History of Belgium

Pendant la Seconde Guerre mondiale, plus de 18.000 Belges ont oeuvré comme agents de renseignement et d'action. Dans l'ombre et l'illégalité, ces agents ont saboté, espionné et rassemblé des renseignements, et ont aidé des militaires et des citoyens à s'échapper vers les territoires non occupés. Les exploits de cette 'armée de l'ombre" ont fait de la Belgique une 'maison de verre' pour le gouvernement et la Sûreté de l'Etat en exil à Londres, et ont contribué de façon importante à la victoire des alliés.
Ce livre part des expériences des agents à la fin de la guerre et examine ensuite comment la mémoire de ces agents et de leurs actions a évolué depuis la Libération jusqu'à aujourd'hui. Leurs actions et leurs sacrifices ne peuvent être oubliés.

Belgium in UFO Photographs – Volume 1 is a research book that makes no concessions to literature. It is a scientifically oriented inquiry into a collection of supposed UFO pictures taken in Belgium in the period from 1950 to 1988. But the reader will certainly find more than descriptions of UFO sightings and detailed analyses of UFO images. For instance, the included catalog not only has numerous examples of how normal folks can be deceived by common phenomena, it also reveals the dubious background against which some photographs that received worldwide endorsement made their way into UFO history.
The book is a documented history of four decades’ worth of UFO incidents that involved witnesses who provided photographic evidence (be that negatives, prints, slides, films, or videotapes), on top of their own testimony. The authors have investigated every event weighing the evidence for real anomalies occurring in our atmosphere.
Though only a small country in Central Europe, Belgium’s rich UFO patrimony serves as a representative sample of UFO phenomenology worldwide.
The book has over 400 pages, 366 illustrations (pictures, diagrams, maps, sky charts, etc.) and contains a statistical review of the cases that were studied. This is FOTOCAT Report #7 and, like the rest of the series, it is available free online.
For book collectors, printed book lovers and libraries, a printed edition in full color and large format has been published by UPIAR (Turin, Italy) and can be purchased through the publisher’s website at the following link:
http://www.upiar.com/index.cfm?language=en&artID=191&st=1

The book’s foreword has been contributed by James Oberg, one of the world's leading popularizers and interpreters of space exploration. Oberg had a 22-year career as a space engineer in Houston, where he specialized in NASA space shuttle operations for orbital rendezvous. Excerpts from his foreword follow:
Vicente-Juan Ballester-Olmos and Wim van Utrecht have been practicing a methodology of research that—were it far more widespread—could help determine the better theories from the more extreme ones . . . Ballester-Olmos and Van Utrecht, like me, believe that ‘IFOs’ have lessons to teach ‘ufologists’ that are crucial to making sense of cases that remain in the ‘true UFO’ data bases . . . The newfound power of combining GOOD records keeping with Internet tools and search engines can be seen in specific cases discussed by the authors . . .  In case after case, the authors apply wide knowledge of geometry, optics, meteorology, human perception, and human cultural context, to illustrate that plausible explanations often are found . . . The approach shown by Ballester-Olmos and Van Utrecht should serve as an example and as an inspiration to other ‘citizen scientists’ who have played a crucial role in providing the resources that will allow theorists with more data and wider insight to someday make more sense about what lies behind this mysterious phenomenon.

You are kindly requested to extend this information to other colleagues, organizations, scientific institutions, and/or libraries. In addition, any mention on your blog, website or magazine will be greatly appreciated, as well as any book review you might want to submit to any scientific or specialized UFO journal.

Although the book is written in Czech, it has a long English summary (17 pages). It is aimed at a synthetic perspective on the overseas policy of the Central European Habsburg Monarchy in the period between the end of the War of the Spanish Succession and the French Revolution. The authors depict Charles VI coming to the throne in Vienna, his experience from Spain and the alliance with Great Britain, the leading European naval, commercial and industrial power in those times. They describe Charles’s effort to modernize the Monarchy and build up a naval fleet and merchant marine. It is those not completely successful attempts to develop the trade with the Ottoman Empire following the peace treaty of Passarowitz (1718) that are analysed. Unfortunately, the support of free ports in the Austrian Littoral yielded only limited outcomes due to a consequence of an array of both objective and subjective obstacles, which failed to be overcome even with the help of the merchant monopoly held by the Oriental Company. On the other hand, those who enjoyed the considerable success were merchants from the Austrian Netherlands, the territory that would be incorporated as part of the Central European monarchy on the basis of the Peace of Utrecht (1713). They and their foreign partners exploited the weak and corrupt Austrian administration in the region and successfully penetrated into the trade with Asia.
They had established business contacts with Arabia, India and China, and their trade produced considerable profits. However, as a result of the resistance of other European powers, the mutual competition and the absence of diplomatic support during the talks with indigenous rulers, the initial form of single missions to Asia organised by small consortia was abandoned to be replaced by the trade under the leadership of the multinational Ostend Company’s monopoly. The Company was extremely prosperous, especially as to the trade with China, but it was also fruitfully developing colonies on the Coromandel Coast of India and Bengal. However, the history of the Company was negatively affected by the development of European policy, which resulted in the Company suspension (1927), afterward its dissolution (1731) in exchange for the dynastic interests of the Habsburg house. First, the traders from the Austrian Netherlands faced that reality by conducting the trade under foreign flags, later on they went abroad and participated in varying degrees and different ways in establishing new East India companies in Denmark, Sweden and Prussia.
The loss of the Ostend Company was believed to be grievous in the Habsburg Monarchy. Following the failure in the Netherlands, Vienna refocused attention to the Austrian Littoral, where a series of reforms in the sphere of navigation, trade, industry and education, as well as the Maria Theresa (later Levant) thaler introduction, or a bit delayed changes in customs policy of the Monarchy, led to creating favourable conditions for the foreign trade development on a small territories of ports of Trieste and Fiume. From the 1770s, Trieste served as a transit port with a lot of contacts starting with the Mediterranean, over western and northern Europe, to America. What had the considerable importance there was the trade with the Ottoman Empire, whose control was taken over by the merchants from that state, who would settle in Austrian ports and other centres of the Monarchy. Fiume remained a less important port in the Monarchy oriented mostly on export of agricultural products from Hungary. The history of the city was considerably influenced by the company of Arnoldt Urbain and his partners established after 1750. However, its importance did no lie in the trade exchange but industrial sugar production as it had gained monopoly in the sugar import and processing.
The last attempt the Habsburg Monarchy made to penetrate into the Euro-Asian trade by the form of the privileged trading company was cooperation with English businessman William Bolts, his Asiatic Association, and later on the Imperial Asiatic Company of Trieste and Antwerp. Despite partial success, also this attempt ended up in failure in 1785. Yet the overseas trade of the Monarchy had been developing successfully. The penetration of Austrian ships on the Danube into the Black Sea in 1782, a new inflow of traders from the Balkans to the Monarchy, the development of the port in Trieste and measures employed to improve safety transformed the Monarchy into the largest business partner of the Ottoman Empire. Also the port in Ostend was prosperously growing, from where the trade with India, the USA and the Caribbean region would be still conducted. Shortly before the trade was disturbed by the French Revolution, the overseas trade of the Habsburg Monarchy heading towards the West and the South interconnected, and acquired the global dimension.

