Vídně Marie Alžběta hraběnka Walldorfová, aby pečovaly o staré a nemocné ženy. Patronát převzala císařovna, medaili položil do základů novostavby jejím jménem komorní president na Moravě Jindřich Kajetán z Blümengen roku 1751. Medailér Matyáš Donner dostal ze soukromé císařské pokladny za razidlo nápisového 83. Medal for the founding of the elizabethan convent in Brno Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1751 dated, signed M.d.f. Obv: Two busts from the right, inscription IMP.FRANC.AUG. ET M. THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler) Rev: A wreath surrounds a fourteen line text: MARIA/ THERESIA AUGUSTA, / PIA, CLEMENS, IUSTA, / SANCTIS TRIBUS MAGIS/ DEDICATAE,/ PRO SACRIS VIRGINIBUS,/ SUB INVOCATIONE DIVAE/ ELISABETHAE,/ AD FAMULANDUM/ DEO ET PROXIMO/ DEVOTIS, HUIUS AEDIS/ PRIMUM LAPIDEM/ PONENDUM IUSSIT/ MDCCLI. (in 1751 Maria Theresa, faithful, clement, just ruler commanded the foundation stone of this building, given to the Three Holy Magi and dedicated to virgins of St. Elisabeth, serving God and Man to be laid). H5-50.358 (tin, 49 mm; 27,17 g – unsigned later issue of Viennese mint. From Chaura collection) H5-82VIIIbAE163 (tin, 49 mm; 23,76 g – unsigned later issue of Viennese mint) Lit: Schaumünzen 1782, p. 134, no. CIV (here one signed M.D.f.). Stempelsammlung II, 1902, p. 259, no. 1134. Kleisner 2007, p. 91 In 1749 Mary Elisabeth Countess Walldorf brought Elisabethan nuns from Vienna to Brno to care for old and sick women. The Empress took over the patronage. This medal was put into the foundations of the new building in her name by the Moravian Chamber President Henry Cajetan of Blümengen in 1751. The medal maker Mathias Donner received 30 talers from a pri- 127 reversu 30 tolarů, oiciální portrétní avers byl ve vídeňské mincovně k disposici. Nápis složil dvorní básník Jan Karel Newen, využívá v něm i královnino heslo Spravedlně a mírně. Ačkoliv patronkou kláštera byla pouze Marie Terezie, i zde nechala vyobrazit svého manžela. Lékárna z kláštera alžbětinek 128 vate account for the die with the text for the reverse, the oicial portrait for the imperial obverse was available for use from the Vienna mint. The inscription was written by the court poet John Charles Newen; in it he also uses the Queen’s motto “with justice and clemency”. Although the patroness of the cloister was solely Maria Theresa herself, she let her husband be pictured here as well. Pharmacy from the Elizabethan Convent 84. medaile k císařově návštěvě uherských horních měst Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1751 datováno a značeno d Av: dvě korunovaná poprsí proti sobě, opis FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (František, císař a vždy rozmnožitel říše, Marie Terezie, král uherský) Rv: horníci vítají na koni přijíždějícího císaře, opis ADVENTUS AUGUSTI/ IN FOD.HUNG.INFER./ MDCCLI. (císařův příjezd do horních měst Dolních Uher roku 1751) H5-180.920 (AR, 29 mm; 8,77 g – 1972 ze zkušebny pro drahé kovy) H5-180.965 (AR, 29 mm; 9,74 g – 1972 ze zkušebny pro drahé kovy) H5-59.365 (AR, 29 mm; 9 g) H5-59.680 (AR, 29 mm; 8,72 g – ze Zounkovy sbírky) H5-69ARVIIIb171 (AR, 29 mm; 8,71 g) H5-87VIIIbAR4 (AR, 29 mm; 8,70 g) H5-57.085 (AR, 29 mm; 8,1 g – z Flossovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 135, č. CV. Stempelsammlung II, 1902, s. 259, č. 1135/1136. Probszt-Ohstorf 1970, s. XXVIII (jako práci M. Donnera). Kianička 2004 (jako práci M. Donnera) Ačkoliv přijel sám, na medaili je i portrét císařovny Marie Terezie, která byla jako uherský král paní horních měst. Na rubní straně medaile jsou horníci shromážděni pod svým cechovním praporem, drží hornická kladívka jako odznak své profese a připravenu mají vytěženou rudu jako dar. Vpředu se uklání purkmistr s klíči od města. Stříbrných medailí bylo zhotoveno 668 kusů, ve zlatě bylo raženo 46 kusů, každá odpovídala 3 dukátům. Za ty by bylo ke koupi třeba tele. 84. Medal for the emperor’s visit to Hungarian Mining Towns Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1751 dated and signed d Obv: Two crowned busts facing each other. Inscription FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (Francis, Emperor and always augmenter of the empire, Maria Theresa King of Hungary). Rev: Miners welcome the Emperor on horseback. Inscription ADVENTUS AUGUSTI/ IN FOD.HUNG.INFER./ MDCCLI. (The Emperor’s arrival in the mining towns of Lower Hungary, 1751) H5-180.920 (AR, 29 mm; 8,77 g – 1972 from The Essay Oice) H5-180.965 (AR, 29 mm; 9,74 g – 1972 from The Essay Oice) H5-59.365 (AR, 29 mm; 9 g) H5-59.680 (AR, 29 mm; 8,72 g – from Zounek collection) H5-69ARVIIIb171 (AR, 29 mm; 8,71 g) H5-87VIIIbAR4 (AR, 29 mm; 8,70 g) H5-57.085 (AR, 29 mm; 8,1 g – from Floss collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 135, no. CV. Stempelsammlung II, 1902, p. 259, no. 1135/1136. Probszt-Ohstorf 1970, p. XXVIII (as work of M. Donner). Kianička 2004 (as work of M. Donner) Even though he visited alone, Maria Theresa is pictured on the medal as well as she was Hungarian King and thus the lord of the mining towns. On the reverse of the medal miners are pictured gathered underneath their guild’s banner, and they are holding hammers as a symbol of their profession. They have extracted ore prepared as a gift. In the foreground the mayor is bending down and ofering the key to the city. The mint struck 668 silver pieces and 46 gold ones which were worth 3 ducats. That was a price of a calf. 129 Slavobrána v Banské Štiavnici, 1751. I zde jsou František Štěpán a Marie Terezie vyobrazeni společně. 130 Triumphal arch at Banská Štiavnica, 1751. Even here Francis Stephan and Maria Theresa are painted together. 85. menší medaile k císařově návštěvě uherských horních měst 85. smaller medal for the emperor’s visit to Hungarian Mining Towns Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1751 datováno a neznačeno Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1751 dated and not signed Av: dvě korunovaná poprsí proti sobě, opis FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (František, císař a vždy rozmnožitel říše, Marie Terezie, král uherský) Rv: sedící alegorie bohatých horních měst s rohem hojnosti, ze kterého se sypou mince, podává přicházejícímu bohu obchodu Merkurovi vytěženou rudu. Opis FORTUNAE REDUCI/ ADV.AUG.IN FOD.H.I./ MDCCLI (K šťastnému návratu. Císařův příjezd do horních měst Dolních Uher). H5-59.681 (AR, 25 mm; 4,34 g – ze Zounkovy sbírky) H5-186.514 (AR, 26 mm; 4,38 g – z Fouskovy sbírky) Lit: Schaumünzen1782, s. 136, č. CVI. Stempelsammlung II, 1902, s. 260, č. 1138/1139. Kianička 2004 (jako práci M. Donnera) Obraz a opis medaile fortunae reduci je vzat ze starých římských císařských mincí. V Římě také senát zasvětil oltář Fortunae reduci po Augustově šťastném návratu do Města. Stříbrná Hadrianova mince, 137–138 po Kr. Obv: Two crowned busts facing each other. Inscription FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (Francis, Emperor and always augmenter of the empire, Maria Theresa King of Hungary). Rev: An allegory of the wealthy mining town is seated with a horn of plenty, out of which coins are pouring. She is giving extracted ore to Mercury the god of business. Inscription FORTUNAE REDUCI/ ADV.AUG.IN FOD.H.I./ MDCCLI (To a happy return. The Emperor’s arrival in the mining towns of Lower Hungary). H5-59.681 (AR, 25 mm; 4,34 g – from Zounek collection) H5-186.514 (AR, 26 mm; 4,38 g – from Fousek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 136, no. CVI. Stempelsammlung II, 1902, p. 260, no. 1138/1139. Kianička 2004 (as work of M. Donner) The picture and inscription from the medal fortuae reduci (to the fortunate return) is taken from ancient Roman Imperial coins. In Rome the senate also dedicated the altar of Augustus Fortunae reduci after Augustus’ fortunate return to the city. Silver coin of Hadrian, 137–138 AD 131 86. nejmenší medaile k císařově návštěvě uherských horních měst Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1751 datováno a neznačeno Av: dvě korunovaná poprsí proti sobě, opis FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (František, císař a vždy rozmnožitel říše, Marie Terezie, král uherský) Rv: nápis ukončený hornickými kladívky ADVENTUS/ AUGUSTI/ IN FODINAS/ HUNGARIAE/ INFERIORIS/ MDCCLI (císařův příjezd do horních měst Dolních Uher roku 1751). H5-VII.43 (AR, 21 mm a ouško; 2,46 g) H5-59.682 (AR, 21 mm; 2,21 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 137, č. CVII. Stempelsammlung II, 1902, s. 260, č. 1141/1142. Kianička 2004 (jako práci M. Donnera) Císař a jeho doprovod navštívili ve dnech 3. až 13. června 1751 Banskou Štiavnici, Kremnici a doly v jejich okolí. František Štěpán vyzkoušel si zde kromě jiného rubání zlaté rudy, ze které se razily kremnické dukáty. Vídeňská mincovna poslala před jeho příjezdem celkem 6 197 kusů těchto tří druhů medailí, zlatých i stříbrných. Vystavila za ně účet na 4 355 zlatých a 25 krejcarů. Císař je nechal rozdat jak místním lidem, tak svému doprovodu. Počet kusů obrážel společenské postavení obdarovaného: baron Hellenbach, u kterého bydlel, dostal 1 velkou, 3 střední a 4 malé ve zlatě a 6 velkých, 8 středních a 10 malých ve stříbře. Místní lékař si odnesl 1 střední a 1 malou ve zlatě a 4 velké, 6 prostředních a 8 malých ve stříbře. Hlavní rytec kremnické mincovny dostal 1 střední a 1 malou ve zlatě, a 4 velké, 6 středních a 8 malých ve stříbře. O medaile byl zájem. V lednu 1752 stěžovalo si pět úředníků z Banské Bystrice, že žádné nedostali, i když 132 86. smallest medal for the emperor’s visit to Hungarian Mining Towns Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1751 dated and not signed Obv: Two crowned busts facing each other. Inscription FRANC. IMP.AUG.M.THERES.HUNG.REX (Francis, Emperor and always augmenter of the empire, Maria Theresa King of Hungary). Rev: Writing, inished of by mining hammers. Inscription ADVENTUS/ AUGUSTI/ IN FODINAS/ HUNGARIAE/ INFERIORIS/ MDCCLI (The Emperor’s arrival to the mining towns in Lower Hungary in 1751). H5-VII.43 (AR, 21 mm and loop; 2,46 g) H5-59.682 (AR, 21 mm; 2,21 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 137, no. CVII. Stempelsammlung II, 1902, p. 260, no. 1141/1142. Kianička 2004 (as work of M. Donner) The Emperor and his entourage visited Banská Štiavnica, Kremnica and mines in the vicinity from 3rd to 13th June 1751. Among the things which Francis Stephen tried here was extracting of gold ore, from which Kremnica minted ducats. Before his arrival the mint had sent from Vienna 6,197 copies of these three medals, both gold and silver ones. The bill was 4,355 lorins and 25 kreuzers. The Emperor had them distributed to the locals, as well as among his entourage. The social standing of the receiver was relected in the number of pieces given. Baron Hellenbach who accomodated he Emperor was given 1 big, 3 medium and 4 small gold pieces together with 6 big, 8 medium and 10 small silver ones. The local doctor went home with 1 medium and 1 small gold medal together with 4 big, 6 medium and 8 small silver ones. The principal engraver of the Kremnice mint was given 1 medium and 1 small gold piece přišli císaři 45 km naproti a doprovázeli ho dalších 150 km při zpáteční cestě. Hnětlo je, že se jim ostatní smáli, protože medaile dostali nejenom jejich podřízení, ale i sluhové. Ještě v září 1752 žádalo 12 kavaleristů o medaile jako náhradu svých cestovních výloh při doprovázení císaře. Každý z nich nakonec dostal 4 stříbrné odražky: 1 velkou, 1 střední a 2 malé. together with 4 big, 6 medium and 8 small silver ones. The medals were highly sought after. Five clercks from Banská Bystrica complained in writing in January 1752, that they were given none. Despite the fact they traveled 45 km to meet the Emperor and accompanied him another 150 km on his return journey. They protested that, unlike them, their oice staf and their servants were also given some. As late as September 1752 twelve horsemen were asking for these medals as reimbursement their travel expenses accompaning the Emperor. At the end each was given 4 silver pieces: 1 big, 1 medium and 2 small ones. 133 87. medaile k založení ústavu šlechtičen v Praze Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1754 datováno a značeno M.d.f. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M. THERES. AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: pod palmovou a vavřínovou ratolestí šesti řádkový nápis IMMACULATAE/ BEATAE.MARIAE.VIRGINI/ FRANCISCI ET THERESIAE/ AUGUSTORUM.MUNIFICA.PIETATE/ VIRGINES ILLUSTRES FUNDATAE/ AN.CH.MDCCLIV. (založeno léta Kristova 1754 ke cti Neposkvrněné a blahoslavené Panny Marie pro urozené slečny štědrou císařskou zbožností Františka a Terezie) . H5-59.194 (AR, 49 mm; 34,82 g) H5-54.406 (AE, 49 mm; 52,37 g – z Chaurovy sbírky) H5-58.655 (AE, 49 mm; 47,42 g – z Katzovy sbírky) H5-58.652 (AE, 49 mm; 45,33 g – z Katzovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 149, č. CXVI. Stempelsammlung II, 1902, s. 264, č. 1157. Kleisner 2007, s. 91–2. Nejprestižnější ústav monarchie vyžadoval od uchazeček o zaopatření šestnáct šlechtických předků, každé místo vynášelo 300 tolarů důchodu ročně. Dámy podléhaly omezení nákladnosti šatů a šperků a modlily se za blaho rodiny Františka Štěpána. První abatyší byla jmenována jeho dcera arcivévodkyně Marie Anna. Za reversní razidlo této medaile nechal si Matyáš Donner zaplatit opět 30 tolarů jako u ražby brněnského kláštera alžbětinek, ačkoliv je nápis poloviční a měl s ním jistě méně práce. Dalších 90 tolarů 16 kr vyúčtovala vídeňská mincovna „za 2 stříbrné medaile předané dvornímu architektovi Mikuláši Paccasimu, s podobou obou Veličenstev a s nápisem, k uložení k základním kameni nově stavěného ústavu šlechtičen 134 87. Medal for the establishment of the noblewomen’s institute in Prague Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1754 dated and signed M.d.f. Obv: Two busts from the right. Inscription IMP.FRANC.AUG. ET M. THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler) Rev: Beneath a palm and laurel branches are six lines of text, IMMACULATAE/ BEATAE.MARIAE.VIRGINI/ FRANCISCI ET THERESIAE/ AUGUSTORUM.MUNIFICA.PIETATE/ VIRGINES ILLUSTRES FUNDATAE/ AN.CH.MDCCLIV. (founded in the year of Christ 1754, to the glory of the Immaculate and Blessed Virgin Mary, for well-born maidens by the bountiful Imperial piety of Franz and Theresa). H5-59.194 (AR, 49 mm; 34,82 g) H5-54.406 (AE, 49 mm; 52,37 g – from Chaura collection) H5-58.655 (AE, 49 mm; 47,42 g – from Katz collection) H5-58.652 (AE, 49 mm; 45,33 g – from Katz collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 149, no. CXVI. Stempelsammlung II, 1902, p. 264, no. 1157. Kleisner 2007, p. 91–2. The most prestigious institute of the monarchy, it required candidates to provide sixteen noble ancestors. Each place yielded 300 talers in income per year. The ladies were subject to restrictions on the cost of their dresses and jewelry, and prayed for the welfare of Francis Stephen’s family. The irst abbess to be appointed was Francis’ daughter, Archduchess Maria Anna. For the reverse die of this medal Mathias Donner was paid 30 talers once again, the same price as for the engravings for the Elizabethan Convent in Brno, even though the text is half as long and he must have had much less work to do for it. Another 90 talers, 16 kreuzers, was billed by the Vienna mint, “for 2 silver medals v Praze.“ Roční plat císařského architekta Paccasiho byl 750 tolarů. Pokud by chtěl svou památku uchovat pro budoucnost podobným způsobem a objednal si svoje medaile, vyšly by ho na dva měsíční platy. Odznak ústavu given to the court architect Nicholas Pacassi, with the portrait of both their Majesties, and with an inscription to be placed under the founding stone of the newly bulit Institute for Noblewomen in Prague.” The yearly salary for the Imperial architect Pacassi was 3,000 talers. If he had wanted to be remembered by posterity and thus commissioned his own medal it would have cost him two months´salary. Badge of the Institute 135 88. medaile k 200. výročí augsburského míru norimberk, Petr Pavel werner (1689–1771) 1755 datováno a značeno P.P.w. 88. Medal for the 200th anniversary for the Peace of augsburg nuremburg, Peter Paul werner (1689–1771) 1755 dated and signed P.P.w. Av: dvě poprsí proti sobě, opis CAROLVS V.ET. FRANCISCVS.I.IMPERATORES.AVGVSTI. (vznešení císařové Karel V. a František I.). Rv: na oltáři míru, obtočeném olivovými ratolestmi leží diplom s nápisem PAX/ RELI/ GIOSA a na nad ním uzavírají smlouvu dvě spojené ruce. Zvýrazněná písmena v opise ILLO DANTE HOC FIRMANTE/ STABILISERIT dávají letopočet 1755 (Náboženský mír, který onen dal a tento stvrzuje, bude trvalý). Obv: Two busts facing each other. Inscription CAROLVS V.ET. FRANCISCVS.I.IMPERATORES.AVGVSTI. (August Emperors Charles V and Francis I). Rev: On the altar of peace wrapped in olive branches lies a certiicate with the writing PAX/ RELI/ GIOSA and above it, two clasped hands symboling agreement. The bold letters in the inscription ILLO DANTE HOC FIRMANTE/ STABILISERIT give the year as 1755 (The permanent religious peace, given by the former is conirmed by the latter). H5-181.184 (AR, 44 mm; 29,10 g) H5-82VIIIbAR14 (AR, 44 mm; 29 g) H5-70VIIIbAR65 (AR, 44 mm a stopa po oušku; 27,27 g) Lit: Europische mercurius 1755, s. 205–6. Schaumünzen 1782, s. 152, č. CXIX. H5-181.184 (AR, 44 mm; 29,10 g) H5-82VIIIbAR14 (AR, 44 mm; 29 g) H5-70VIIIbAR65 (AR, 44 mm and trace of loop; 27,27 g) Lit: Europische mercurius 1755, p. 205–6. Schaumünzen 1782, p. 152, no. CXIX. K 200. výročí uzavření augsburskému míru, který potvrdil v říši svobodu vyznání, poddaným dal možnost z náboženských důvodů emigrovat a posvětil zabrání církevního majetku, vyžádal si norimberský mincmistr Forster svolení císaře Františka Štěpána razit na svůj náklad pamětní medaili. Udržovat v říši mír byl hlavní úkol každého císaře a vídeňský dvůr Forsterovu ražbu využil pro svou propagandu. For the 200th anniversary of the signing of the Peace of Augsburg, which conirmed freedom of religion in the empire, and had further given subjects the ability to move for religious reasons, and had sanctiied the coniscation of church property, Nuremburg Mint masterer Forester requested the permission of Francis Stephen to mint a commemorative medal at his own expense. Keeping peace in the empire was a major task of every Emperor and so the Viennese court used Forester’s medal for their own propaganda purposes. 136 89. medaile k výstavbě nové universitní budovy Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1756 datováno a značeno M.d.f. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: universitní budova, opis MUNIFICENTIA AUGUSTORUM./ ACADEMIA VIENNENSIS./ MDCCLVI. (císařskou štědrostí vídeňská universita [postavena] roku 1756). H5-59 684 (AR, 49 mm; 34,52 g – pozdější neznačený odražek vídeňské mincovny. Ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 158, č. CXXIV. Kábdebo 1880, s. 65. Stempelsammlung II, 1902, s. 264, č. 1158. 89. Medal for the construction of a new university building Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1756 dated and signed M.d.f. Obv: Two busts from the right. Inscription IMP.FRANC.AUG. ET M.THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler). Rev: The university building, inscription MUNIFICENTIA AUGUSTORUM./ ACADEMIA VIENNENSIS./ MDCCLVI. (By Imperial generosity Vienna University [built in] 1756). H5-59 684 (AR, 49 mm; 34,52 g – unsigned later issue of Viennese mint. From Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 158, no. CXXIV. Kábdebo 1880, p. 65. Stempelsammlung II, 1902, p. 264, no. 1158 137 90. menší medaile k výstavbě nové universitní budovy Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) 1756 datováno a značeno Md Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET.M.THERESIA. AUG. (císař František, vládce, a Marie Terezie, vládkyně) Rv: universitní budova, opis MUNIFICENTIA AUGUSTORUM./ ACADEMIA VIENNENSIS./ MDCCLVI. (císařskou štědrostí vídeňská universita roku 1756 [postavena]). H5-59.685 (AE, 29 mm; 12,47 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 158, č. CXXIV. Stempelsammlung II, 1902, s. 265, č. 1162/1163. Plány nové universitní budovy narýsoval architekt Jean Nicolas Jadot, původem z Lotrinska. Stavěla se od roku 1753 a 5. dubna 1756 císař s císařovnou předali rektorovi a shromážděné universitní obci klíč od nákladné a bohatě vyzdobené university, která názorně demonstrovala podporu vlády vědám. Matyáš Donner připravil k slavnostnímu otevření čtyři různě veliké medaile: 44, 32, 29 a 22 mm, za které císařovně předložil účet na 1 275 zlatých, které odpovídaly 637 tolarům 60 krejcarům: Nejprve za velkou medali představující universitní budovu, dvě reversní razidla . . . . . . . . . . 400 zl. dále za druhý typ s portrétem obou císař. Veličenstev a razidlo reversu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 zl. dále za třetí typ avers a dvě reversní razidla, pár za 250 zl., dohromady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 zl. dále za čtvrtý typ avers a revers . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 zl. Summa 1 275 Mathäus Donner 138 90. smaller medal for the construction of a new university building Vienna, Mathias donner (1704–1756) 1756 dated and signed M.d. Obv: Two busts from the right. Inscription IMP.FRANC.AUG. ET M.THERES.AUG. (Emperor Francis, the ruler, and Maria Theresa, the ruler). Rev: The university building, inscription MUNIFICENTIA AUGUSTORUM./ ACADEMIA VIENNENSIS./ MDCCLVI. (By Imperial generosity Vienna University [built in] 1756). H5-59.685 (AE, 29 mm; 12,47 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 158, no. CXXIV. Stempelsammlung II, 1902, p. 265, no. 1162/1163. The plans for the new university building were drawn by the architect Jean Nicolas Jadot, originally from Lorraine. Building began in 1753 and on 5th April 1756 the Emperor and Empress gave the Rector and the gathered university community the key to this costly and richly decorated building, which clearly demonstrated the government’s support of science. Mathias Donner prepared four diferent large medals for the opening ceremonies: 44, 32, 29 and 22mm sizes, for which the Empress was sent a bill for 1,275 lorins, which was the equivalent of 637 talers 60 kr: First for the large medal presenting the university building, two reverse dies . . . . . . . . . . 400 l. Further the second type with the portrait of both Imper. Majesties and reverse die . . . . . . . . . 300 l. Further the third type obverse and two reverse dies, a pair for 250 lorins, altogether . . . . . . . . . . . . 375 l. Further for the fourth type obverse and reverse . . . . 200 l. Total 1,275 Mathäus Donner U největší medaile platila panovnice pouze za revers, typisovaný portrétní avers byl v mincovně stále k disposici. Dvě použitá reversní razidla ukazují, že medailí byl třeba větší počet a pokud měly být všechny odražky v nejlepší kvalitě, bylo třeba včas vyměnit opotřebované razidlo. Pro troje menší medaile musel Donner nově vyrýt i portrétní razidla. Z velkého počtu různě velkých medailí také vidíme, že byly na slavnosti rozdávány všem, od přítomných dvorních dam po studenty, kterým kromě toho císař a císařovna nechali prostřednictvím arcibiskupa rozdělit 1 000 dukátů. Medaile vídeňské universitní budovy byla Donnerova poslední práce, 26. srpna 1756 ve věku dvaapadesáti let zemřel a vláda mu v ocenění jeho zásluh nechala vypravit pohřeb 1. třídy. Vdova se na jaře provdala za medailéra Antonína Molla (viz č.93) For the biggest medal the Sovereign paid only for the reverse, the standard portrait on the obverse was available in the mint. The two reverse dies used show that a large number of medals were needed, and if all of the copies were to be of the highest quality, it would be necessary to change the worn-out die. For the three smaller medals Donner had to engrave new portrait dies as well. From the large number of medals of all sizes we can see that they were given to everybody present, from ladies=in-waiting to students, to whom the Imperial couple also gave away, through the Archbishop, 1,000 ducats. The medals for Vienna University were Donner’s last work. He died on August 26, 1756 at the age of iftytwo. In appreciation of his merit the government gave him a First Class funeral. His widow married medallist Anthony Moll next Spring (see no. 93). Canaletto, Universitní náměstí ve Vídni, asi 1758–1761 Canaletto, University Square in Vienna, ca. 1758–1761 139 Strop universitní auly, 1755 140 Great Hall, ceiling, 1755 91. medaile na stavbu zdymadla na Minciu u Mantovy Mantova a milánský rytec (?) 1756 neznačeno, datováno Av: dvě poprsí zleva, opis FRANC.I.ROM.+IMP.AVG+MAR.THER. ROM+IMP.AVG.H.B.REG+MANT.DVX+ (František I., římský císař a vládce, Marie Terezie, římská císařovna a vládkyně, královna uherská a česká, vévoda mantovský) Rv: pod zdymadlem nápis +SALVBRITATI+AERIS+/ NAUIGATIONIS.ET.COMMERCY/ PERPETVITATI/ PROPE.GUBERNVLVM. INCHOAT/ +ANN+MDCCLVI/ REGALIS.LIBERALITAT/ MVNVS (darem královské štědrosti započalo v roce 1756 toto dílo k ozdravění vzduchu, zachování lodní plavby a obchodu). H5-59.683 (AR, 48 mm; 44,49 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 161, č. CXXVII. Johnson 1985, s. 30–3. Zdymadlo na Minciu u Mantovy postavila již vláda císaře Karla VI. v roce 1724, již v roce 1754 začal mantovský inženýr Antonio Maria Azzalini pracovat na jeho rozšíření. Práce byly dokončeny v roce 1756. Vzhled a provedení medaile liší se od prací vídeňských rytců. Vznikla přímo v Italii a zdá se, že mantovská mincovna ji razila železy, které připravil milánský umělec. 91. Medal for the construction of locks made at Mincio near Mantua Mantua and engraver from Milano (?) 1756 dated and not signed Obv: Two busts form the left. Inscription, IMP.AVG+MAR.THER. ROM+IMP.AVG.H.B.REG+MANT.DVX+ (Francis I, Holy Roman Emperor and ruler, Maria Theresa Roman Empress and ruler, Queen of Hungary and Bohemia, Duke of Mantua). Rev: Underneath a view of the lock is the inscription, +SALVBRITATI+AERIS+/ NAUIGATIONIS.ET.COMMERCY/ PERPETVITATI/ PROPE.GUBERNVLVM.INCHOAT/ +ANN+MDCCLVI/ REGALIS.LIBERALITAT/ MVNVS (by the gift of royal generosity, this work was begun in 1756 in order to improve healthier air, and to maintain marine shipping and trade). H5-59.683 (AR, 48 mm; 44,49 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 161, no. CXXVII. Johnson 1985, p. 30–3. The locks were constructed at Mincio near Mantua by the government of the Emperor Charles VI in 1724. They were extended thirty years later by Antonio Maria Azzalini, an engineer of Mantua. The work was completed in 1756. The appearance and design of the medal difers from the work of the Viennese engravers. It originated in Italy and it seems likely that the Mantua mint used dies prepared by a skilful medallist from Milano. 141 92. medaile na vítězství nad Prusy u Kolína Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1757 datováno a značeno a.wideMan Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M. THERESIA AVGG. (vládcové František a Terezie) Rv: genius rakouské monarchie s vavřínovým věncem a palmovou ratolestí stojí na dobytých pruských trofejích. Opis BORVSSIS DEVICTIS/ MDCCLVII IVN./ D.XVIII (k pokoření Prusů dne 18. června 1757). H5-180.819 (AR, 46 mm; 34,68 g) H5-151.089 (AR, 46; 40,90 g) H5-58.311 (AR, 46 mm; 34,29 g – z Katzovy sbírky) H5-58.314 (AR, 46 mm; 34,92 g – neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny. Z Katzovy sbírky) H5-151.090 (AE, 46 mm; 33,34 g) H5-58.651 (AE, 46 mm; 32,25 g – z Katzovy sbírky) H5-50.357 (AE, 46 mm; 31,90 g – z Chaurovy sbírky) H5-59.686 (AE, 46 mm; 31,66 g- ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 164, č. CXXIX. Stempelsammlung II, 1902, s. 266, 1169/1170 (jako práce A. Widemana a M. Krafta podle značky K na razidle). Probszt 1970, s. XXVIII (má jako autora jenom Widemana) Dne 18. června 1757 se u Kolína střetla pruská vojska krále Bedřicha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské pluky. Rakouské vítězství přimělo pruskou armádu ukončit obléhání Prahy a mělo rozhodující vliv na další průběh Sedmileté války. Rakouská armáda získala u Kolína zpět svou pošramocenou pověst, císařovna Marie Terezie nazvala vítězství narozením rakouské monarchie. Zpracování medaile sahá až k antickým mincím, ale vídeňskému historikovi, který připravoval medailérovi 142 92. Medal for the victory over the Prussians at Kolin Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1757 dated and signed a.wideMan Obv: Two busts from the right. Inscription, FRANCISCVS M. THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: The genius of the Austrian monarchy with a laurel wreath and a palm branch is standing on the trophies of the conquered Prussians. Inscription BORVSSIS DEVICTIS/ MDCCLVII IVN./ D.XVIII (to the humiliation of the Prussians on 18th June 1757). H5-180.819 (AR, 46 mm; 34,68 g) H5-151.089 (AR, 46; 40,90 g) H5-58.311 (AR, 46 mm; 34,29 g – from Katz collection) H5-58.314 (AR, 46 mm; 34,92 g – unsigned later issue of Viennese mint. From Katz collection) H5-151.090 (AE, 46 mm; 33,34 g) H5-58.651 (AE, 46 mm; 32,25 g – from Katz collection) H5-50.357 (AE, 46 mm; 31,90 g – from Chaura collection) H5-59.686 (AE, 46 mm; 31,66 g- from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 164, no. CXXIX. Stempelsammlung II, 1902, p. 266, 1169/1170 (as work of A. Wideman and M. Kraft because of mark K on the die). Probszt 1970, p. XXVIII (only Wideman´s work) On 18th June 1757, the Prussian army of King Frederick II clashed with the Austrian and Saxon armies of Field Marshall Leopold Daun. The Austrian victory compelled the Prussian army to end the siege of Prague, and it had a decisive inluence on the further course of the Seven Years’ War. The Austrian army won back its battered reputation at Kolin. The Empress Maria Theresa called this victory the birth of the Austrian monarchy. The design of the medal reaches as far back as antique coinage. However the Viennese historian who prepa- kresbu, stačilo prolistovat knihu Medailles sur les principaux evenements du regne de Louis Le Grand a ukázat mu vyobrazení medaile krále Ludvíka XIV. z roku 1664. Vytříbenost francouzské Akademie lze jenom napodobovat. Medaile Ludvíka XIV., 1664 red the drawing for the medallist had only to turn the pages of the book Medailles sur les principaux evenements du regne de Louis Le Grand and show him the picture of Lois XIV’s medal from 1664. The reinement of the medals produced by French Academy could only be imitated. Medal of Louis XIV, 1664 143 93. medaile na vítězství nad Prusy u Kolína Vídeň, antonín Moll (1721–1757) 1757 datováno a značeno a.Moll 93. Medal for the victory over the Prussians at Kolin Vienna, anthony Moll (1721–1757) 1757 dated and signed a.Moll Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCUS ET THERESIA AUGG: (vládcové František a Terezie) Rv: sedící Athena ukazuje na pyramidu rozráženou bleskem, opis FRANGIT DEUS OMNE SUPERBUM (Bůh pokoří vše, co zpupně se chová). Nápis v úseči RESTAURATA FELICITATE PUBLICA/ MDCCLVII.XVIII.IUN: (obnova všeobecného blaha dne 18. června 1757) Obv: Two busts form the right. Inscription, FRANCISCUS ET THERESIA AUGG: (Rulers Francis and Theresa) Rev: A seated Athena is pointing at a pyramid being split by a lightning bolt. Inscription, FRANGIT DEUS OMNE SUPERBUM (God humbles all who behave haughtily). Inscription in the lower section, RESTAURATA FELICITATE PUBLICA/ MDCCLVII. XVIII.IUN: (Renewal of the general welfare, 18th June 1757). H5-55.917 (AR, 50 mm; 43,57g) H5-58.349 (AR, 50 mm; 43,52 g – z Katzovy sbírky) H5-82ARVIIIa141 (AR, 49,5 mm; 43,48 g) H5-180.729 (AR, 50 mm; 43,34 g) H5-59.195 (AE, 50 mm; 47,82 g – 1962 z Uměleckoprůmyslového musea) H5-50.355 (AE, 50 mm; 42,5 g – z Chaurovy sbírky) H5-58.388 (AE, 50 mm; 39,75 g – z Katzovy sbírky) H5-82AEVIIIb172 (cín, 50 mm; 32,38 g) H5-58.390 (cín, 50 mm; 32,33 g – z Katzovy sbírky) Lit: Bauers 1771, s. 187–9. Schaumünzen 1782, s. 165, č. CXXX. Stempelsammlung II, 1902, s. 266, č. 1166/1167. Handl-Kernd´l 1986, s. 101–2. H5-55.917 (AR, 50 mm; 43,57g) H5-58.349 (AR, 50 mm; 43,52 g – from Katz collection) H5-82ARVIIIa141 (AR, 49,5 mm; 43,48 g) H5-180.729 (AR, 50 mm; 43,34 g) H5-59.195 (AE, 50 mm; 47,82 g – 1962 from Museum of Applied Arts) H5-50.355 (AE, 50 mm; 42,5 g – from Chaura collection) H5-58.388 (AE, 50 mm; 39,75 g – from Katz collection) H5-82AEVIIIb172 (tin, 50 mm; 32,38 g) H5-58.390 (tin, 50 mm; 32,33 g – from Katz collection) Lit: Bauers 1771, p. 187–9. Schaumünzen 1782, p. 165, no. CXXX. Stempelsammlung II, 1902, p. 266, no. 1166/1167. Handl-Kernd´l 1986, p. 101–2. Pyramida je symbolem knížecí slávy, která přetrvá věky – pokud ji ovšem nesrazí blesk jako na medaili vojenskou slávu Bedřicha Pruského. Přihlížející bohyně Athena je zosobněním rakouské armády, potažmo zastupuje Marii Terezii. Motto medaile je z verše Hoc retine verbum: frangit Deus omne superbum Pamatuj na má slova: Bůh pokoří vše, co zpupně se chová. Pochází z Prudentiovy Války duší, mimořádně oblíbené středověké knihy, ve které ctnosti, například The pyramid is a symbol of princely glory which lasts for all time – unless of course a lightning bolt hits it, as on the medal – as it did the military glory of Frederick of Prussia. The seated goddess Athena is the personiication of the Austrian army, therefore representing Maria Theresa. The motto of the medal is in verse: Hoc retine verbum: frangit Deus omne superbum. Remember my word: God humbles the proud. The verse comes from Prudentius’ Psychomachia (Battle for Man‘s Soul), an exceptionally popular book from the middle ages, where virtues such as Humility 144 Pokora, bojují s hříchy jako je Pýcha. Medaili doprovázel tištěný leták, který dnes neznáme. Když 5. prosince 1757 naopak Bedřich II. porazil Karla Lotrinského v bitvě u Lutyně, nechal hned razit medaili se stejným obrazem, která tak nyní ukazuje na předčasnou pýchu Rakušanů. Dokonce král Bedřich II. medailérovi razidlo pruské medaile vrátil k přepracování, zdálo se mu totiž, že nekopíruje revers rakouské ražby dostatečně věrně. Berlínská mincovna pak razila 22 zlatých a 15 stříbrných kusů medaile. Medaile Bedřicha II. k bitvě u Lutyně, 1757 ight with the vices like Pride. The medal was accompanied by untraced pamphlet. When on 5th December 1757, Frederick II defeated Charles of Lorraine at the Battle of Leuthen he immediately had a medal struck with the same design in order to point out to the premature pride of the Austrians. King Frederick II even sent the medal maker’s die back to be reworked, because it seemed to Frederick that the Austrian medal was not copied closely enough. The Berlin Mint then struck 22 gold and 15 silver copies of the medal. Medal of Frederick II for the Battle of Lissa, 1757 145 94. medaile na založení řádu Marie Terezie Vídeň, † Matyáš donner (1704–1756) a Josef antonín Toda (1710–1768) 1757 datováno a značeno M.d.f. a T.F. Av: dvě poprsí zprava, opis IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG. (císař a vládce František a vládkyně Marie Terezie). Rv: Mezi vojenskými trofejemi kráčí Vítězství s palmovou ratolestí, v druhé ruce drží nový řád. Opis PRAEMIO VIRTVTI BELLICAE CONSTITVTO. MDCCLVII./ D.XVIII.IVN. (k založení odměny za vojenskou statečnost dne 18. června 1757) H5-181.045 (AR, 47 mm; 53,163 g – 1977 ze zkušebny pro drahé kovy) H5-57.413 (AR, 47 mm; 43,46 g- z Flossovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 167, č. CXXXII. Stempelsammlung II, 1902, s. 267, č. 1171. Probszt-Ohstorf 1970, s. XXIX (jako práce M. Donnera a J. L. Oexleina) Rozhodující porážka pruské armády u Kolína podnítila císaře Františka Štěpána založit na přání své paní podle francouzského a pruského vzoru vojenský záslužný řád k ocenění statečnosti a osobní odvahy důstojníků, který se následně stal nejvyšším rakouským vyznamenáním, přístupným na rozdíl od řádu Zlatého rouna všem vojákům bez ohledu na původ či náboženství. Císař František Štěpán byl prvním velmistrem řádu. Řád spravoval fond, ze kterého vypláceny vyznamenaným penze: velkokřižník dostával 1 500 zlatých ročně, rytíř 200 nebo 400. U této medaile vídeňská mincovna ještě použila staré portrétní razidlo Matyáše Donnera, který zemřel již 26. srpna 1756 a Josef Antonín Toda k němu vyryl razidlo rubní strany. 146 94. Medal for the establishing of the order of Maria Theresa Vienna, † Mathias donner (1704–1756) and Josef anthony Toda (1710–1768) 1757 dated and signed M.d.f. and T.F. Obv: Two busts from the right. Inscription, IMP.FRANC.AUG.ET M.THERES.AUG.(Emperor and ruler Francis and ruler Maria Theresa). Rev: Victory strides in among military trophies with palm branches in one hand and the new order in the other. Inscription, PRAEMIO VIRTVTI BELLICAE CONSTITVTO. MDCCLVII./ D.XVIII.IVN. (To the establishment of rewards for military bravery, 18th June 18 1757). H5-181.045 (AR, 47 mm; 53,163 g – 1977 from the Assay Oice) H5-57.413 (AR, 47 mm; 43,46 g- from Floss collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 167, no. CXXXII. Stempelsammlung II, 1902, p. 267, no. 1171. Probszt-Ohstorf 1970, p. XXIX (as work of M. Donner and J. L. Oexlein) The decisive defeat of the Prussian army at Kolin prompted Emperor Francis Stephen to found a military order of merit. At the wishes of his wife and based on the French and Prussian models, this award for award the bravery and personal courage of oicers, subsequently became the highest Austrian decoration, accessible (unlike the Order of the Golden Fleece) to all soldiers without regard to their origin or religion. Emperor Francis Stephen was the irst Grandmaster of the order. The order managed the fund from which pensions were paid to those decorated: A Grand Cross merited 3.000 talers annually, a knight 200 or 400. For this medal the Vienna mint continued to use Mathias Donner’s old portrait obverse; although he had died on 26th August 1756. Josef Anthony Toda engraved the reverse side of the medal. Řád Marie Terezie, 1758. Na rubu monogram z písmen MT a F. Udělen 4. prosince 1758 Alexandru Emanuelu z Francquetu. Order of Maria Theresa, 1758. Monogram MT and F on the reverse. Awarded to Alexander Emanuel of Francquet on 4th December 1758. 147 95. medaile na založení řádu Marie Terezie. Vídeň, František ignác wurschbauer (+ 1767) a Josef antonín Toda (1710–1768) 1757 datováno a značeno i.wURscHBaUeR a T.F. Av: dvě poprsí zprava, opis FRANC.D:G.R.I.S.A.GE.IER.R:ET M.THER.D:G.R.I.GE.HU.BO.REG. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský a Marie Terezie. z Boží milosti římská císařovna, královna německá, uherská a česká). Rv: Mezi vojenskými trofejemi kráčí Vítězství s palmovou ratolestí, v druhé ruce drží řád. Opis PRAEMIO VIRTVTI BELLICAE CONSTITVTO. MDCCLVII./ D.XVIII.IVN. (k založení odměny za vojenskou statečnost dne 18. června 1757) H5-58.352 (AR, 50 mm; 43,57 g – z Katzovy sbírky) H5-59.687 (AR, 50 mm; 43,57 g – ze Zounkovy sbírky) H5-186.630 (AE, 50 mm; 44,66 g) H5-114.808 (AE, 50 mm; 43,19 g) – patrně dar 21/1870 H5-82VIIIbAE189 (cín, 50 mm; 28,68 g – pozdější odražek, značený pouze na reversu) Lit: Schaumünzen 1782, s. 167, č. CXXXII (ale líc od Donnera). Stempelsammlung II, 1902, s. 267, č. 1171. Při druhé ražbě nahradil František Ignác Wurschbauer původní Donnerovo portrétní razidlo, snad již opotřebované, vlastní prací. Má delší tituly a je také o něco málo větší než původní a nelícuje přesně s rubní stranou. Tuším, že medaile byly průběžně raženy pro nově jmenované členy řádu, kteří je dostávali při promocích. 148 95. Medal for the founding of the order of Maria Theresa Vienna, František ignác wurschbauer (+ 1767) and Josef anthony Toda (1710–1768) 1757 dated and signed i.wURscHBaUeR and T.F. Obv: Two busts from the right. Inscription, FRANC.D:G.R.I.S.A.GE.IER.R:ET M.THER.D:G.R.I.GE.HU.BO.REG. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of Germany and Jerusalem. And Maria Theresa, by the Grace of God Roman Empress, Queen of Germany, Hungary and Bohemia.) Rev: Victory strides in among military trophies with palm branches in one hand and the new order in the other. Inscription, PRAEMIO VIRTVTI BELLICAE CONSTITVTO. MDCCLVII./ D.XVIII.IVN. (To the establishment of rewards for military bravery, 18th June 1757). H5-58.352 (AR, 50 mm; 43,57 g – from Katz collection) H5-59.687 (AR, 50 mm; 43,57 g – from Zounek collection) H5-186.630 (AE, 50 mm; 44,66 g) H5-114.808 (AE, 50 mm; 43,19 g) H5-82VIIIbAE189 (tin, 50 mm; 28,68 g – later issue signed only on reverse) Lit: Schaumünzen 1782, p. 167, no. CXXXII (but obverse by Donner). Stempelsammlung II, 1902, p. 267, no. 1171. In the second edition, František Ignác Wurschbauer replaced the original portrait die by Donner by his own work. Perhaps, it was already worn out. It has longer titles, and it is slightly larger than the original, and it doesn’t match precisely with the reverse. It is supposed that the medals were struck regularly as they were needed for new members of the order, who received them at appointment ceremonies. František Štěpán udílí řády Marie Terezie, 1758 Francis Stephen awards Orders of Maria Theresa, 1758 149 96. medaile na osvobození Prahy z pruského obležení Vídeň, antonín wideman 1757 datováno a značeno a.wideMan (1724–1792) Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M:THERESIA AVGG: (vládcové František a Marie Terezie). Rv: říční bůh Vltavy a alegorie města, které odolalo nepřátelskému obléhání a drží proto v ruce vítězný vavřínový věnec. Opis PRAGA OBSIDIONE LIBERATA/ XX.IVN. MDCCLVII (20. června 1757 Praha osvobozena z obležení). H5-151.091 (AR, 46 mm; 44,26 g) H5-58.350 (AR, 46 mm; 34,94 g – z Katzovy sbírky) H5-42/2000 (AE, 46 mm; 42,772 g) H5-59.196 (AE, 46 mm; 37,64 g – 1962 z Uměleckoprůmyslového musea v Praze) H5-50.356 (AE, 46 mm; 36,01 g – z Chaurovy sbírky) H5-82AEVIIIa94 (cín, 46,3 mm; 20,94 g – pozdější neznačený odražek vídeňské mincovny) Lit: Schaumünzen 1782, s. 169, č. CXXXIII. Stempelsammlung II, 1902, s. 267, č. 1172. Donner 1993, s. 660, č. 210. Pruská armáda obklíčila 6. května 1757 hlavní město českého království a 29. května začala s mohutným bombardováním. Dodnes jsou v pražských budovách zazděné koule, kterými Bedřich II. ostřeloval město. Při úklidu jich bylo jenom v katedrále nalezeno sedm set sedmdesát. Škody v celém městě byly ohromné. Po prohrané bitvě u Kolína palba navečer 19. června ustala a pruská armáda se začala stahovat. 150 96. Medal for the liberation of Prague from the Prussian siege Vienna, anthony wideman 1757 dated and signed a.wideMan Obv: Two busts from the right, inscription, FRANCISCVS M:THERESIA AVGG: (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: Pictured are the Vltava river god and the allegory of the city, who withstood the enemies’ siege, and who thus holds a laurel wreath of victory in his hand. Inscription, PRAGA OBSIDIONE LIBERATA/ XX.IVN.MDCCLVII (20th June 1757 Prague is freed from its siege.) H5-151.091 (AR, 46 mm; 44,26 g) H5-58.350 (AR, 46 mm; 34,94 g – from Katz collection) H5-42/2000 (AE, 46 mm; 42,772 g) H5-59.196 (AE, 46 mm; 37,64 g – 1962 from Museum of Applied Arts) H5-50.356 (AE, 46 mm; 36,01 g – from Chaura collection) H5-82AEVIIIa94 (tin, 46,3 mm; 20,94 g – later unsigned issue of Viennese mint) Lit: Schaumünzen 1782, p. 169, no. CXXXIII. Stempelsammlung II, 1902, p. 267, no. 1172. Donner 1993, p. 660, no. 210. On 6th May 1757 the Prussian army surrounded the capital city of the Bohemian kingdom and on May 29th they commenced with a massive bombardment. To this day there are still cannon balls in the brick walls of Prague with which Frederick II shelled the city. During the repairs 770 of them were found in the cathedral alone. The damage throughout the city was enormous. After losing the battle at Kolin, on the eve- Nedostatek oběživa, které jako za každé války lidé spíše ukládali doma, vynutil si ražbu nouzových peněz. Klérus, šlechta i měšťané odevzdali do pražské mincovny povinně část svého cínového nádobí, ze kterého raženo 140 000 tolarů. Praha obležená Prusy 1757 ning on the 19th of June the barrages stopped, and the Prussian army began to pull back. The lack of currency, which, as in every war, people preferred to keep at home, forced the minting of emergency money. Clerics, nobles and burghers were obliged to surrender part of their pewter dishes, from which were minted 140,000 talers. Prussian siege of Prague 1757 151 97. medaile na osvobození olomouce Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1758 datováno a značeno a.wideMan . 97. Medal for the liberation of olomouc Vienna anthony wideman (1724–1792) 1758 dated and signed a.wideMan . Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (vládcové František a Marie Terezie). Rv: Athena jako bohyně války předává palmový věnec klečící Olomouci, která vítězně odolala pruskému obléhání. Opis BORVSSORVM COMMEATV INTERCEPTO/ OLOMVTIVM. LIBERAT/ II.IVL.MDCCLVIII (zachycením pruského přívalu je Olomouc osvobozena 2. července 1758). Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: Goddes of war Athena presents a wreath to Olomouc which withstood Prussian siege. Inscription, BORVSSORVM COMMEATV INTERCEPTO/ OLOMVTIVM.LIBERAT/ II.IVL.MDCCLVIII (By taking hold of the Prussian torrent, Olomouc is freed, 2nd July 1758.) H5-59.691 (AR, 46 mm; 34,88 g – ze Zounkovy sbírky) H5-58.348 (AR, 46 mm; 34,75 g – z Katzovy sbírky) H5-151.092 (AR, 46mm; 34,72 g) H5-50.375 (AE, 46 mm; 39 g – z Chaurovy sbírky) H5-58.662 (AE, 46 mm; 37,22 g – z Katzovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 172, č. CXXXVI. Chytil 1900. Stempelsammlung II, 1902, s. 267, č. 1173. Dějiny českého divadla 1968, s. 179. Olomoucké baroko 2010, s. 565, č. 487. H5-59.691 (AR, 46 mm; 34,88 g – from Zounek collection) H5-58.348 (AR, 46 mm; 34,75 g – from Katz collection) H5-151.092 (AR, 46mm; 34,72 g) H5-50.375 (AE, 46 mm; 39 g – from Chaura collection) H5-58.662 (AE, 46 mm; 37,22 g – from Katz collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 172, no. CXXXVI. Chytil 1900. Stempelsammlung II, 1902, p. 267, no. 1173. Dějiny českého divadla 1968, p. 179. Olomoucké baroko 2010, p. 565, no. 487. Za válek o české dědictví přitáhlo pruské vojsko k Olomouci poprvé v roce 1741 a město se po třech dnech vzdalo. Vláda zde později zbudovala pevnost, která prošla úspěšnou zatěžkávací zkouškou při druhém pruském obležení v květnu 1758. Nepokořenému městu byl polepšen znak o iniciály jmen Františka a Marie Terezie, všichni radní byli povýšeni do šlechtického stavu, zasloužilí měšťané a osvědčivší se vojáci dostali i odražky této medaile. Generálmajorovi hraběti Dražkoviči, plukovníku Gianinimu a podplukovníku Alfsonovi udělila panovnice malý kříž řádu Marie Teresie. Karel Bomesberger dostal svolení nosit starší zlatou medaili Jejího Veličenstva, kterou obdržel již roku 1756, veřejně na zlatém řetěze. Zlaté medaile dostali The Wars of Bavarian Succession brought the Prussian army to Olomouc in 1741, and the city surrendered after three days. The government later built a fortress here, which underwent a successful endurance test during the second Prussian siege in May of 1758. The coat of arms of unconquered city was augmented by the initials of the names of Francis and Maria Theresa; all town councillors were enobled, and deserving townspeople and proven soldiers also received copies of this medal. The monarch awarded to Major General Earl of Dražkovice, Colonel Gianini, and Lieutenant Colonel Alfson the small cross of the Order of Maria Theresa. Charles Bomesberger got permission to wear in pulic a gold medal of Her Majesty which he had received in 152 nejstarší předák střelců Jan Srottr, druhý přednosta střelců Šimon Schveinitz, deputovaný ostrostřelců Jan Theiss, knolíkář Josef Schwarz a soukeník Jan Fischbeck. Váha medaile přes 34 gramů odpovídá podle starého počítání dvěma lotům stříbra, vídeňské museum má i zlatý odražek v hodnotě 15 dukátů, tedy 51,98 g zlata. Pallas Athena na reversu je sama Marie Terezie, která léta se zbraní v ruce hájila země Koruny české před Bedřichem II. Císařovna byla k této bohyni přirovnávána častěji, například při návštěvě v Čechách dávali pro ni jesuité na Novém Městě pražském v srpnu 1754 oslavnou alegorii O Palladě moudré i bojující. „Poněvadž měšťanstvo po dobu obležení neúnavnou prací ve hradbách, nepřetržitým bděním na hlídkách požárových, správným opatrováním císařského skladiště soli, zřízením skladiště pro měšťanstvo, pilnými strážemi na věžích, častým opatřováním vody, odstraněním střech a dřevěných budov, vytrháváním dlažby, zaklenbením skladisk prachu, jakož i tím, že sami měšťané mnozí se střelnou zbraní na obranu pevnosti dali se upotřebiti, sobě pochvaly velící generality získali, a na její odporučení i Nejvyšší milosti Jejího cis. král. apoštolského Veličenstva : z toho jediné důvodu tedy ráčilo Její cis. král. Veličenstvo dovoliti, aby rozmnožen byl znak města Olomouce, sestávající dosud z orla bílého a červeného v modrém poli, vavřínovým věncem a štítem na zlatém řetěze, opatřeným začátečními písmeny Nejvyšších jmen Jejich Veličenstev císaře a císařovny, a mnoho měšťanů podarovati pamětními medailemi, jiné ráčilo úřady a nadějí na ně omilostniti a škodu obležením vzniklou a odhadnutou na 24.328 zl. 5 kr. zaplatiti. Nad to ráčili nejmilostivěji titéž naříditi, aby ročně vyplácelo se měšťanům z císařské pokladny 800 zl., za kteréž peníze má odbývati se vždy na den osvobození, totiž 2. července, slavnostní střelba do terče.“ 1756, on a golden chain. Others receiving gold medals were, John Srottr the oldest foreman of the gunners, Shimon Schveinitz the second in charge of the gunners, John Theiss deputy gunner, button-maker Josef Schwarz and draper John Fischbeck. The weight of the medal is over 34 grams which in the old system equalled 2 lots of silver. The Vienna museum also has a gold one with a value of 15 ducats, that is 51.98g of gold. Pallas Athena on the reverse is Maria Theresa herself, spear in hand, who for years has been ighting to protect the lands of the Bohemian crown against Frederick II. The Empress was often compared to this goddess, for example during her visit to Bohemia, the Jesuits in Prague’s New Town performed the celebratory allegory “About Pallas, The Wise and Fighting. „Because the citizenry during the siege with their: tireless work on the walls; unceasing vigilance on ire watches; proper guardianship of the Imperial salt warehouse; setting up a warehouse for the citizenry; diligent sentries in the towers; frequent procurement of water; removing roofs and wooden buildings; taking of tiles; making a vault for the storage of gunpowder; and the fact that many citizens themselves came with guns to defend the fortress; in this way the citizenry very much earned praise of the General who recommended them for highest grace of the Apostolic Majesty Empress Queen. For this reason alone Her Imperial Majesty deigned to augment the coat of arms of the city of Olomouc, previously a white and red eagle on a blue ield, with a laurel wreath and shield on a golden chain, bearimg now initials of the names of Their Majesties, the Emperor and Empress. And many citizens were given commemorative medals; others were given public oices or hope of one. Remuneration for siege damage estimated at 24,238 lorins 5 kreuzers was paid. What was more, Their Most Gracious Majesties ordered that every year 800 lorins would be paid to the citizens from the Imperial treasury. The money would always be paid on the day of their deliverance, that is the second of July, accompanied by celebratory target practice.“ Terč olomouckých ostrostřelců, 19. st. Target of civic guard at Olomouc, 19th c. 153 154 Pohled na obléhanou Olomouc, 1758. View of besieged Olomouc, 1758 98. medaile na vítězství u Hochkirchu Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1758 datováno a značeno a.wideMan 98. Medal for the victory at Hochkirch Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1758 dated and signed a.wideMan Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (vládcové František a Marie Terezie). Rv: okřídlené Vítězství snáší se do vojenského tábora, opis FVSO HOSTE CASTRIS DIREPTIS TORMENTIS BELL.CAPT.CI / AD.HOCHKIRCH.XIV/ OCT.MDCCLVIII (u Hochkirchu 14. října 1758 po porážce nepřítele a vyplenění tábora ukořistěno sto jedna děl). Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: Winged Victory is alighting at the army camp. Inscription, FVSO HOSTE CASTRIS DIREPTIS TORMENTIS BELL.CAPT.CI / AD.HOCHKIRCH.XIV/ OCT.MDCCLVIII (At Hochkirch on 14th October 1758, after the defeat and plunder of the enemy camp, one hundred and one artillery guns captured). H5-59.690 (AR, 46 mm a stopa po oušku; 34,98 g – ze Zounkovy sbírky, kam zakoupena od Kallaie za 15 K) H5-50.376 (cín, 46 mm; 36,60 g – z Chaurovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 175, č. CXXXIX. Stempelsammlung II, 1902, s. 267–8, č. 1174. H5-59.690 (AR, 46 mm and a trace of a loop; 34,98 g – from Zounek collection, to where it was purchased from Kallai for 15 K) H5-50.376 (tin, 46 mm; 36,60 g – from Chaura collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 175, no. CXXXIX. Stempelsammlung II, 1902, p. 267-8, no. 1174 V bitvě u lužického Hochkirchu nedaleko českých hranic porazil maršál Daun krále Bedřicha II. Rakouská armáda krytá mlhou nečekaně v pět hodin ráno udeřila na pruské ležení, pobila čtvrtinu nepřátel, z toho šest generálů, ukořistila sto jeden kanon a téměř všechny stany, jak je vyobrazeno i na medaili. Papež Klement XIII. poslal po bitvě hraběti Daunovi posvěcený meč a klobouk, obvykle udělovaný katolickým vojevůdcům za porážku nevěřících. Marshall Daun defeated King Frederick II at the battle of Lusatian Hochkirch near the Czech border. The Austrian army made an unexpected, fog-covered surprise attack at ive in the morning, hitting the Prussian camp, killing one quarter of the enemy including six generals. They captured one hundred and one cannons and almost all the tents as shown on the medal. After the battle, Pope Clement XIII sent Count Daun a consecrated hat and sword usually awarded to Catholic military leaders for defeating the inidels. 155 Rakouský generál Daun pohřbívá po bitvě u Hochkirchu padlého pruského generála. 156 Austrian General Daun orders the burial of a fallen Prussian general after the Battle of Hochkirch 99. medaile na vítězství u Maxen Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1759 datováno a značeno a.wideMan Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (vládcové František a Marie Terezie). Rv: voják v brnění skládá zbraň a prapor k nohám antického hrdiny, opis HOST.AD DEDIT.COACT.XII.MIL.DVCES CAPTI SIGNA REL.CXX./ DE BORVSS.AD.MAXEN/ DIE XXI.NOVEMB./ MDCCLIX (dvanáct tisíc nepřátel donuceno ke vzdání i s veliteli a 120 korouhví ukořistěno při porážce Prusů u Maxen dne 21. listopadu 1759). H5-50.378 (AE, 46 mm; 44,07 g – neznačený pozdější odražek z Chaurovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 177, č. CXLI (ale značeno A.WIDEMAN) Král Bedřich II. poslal svého generála von Fincka v čele 12 000 mužů, aby odřízli Laudonovu armádu od Čech. Generál neodvážil se neuposlechnout králova rozkazu táhnout k Maxen, kde ho mnohem početnější Rakušané zcela obklíčili a přinutili vzdát se i s celou armádou. Jeho pán poslal ho za to před vojenský soud a na dva roky uvěznil. Medaile ještě zdůrazňuje velikost vítězství kontrastem mezi pruským středověkým těžkooděncem, který kapituluje před nalehko oblečeným antickým hrdinou, který zde zosobňuje armádu císařské říše Františka Štěpána, dědičky římského starověku. 99. Medal for the victory at Maxen Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1759 dated and signed a.wideMan Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: A soldier in armour lays his gun at the feet of the antique hero. Inscription, HOST.AD DEDIT.COACT.XII.MIL.DVCES CAPTI SIGNA REL.CXX./ DE BORVSS.AD.MAXEN/ DIE XXI. NOVEMB./ MDCCLIX (Twelve thousand enemies forced to surrender, including the commander and 120 banners captured in the defeat of the Prussians at Maxen on 21st November 1759). H5-50.378 (AE, 46 mm; 44,07 g – unsigned later issue. From Chaura collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 177, no. CXLI (but here signed A.WIDEMAN) King Frederick II sent his General von Finck leading 12,000 men to cut of Laudon’s army from Bohemia. The general did not dare disobey the king’s order to move towards Maxen, where he was far outnumbered by the Austrians who completely surrounded him and forced the Prussians to surrender their entire Army. For this his master court-martialed him and sent him to prison for two years. The medal emphasizes the size of this victory in the contrast of the Prussian armoured soldier from the middle ages, who is capitulating to a lightly dressed antique hero, who here is personifying the army of Emperor Francis Stephen, the heir of Roman antiquity. 157 100. rodinná medaile Františka Štěpána a Marie Terezie Vídeň, antonín wideman (1724–1792) a Georg ehle 1759 datováno a značeno a.wideMan. G.eHle na aversu a a.w. a G.e. na reversu. Av: poprsí manželů proti sobě, opis FRANCISCVS AVG.MARIA THERESIA AVG./ NATVS VIII DEC.MDCCVIII/ NATA XVII MAI./ MDCCXVII (císař František a císařovna Marie Terezie, narozený 8. prosince 1708 a narozená 17. května 1717). Rv: uprostřed velké poprsí arcivévody Josefa a kolem něj menší podobizny jeho dvanácti mladších sourozenců, každý portrét doplněný jménem a datem narození. Opis FOECVNDITAE AVGVSTORVM PATRIAE FELICITAS MDCCLVIIII (štěstí vlasti v plodnosti císařského páru 1758). H5-50.381(AE, 60 mm; 93,87 g – z Chaurovy sbírky) H5-59.714 (AE, 60 mm; 89,70 g – ze Zounkovy) H5-161.262 (AE, 60 mm; 87,95 g) Lit.: Domanig 1896 č. 288 (ale 90 mm). Stempelsammlung II, 1902, s. 268, č. 1175/1176 (ale původní velikost 90 mm). František Štěpán zplodil se svou manželkou během dvaceti let šestnáct dětí, jedenáct děvčat a pět hochů. třináct z nich se dožilo vyššího věku. Jako poslední narodil se devětatřicetileté císařovně v roce 1756 arcivévoda Maxmilián František, pozdější arcibiskup kolínský. Medaile ukazuje novou habsbursko-lotrinskou dynastii a její pokračovatele. „Nikdy nelze míti dost dětí – v tom bodě jsem nenasytná,“ píše sama císařovna ještě v roce 1774 své dceři Marii Beatrici do Modeny. 158 100. Family Medal of Francis stephen and Maria Theresa Vienna, anthony wideman (1724–1792) and George ehle 1759 dated and signed a.wideMan. G.eHle on the obverse and a.w. and G.e. on the reverse. Av: portrait busts facing each other. Inscription FRANCISCVS AVG.MARIA THERESIA AVG./ NATVS VIII DEC.MDCCVIII/ NATA XVII MAI./ MDCCXVII (The Emperor Francis and the Empress Maria Theresa, born 8th December 1708 and born 17th May 1717). Rv: in the centre a large portrait of Archduke Joseph surrounded by smaller individual portraits of his twelve siblings each with a name and a date of birth. Inscription FOECVNDITAE AVGVSTORVM PATRIAE FELICITAS MDCCLVIIII (The happiness of the country rests in the fertility of the Imperial couple 1758). H5-50.381(AE, 60 mm; 93,87 g – from Chaura collection) H5-59.714 (AE, 60 mm; 89,70 g – from Zounek collection) H5-161.262 (AE, 60 mm; 87,95 g) Lit.: Domanig 1896 no. 288 (but here 90 mm). Stempelsammlung II, 1902, p. 268, no. 1175/1176 (but original size 90 mm) Over a twenty year period Francis Stephen and his wife became the parents of sixteen children, eleven girls and ive boys. Thirteen of them reached adulthood. The last child Maximilian Franz was born to the thirty-nine year old Empress in 1756. He later became Archbishop of Cologne. The medal shows the new Hapsburg-Lorraine dynasty and its members. “You can never have too many children – on that point I am greedy,” the Empress herself wrote in 1774 to her daughter Maria Beatrice of Modena. Fecunditas byla římská bohyně plodnosti, která se často vyskytuje na mincích antických císařoven. Medaile z Národního musea jsou redukce původní medaile, ražená ve vídeňské mincovně v 19./ 20. století pro sběratele. Originální medaile byla větší, měřila 90 mm a byla pozoruhodným dokladem technické dovednosti vídeňské mincovny. Zlatá mince Faustiny Mladší, 161/176 po Kr. Císařská rodina 1756 Fecunditas was the Roman goddess of fertility, who often appears on ancient Empress’ coins. The medal at the National Museum is a reduced version of the original medal. It was struck in the Vienna mint in the 19th and 20th century for collectors. The original medal was larger, measuring 90 mm and it was remarkable evidence of the technical skill of the Vienna mint. Gold coin of Faustina Junior, 161/176 AD Imperial family 1756 159 101. medaile na vítězství u landshutu Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1760 datováno a značeno a.wideMan . 101. Medal for the victory at landshut Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1760 dated and signed a.wideMan . Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (vládcové František a Marie Terezie). Rv: vojenské trofeje, za nimi tábor a město. Opis BORVS CASTR.VIRT.SVPERAT.SPOLIIS PART.CAPTO DVCE/ AD LANDESHVT.DIE/ IVN.XXIII.MDCCLX (u Landshutu byl dne 23. června 1760 podmaněn pruský tábor, získána mnohá kořist a zajat jejich vůdce). Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: Military trophies, behind them the camp and the city. Inscription, BORVS CASTR.VIRT.SVPERAT.SPOLIIS PART.CAPTO DVCE/ AD LANDESHVT.DIE/ IVN.XXIII.MDCCLX (At Landshut, on the 23rd June 1760 the Prussian camp was conquered, much loot was plundered and their leader was captured). H5-82VIIIbAE160 (cín, 46 mm; 21,33 g- neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny) Lit: Schaumünzen 1782, s. 179, č. CXLII (zde je medaile značena A.WIDEMAN) . Stempelsammlung II, 1902, s. 271, č. 1188. H5-82VIIIbAE160 (tin, 46 mm; 21,33 g- unsigned later issue of Viennese mint) Lit: Schaumünzen 1782, p. 179, no. CXLII (here one signed A.WIDEMAN) . Stempelsammlung II, 1902, p. 271, no. 1188. V bitvě u Landshutu 23. června 1760 hrabě Laudon porazil a zajal pruského generála Jindřicha Augusta de la Motte Fouqué, který zůstal v rakouském zajetí až do konce války v roce 1763. Tropaeum vyobrazené na reversu medaile je vítězné znamení, původně kůl, který Řekové stavěli přímo na bojišti a na který pověsili odění, odňaté nepřátelům. Pomník pak zasvětili bohům. Římané trophaea stavěli ve Městě. Slovo žije dodnes hlavně ve sportu jako trofej. At the Battle of Landshut on 23rd June 1760 Count Laudon defeated and captured Prussian general Augustus Henry de la Motte Fouqué, who stayed in Austrian captivity until the end of the war in 1763. The tropaeum pictured on the reverse of the medal is a sign of victory. The tropaeum was originally a pole which the Greeks erected on the battleield on which they hung armour and weapons taken from their enemies. The monument was then consecrated to the gods. Romans built their tropaea in the cities. The word lives on today mainly in the world of sport, as a trophy. 160 Mramorový medailon vojenských úspěchů Františka Štěpána a Marie Terezie. Vídeň, okolo 1760 Marble medaillon with military achievements of Francis Stephen and Maria Theresa. Vienna, c. 1760 161 102. medaile k znovuzískání Kladska Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1760 datováno a značeno a.wideMan . Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M:THERESIA AVGG: (vládcové František a Marie Terezie). Rv: bojovník ve zbroji s taseným mečem a znakem Kladska, v pozadí město a pevnost, opis SECVRITAS BOHEMIAE (bezpečí Čech) doplňuje v úseči nápis GLACIVM RECEPT./ XXVI.IVL. MDCCLX (Kladsko znovuzískáno 26. července 1760). H5-58.994 (AR, 46 mm; 34,92 g) H5-58.351 (AR, 46 mm; 34,89 g – z Katzovy sbírky) H5-82ARVIIIa142 (AR, 46 mm; 34,88 g) H5-58.649 (AE, 47 mm; 35,62 g – z Katzovy sbírky) H5-151.094 (AE, 46 mm; 36,24 g) H5-50.377 (AE, 46 mm; 27,96 g – z Chaurovy sbírky) H5-59.692 (cín, 46 mm; 24,89 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 180, č. CXLIII. Friedensburg – Seger 1901, č. 4424. Stempelsammlung II, 1902, s. 271, č. 1189. Kladsko odstoupil Prusům v roce 1742 za svého krátkého panování jako český král bavorský kuriřt Karel VII. U Landshutu porazili pruské vojsko v červnu 1760 císařští a generál Laudon obsadil většinu Slezska; kladskou pevnost získal pro Marii Terezii zpátky po silném bombardování. Nicméně mír v Hubertsburku přiřknul v roce 1763 strategicky důležité Kladsko Bedřichovi II. Ani v Těšíně v roce 1779, ani po druhé světové válce neprosadili zbylí kladští Čechové návrat svého území k Čechám. 162 102. Medal for the reacquisition of Kladsko (Glatz) Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1760 dated and signed a.wideMan . Obv: Two busts from the right, inscription FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: A soldier in armour with a drawn sword, and the sign of the city of Glatz. In the background there is the city and fortress. Inscription, SECVRITAS BOHEMIAE (safety of Bohemia) accompanied by the inscription, GLACIVM RECEPT./ XXVI.IVL. MDCCLX (Glaz regained on 26th July 1760). H5-58.994 (AR, 46 mm; 34,92 g) H5-58.351 (AR, 46 mm; 34,89 g – from Katz collection) H5-82ARVIIIa142 (AR, 46 mm; 34,88 g) H5-58.649 (AE, 47 mm; 35,62 g – from Katz collection) H5-151.094 (AE, 46 mm; 36,24 g) H5-50.377 (AE, 46 mm; 27,96 g – from Chaura collection) H5-59.692 (cín, 46 mm; 24,89 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 180, no. CXLIII. Friedensburg – Seger 1901, no. 4424. Stempelsammlung II, 1902, p. 271, no. 1189. Bavarian Elector Charles VII. briely became King of Bohemia in 1742 and ceded Kladsko County to the Prussians. The Prussian army was defeated at Landshut in June of 1760 by the Empire, and General Laudon conquered most of Silesia; he won back Kladsko fortress for Maria Theresa after heavy bombardment. Nevertheless, in 1763 the Treaty of Hubertsburg awarded the strategically important city of Kladsko to Frederick II. Even after the Second World War the remaining Czechs from Kladsko did not succeed in regaining their territory for the Czechoslovakia. Kladsko – pevnost nad městem Glatz – fortress above the town. 163 103. medaile na dobytí svídnické pevnosti Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1761 datováno a značeno a.wideMan Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M:.THERESIA AVGG: (vládcové František a Marie Terezie). Rv: klečící Slezsko podává vítěznému vojevůdci hradební korunu, vzadu plán svídnické pevnosti. Opis SCHWEIDNITIVM INTRA TRES HORAS VI CAPTVM/ I.MENS.OCTOB./ MDCCLXI (Svídnice útokem dobyta za tři hodiny prvního dne měsíce října 1761). H5-151.093 (AR, 46 mm; 34,82 g) Lit: Seylers 1765, s. 25-26. Schaumünzen 1782, s. 190, č. CL. Stempelsammlung II, 1902, s. 273, č. 1198. Město a vévodství vyženil Karel IV. sňatkem s Annou Svídnickou v roce 1353. Po dobytí Slezska nechala pruská vláda město v letech 1747 až 1756 mohutně opevnit, přesto se generálu Laudonovi podařilo zmocnit se ho v roce 1761 bleskovým útokem. V říjnu 1762 dobyli Prusové Svídnici zpět. Hradební koruna bylo vysoké vojenské vyznamenání starých Římanů, kteří ji udělovali prvnímu vojákovi, který zdolal hradby a vztyčil na nich prapor. Georg Seylers viděl v roce 1765 na medaili místo postavy Slezska Borusii, klečící před hrdinným Laudonem. 164 103. Medal for the conquest of svídnice fortress Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1761 dated and signed a.wideMan Obv: Two busts from the right. Inscription FRANCISCVS M:.THERESIA AVGG: (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: Kneeling Silesia gives the victorious general the mural crown, in the background is the design of the fortress. Inscription, SCHWEIDNITIVM INTRA TRES HORAS VI CAPTVM/ I.MENS.OCTOB./ MDCCLXI (Svídnice by attack was conquered in three hours, on 1st October 1761). H5-151.093 (AR, 46 mm; 34,82 g) Lit: Seylers 1765, p. 25-26. Schaumünzen 1782, p. 190, no. CL. Stempelsammlung II, 1902, p. 273, no. 1198. Charles IV obtained the City and Duchy through his marriage with Anna of Svídnice in 1353. After the conquest of Silesia the Prussian government had the city fortiied between 1747 and 1756. Even so, General Laudon was able to seize it in 1761 with a lightening attack. In October of 1762 the Prussians recaptured Svídnice. The mural crown was an high military decoration of the ancient Romans, who awarded it to the irst soldier who overcame the wall and planted a lag on it. In 1765 Georg Seylers saw on the medal instead of the igure of Silesia, Prussia kneeling before the hero Laudon. 165 104. medaile na mír v Hubertsburgu augšpurk, Jonas Thiebaud (1695–1769) 1763 datováno a značeno i.THieBaUd FeciT a iT na reversu Av: čtyři hlavy zprava, opis FRANC.I.R.I.MAR.THER.I.FRID.AUG. III.R.P.E.S.FRID.IV.R.B.E.B. (František I. římský císař, Marie Terezie císařovna, Bedřich August III. král polský a saský, Bedřich IV. král v Prusku a kuriřt braniborský) Rv: Boží prozřetelnost ozařuje památník míru označený nápisem VBERTO/ BURGUM/ D.XV.FEBRU/ MDCC.LXIII. (v Hubertsburgu dne 15. února 1763), u kterého podává si Germánie ruku s Mírem. Opis SIT FIRMA PER AEVUM (buď pevný na věky). 104. Medal for the Peace of Hubertsburg augsburg, Jonas Thiebaud (1695–1769) 1763 dated and signed i.THieBaUd FeciT and iT on the reverse Obv: Four heads from the right. Inscription, FRANC.I.R.I.MAR. THER.I.FRID.AUG.III.R.P.E.S.FRID.IV.R.B.E.B. (Francis I Roman Emperor, Maria Theresa Empress, Frederick Augustus III King of Poland and Saxony, Frederick IV King of Prussia and Elector of Brandenburg). Rev: God’s providence shines on a monument to peace in front of which Germany shakes hands with Peace, with the inscription, VBERTO/ BURGUM/ D.XV.FEBRU/ MDCC.LXIII. (In Hubertsburg on the 15th of February 1763). Inscription, SIT FIRMA PER AEVUM (Be solid for all time). H5-181.115 (AR, 50 mm; 21,08 g – 1977 ze zkušebny pro drahé kovy) Pax in nummis 1913, s. 151, č. 610. Olding 2003, s. 148–9, č. 679. H5-181.115 (AR, 50 mm; 21,08 g , 1977 from Essay Oice) Pax in nummis 1913, p. 151, no. 610. Olding 2003, p. 148–9, no. 679 Sedmiletou válku uzavřela mírová smlouva, podepsaná Rakouskem, Pruskem a Saskem v Hubertsburgu v roce 1763. Na medaili je jako první hlava Německa císař František Štěpán. Pruský král Bedřich II. má v opise méně obvyklou pořadovou číslici IV, která patří jeho kuriřstskému titulu. Jako braniborský kuriřt byl podřízen císaři. Jeho pruské království leželo již za hranicemi císařské říše. Německo si podává ruku s Mírem u sloupu, který je symbolem stálosti. Nahoře mu dopřává požehnání Prozřetelnost. Medaili vydal na svůj náklad v Augsburku Jacques Langenbucher, který ji objednal u rytce místní mincovny Jonase Thiebauda. Šroubovací medaile původně obsahovala devět obrázků ze Sedmileté války. The Seven Years War was concluded by a peace treaty signed by Austria, Prussia and Saxony in Hubertsburg in 1763. The irst head on the medal is that of German Emperor Francis Stephen. The inal head, the Prussian King Frederick II, is given the less common number IV after his name, which refers to his title as Elector. As the Elector of Brandenburg he was subordinate to the Emperor. His Prussian kingdom lay outside the borders of the Emperor’s empire. Germany shakes hand with Peace in front of a column that is a traditional symbol of stability. From above comes blessing of the Providence. The medal was struck in Augsburg at the expense of Jacques Langenbucher who ordered it from the local mint engraver Jonas Thiebaud. The box taler origi- 166 Čechy ztratily hubertsburským mírem Kladsko, které Slavníkovci ovládali již v 10. století. Thiebaudovy mince viz č.34–36. Hubertsburg, kde byl podepsán mír nally contained nine small pictures from the Seven Years War. From the Bohemian point of view, the Peace of Hubertsbburg meant loss of Kladsko (Glatz), which it had controlled since the 10th century (see no. 102). For more about Thiebaud’s coins see no. 34–36. Hubertsburg, where peace treaty was signed 167 105. medaile na návštěvu v Kremnici Kremnice 1764 datováno a neznačeno Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka a plášti vojevůdce, s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCVS I.D.G.ROM.IMP.S.A.MAG.HET.D.R.I. (František I., z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, velkovévoda toskánský, král jeruzalémský). Rv: v chrámu označeném císařským orlem dobývá horník ze skály rudu. Opis ADVENTVI AVG.SECVNDO./ IN FODINAS HVNG./ MDCCLXIV M.IVL. (k druhému císařskému příjezdu do uherských horních měst v měsíci červenci 1764). H5-115.456 (AR, 38 mm a stopa po oušku; 17,96 g) Lit: Schaumünzen 1782, s. 214, č. CLXVIII. Schulz 1980, s. 76 (navrhuje připsat norimberské ražebně). Schulz 1980a, s. 223, č. 383. 105. Medal for the visit to Kremnica Kremnica 1764 dated and not signed Obv: A bust from the right, with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, with a general´s cloak and the Order of the Golden Fleece. Inscription FRANCISCVS I.D.G.ROM. IMP.S.A.MAG.HET.D.R.I. (Francis I, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the Empire, Grand Duke of Tuscany, King of Jerusalem). Rev: In a temple marked with an Imperial eagle a miner is mining the ore. Inscription ADVENTVI AVG.SECVNDO./ IN FODINAS HVNG./ MDCCLXIV M.IVL. (For the second Imperial arrival in the Hungarian mining towns, in July 1764). H5-115.456 (AR, 38 mm and trace of loop; 17,96 g) Lit: Schaumünzen 1782, p. 214, no. CLXVIII. Schulz 1980, p. 76 (attributes to mint of Nuremburg). Schulz 1980a, p. 223, no. 383 Opisy ADVENTVI AVG(usti) známe již z mincí antických císařů, ražených k jejich státním návštěvám v provinciích, třeba adventvi avg Africe nebo adventvi avg felicissimo The inscription ADVENTVI AVG(usti) were known already from the coins of ancient emperors, minted for their state visits to the provinces, for example, adventvi avg Africa or adventvi avg Felicissimus. Soupis vládních medailí z roku 1782 vykládá tuto jako připomínku druhé návštěvy císaře Františka Štěpána v uherských horních městech. Odjinud však víme, že zde nebyl. Ve vídeňském kabinetě je přitom uložený zlatý i stříbrný odražek. Karl Schulz medaili vyložil jako předem připravený suvenýr plánované návštěvy, která se nakonec neuskutečnila, vyrobený patrně v některé z norimberských dílen. Argumentoval tím, že razidla nejsou uložena v jinak dosti úplné sbírce vídeňské mincovny. Opis medaile umožňuje i jiný výklad. Druhá císařská návštěva může odkazovat na dubnovou korunovaci The compendium of government medals from 1782 interprets this as a souvenir of the second visit of Emperor Francis Stephen to the Hungarian mining towns. But we know from evidence elsewhere that he did not make this visit. In the Viennese coin collection gold and silver specimens are preserved. Karl Schultz interprets the medal as a souvenir for a prearranged visit, which eventually did not happen and probably produced in a Nuremberg workshop. His theory is that the dies are not stored in the otherwise comprehensive collection of the Vienna mint. The inscription on the medal makes another interpre- 168 Josefa II. ve Frankfurtu, který v červenci 1764 přijel jako budoucí císař a nástupce svého otce, který zde byl v roce 1751. Jemnocit si žádá, aby na aversu nebyl Josefův portrét, ale podobizna dosud vládnoucího císařského otce, tak jako to vidíme na následující medaili. I gramatika opisu ukazuje, že medaile neměla připomínat návštěvu Františka Štěpána. V takovém případě by zde byl býval nominativ oznamující událost – adventus augusti (císařský příjezd) – (viz č. 84, 86 a 107). Použitý dativ – adventui augusti (k císařskému příjezdu) – vyjadřuje, že medaili nechal razit někdo jiný než portrétovaný, kterému ji tím věnuje. Ani chybějící razidlo nemusí být důkaz, že medaile nevznikla na území monarchie: například Donnerovo razidlo medaile k postavení šlechtické akademie v Lehnici Karlem VI. z roku 1735 dostalo se místo do Vídně přes Slezsko do berlinské sbírky. Připisuji proto medaili kremnické mincovně a vidím ji jako ražbu Josefa II. k poctě císaře Františka Štěpána. Horník v císařském chrámu může být sám Josef II., který si během své návštěvy rubání rudy v dole vyzkoušel. tation possible. The “second Imperial visit” may refer to the April coronation of Josef II in Frankfurt. When in July 1764 Josef visited Kremnica, he came as future Emperor and heir to his father, who had been there in 1751. Good manners would require that Josef’s portrait would not appear on the obverse of the medal, but the image of his reigning Imperial father, as is shown in subsequent medal no. 106. Even the grammar of the inscription shows that the medal was not made to commemorate a visit by Francis Stephen. In that case the nominative, announcing the event would have been used - adventus augusti (the arrival of the Emperor) – (see no.84, 86 and 107). The dative that is used - adventui augusti (to the Imperial arrival) – indicates that the medal was commisioned by someone other than the subject portrayed but to whom this medal is dedicated. Not even the missing die is necessarily proof that the medal was not created in the Monarchy. For example, Donner’s die for the medal for building the Noble Academy in Legnica by Charles VI from 1735, instead of going to Vienna, went through Silesia, ending up in the Berlin collection. Therefore it is possible to attribute this medal to the Kremnica mint and explain it as a medal prepared by Joseph II, in honour of Emperor Francis Stephen. The miner in the Imperial temple could be Joseph II himself, who during his visit tried mining. 169 106. medaile na návštěvu synů Františka Štěpána v Kremnici Kremnice a Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1764 značeno a.wideMan 106. Medal for the visit of the sons of Francis stephen in Kremnica Kremnica and Vienna, anthony wideman 1764 signed a.wideMan Av: dvě poprsí zprava, opis FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (vládcové František a Marie Terezie). Rv: OPTIMIS/ PARENTIBVS/ IN TESSERAM/ GRATITVDINIS/ AETERNAE CVDERVNT/ IOSEPH:II:ROM:REX/ LEOPOLDVS A:A:/ GREMNITII/ MDCCLXIV (nejlepším rodičům na znamení věčné vděčnosti vyrazili Josef II., římský král a Leopold, arcivévoda rakouský, v Kremnici roku 1764). Obv: Two busts from the right. Inscription, FRANCISCVS M.THERESIA AVGG. (Rulers Francis and Maria Theresa). Rev: OPTIMIS/ PARENTIBVS/ IN TESSERAM/ GRATITVDINIS/ AETERNAE CVDERVNT/ IOSEPH:II:ROM:REX/ LEOPOLDVS A:A:/ GREMNITII/ MDCCLXIV (For the best parents as a sign of eternal gratitude struck by Joseph II Roman King, and Leopold Archduke of Austria in Kremnica, 1764). H5-180.720 (AR, 46 mm; 35,06 g – 1977 ze zkušebny pro drahé kovy) H5-69VIIIbAR318 (AR, 46 mm; 34,68 g) H5-58.669 (AE, 46 mm; 38,83 g – z Katzovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 215, č. CLXIX. Stempelsammlung II, 1902, s. 341, č. 1538. Vozár 1983. H5-180.720 (AR, 46 mm; 35,06 g – 1977 from Essay oice) H5-69VIIIbAR318 (AR, 46 mm; 34,68 g) H5-58.669 (AE, 46 mm; 38,83 g – from Katz collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 215, no. CLXIX. Stempelsammlung II, 1902, p. 341, no. 1538. Vozár 1983. Slovenské doly byly jedním z hospodářských center monarchie, císař František Štěpán je navštívil v roce 1751, aby se seznámil jak s místní těžbou zlata, stříbra a mědi, tak s provozem mincovny (viz č.84–86). V červenci 1764 poslali rodiče oba syny Josefa a Leopolda, spolu s budoucím švagrem Albertem Saským, předurčeným správcem Uher, aby se seznámili s chodem dolů a mincovny. Osvojit si měli mineralogii, ekonomii, báňskou a hutní výrobu, mincovnictví i vedení účtů. Jedenáctidenní návštěva vyžádala si řadu horečných příprav od opravy silnic a bílení domů až po šití parádních uniforem všem havířům (patnácti kremnickým úředníkům zaplatila uniformy komora, uniformy stopětatřiceti havířů zaplatila komora z jedné třetiny, druhou jim měl uhradit cech a poslední třetinu jim strhli z platu). Ve Vídni princům za 200 dukátů sestavili The Slovak mines were one of the economic centres of the monarchy. Francis Stephen visited them in 1751 in order to familiarize himself with the local production of gold, silver and copper and also with the operations of the mint (see no. 84–86). In July of 1764 the parents sent both sons, Joseph and Leopold, along with their future brother-in-law, Albert of Saxony (who was chosen to be the viceroy of Hungary), to become familiar with the running of the mines and mints. They were supposed to learn mineralogy, economy, mining and metallurgical production, minting and accounting. The eleven day visit called for a series of feverish preparations, from road repair and white washing homes to sewing ceremonial uniforms for all the miners (The Chamber of Metalurgy paid for ifteen uniforms for the overseers. The 170 funkční modely, na kterých jim vysvětlili provoz dolů a jednotlivých strojů. V Kremnici nechali mladíky sfárat a vyrubat něco zlaté rudy, odpoledne pak v mincovně na památku vyrazit stříbrné medaile z připravených razidel poslaných z Vídně. Těchto dvoulotových medailí (35 g stříbra) vyrazili v Kremnici 12 kusů. Později kremnická mincovna zhotovila dalších 183 kusů v poloviční váze a vídeňská ještě dalších 722 kusů, také jednolotových (17,54 g stříbra) Císaře Františka Štěpána vítali v roce 1751 při vstupu do města shromáždění horníci v průvodu s kahanci a různým hornickým náčiním. Tyto nástroje vidíme i na medaili k návštěvě císařových synů, patrně pro ně horníci průvod zopakovali. 135 miners received only one third of the cost of an uniform. The other third was met by the miner´s Guild and the inal third was deducted from their wages). In Vienna, functional models at a cost of 200 ducats were made for the princes, which were used to explain the operation of mines and the individual machines. In Kremnica they let the youngsters go down and excavate some gold ore. In the afternoon they went to the mint to make commemorative medals from prepared dies sent from Vienna. 12 copies of these medals weighing 2 lots (35grams of silver) were struck in Kremnica. Later the Kremnica mint made another 183 pieces in half the weight, and the Viennese mint another 722 pieces, also of the one lot weight (17.54 grams of silver). During his entrance to the city in 1751, Emperor Francis Stephan was welcomed by a parade of miners with lamps and other mining implements. These tools are also visible on the medal for the visit of the Imperial sons; the miners probably repeated the parade for them as well. Johannes della Martina, veduta Kremnice. Rukopis Zlaté knihy k návštěvě Josefa II., arcivévody Leopolda a vévody Alberta v uherských horních městech, 1764. Johannes della Martina, view of Kremnice. Manuscript of the Golden Book prepared for the visit of Josef II, Archduke Leopold and Duke Albert to Hungarian mining towns, 1764. 171 107. medaile na příjezd císařské rodiny do innsbrucku 107. Medal for the arrival of the imperial family in innsbruck Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1765 značeno a.wideMan . Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1765 signed a.wideMan . Av: čtyři poprsí zprava. Muži mají přes brnění plášť a řád Zlatého rouna, na parukách císařské vavřínové věnce. Císařovna má ve vlasech diadém, královna závoj vdané ženy. Opis FRANCISC.I.M.THERES.IOSEP.II.M.IOSEPHA.AVGGGG (vládcové František I., Marie Terezie, Josef II. a Marie Josefa). Rv: triumfální bránu, postavenou před městem zdobí opět medailony s císařskými portréty, nahoře vrcholí císařským orlem mezi sochami Náboženství a Spravedlnosti. Opis ADVENTVS.AVGGGG OENIPONTUM/ D.XV IVL.MDCCLXV/ AD NVPT.LEOP.A.A./ CELEBRAND (příjezd Nejvznešenějších do Innsbrucku dne 15. července 1765 na oslavu sňatku rakouského arcivévody Leopolda). Obv: Four busts from the right. The men have cloaks over their armour and wear the Order of the Golden Fleece, on their wigs are Imperial laurel wreaths. The Empress has a tiara in her hair, the Queen the veil of a married woman. Inscription, FRANCISC.I.M.THERES.IOSEP.II.M.IOSEPHA.AVGGGG (Rulers Francis I, Maria Theresa, Joseph II and Maria Josepa). Rev: A triumphal arch, built in front the city and also decorated with medalllions with the Emperor and Empress’ portraits, surmounted by the Imperial eagle between the statues of Religion and Justice. Inscription, ADVENTVS.AVGGGG OENIPONTUM/ D.XV IVL.MDCCLXV/ AD NVPT.LEOP.A.A./ CELEBRAND (The arrival of the Most Noble Ones to Innsbruck on 15th July 1765 to celebrate the wedding of Austrian Archduke Leopold). H5-180.726 (AR, 47 mm; 44,10 g) H5-91VIIIbAR86 (AR, 47 mm; 43,72 g) H5-59.724 (AR, 47 mm; 43,40 g – ze Zounkovy sbírky) H5-69VIIIbAR322 (AR, 47 mm; 43,24 g) ) H5-152VIIIbAR31 (AR, 47 mm; 43,02 g) H5-161.207 (AR, 47 mm; 42,82 g) H5-114.691 (cín, 46 mm; 33,09 g) H5-114.692 (cín, 46 mm; 31,44 g) Lit: Bauers 1770, s. 157. Schaumünzen 1782, s. 226, č. CLXXVIII. Stempelsammlung II, 1902, s. 281, č. 1245/1246. Jako místo svatby druhorozeného arcivévody Leopolda se španělskou infantkou Marií Ludovikou byl vybrán Innsbruck, kde se narodil otec Františka Štěpána; Lotrinsko tehdy okupovali Francouzi a rodina žila v rakouském exilu. Císař František Štěpán vyrazil se svou rodinou z Vídně 4. července 1765, 400 km dlouhá cesta jim se všemi ceremoniemi trvala 11 dní a 172 H5-180.726 (AR, 47 mm; 44,10 g) H5-91VIIIbAR86 (AR, 47 mm; 43,72 g) H5-59.724 (AR, 47 mm; 43,40 g – from Zounek collection) H5-69VIIIbAR322 (AR, 47 mm; 43,24 g) ) H5-152VIIIbAR31 (AR, 47 mm; 43,02 g) H5-161.207 (AR, 47 mm; 42,82 g) H5-114.691 (tin, 46 mm; 33,09 g) H5-114.692 (tin, 46 mm; 31,44 g) Lit: Bauers 1770, p. 157. Schaumünzen 1782, p. 226, no. CLXXVIII. Stempelsammlung II, 1902, p. 281, no. 1245/1246. Innsbruck was chosen as the location for the wedding of Archduke Leopold, the second son, with the Spanish Infanta Maria Ludovica. It was where Francis Stephen’s father was born, when Lorraine was occupied by the French and the family was living in exile in Austria. Emperor Francis Stephen left Vienna with his family on the 4th of July 1765 to begin the 400km long 15. července stáli před městem, které na jejich počest postavilo triumfální bránu ze dřeva a štuku, později nahrazenou dnešní kamennou stavbou. Nevěsta dorazila z Madridu 2. srpna. Na medaili jsou portréty pouze čtyřech nejvýznamnějších členů rodiny Františka Štěpána z devíti, kteří do Innsbrucku přijeli. Jejich výběr připomíná korunovaci Josefa II. ve Frankfurtu v předchozím roce a medaile ukazuje rodinnou císařskou posloupnost, zajištěnou pro budoucnost po wittelsbašském intermezzu v letech 1742–1745. Vyobrazená manželka Josefa II. při tom do Innsbrucku vůbec necestovala, aby neohrozila očekávané dítě. Kromě medailí vyžádala si císařská rodina ve vídeňské mincovně na cestu ještě 10 až 12 tisíc nově vyražených dukátů, neboť císař platil jenom zlatem. Ocelová razidla medaile. Každé váží 5 kg. journey which with all ceremonials entailed took eleven days. On 15th July they arrived in front of the city, where a triumphal arch had been built from wood and stucco in their honour. (Later this was replaced by today’s stone structure). The bride arrived from Madrid on 2nd August. Out of nine family members who came to Innsbruck only four of the most important ones were included on the medal. The choice is reminiscent of the coronation of Joseph II in Frankfurt the previous year. The medal shows the Imperial family order of succession, once again guaranteed to the House of Hapsburg after the Wittelsbach interregnum. The wife of Joseph II is pictured even though she did not go to Innsbruck because she was pregnant. In addition to the medals, the Imperial family requested from the Vienna mint for their journey 10 to 12 thousand newly minted ducats, because the Emperor paid only in gold. Steel dies of the medal. Each one weights 5 kg. 173 108. úmrtní medaile Františka Štěpána Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1765 datováno a značeno a.w. 108. Funerary medal for Francis stephen Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1765 dated and signed a.w. Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCVS.D.G.ROM.IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR. ET.M.HET.DVX (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král římský a jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský). Rv: u císařova náhrobku zarmoucené Náboženství a Spravedlnost, opis AETERNITATI.AVG.PRIN/ CIPIS OPTIMI PATRIS PAT./ NAT.VIII.DEC.MDCCVIII.OBIIT/ OENIPONTI.XVIII.AVG.MDCCLXV. (věčné památce císaře, nejlepšího knížete a Otce vlasti, narozeného 8. prosince 1708, zemřelého 18. srpna 1765 v Innsbrucku). Obv: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, a general´s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANCISCVS.D.G.ROM. IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR.ET.M.HET.DVX (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of the Romans and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the Emperors tomb Religion and Justice grieve. Inscription, AETERNITATI.AVG.PRIN/ CIPIS OPTIMI PATRIS PAT./ NAT.VIII.DEC.MDCCVIII.OBIIT/ OENIPONTI.XVIII.AVG. MDCCLXV. (To the eternal memory of the Emperor, best prince and father of the nation, born 8th December 1708, died 18th August 1765 in Innsbruck). H5-107VIIIaAR18 (AR, 46 mm; 34,93 g) H5-82VIIIbAR4 (AR, 46 mm; 34,89 g) H5-164VIIIbAR68 (AR, 46 mm; 34,79 g) H5-161.208 (AR, 46 mm; 34,78 g) H5-69VIIIbAR301 (AR, 46 mm; 34,71 g) H5-59.694 (AR, 46 mm; 34,51 g – ze sbírky J. Zounka) Lit: Schaumünzen 1782, s. 230, č. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, s. 283, č. 1252/1253. H5-107VIIIaAR18 (AR, 46 mm; 34,93 g) H5-82VIIIbAR4 (AR, 46 mm; 34,89 g) H5-164VIIIbAR68 (AR, 46 mm; 34,79 g) H5-161.208 (AR, 46 mm; 34,78 g) H5-69VIIIbAR301 (AR, 46 mm; 34,71 g) H5-59.694 (AR, 46 mm; 34,51 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 230, no. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, p. 283, no. 1252/1253. 174 109. Menší úmrtní medaile Františka Štěpána Vídeň, august oldřich Redeslob 1732–1785) 1765 datováno a neznačeno Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FR ANC.D.G.R.I.S.A.G.H.R.L.B.E.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král římský a jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský). Rv: u císařova náhrobku zarmoucené Náboženství a Spravedlnost, opis AETERNITATI.AVG.PRINCIPIS OPTIMI. PATRIS PAT./ NAT.8.DEC.1708.OBIIT/ OENIPONTI 18./ AUG.1765. (věčné památce císaře, nejlepšího knížete a Otce vlasti, narozeného 8. prosince 1708, zemřelého 18. srpna 1765 v Innsbrucku). H5-127VIIIbAR254 (AR, 26 mm; 4,11 g) H5-114.688 (AR, 26 mm; 3,96 g) H5-161IVbAR4998 (AR, 26 mm; 3,77 g) H5-50.49 (AE, 26 mm; 3,54 g – z Chaurovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 230, č. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, s. 283, č. 1255 (připisuje Redeslobovi podle značky A.R.F. na razidle). 109. smaller funerary medal for Francis stephen Vienna, august Ulrich Redeslob (1732–1785) 1765 dated and signed Obv: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, a general´s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANC.D.G.R.I.S.A.G.H.R.L.B.E.M.H. D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of Rome and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the Emperor´s tomb Religion and Justice grieve. Inscription, AETERNITATI.AVG.PRINCIPIS OPTIMI. PATRIS PAT./ NAT.8.DEC.1708.OBIIT/ OENIPONTI 18./ AUG.1765. (To the eternal memory of the Emperor, best prince and father of the nation, born 8th December 1708, died 18th August 1765 in Innsbruck). H5-127VIIIbAR254 (AR, 26 mm; 4,11 g) H5-114.688 (AR, 26 mm; 3,96 g) H5-161IVbAR4998 (AR, 26 mm; 3,77 g) H5-50.49 (AE, 26 mm; 3,54 g – from Chaura collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 230, no. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, p. 283, no. 1255 (attributes to Redeslob because of mark A.R.F. on the die). 175 110. nejmenší úmrtní medaile Františka Štěpána Vídeň 1765 datováno, neznačeno Av: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FR ANC.D.G.R.I.S.A.G.H.R.L.B.E.M.H.D. (František, z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše, král římský a jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar, velkovévoda toskánský). Rv: u císařova náhrobku zarmoucené Náboženství a Spravedlnost, opis AETERNIT.AVG.PRINC.OPT. P.P./ N.8.DEC.1708. OB./ OENIP.18.AVG./1765 (věčné památce císaře, nejlepšího knížete a Otce vlasti, narozeného 8. prosince 1708, zemřelého 18. srpna 1765 v Innsbrucku). H5-59.693 (AV, 21 mm; 2,61 g – ze Zounkovy sbírky) Lit: Bauers 1767, s. 265. Schaumünzen 1782, s. 230, č. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, s. 284, č. 1258/1259. Po návštěvě divadelního představení v Innsbrucku císař neočekávaně 18. srpna 1765 zemřel. Náhrobek na reversu má tvar pyramidy, která symbolisuje trvalost knížecí slávy a na úmrtní mince ji dávali Františkovým předchůdcům již ve starověku. Portrét na vrcholu pyramidy věnčí vavřínová a palmová ratolest, které naznačují císařskou slávu, které zesnulý dosáhl. Náboženství a Spravedlnost jsou zarmoucené nad odchodem svého ochránce. Velkou medaili nechala císařovna Marie Terezie razit se dvěma předními stranami: buď na ní byl František Štěpán nebo ona sama jako vdova. Ražební kolky vyřezal rytec medailí Antonín Wideman, menší medaile připravil Oldřich August Redeslob, pomocný rytec vídeňské mincovny. 176 110. smallest funerary medal of Francis stephen 1765 dated, not signed Obv: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, a general´s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANC.D.G.R.I.S.A.G.H.R.L.B.E.M.H. D. (Francis, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of Rome and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). Rev: At the Emperor´s tomb Religion and Justice grieve. Inscription, AETERNIT.AVG.PRINC.OPT. P.P./ N.8.DEC.1708.OB./ OENIP.18.AVG./1765. (To the eternal memory of the Emperor, best prince and father of the nation, born 8th December 1708, died 18th August 1765 in Innsbruck). H5-59.693 (AV, 21 mm; 2,61 g – from Zounek collection) Lit: Bauers 1767, p. 265. Schaumünzen 1782, p. 230, no. CLXXX. Stempelsammlung II, 1902, p. 284, no. 1258/1259. The Emperor died unexpectedly on 18th August 1765, after visiting a theatrical performance in Innsbruck. The tomb on the reverse has the shape of a pyramid, which symbolizes the permanence of the prince’s glory; Francis’ forbears had put this on their funerary coins beginning in the Antiquity. The portrait at the top of the pyramid is surrounded by a palm and laurel branch, which indicate the Imperial fame which the deceased achieved. Religion and Justice are grieving at the passing of their protector. Empress Maria Theresa had the large medal struck with two obverses: on one was Francis Stephen, and on the other Maria Theresa as a widow. The dies were engraved by medal engraver Anthony Wideman. Ulrich August Redeslob, Assistant Engraver of the Vienna Mint made the smaller medals. František Štěpán na úmrtním loži Francis Stephen on his death bed 177 111. medaile na založení ústavu šlechtičen v innsbrucku Vídeň, František Xaver würth (1715–1769) 1765 značeno na aversu F.wÜRT F a na reversu w. 111. Medal for the founding of the noble institute in innsbruck Vienna, FrancisXaver würth (1715–1769) 1765 signed on the obverse F.wÜRT F and on the reverse w. Av: hlava panovnice ve vdovském závoji zprava, opis M.THERESIA PIA FELIX AVG. (Marie Terezie, zbožná a milostivá vládkyně) Rv: Náboženství utěšuje Zármutek, plačící u císařovy rakve. Opis MEMORIAE CONIVGIS AMATISS.IN LOCO OBITVS COLENDAE/ COLLEGI.NOBB.VIRGINVM /AENIP. INSTITVIT/M.THERESIA AVG./ MDCCLXV. (na paměť a k poctě nejmilovanějšího manžela, na místě jeho úmrtí, zřídila císařovna Marie Terezie roku 1765 v Innsbrucku ústav šlechtičen). Obv: The head of the monarch from the right in a widow’s veil. Inscription, M.THERESIA PIA FELIX AVG. (Maria Theresa, pious and merciful ruler). Rev: Religion consoles Greif, lamenting at the Emperor’s grave. Inscription MEMORIAE CONIVGIS AMATISS.IN LOCO OBITVS COLENDAE/ COLLEGI.NOBB.VIRGINVM /AENIP.INSTITVIT/M. THERESIA AVG./ MDCCLXV. (To the memory and honour of a most dear husband, at the place of his death, the Empress Maria Theresa founded this Noble Institute in Innsbruck in 1765). H5-59.722 (AR, 43 mm; 26,25 g – ze sbírky J. Zounka) H5-59.722 (AR, 43 mm; 26,25 g – from Zounek collection) Lit: Schaumünzen 1782, s. 232, č. CLXXXI. Stempelsammlung II, 1902, s. 284, č. 1260/1261. Fleischer 1932, s. 106, 108. Posiles 1990, s. 43 Lit: Schaumünzen 1782, p. 232, no. CLXXXI. Stempelsammlung II, 1902, p. 284, no. 1260/1261. Fleischer 1932, p. 106, 108. Posiles 1990, p. 43 Manželův úmrtní pokoj nechala císařovna přestavět na kapli a ve městě založila ústav pro dvanáct chudých šlechtičen. Nosily pouze černé šaty, byť s hermelínem, a měly za úkol modlit se dnem i nocí za duši Františka Štěpána. Nesměly navštěvovat maškarní bály ani komedie, povolena jim byla opera, dvorní a šlechtické zábavy, případně zahradní slavnosti. První abatyší jmenovala Marie Terezie svou dceru Marii Alžbětu. Císařovnina nadace na památku Františka Štěpána fungovala do 20. století. V březnu 1766 zaplatila dvorská komora vídeňské mincovně „tři dodané zlaté innsbrucké pamětní medaile po 20 dukátech a 5 kusů zlatých úmrtních medailí blahé paměti J. V. císaře Františka po 15 dukátech, každý za 4 The Empress had the room where Francis Stephen died turned into a chapel, and she created an institute for twelve poor noblewomen in the town. They wore only black gowns, although with ermine, and their task was to pray every day and night for Francis Stephen. They could not attend masquerade balls or comedy. Opera was allowed to them, court and aristocratic entertainments, or garden parties. Maria Theresa named her daughter Maria Elizabeth the irst abbess. The Empress’ foundation in memory of Francis Stephen’s continued till the 20th century. 178 In March of 1766 the court chamber paid the Vienna mint for, “three delivered gold Innsbruck memorial zl. 10 kr, celkem 576 zl.“ První vážily 69 gramů, druhé 52 gramů každá. Určeny byly k základnímu kameni nové stavby a na památku účastníkům slavnosti.V květnu pak proplácí další „2 dodané zlaté úmrtní medaile Jeho Vel. císaře po 15 dukátech.“ Ty už byly lehčí, jedna obsahovala 52,5 gramu kovu. V srpnu 1766 razila mincovna císařovy úmrtní medaile ve stříbře. Rytec František Xaver Würth byl švagr medailéra Matyáše Donnera. medals for 20 ducats and 5 pieces of gold memorial medals for the dear memory of H.M. Emperor Francis for 15 ducats, each on for 4 lorins, 10 kreutzers, for a total of 576 lorins.” The irst weighed 69 grams, the others 52 grams each. These were designed to be placed under the foundation stone of new Institute, and given to the participants at the ceremony. In May they paid for more, “two delivered gold commemorative medals of His Majesty for 15 ducats.” These were lighter, each one contained 52.5 grams of metal. In August of 1766 the mint struck the Emperor’s funerary medal in silver. The engraver Francis Xavier Würth was the brother-inlaw of the medal maker Mathias Donner. Zlatá mince Ptolemaia II. s hlavou zbožněné Arsinoe, 259 př. Kr. Gold coin of Ptolemy II with head of deiied Arsinoe, 259 B.C. 179 112. medaile Marie Terezie a Františka Štěpána Vídeň, antonín wideman (1724–1792) a † Matyáš donner (1704–1756) 1765 nedatováno, značeno a.wideMan a M.donneR F. Av: poprsí ve vdovském závoji zprava, opis M.THERESIA D.G.ROM.IMP.HUNG.ET BOH.RE.A.A. (Marie Terezie, z Boží milosti císařovna římská, královna německá, uherská a česká, arcivévodkyně rakouská). Rv: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.I.D.G.ROM.IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR. ET.M.HETR.DUX. (František I., z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar a velkovévoda toskánský). H5-58.656 (AE, 48 mm; 35,98 g – z Katzovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 234, č. CLXXXII. Stempelsammlung II, 1902, s. 283, č. 1254. 180 112. Medal of Maria Theresa and Francis stephen Vienna, anthony wideman (1724–1792 and † Mathias donner (1704–1756) Undated, signed a.wideMan and M.donneR F. Obv: A bust from the right in a widow’s veil. Inscription, M.THERESIA D.G.ROM.IMP.HUNG.ET BOH.RE.A.A. (Maria Theresa, by the Grace of God Roman Empress, Queen of Germany, Hungary and Bohemia, Archduchess of Austria.) Rev: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, a general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANCISCUS.I.D.G.ROM. IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR.ET.M.HETR.DUX. (Francis I, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of the Romans and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). H5-58.656 (AE, 48 mm; 35,98 g – from Katz collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 234, no. CLXXXII. Stempelsammlung II, 1902, p. 283, no. 1254. 113. menší medaile Marie Terezie a Františka Štěpána Vídeň, antonín wideman (1724–1792) 1765 nedatováno, značeno a.w. Av: poprsí ve vdovském závoji zprava, opis M.THERESIA D.G.ROM.IMP.GER.HUNG.ET BOH.REG.ARCH.AUST. (Marie Terezie, z Boží milosti císařovna římská, královna německá, uherská a česká, arcivévodkyně rakouská). Rv: poprsí zprava, s císařským vavřínovým věncem, v brnění vojáka, plášti vojevůdce a s řádem Zlatého rouna. Opis FRANCISCUS.D.G.ROM.IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR. ET.M.HETR.DUX (František, z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše, král německý a jeruzalémský, vévoda lotrinský z Bar a velkovévoda toskánský). H5-50.374 (AE, 43 mm; 32,68 g – neznačený pozdější odražek vídeňské mincovny. Z Chaurovy sbírky) H5-82VIIIbAE187 (cín, 43 mm; 20,77 g) Lit: Schaumünzen 1782, s. 234, č. CLXXXII. Stempelsammlung II, 1902, s. 285, č. 1263. Probszt-Ohstorf 1970, s. XXX (jako práce A. Widemana) Medaile liší se pouze velikostí a zkratkami v opisech, jejichž smysl jinak zůstává stejný. Pro portrét zemřelého císaře použila mincovna na větší medaili starší razidlo, které měla ještě od Matyáše Donnera, který již v roce 1756 zemřel. Avers udělal Antonín Wideman nový, s císařovnou ve vdovském závoji. U menší medaile vyryl patrně obě strany Antonín Wideman. Medaile nechala razit a rozdávat ovdovělá císařovna na památku svého manžela. Podobně také nařídila, aby i nadále byly raženy oběžné mince s jeho portrétem a rokem úmrtí. Císař František Štěpán zemřel 113. small medal of Maria Theresa and Francis stephen Vienna, anthony wideman (1724–1792) 1765 Undated, signed a.w. Obv: A bust from the right in a widow’s veil. Inscription, M.THERESIA D.G.ROM.IMP.GER.HUNG.ET BOH.REG.ARCH. AUST. (Maria Theresa, by the Grace of God Roman Empress, Queen of Germany, Hungary and Bohemia, Archduchess of Austria.) Rev: A bust from the right with an Imperial laurel wreath, in soldier’s armour, a general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANCISCUS.I.D.G.ROM. IMP.S.A.GERM.HIER.REX.LOTH.BAR.ET.M.HETR.DUX. (Francis I, by the Grace of God Roman Emperor, always augmenter of the empire, King of the Romans and Jerusalem, Duke of Lorraine and Bar, Grand Duke of Tuscany). H5-50.374 (AE, 43 mm; 32,68 g – unsigned later issue of Viennese mint. From Chaura collection) H5-82VIIIbAE187 (tin, 43 mm; 20,77 g) Lit: Schaumünzen 1782, p. 234, no. CLXXXII. Stempelsammlung II, 1902, p. 285, no. 1263. Probszt-Ohstorf 1970, p. XXX (as work of A. Wideman). The medals difer only in their size and in the abbreviation in their inscriptions; their meaning remains the same. For the portrait of the late Emperor the mint used an old die for the larger medal, made by Mathias Donner, who had died in 1756. The obverse with the Empress in a widow’s veil was newly made by Anthony Wideman. Both sides of the smaller medal were probably engraved by Anthony Wideman. The widowed Empress had the medals struck and distributed in memory of her husband. Similarly, she also ordered that coins for circulation with his portrait and year of death should continue to be minted. Empe181 18. srpna, příkaz o ražbě těchto a předchozích úmrtních medailí je z 9. října 1765 (čísla katalogu 108– 113). J. Ducreux, Marie Terezie jako vdova s řádem sv. Štěpána 182 ror Francis Stephen died on 18th August, the order to make these and the preceding memorial medals is from 9th October 1765 (Catalogue nos. 108–113). J. Ducreux, Maria Theresa as widow wearing the Order of St. Stephen Císař a numismatika Emperor and numismatics 114. soupis medailí za vlády Marie Terezie 114. compendium of medals of the reign of Maria Theresa Schau- und Denkmünzen, welche unter der glorwürdigen Regierung der Kaiserinn Königinn Maria Theresia gepräget worden sind. Wien, in der Johann Paul Kraußischen Buchhandlung. (1782, 416 stran.) folio Knihovna Národního musea 95 A 25 (dar K. Chaury v roce 1921) Literatura: Voigt 1787, s. 180. Skalský 1933. ProbsztOhstorf 1970 Schau- und Denkmünzen, welche unter der glorwürdigen Regierung der Kaiserinn Königinn Maria Theresia gepräget worden sind. Wien, in der Johann Paul Kraußischen Buchhandlung. (1782, 416 pages.) folio Knihovna Národního musea 95 A 25 (donated by K. Chaura in 1921) Lit: Voigt 1787, p. 180. Skalský 1933. Probszt-Ohstorf 1970 Císařova neprovdaná dcera Marie Anna (1738–1789) byla žena mnoha zájmů, po otci zdědila i zálibu v numismatice. K roku 1774 sepsala medaile ilustrující vládu jejích rodičů. Rukopis doprovodila vlastními kresbami a věnovala matce. O osm let později, již po smrti císařovny, vyšel rozšířený soupis tiskem. Je německý a francouzský, určený i pro cizinu, bohatě ilustrovaný. Obsahuje 414 medailí. Arcivévodkyni při práci pomáhal český piarista P. Adaukt Voigt (1733–1787). Později o vydání knihy napsal svému spolubratru Dobnerovi: „Žádným přesvědčováním nedala se pohnout k tomu, aby práce byla opatřena jejím jménem. Tudíž ani já jsem nemohl uvést své. Ostatně je všem známo, že já jsem autorem německého textu, který ona přeložila do francouzštiny. Je to velká pocta řádu a naší provincii, že text vypracovaný jejím členem, byl považován za hodný překladu do francouzštiny od arcivévodkyně rakouské.“ Císařovna Marie Terezie P. Voigta také vybídla, aby sestavil katalog středověkých ražeb sbírky jejího manžela. Autoři soupisu medailí Marie Terezie a jejího manžela inspirovali se francouzským dílem Médailles sur les principaux événements de Louis le Grand vydaným roku 1702. Malá akademie na něm pracovala od 80. let 17. století. Druhé rozšířené vydání bylo vytištěno v roce 1723 a popsalo 308 medailí Ludvíka XIV., včetně dvou úmrtních. Vláda se také postarala o překlad do němčiny. Francouzská kniha hned v úvodu uvádí, že „medaile je trvanlivý pomník, zhotovený, aby předal velké události budoucnosti. To, co ukazuje i to co říká, by mělo být představeno a řečeno vznešeným a duchaplným způsobem.“ The Emperor’s unmarried daughter Maria Anna (1738– 1789) was a woman of many interests and she inherited a taste for numismatics from her father. In 1774 she catalogued the medals that illustrated her parents’ reign. The manuscript, dedicated to her mother, is accompanied by her own drawings. After the death of the Empress eight years later, the extended compendium was published in German and French; it was also intended for foreigners and richly illustrated. There are 414 medals there. Czech monk, P. Adaukt Voigt (1733–1787) aided the Archduchess in her work. Later, Voigt wrote to Dobner, his brother in the order, about the publication: “No amount of persuasion will move her to place her name on the work. Which means that I cannot put mine there. In any case, everyone knows that I am the author of the German text which she then translated into French. It is a great tribute to our province and our order that a text prepared by one of our members should be considered worthy of translation into French by the Austrian Archduchess.” Empress Maria Theresa also encouraged P. Voigt to compile a catalogue of her husband’s collection of medieval coins. The authors of the compendium of the medals of Maria Theresa and her husband was inspired by the French work, Médailles sur les principaux événements de Louis le Grand from 1702. The Petit Académie worked on the book beginning in the 1680’p. A second, expanded edition was printed in 1723 and it described 308 of medals of Louis XIV, including two funerary medals. The government had the book translated into German. The French compendium states in the introduction that, “The medal is a durable monument and is made to transmit great events to posterity. That which it represents and that it which says should be represented and said in a noble and ingenious way”. 183 Medaile k narození arcivévody Josefa. Viz č. 59. 184 Medal for the birth of Archduke Josef. See no. 59. Arcivévodkyně Marie Anna P. Adaukt Voigt Archduchess Maria Anna Fr. Adaukt Voigt 185 115. katalogy císařovy numismatické sbírky 115. catalogues of emperor’s numismatic collection Monnoies en or, qui composent une des diferentes parties du Cabinet de S. M. L´Empereur, depuis les plus grandes pieces jusqu aux plus petites. Vienne 1759, 315 stran + přívazek Supplément au catalogue des monnoies en or, qui composent une des diferentes parties du Cabinet Imperial, depuis les plus grandes pieces jusqu´aux plus petites. Vienne 1769, 98 stran + přívazek Supplement au Catalogue des Monnoies en Argent, qui composent une des diferentes Parties du Cabinet imperial depuis les plus grandes Pieces jusqu‘ au lorin inclusivement. Vienne 1770, 27 stran folio Knihovna Národního musea 76 A 2 (dar K. Chaury v roce 1920) Monnois en or, qui composent une des diferentes parties du Cabinet de S. M. L´Empereur, depuis les plus grandes pieces jusqu aux plus petites. Vienne 1759, 315 pages + Supplément au catalogue des monnoies en or, qui composent une des diferentes parties du Cabinet Imperial, depuis les plus grandes pieces jusqu´aux plus petites. Vienne 1769, 98 pages + Supplement au Catalogue des Monnoies en Argent, qui composent une des diferentes Parties du Cabinet imperial depuis les plus grandes Pieces jusqu’ au lorin inclusivement. Vienne 1770, 27 pages folio Knihovna Národního musea 76 A 2 (donated by K. Chaura in 1920) Catalogue des monnoies en argent qui composent une des diferentes parties du Cabinet Imperial depuis les plus grandes pieces jusqu´au lorin inclusivement. Nouvelle edition corrigée et considerablement augmentée. Vienne 1769, 561 stran folio Knihovna Národního musea 76 A 1 (dar K. Chaury v roce 1920) Císař František Štěpán shromáždil asi 50 000 kusů mincí a medailí a o svoji sbírku se živě zajímal. Když v říjnu 1751 přišel do Vídně P. Leander od sv. Cecilie, misionář řádu bosých karmelitánů, přinesl císaři z Persie mnohé starobylé mince. Dostal za ně od něj nejenom 500 dukátů, ale i zlatou medaili císaře Františka Štěpána, která vážila dalších 25 dukátů. Numismatici obdivně hovořili o „vpravdě císařském mincovním kabinetě, který založil a do své smrti rozmnožoval, kterému na celém světě není rovno.“ Bylo to třináct velkých skříní, každá se šedesátkou až stovkou mincovních zásuvek plných zlatých a stříbrných mincí a medailí, rozdělených podle kovu a velikosti. Správci sbírky publikovali její vzácné ražby například v Norimberce, kam zasílali příspěvky do svazků Neueröfneten Münzcabinets nebo Novinek pro všechny milovníky mincí. Kníže Khevenhüller zapsal si do deníku 15. března 1752, jak císař pozval jeho a další společnost „již na osmou hodinu k sobě, aby nám ukázal svou sbírku dukátů, u čehož jsme strávili přes tři hodiny. … Jeden každý dukát je výjimečné ražby. … Sbírka je velmi dobře rozdělena podle rodů a data a pod každým kusem je položen malý papírek, na kterém je popis spolu s poznámkou, kdo a kdy nechal medaili razit.“ Popisky byly pochopitelně ve francouzštině. Po manželově smrti připojila císařovna jeho sbírku k staré habsburké kolekci. 186 Catalogue des monnoies en argent qui composent une des diferentes parties du Cabinet Imperial depuis les plus grandes pieces jusqu´au lorin inclusivement. Nouvelle edition corrigée et considerablement augmentée. Vienne 1769, 561 pages folio Knihovna Národního musea 76 A 1 (donated by K. Chaura in 1920) Emperor Francis Stephen collected approximately 50,000 pieces of coins and medals. He took a keen interest in his collection. In October of 1751, when P. Leander of St. Cecilia, a missionary from the order of the Discalced Carmelites came to Vienna, he gave the Emperor many ancient coins which he had brought with him from Persia. He received for this not only 500 ducats, but also a gold medal of Francis Stephen, which was worth another 25 ducats. Numismatists spoke admiringly of a “truly Imperial coin cabinet, which the Emperor founded and increased up until his death. The world has not seen its equal.” There were thirteen large cabinets, each with sixty to a hundred drawers full of gold and silver coins and medals, divided up on the basis of metal and size. The keepers of the collection published information about their rare coins and medals for example in Nuremburg, to where they sent contributions to the volumes of Neueröfneten Münzcabinets and other to journals for coin collectors. Prince Khevenhüller’s diary entry on 15th March 1752 tells how the Emperor invited him and other company“to come to him at eight o’clock so he could show us his collection of ducats, where we spent over three hours… Each and every ducat is an extraordinary quality… The collection is very well divided into families and dates, and underneath each one lies a small piece of paper, on which there is a description together with a note stating where and by whom the medal was made.” Katalogy ukazují, že císařova sbírka byla rozdělena nejprve podle kovu na zlatý a stříbrný oddíl a pak byly mince uspořádány hierarchicky. Nejprve papežské, pak duchovních kuriřtů, arcibiskupů, biskupů, opatů, kapitul a rytířských řádů. Pak teprve přišly mince císařské, královské, arcivévodů, knížat, hrabat a pánů. Následovaly mince republik a úplně na konci svobodných měst. Vytištěné katalogy císařovy sbírky nepřišly do prodeje, byly rozesílány darem a patří k velmi vzácným numismatickým knihám. V Národním museu jsou výtisky, které císařovna Marie Terezie poslala v roce 1772 historikovi P. Gelasiu Dobnerovi (1719–1790). Indeed, the descriptions were in French. After her husband’s death the Empress combined her husband’s collection with the old Hapsburg collection. Catalogues show that the Emperor’s collection was divided into gold and silver sections; then the coins were arranged hierarchically: irst Papal coins; then Spiritual Electors; Archbishops; Bishops; Abbots; chapters; and knightly orders. Only then came coins of: emperors; kings; archdukes; princes; count; and lords. These were followed by the coins of republics, and lastly by those of free cities. Printed catalogues of the Emperor’s collection were not sold; they were sent as gifts. They are among the very rare numismatic books. There are copies in the National Museum which Empress Maria Theresa sent in 1772 to the historian P. Gelasius Dobner (1719– 1790). 187 Titulní strana s jedním mincovním kabinetem. 188 The front page showing one coin cabinet. Zlaté mince Petra Voka z Rožmberka a Jindřicha Šlika z císařovy sbírky. Gold coins of Peter-Vok of Rosenberg and Jindřich Šlik from Emperor´s collection 189 Serie medailí lotrinských vévodů a vévodkyň Series of medals of the House of Lorraine 116. serie medailí lotrinských vévodů a vévodkyň 116. a series of medals of the dukes and duchesses of lorraine nancy, Ferdinand (1658–1738) a claude-augustin de saint-Urbain (1703–1761) 1727–1731 nedatováno, obvykle značeno s V. nancy, Ferdinand (1657–1738) and claudeaugustin de saint-Urbain (1703–1761) (1727–1731) Undated, usually signed s V. H5-78AEVIIIb22-71 (AE, každá 47 mm. Poválečný koniskát ze zámku v Teplicích Clary-Aldringenů) Lit: Beaupré 1867 (datuje 1727–1731). Stempelsammlung 1901, s. 980–994, č. 3180-3217 (nedatuje). Lotharingens Erbe 2000, s. 129–130, č. 6.23 (datuje 1727–1731). Mirnik 2007 (datuje 1708–1720). H5-78AEVIIIb22-71 (AE, each 47 mm. From the Teplice Castle of Clary-Aldringens. Coniscated after the WWII) Lit: Beaupré 1867 (dates 1727–1731). Stempelsammlung 1901, p. 980-994, no. 3180–3217 (no date). Lotharingens Erbe 2000, p. 129-130, no. 6.23 (dates 1727–1731). Mirnik 2007 (dates 1708–1720). Razit serie mincí připomínající jejich slavné předchůdce je zvyk římských císařů a všechny vládnoucí domy nechávaly si alespoň vymalovat serie obrazů svých předků. Rytec lotrinské mincovny v Nancy navrhl svému vévodovi Leopoldovi, že by pro něj udělal něco podobného v kovu. Vévoda mu slíbil koupit třicet celých serií v bronzu, každou medaili za 6 livrů a dále deset serií ve stříbře, na které by mu dodal kov. Dohodli se také, že medailér nechá udělat zvláštní intarzované krabice s vévodským znakem, vyložené zeleným sametem a s otvory pro jednotlivé medaile. Saint-Urbainové udělali 36 medailí. Nejstarší předek je z 11. století a prvních pět medailí nemá portrét, ale nápisy nebo alegorie. Ostatní mají na jedné straně vévodu a na druhé jeho vévodkyni. Jako posledního medailéři zobrazili vévodu Leopolda Lotrinského, který zatím v roce 1729 zemřel. Po svatbě s císařovou dcerou Marií Terezií v roce 1736 nechal František Štěpán dodělat ve stejném stylu svoji medaili. Tu již ale razil Matyáš Donner ve Vídni (viz č. 118). František Štěpán nechal razidla převézt z Nancy do Vídně, kde od roku 1738 pracoval i Claude-Augustin de Saint-Urbain. Podle potřeby mohl tedy razit celou serii i později. It was the custom of Roman emperors to mint a series of coins to commemorate their glorious predecessors. All of the self-respecting ruling houses had at least made a series of paintings of their ancestors. The engraver of the Lorraine mint in Nancy proposed to Duke Leopold that he could do something similar in medallic form. The Duke promised to buy thirty complete sets of bronze medals, paying 6 livres for each medal, and a further ten sets in silver, for which he would supply the metal. They also agreed that the medallist would make a special inlaid wooden box with the Duke’s coat-of-arms, lined with green velvet and with receptacles for the individual medals. Mr de Saint-Urbaine made 36 medals. The oldest ancestor is from the 11th century; the irst ive medals do not have portraits, but inscriptions or allegories. The other medals have duke on one side and his duchess on the other side. Duke Leopold of Lorraine was the last one to be pictured, he had died in 1729. His son Francis Stephen had a medal of himself made in the same style after his marriage with the Emperor’s daughter Maria Theresa in 1736. This was made by Mahias Donner in Vienna (see no. 118). Francis Stephen had all of the dies brought from Nancy to Vienna, where beginning in 1738, ClaudeAugustin de Saint-Urbain worked as well. The entire series could be minted later if so desired. 190 191 Rodiče Františka Štěpána Lotrinského Obraz z lotrinské rodové galerie, 1736 192 Painting from the gallery of the House of Lorraine, 1736 117. znaková medaile domu lotrinského nancy, claude augustin de saint-Urbain (1703–1761) 1736 datováno, neznačeno Av: pod baldachýnem velký lotrinský znak s nápisem MUTVIS FVLGENT HONORIBVS (skvějí se vzájemnou slávou). Okolo třicet dva menších znaků manželek lotrinských vévodů, od Hedviky Namurské po Františkovu manželku Marii Terezii. Rv: pod lotrinským orlem nápis DVCVM/ ET DVCISSARVM/ LOTHARINGIAE/ EX ANTIQVIS ET CERTIS/ MONVMENTIS DECERPT./ HISTOR.CHRONOL.ET GENEALOGIC/ SERIES/ REGNANTE FELICITER/ FRANCISCO.III./LOTHARINGIAE ET BAR. DVC/ HIEROSOLIMOR.REG./ REST./ MDCCXXXVI. (historický, chronologický a rodopisný přehled vévodů a vévodkyň lotrinských, vybraný ze starobylých a zaručených památek a obnovený v roce 1736 za šťastné vlády Františka III., vévody lotrinského z Bar, krále jeruzalémského). H5-127AEVIIIb50 (AE, 66 mm; 89,86 g – bronzový odlitek ražené medaile. 1951 z Fondu národní obnovy) Lit: Stempelsammlung 1901, s. 979, č. 3.180. Lotharingens Erbe 2000, s. 130, č. 6.23.5 (ale zlatý exemplář). Mirnik 2007 Velká znaková medaile domu lotrinského uzavírá serii menších portrétních medailí předků Františka Štěpána. Závěrečnou medaili lotrinské serie razil již Augustin de Saint-Urbain, který práci převzal po svém otci Ferdinandovi. Nese již jméno vévody Františka Štěpána, který patronát medailové řady převzal po smrti otce Leopolda v roce 1729. 117. Medal with the coat-of-arms of the House of lorraine nancy, claude augustin de saint-Urbain (1703–1761) 1736 dated, not signed Obv: Under the mantle of large coat-of-arms of Lorraine with the inscription MUTVIS FVLGENT HONORIBVS (Shine forth in shared fame), which is surrounded by thirty-two smaller coats-of-arms of the wives of the Dukes of Lorraine, from Hedwig of Narmur to Francis’ wife Maria Theresa. Rev: Underneath the Lorrainian eagle is the inscription, DVCVM/ ET DVCISSARVM/ LOTHARINGIAE/ EX ANTIQVIS ET CERTIS/ MONVMENTIS DECERPT./ HISTOR.CHRONOL.ET GENEALOGIC/ SERIES/ REGNANTE FELICITER/ FRANCISCO. III./LOTHARINGIAE ET BAR.DVC/ HIEROSOLIMOR.REG./ REST./ MDCCXXXVI. (An historical, chronological and genealogical overview of the Dukes and Duchesses of Lorraine, selected form the ancient and warranted monuments and renewed in 1736, for the happy reign of Francis III Duke of Lorraine and Bar, King of Jerusalem). H5-127AEVIIIb50 (AE, 66 mm; 89,86 g – bronze cast from a struck medal. Acquired 1951) Lit: Stempelsammlung 1901, p. 979, no. 3.180. Lotharingens Erbe 2000, p. 130, no. 6.23.5 (but gold specimen). Mirnik 2007 The large medal with the coat-of-arms of the House of Lorraine concludes a series of smaller portrait medals of Francis Stephen’s ancestors. Augustin de Saint-Urbain made this the inal medal in the Lorraine series; he had taken over the job from his father. This medal already bears the name of Duke Francis Stephen, who assumed patronage of the series of medals after his father’s death in 1729. 193 118. medaile Františka Štěpána a Marie Terezie Vídeň, Matyáš donner (1704–1756) (1736) nedatováno a značeno M.donneR na aversu a Md na reversu Av: FRANCISCVS.III.D.G.DVX.LOT.BAR.REX.IEROSOL. (František III., z Boží milosti vévoda lotrinský z Bar, král jeruzalémský) Rv: MARIA.THER.AVSTRIACA.REGIA.LOT.BAR.DVCISSA. (Marie Terezie Rakouská, královská vévodkyně lotrinská z Bar) H5-186.475 (AE, 47 mm; 46,10 g) H5-50.292 (AE, 47 mm; 39,90 g – z Chaurovy sbírky) H5-58.663 (AE, 47 mm; 24,52 g – z Katzovy sbírky) Lit: Schaumünzen 1782, s. 6, č. IV. Stempelsammlung 1901, s. 187, č. 792/793. Donner 1993, s. 640–1, č. 200–1 (datuje okolo roku 1739). Schemper-Sparholz 1996 Medaile ukončuje serii lotrinských vévodů, kterou pro otce Františka Štěpána razili v letech 1727–1731 v Nancy Ferdinand a Claude-Augustin de Saint-Urban. Není datovaná, ale vznikla už ve Vídni, pravděpodobně po svatbě s arcivévodkyní Marií Terezií v roce 1736. Ingeborg Schemperová-Sparholzová nalezla návrhovou kresbu medailéra Matyáše Donnera a navrhla datovat medaili až do roku 1739. Vycházela z toho, že práce byla jinému umělci zadána až po smrti iniciátora celé serie Ferdinanda de Saint-Urban v roce 1738. Neuvážila však, že tituly obou portrétovaných ukazují k jinému datu. Od smrti Gian-Gastona Medicejského 9. července 1737 byl František Štěpán velkovévodou toskánským a tento titul medaile dosud neuvádí. Medaile je také již uvedena na tištěném letáku, který 194 118. Medal of Francis stephen and Maria Theresa Vienna, Mathiasdonner (1704–1756) (1736) Undated and signed M.donneR on the obverse and Md on the reverse Obv: A bust from the right, in soldier’s armour, a general’s cloak, and with the Order of the Golden Fleece. Inscription, FRANCISCVS.III.D.G.DVX.LOT.BAR.REX.IEROSOL. (Francis III, by God’s grace Duke of Lorraine and Bar, King of Jerusalem). Rev: A bust from the left, in a tiara with the princely ermine. Inscription, MARIA.THER.AVSTRIACA.REGIA.LOT.BAR. DVCISSA. (Maria Theresa, Royal Duchess of Lorraine and Bar). H5-186.475 (AE, 47 mm; 46,10 g) H5-50.292 (AE, 47 mm; 39,90 g – from Chaura collection) H5-58.663 (AE, 47 mm; 24,52 g – from Katz collection) Lit: Schaumünzen 1782, p. 6, no. IV. Stempelsammlung 1901, p. 187, no. 792/793. Donner 1993, p. 640–1, no. 200–1 (dates approx.1739). Schemper-Sparholz 1996. The medal is the last of the series of the Dukes of Lorraine which was struck for Francis Stephen´s father between 1727 and 1731 in Nancy, by Ferdinand and Claude-Augustin de Saint-Urban. It bares no date, but it was created later in Vienna, after Francis Stephen´s marriage to Maria Theresa in 1736. Ingeborg Schemper-Sparholz found medallist Mathias Donner’s sketch design for the medal and suggested dating it 1739. This was based on the fact that the work was awarded to another artist after the death of the initiator of the entire series, Ferdinand de Saint-Urban, in 1738. However, she did not take into account that the titles in the two portraits point to a diferent date. Since the death of Gian-Gaston de Medici on 9th July 1737, Francis Stephen had been Grand Duke of stručně popisuje celou lotrinskou serii a na kterém je v Národním museu připsáno „červenec 1738.“ Medaile vznikla u příležitosti svaby Františka Štěpána Lotrinského s arcivévodkyní Marií Terezií v roce 1736. M. Donner, návrh medaile, 1736 Tuscany. This title is not yet included. The medal is also already described in a pamphlet, which briely lists the entire series. Copy of the pamphlet at the National Museum is annotated with the date “July 1738.” The medal was made for the occasion of the wedding of Francis Stephen of Lorraine and Archduchess Maria Theresa in 1736. M. Donner, sketch design for the medal, 1736 195 Literatura Aichholz 1948 V. Miller zu Aichholz – A. Loehr – E. Holzmair, Österreichische Münzprägungen 1519–1938, Wien 1948 Bauers 1769-1772 George Bauers, Neuigkeiten für alle Münzliebhaber, Nürnberg 1769–1772 Beales 2008 Derek Beales, Joseph II. In the shadow of Maria Theresa 1741–1780, Cambridge 2008 Beaupré 1867 M. Beaupré, Catalogue descriptif des ouvrages de Ferdinand de Saint-Urbain et de Claude-Augustin de SaintUrbain graveurs en médailles. Mémoires de la Société d´archéologie lorraine II.IX, 1867 Beckenbauer 1978 Egon Beckenbauer, Bayerische Münzkataloge, Bd. 5, Die Münzen der Reichsstadt Regensburg, Grünwald 1978 Becher 1838 Siegfried Becher, Das Österreichische Münzwesen vom Jahre 1524 bis 1838 in historischer, statistischer und legislativer Hinsicht, Bd. 2, Wien 1838 Burke 1992 Peter Burke, The Fabrication of Louis XIV, New Haven 1992 CNI XII Corpus nummorum Italicorum, vol. XII, Toscana (Firenze), Roma 1930 Dějiny českého divadla 1968 Dějiny českého divadla I, Praha 1968 Dietiker 1979 Hans A. Dietiker, Böhmen. Katalog der Habsburger Münzen 1526 bis 1887, München 1979 Domanig 1896 Karl Domanig, Porträtmedaillen des Erzhauses Österreich, Wien 1896 Donner 1993 Georg Raphael Donner 1693–1741, Wien 1993 Europische mercurius 1755 Nederlandsch gedenkboek of Europische mercurius LXVI, Gravenhage 1755 Eypeltauer 1973 Tassilo Eypeltauer, Corpus nummorum regni Mariae Theresiae. Die Münzprägungen der Kaiserin Maria Theresia und ihrer Mitregenten Kaiser Franz I. und Joseph II. 1740–1780, Basel 1973 Fleischer 1932 Julius Fleischer, Das Kunstgeschichtliche Material der geheimen Kammerzahltamtsbücher in den Staatlichen Archiven Wiens von 1705 bis 1790, Wien 1932 Förschner 1992 Gisela Förschner, Frankfurter Krönungsmedaillen. Frankfurt 1992 196 Friedensburg – Seger 1901 Friedrich Friedensburg – Hans Seger, Schlesiens Münzen und Medaillen der neuerer zeit, Breslau 1901 Gebert 1890 C. F. Gebert, Geschichte der Münzstätte der Reichstadt Nürnberg, Nürnberg 1890 Ghelen 1741 J. P. von Ghelen, Wiennerische Beleuchtungen oder Beschreibung aller derer Triumph- und Ehren-Gerüste zu Ehren der höchst gewünschten Geburt Josephi, Wien 1741 Groschen-Cabinet 1749 Neu-eröfnetes Groschen-Cabinet Erster Band … Leipzig 1749 Halačka 1988 Ivo Halačka, Mince zemí Koruny české 1526–1856, 3. díl, Kroměříž 1988 Handl-Kernd´l 1986 Gunther Hahn – Alfred Kernd´l, Friedrich der Grosse im Münzbildnis seiner Zeit, Frankfurt 1986 Herinek 1970 Ludwig Herinek, Österreichische Münzprägungen 1740–1969, Wien 1970 Chytil 1900 Prusové na Moravě r. 1758. Obležení Olomouce a zničení pruského dovozu u Domašova. Sestavil Alois Chytil. Olomouc 1900 Jahrbuch 1889 Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses Wien X, 1889 Jahres-Bericht 1880 Jahres-Bericht über das Gymnasium der k.k. Theresianischen Akademie in Wien für das Schuljahr 1879–80. Wien 1880 Johnson 1985 Cesare Johnson, Le provvidenze piu‘ memorabili nella Lombardia Austriaca date sotto il regno di Maria Teresa, Medaglia 20, 1985, s. 7–57. Jungwirth 1982 Helmuth Jungwirth, Ein Beitrag zur Geschichte der Wiener Münzstätte um die Mitte des 18. Jahrhunderts. Numismatische Zeitschrift 96, 1982, s. 113–130. Kábdebo 1880 Heinrich Kábdebo, Matthäus Donner, Vídeň 1880 Karner – Rosenauer – Telesco 2007 Herbert Karner – Artur Rosenauer – werner telesco, The Austrian Academy of Sciences, Wien 2007 Kellner 1957 Hans-Jörg Kellner, Bayerische Münzkataloge, Bd. 1, Die Münzen der Freien Reichsstadt Nürnberg, Grünwald 1957. Kianička 2004 Daniel Kianička, Medaily k cisárskej návšteve Františka Lotrinského v Kremnici a Banskej Štiavnici v roku 1751 ako prestížne dary. Numizmatika 19/2004, s. 31–36. 197 Klein 1988 Bruno Klein, L´Arco di Lorena: Habsburgische Propaganda in Florenz. Mitteilungen des Kunsthistorischen Institutes in Florenz 32, 1–2, 1988, s. 253–92 Kleisner 2007 Tomáš Kleisner, An Unknown Medal for the Foundation of Sušice Monastery, 1651. Sborník Národního muzea-A 61, 2007, č. 1–2, s. 87–93 Köhler VIII Johann David Köhler, Historische Münz-Belustigung VIII, Nürnberg 1736 Koch 1967 Bernhard Koch, Biographische Beiträge zur Geschichte der Wiener Münzstempelschneider und Medailleure. Numismatische Zeitschrift 82, 1967, s. 53–85 Krause 2002 Chester L. Krause – Cliford Mishler, Standard Catalog of World Coins. Eighteenth Century 1701–1800, Third Edition, Iola 2002 Lhotsky 1941–5 Alfons Lhotsky, Die Geschichte der Sammlungen, Vídeň 1941–5 Lochner 1739 Johann Hieronymus Lochner, Samlung merckwürdiger Medaillen III, Nürnberg 1739 Maria Theresia 1980 Maria Theresia und Ihre Zeit, Wien 1980 Meyer 1880 Adolph Meyer, Zwittermünzen mit den Bildnissen des Kaisers Franz I. und seiner Gemalin Maria Theresia, Numismatische Zeitschrift 12, 1880, s. 448–457. Mirnik 2007 Ivan Mirnik, Povijesna galerija Lotarinške kuće medaljera Ferdinanda de Saint-Urbaina. Peristil 50, 2007, s. 173– 194. Nohejlová-Prátová 1949 Emanuela Nohejlová-Prátová: Numismatické oddělení. Národní museum 1818-1948, Praha 1949, s. 105–118. Novák 1995 Emil Novák, Korunovace a korunovační ražby habsburské monarchie v letech 1526-1918, IV. díl, Štíty 1995 Novotný 2003 Antonín Novotný, Zle, matičko, zle čili Praha 1741–1757, Praha 2003 O životě a umění 1974 O životě a umění. Listy z jaroměřické kroniky 1700–1752. Jaroměřice nad Rokytnou 1974 Olding 2003 Manfred Olding, Die Medaillen auf Friedrich den Grossen von Preussen 1712 bis 1786, Regenstauf 2003 Olomoucké baroko 2010 Olomoucké baroko. Výtvarná kultura let 120–1780. Edd. Ondřej Jakubec a Marek Perůtka. Olomouc 2010 Pax in nummis 1913 Collection Le Maistre. J. Schulman Amsterdam 13.–15. 10. 1913 198 Pilich 1963 Walter Pilich, Kunstregesten aus den Hofparteien protokollen des Obersthofmeisteramtes von 163–1780. (III. Teil). Mitteilungen des österreichischen Staatsarchivs 16, 1963, s. 472-500. Poirot 2010 Jean-Paul Poirot, Monnaise médailles et histoire en Lorraine, Paris 2010 Posiles 1990 Edeltrud Posiles, Antikenrezepzion in der Kunst der österreichischen Medaille des 18. Jhs. Diplomarbeit an der Geisteswissenschaftlichen Fakultät der Universität Wien 1990. Strojopis. Probszt 1983 Günther Probszt, Österreichische Münz- und Geldgeschichte. Von den Anfängen bis 1918, Wien–Köln–Graz 1983 Probszt-Ohstorf 1970 Günther Probszt-Ohstorf, Kaiserin Maria Theresia und die Medaille ihrer Zeit. Graz 1970 Prosecutio historiae rukopis Prosecutio historiae conventu nostri Pragensis S. Mariae de Victoria et S. Antonii de Padua Carmelit. Discalc. V. díl 1747–1761. Archiv bosých karmelitánů ve Vídni Rittmann 1975 Herbert Rittmann, Deutsche Geldgeschichte 1484–1914, München 1975 Sejbal 1997 Jiří Sejbal, Základy peněžního vývoje, Brno 1997 Seylers 1765 Georg Daniel Seylers, Historische Nachricht von wahrsagenden Münzen oder derselben Vorbedeutungen II, Nürnberg 1765 Schaumünzen 1782 Schau- und Denkmünzen, welche unter der glorwürdigen Regierung der Kaiserinn Königinn Maria Theresia gepräget worden sind. Wien, in der Johann Paul Kraußischen Buchhandlung. 1782. Schmieder 1811 Carl Christoph Schmieder, Handwörterbuch der gesammten Münzkunde, Halle – Berlin 1811 Schön 1984 Gerhard Schön, Deutscher Münzkatalog. 18. Jahrhundert, München 1984 Schrötter 1970 Friedrich Frhr. v. Schrötter, Wörterbuch der Münzkunde, Berlin 1970 Schulz 1980 Karl Schulz, Numismatische Rückblick auf das Maria-Theresien-Jahr. Numismatische Zeitschrift 94, 1980, s. 75–81. Schulz 1980a Karl Schulz, Ungarische Münzen und Medaillen. Maria Theresia als Königin von Ungarn. Halbturn 1980, s. 107–114. Schulz 1983 Karl Schulz, Die Medaille zur Zeit Maria Theresias. Numismatikai Közlöny LXXX–LXXXI, 1983, s. 13–17 Schulz 1984 Karl Schulz, Die Münzstätte Mailand während der Habsburgischösterreichischen Periode. La zecca di Milano. Atti del Convegno internazionale di studio Milano 9–14 maggio 1983, Milano 1984, s. 463–475. 199 Skalský 1933 Gustav Skalský, Mikuláš Adaukt Voigt, zakladatel české numismatiky. Numismatický časopis československý 1933 Spiess 1765 Johan Jakob Spiess, Kleine Beiträge zur Aufnahme und Ausbreitung der Münzwissenschaft I. Anspach 1765 Svobodová 1996 Dana Svobodová, Konvenční měna, in: Peníze v českých zemích do roku 1919, Ostrava 1996 Thon 1982 Christina Thon, Medaillenentwürfe von Georg Wilhelm und Andreas Vestner. Zeitschrift des Deutschen Vereins für Kunstwissenschaft XXXVI, 1/4, 1982, s. 49–77. Toderi-Vannel 1989 Giuseppe Toderi – Fiorenza Vannel, La medaglia per l´arrivo a Firenze di Francesco III di Lorena. Rivista italiana di numismatica XCI, 1989, s. 269–284. Toderi – Vannel 2001 Giuseppe Toderi – Fiorenza Vannel, I Lorena. Monete, medaglie e curiosita ´della collezione granducale. Firenze 2001 Voigt 1787 Adauctus Voigt, beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Münzen IV, Praha 1787 Vorel 2000 Petr Vorel, Od pražského groše ke koruně české. Průvodce dějinami peněz v českých zemích, Praha 2000 Vozár 1983 Jozef Vozár, Zlatá kniha banícka, Bratislava 1983 Weisen 1780 Adolph Christoph Weisen, Vollständiges Gulden-Cabinet … Nürnberg 1780 Will 1766 Georg Andreas Will, Nürnbergische Münzbelustigungen (etc.). Altdorf 1766 Zedinger 2008 Renate Zedinger, Franz Stephan von Lothringen, Wien 2008 Zunckl 1750 Heinrich G. Zunckl, Kurtze Beschreibung der Huldigung, welche in allerhöchsten Nahmen Ihro Röm. Kays. Maj. Herrn Franciszi durch Sr. H. D. Herrn Fürsten von Thurn und Taxis ... von der Stadt Regensburg d. 2. April 1750 eingenommen worden. 200 Seznam ilustrací s. 5 – Franz Messmer a Jakob Kohl, Císař se svou sbírkou a jejími správci 1773 (Wien Naturhistorisches Museum) s. 7 – František Štěpán Lotrinský, Lotrinsko, Nancy, dukát 1736 (Zürich MoneyMuseum - Schweizerisches Landesmuseum Dep. ZB SCH 3397) s. 7 – František Štěpán Lotrinský, Toskánsko, 10 quattrini 1754 (www.rhinocoins.com) s. 8 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, tolar 1753 (Praha Národní muzeum H5-40.173) s. 8 – Marie Terezie, Tyroly, Hall, tolar 1753 (foto archiv) s. 11 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 17krejcar 1754, 2x revers té samé mince (Praha Národní muzeum H5-40.179) s. 11 – František Štěpán Lotrinský, Dolní Rakousy, Vídeň, dukát 1771 (Praha Národní muzeum H5-120.298) s. 12 – Augsburk, město, 1/2tolar 1763 (foto archiv) s. 16 – Martin van Meytens, Císař František Štěpán 1745 (Wien Kunsthistorisches Museum – wikimedia commons) s. 17 – arcivévodkyně Marie Christina, Císařská rodina 1763 (Wien Kunsthistorisches Museum Inv. Nr. 7521) s. 18 – N. Steinhart, František Štěpán a Marie Terezie asi 1736 (Wien Albertina Inv. Nr. 3915 a 3916) s. 21 – katalog sbírky litoměřického biskupa Emanuela Valdštejna 1793–1804 (Praha Národní muzeum KNM VII A 12/1) s. 23 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, dukát 1746 (Praha Národní muzeum H5-40.162) s. 25 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, dukát 1750 (Praha Národní muzeum, H5-40.167) s. 26 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, dukát 1753 (Praha Národní muzeum, H5-40.172) s. 27 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, tolar 1753 (Praha Národní muzeum H5-40.173) s. 28 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 20krejcar 1754 (Praha Národní muzeum H5-40.178) s. 29 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, posmrtný 20krejcar 1765 (1767) (Praha Národní muzeum H5-40.202) s. 30 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, posmrtný 20krejcar 1765 (1767) (Praha Národní muzeum H5-40.203) s. 31 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 17krejcar 1754 (Praha Národní muzeum H5-40.179) s. 32 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 17krejcar 1763 (Praha Národní muzeum H5-40.197) s. 33 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 15krejcar 1747 (Praha Národní muzeum H5-40.163) s. 34 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 15krejcar 1749 (Praha Národní muzeum H5-40.166) s. 35 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 10krejcar 1758 (Praha Národní muzeum H5-40.188) s. 36 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 7krejcar 1763 (Praha Národní muzeum H5-40.199) s. 37 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 3krejcar 1750 (Praha Národní muzeum H5-40.168) s. 38 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, krejcar 1755 (Praha Národní muzeum H5-40.182) s. 39 – František Štěpán Lotrinský, Dolní Rakousy, Vídeň, dukát 1756 (Praha Národní muzeum H5-147.416) s. 40 – František Štěpán Lotrinský, Dolní Rakousy, Vídeň, posmrtný dukát 1765 (1771) (Praha Národní muzeum H5-120.298) s. 41 – Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský, Dolní Rakousy, Vídeň, pamětní 1/2tolar b. l. (Praha Národní muzeum H5-59.659) s. 42 – František Štěpán Lotrinský, Dolní Rakousy, Vídeň, 1/2krejcar b. l. (Praha Národní muzeum H5-41.275) s. 43 – František Štěpán Lotrinský, Štýrsko, Štýrský Hradec, 17krejcar 1762 (Praha Národní muzeum H5-82 IVb AR, 2390) s. 44 – František Štěpán Lotrinský, Tyroly, Hall, 1/2tolar 1756 (Praha Národní muzeum H5-110.929) s. 45 – František Štěpán Lotrinský, Tyroly, Hall, 30krejcar 1749 (Praha Národní muzeum H5-85.656) s. 46 – František Štěpán Lotrinský, Tyroly, Hall, 6krejcar 1747 (Praha Národní muzeum H5-85.659) s. 47 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Kremnice, tolar 1746 (Praha Národní muzeum H5-85.959) s. 48 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Kremnice, posmrtný 20krejcar 1765 (Praha Národní muzeum H5-85.961) s. 49 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Kremnice, 7krejcar 1761 (Praha Národní muzeum H5-85.964) s. 50 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Velká Baňa, dukát 1757 (Praha Národní muzeum H5-120.389) s. 51 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Velká Baňa, 17krejcar 1763 (Praha Národní muzeum H5-41.408) s. 52 – František Štěpán Lotrinský, Uhry, Velká Baňa, krejcar 1762 (Praha Národní muzeum H5-85.966) s. 53 – František Štěpán Lotrinský, Sedmihrady, Karlovský Bělehrad, dukát 1751 (Praha Národní muzeum H5-147.419) 201 s. 54 – František Štěpán Lotrinský, Rakouské Nizozemí, Antverpy, křížový tolar 1756 (Praha Národní muzeum H5-11.628) s. 55 – František Štěpán Lotrinský, Rakouské Nizozemí, Brusel, křížový tolar 1758 (Praha Národní muzeum H5-91.886) s. 56 – František Štěpán Lotrinský, Toskánsko, Florencie, francescone 1749 (Praha Národní muzeum H5-110.187) s. 57 – Augsburk, město, dukát 1763 (Praha Národní muzeum H5-164 IVc AV, 4) s. 58 – Augsburk, město, tolar 1745 (Praha Národní muzeum H5-82 IVc AR, 2018) s. 59 – Augsburk, město, tolar 1765 (Praha Národní muzeum H5-82 IVc AR, 315) s. 60 – Augsburk, město, 1/2tolar 1760 (Praha Národní muzeum H5-82 IVc AR, 310) s. 61 – Švábský Hall, město, 1/2tolar 1746 (Praha Národní muzeum H5-7.932) s. 62 – Norimberk, město, tolar 1754 (Praha Národní muzeum H5-120.887) s. 63 – Norimberk, město, tolar 1757 (Praha Národní muzeum H5-161 IVc AR, 8795) s. 64 – Norimberk, město, tolar 1760 (Praha Národní muzeum H5-88.480) s. 65 – Norimberk, město, 20krejcar 1760 (Praha Národní muzeum H5-9.670) s. 66 – Řezno, město, dukát b. l. (Praha Národní muzeum H5-82 IVc AV, 86) s. 67 – Řezno, město, tolar 1754 (Praha Národní muzeum H5-88.546) s. 68 – Řezno, město, tolar 1759 (Praha Národní muzeum H5-109.699) s. 69 – Řezno, město, 1/2tolar 1754 (Praha Národní muzeum H5-7.327) s. 70 – Řezno, město, 1/4tolar b. l. (Praha Národní muzeum H5-7.903) s. 71 – Řezno, město, 15krejcar b. l. (Praha Národní muzeum H5-7.361) s. 72 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 20krejcar 1755, dobový padělek (Praha Národní muzeum H5-40.181) s. 73 – František Štěpán Lotrinský, Čechy, Praha, 20krejcar 1756, dobový padělek (Praha Národní muzeum H5-40.184) s. 74 – M. Donner, medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie 1736 (Praha Národní muzeum H5-59.362) s. 75 – Elias Baeck (?), svatba Marie Terezie a Františka Štěpána, 1736 (Wien Albertina inv. č. Wiener Hist. Bl. Bd. 2. 1736, Bl. 35) s. 76 – P. P. Werner, medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie, 1736 (Praha Národní muzeum H5-69VIIIbAR307) s. 77 – O. Vestner, medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie, 1736 (Praha Národní muzeum H5-50.291) s. 78 – P. P. Werner, medaile na svatbu Františka Štěpána a Marie Terezie, 1736 (Národní muzeum H5-59.656) s. 79 – Císař Karel VI. uděluje Toskánsko Františku Štěpánovi Lotrinskému 24. ledna 1737 (Wien Haus-, Hofund Staatsarchiv, Lothringischen Urkunden 1737|24 ) s. 80 – L. M. Weber, medaile na příjezd Františka Štěpána do Florencie, 1739 (Národní muzeum H5-59.658) s. 81 – M. Tuscher, Vjezd Františka Štěpána a Marie Terezie do Florencie 1739. Rytina 1743 (Wien Albertina, inv. č. Hist. Bl. Florenz Cérémonies des Vivans, Suppl. Nr. XIX) s. 82 – F. K. Becker, medaile na spoluvládu, 1740 (Národní muzeum H5-50.288) s. 83 – F. K. Becker, medaile na spoluvládu, 1740 (Národní muzeum H5-50.050) s. 85 – O. Vestner, medaile Františka Štěpána a Marie Terezie, 1740 (Národní muzeum H5-59.660) s. 86 – P. P. Werner, medaile k narození arcivévody Josefa, 1741 (Národní muzeum H5-59.661) s. 89 – Václav Pohl, Císař František Štěpán v korunovačním ornátu, okolo 1770 (Innsbruck Hofburg) s. 90 – O. Hamerani, medaile k narození arcivévody Karla, 1745 (Národní muzeum H5-50.343) s. 91 – denár císaře Septima Severa, Řím, 201 (foto archiv) s. 92 – J. L. Oexlein, medaile k volbě Františka Štěpána císařem, 1745 (Národní muzeum H5-59.669) s. 93 – A. R. a P. P. Wernerové, medaile k volbě Františka Štěpána císařem, 1745 (Národní muzeum H5-114.690) – denár císaře Augusta, 19 př. Kr. (foto archiv) s. 95 – A. R. Werner, medaile k volbě Františka Štěpána císařem, 1745 (Národní muzeum H5-59.668 ) – aureus Brutův, 42 př. Kr. (foto archiv) s. 96 – J. G. Funk, Holdování císaři ve Frankfurtu 1745 (foto archiv) s. 97 – O. Vestner, medaile k volbě Františka Štěpána císařem, 1745 (Národní muzeum H5-114.708) s. 98 – O. Vestner, medaile na vjezd Františka Štěpána do Frankfurtu1745 (Praha Národní muzeum H5-70VIIIbAE54) s. 99 – P. A. Kilian, Johann Mathias Bansa 1766 (Förschner 1992, s. 353) 202 s. 100 – M. Donner, medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-69VIIIbAR60) s. 101 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-119.545) s. 102 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-114.684) s. 103 – pouzdro na císařskou pečeť Františka Štěpána, 16 cm (Rouillac, 22 vente aux enchéres á Cheverny, lot 240) s. 104 – M. Holtzhey, medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-180.725) s. 106 – O. Vestner, Medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-59.671) s. 108 – A. R. werner aj. L. Oexlein, medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-82VIIIbAR16) s. 109 – Médailles sur les principaux evenements du regne de Louis le Grand, Paris 1702, s. 59 s. 110 – medaile Františka Štěpána a Marie Terezie (Praha Národní muzeum H5-180.864) s. 111 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-59.672) s. 112 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-114.702) s. 113 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-57.415) s. 114 – medaile k císařské korunovaci Františka Štěpána 1745 (Praha Národní muzeum H5-50.332) s. 115 – O. Vestner, medaile na návrat do Vídně po císařské korunovaci 1745 (Praha Národní muzeum H5-59.674) s. 116 – O. Vestner, medaile na návrat do Vídně po císařské korunovaci 1745 (Praha Národní muzeum H5-59.708) – O. Vestner, návrhová kresba medaile 1745 (Kunstbibliothek der Staatlichen Museen Preussischer Kulturbesitz Hdz 4538 – 100 (repro Thon 1982, s. 61) s. 117 – M. Donner, medaile na založení kláštera alžbětinek v Linci 1745 (Praha Národní muzeum H5-82VIIIbAE186) s. 118 – J. M. Krinner, Pohled na klášter alžbětinek v Linci 1755 (repro Österreichische Kunsttopographie) s. 119 – P. Kayserwerth, medaile k založení Theresiana ve Vídni 1746 (Praha Národní muzeum H5-59.676) s. 120 – Vüe d‘Optique / Représentant / Prospectus Caesarei Palatii in Suburbio / vulgo Favorita. A Paris chez Daumont rue St. Martin s. 121 – M. Donner, medaile k přestavbě kláštera minoritů ve Vídni 1748 (Praha Národní muzeum H5-69VIIIbAR77) s. 122 – kostel minoritů ve Vídni s. 123 – F. I. Wurschbauer, medaile jubilejního roku 1750 (Praha Národní muzeum H5-59.678) s. 124 – F. I. Wurschbauer, medaile jubilejního roku 1750 (Praha Národní muzeum H5-59.679) – as, Tiberius 36-37 po Kr. s. 125 – J. L. Oexlein a P. P. Werner, medaile k holdování Řezna 1750 (Praha Národní muzeum H5-59.677) s. 126 – Stálý říšský sněm v Řezně 1663 (wikimedia commons) s. 127 – M. Donner, medaile k založení kláštera alžbětinek v Brně 1751 (Praha Národní muzeum H5-50.358) s. 128 – lékárna z kláštera alžbětinek (Muzeum města Brna) s. 129 – M. Donner, medaile k císařově návštěvě uherských horních měst 1751 (Praha Národní muzeum H5-180.920) s. 130 – A. Schmidt, Návrh na slávobránu pro město Banská Štiavnica 1751. (Banská Štiavnica Slovenské banské múzeum Ev.č. UH 1072) s. 131 – M. Donner, medaile k císařově návštěvě uherských horních měst 1751 (Praha Národní muzeum H5-59.681) s. 132 – M. Donner, medaile k císařově návštěvě uherských horních měst 1751 (Praha Národní muzeum H5-59.682) s. 134 – M. Donner, medaile k založení ústavu šlechtičen v Praze 1754 (Praha Národní muzeum H5-59.194) s. 135 – odznak ústavu šlechtičen na Pražském hradě (Praha Národní muzeum Měřičkova sbírka) s. 136 – P. P. Werner, medaile k 200. výročí augsburského míru 1755 (Praha Národní muzeum H5-181.184) s. 137 – M. Donner, medaile k výstavbě nové universitní budovy 1756 (Praha Národní muzeum H5-59.684) s. 138 – M. Donner, medaile k výstavbě nové universitní budovy 1756 (Praha Národní muzeum H5-59.685) s. 139 – Canaletto, Universitní náměstí ve Vídni, asi 1758-1761 (Wien Kunsthistorisches Museum) s. 140 – G. Guglielmi, freska universitní auly 1755 (Österreichische Akademie der Wissenschaften) s. 141 – medaile na stavbu zdymadla na Minciu u Mantovy 1756 (Praha Národní muzeum H5-59.683) s. 142 – A. Wideman, medaile na vítězství nad Prusy u Kolína 1757 (Praha Národní muzeum H5-151.089) 203 s. 143 – s. 144 – s. 145 – s. 146 – Médailles sur les principaux evenements du regne de Louis le Grand, Paris 1702, s. 78 A. Moll, medaile na vítězství nad Prusy u Kolína 1757 (Praha Národní muzeum H5-55.917) N. Georgi, medaile Bedřicha II. k bitvě u Lisé 1757 (repro Handl-Kernd´l 1986, s. 102) M. Donner a J. A. Toda, medaile na založení řádu Marie Terezie 1757 (Praha Národní muzeum H5-181.045) s. 147 – Vojenský řád Marie Terezie, na 4. řádové promoci 4. 12. 1758 udělen Emanuelovi Alexandru von Francquetovi (Praha Národní muzeum - Měřičkova sbírka) s. 148 – F. I. Wurschbauer a J. A. Toda, medaile na založení řádu Marie Terezie 1757 (Praha Národní muzeum H5-59.687) s. 149 – M. Meytens, První udílení řádů Marie Terezie 1758 (Schönbrun) s. 150 – A. Wideman, medaile na osvobození Prahy z pruského obležení 1757 (Praha Národní muzeum H5-59.196) s. 151 – I. Raab, Obléhání Prahy Bedřichem II. Pruským 1757 (Sbírky Pražského hradu HS 12 - © Správa Pražského hradu, foto Prokop Paul) s. 152 – A. Wideman, medaile k osvobození Olomouce 1758 (Praha Národní muzeum H5-50.375) s. 153 – terč olomouckých ostrostřelců, 19 st. (Olomouc Vlastivědné muzeum) s. 154 – J. D. Klein st., Pohled na obléhanou Olomouc od jihozápadu 1758 (Olomouc Vlastivědné muzeum) s. 155 – A. Wideman, medaile na vítězství u Hochkirchu 1758 (Praha Národní muzeum H5-59.690) s. 156 – J. E. Belling, Pohřeb pruského generála Keitha po bitvě u Hochkirchu 1758 (Wien Heeresgeschichtliches Museum Inv.Nr. BI 15.135) s. 157 – A. Wideman, medaile na vítězství u Maxen 1759 (Praha Národní muzeum H5-50.378) s. 158 – vídeňská mincovna, rodinná medaile Františka Štěpána a Marie Terezie, počátek 20. st. (Praha Národní muzeum H5-50.381) s. 159 – aureus, Faustina Mladší, 161-176 po Kr. (foto archiv) – M. Meytens, Císařská rodina 1756 – výřez (Versailles – wikimedia commons) s. 160 – A. Wideman, medaile na vítězství u Landshutu 1760 (Praha Národní muzeum H5-82VIIIbAE160) s. 161 – mramorový medailon vojenských úspěchů Františka Štěpána a Marie Terezie, okolo 1760 (zámek Ploskovice – Národní památkový ústav, foto M. Pavlíková) s. 162 – A. Wideman, medaile k znovuzískání Kladska 1760 (Praha Národní muzeum H5-58.994) s. 163 – Kladsko – pevnost nad městem (foto archiv) s. 164 – A. Wideman, medaile na dobytí svídnické pevnosti 1761 (Praha Národní muzeum H5-151.093) s. 166 – J. Thiebaud, medaile na mír v Hubertsburgu 1763 (Praha Národní muzeum H5-181.115) s. 167 – zámek v Hubertsburku (wikimedia commons) s. 168 – medaile na návštěvu v Kremnici 1764 (Praha Národní muzeum H5-115.456) s. 170 – A. Wideman, medaile na návštěvu synů Františka Štěpána v Kremnici 1764 (Praha Národní muzeum H5-180.720) s. 171 – J. della Martina, Veduta Kremnice 1764 (repro Vozár 1983) s. 172 – A. Wideman, medaile na příjezd císařské rodiny do Innsbrucku 1765 (Praha Národní muzeum H5-161.207) s. 173 – razidla innsbrucké medaile 1765. Vídeňská mincovna (repro Stempelsammlung II, 1902, tab. V) s. 174 – A. Wideman, úmrtní medaile Františka Štěpána 1765 (Praha Národní muzeum H5-59.694) s. 175 – A. O. Redeslob, menší úmrtní medaile Františka Štěpána 1765 (Praha Národní muzeum H5-127VIIIbAR254) s. 176 – nejmenší úmrtní medaile Františka Štěpána 1765 (Praha Národní muzeum H5-59.693) s. 177 – František Štěpán na úmrtním loži 1765 (Wien Kunsthistorisches Museum Inv.Nr. 2188) s. 178 – F. X. Würth, medaile na založení ústavu šlechtičen v Innsbrucku 1765 (Praha Národní muzeum H5-59.722) s. 179 – mince Ptolemaia II. s hlavou zbožněné Arsinoe (Boston Museum of Fine Arts) s. 180 – A. Wideman a M. Donner, medaile Marie Terezie a Františka Štěpána 1765 (Praha Národní muzeum H5-58.656) s. 181 – A. Wideman, menší medaile Marie Terezie a Františka Štěpána 1765 (Praha Národní muzeum H5-50.374) s. 182 – J. Ducreux, Marie Terezie jako vdova (Wien Akademie der bildenden Künste Inv.Nr. 207) s. 184 – Schau- und Denkmünzen Maria Theresia, Wien 1782, s. 23 s. 185 – arcivévodkyně Marie Anna (foto archiv) – P. Adaukt Voigt (Praha Národní muzeum numismatické oddělení) 204 s. 188 – s. 189 – s. 191 – s. 192 – – s. 193 – s. 194 – s. 195 – Catalogue des monnoies en argent, Wien 1769 (Praha Národní muzeum KNM 76A1) Monnoies en or, Wien 1759, s. 214 (Praha Národní muzeum KNM 76A2) kazeta se serií medailí lotrinských vévodů a vévodkyň (Praha Národní muzeum H5-78AEVIIIb22-71) F. a C.-A. de Saint Urbain, Leopold Lotrinský a Alžběta Orleánská (Praha Národní muzeum H5-78AEVIIIb22-71) René z Anjou a Isabela Lotrinská okolo 1736 (Wien Kunsthistorisches Museum Inv.Nr. 8793-8853) C.-A. de Saint-Urbain, znaková medaile domu Lotrinského 1736 (Praha Národní muzeum H5-127AEVIIIb50) M. Donner, medaile Františka Štěpána a Marie Terezie 1736 (Praha Národní muzeum H5-186.475) M. Donner, návrhová kresba medaile (Wien Bildarchiv der Österreichischen Nationalbibliothek Pg 185 177/2:I (55E 4)) 205 206 207 Editio Monographica Musei Nationalis Pragae, no. 11 Tomáš Kleisner Jan Boublík Mince a medaile císaře Františka Štěpána Lotrinského Sbírka Národního muzea v Praze Coins and Medals of the Emperor Franz Stephen of Lorraine Collection of the National Museum, Prague © Published by The National Museum, Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1 First edition, Praha 2011 500 copies, 208 pages Academic editor Photographs English translation Graphic design and typesetting Printed by © National Museum, Prague 2011 ISBN 978-80-7036-316-4 208 mgr. Sarah Bílková Lenka Káchová, Tomáš Kleisner, Jan Boublík, Prokop Paul, Marta Pavlíková Howard Lotker, Chris Vinz , Tomáš Kleisner Jaroslav Pavliš H.R.G. Litomyšl