Přestože je kniha napsána v češtině, má rozsáhlé anglické resumé (17 stran). Je pokusem o syntetický pohled na zámořskou politiku středoevropské habsburské monarchie v období od konce války o dědictví španělské do francouzské revoluce. Autoři v úvodu líčí nástup císaře Karla VI. na trůn ve Vídni, jeho zkušenosti ze Španělska a ze spojenectví s Velkou Británií, přední evropskou námořní, obchodní a průmyslovou mocností té doby. Popisují Karlovo úsilí o modernizaci monarchie a vybudování vojenského i obchodního loďstva. Analyzovány jsou nepříliš úspěšné pokusy o rozvinutí obchodu s Osmanskou říší po uzavřené Požarevackého míru (1718) a podpora svobodné plavby v Rakouském Přímoří. Podpora přístavů v Terstu a Fiume měla však jen omezené výsledky v důsledku řady objektivních i subjektivních překážek, které se nepodařilo překonat ani s pomocí obchodního monopolu Orientální společnosti. Podstatné úspěchy na druhé straně slavili obchodníci z Rakouského Nizozemí, území připojeného ke středoevropské monarchii až na základě utrechtského míru 1713. Ti, spolu se svými zahraničními partnery, využili slabé a zkorumpované rakouské správy v oblasti, a úspěšně pronikli do obchodu s Asií. Navázali obchodní spojení s Arábií, Indií a Čínou a jejich obchody přinášely mimořádné zisky. V důsledku odporu ostatních evropských mocností byla počáteční podoba jednotlivých výprav do Asie organizovaných malými konsorcii opuštěna a nahrazena obchodem pod vedením monopolu multinárodní Ostendské společnosti. I ona dosahovala mimořádné prosperity, především v obchodu s Čínou, úspěšně ale rozvíjela i kolonie na Koromandelském pobřeží Indie a v Bengálsku. Do dějin společnosti však negativně zasáhl vývoj evropské politiky, v jehož důsledku byla společnost nejprve suspendována (1727) a posléze zrušena (1731) výměnou za dynastické zájmy habsburského domu. Obchodníci z Rakouského Nizozemí této skutečnosti čelili nejprve vedením obchodu pod cizími vlajkami, později odešli do zahraničí a podíleli se v různé míře a různým způsobem na zakládání nových východoindických společností v Dánsku, Švédsku a Prusku.
Ztráta Ostendské společnosti byla v habsburské monarchii považována za bolestnou, a po neúspěchu v Nizozemí se pozornost Vídně obrátila opět do Rakouského Nizozemí, kde série reforem v oblasti plavby, obchodu, průmyslu a školství, jakož i zavedení tereziánského (později levantského) tolaru a s určitým zpožděním i změny v celní politice monarchie vytvořily na malém území přístavů Terst a Fiume vhodné podmínky pro rozvoj zahraničního obchodu. Terst od sedmdesátých let 18. století fungoval jako tranzitní přístav s rozsáhlými kontakty od Středomoří přes západní a severní Evropu až do Ameriky. Zásadní význam zde měl obchod s Osmanskou říší, který ale zcela ovládli obchodníci z tohoto státu, kteří se usazovali i v rakouských přístavech a dalších centrech monarchie. Fiume zůstalo méně významným přístavem monarchie, orientovalo se především na vývoz zemědělských produktů z Uher. Do dějin tohoto města výrazně zasáhla po roce 1750 založená společnost Arnoldta Urbaina a jeho společníků. Její význam nespočíval v obchodní výměně, ale v průmyslovém zpracování cukru, na jehož dovoz a zpracování získala monopol.
Posledním pokusem habsburské monarchie o průnik do euroasijského obchodu formou výsadní obchodní společnosti byla spolupráce s anglickým podnikatelem Williamem Boltsem, jeho Asijskou asociací a posléze Císařskou asijskou společnosti v Terstu a Antverpách. I tento pokus skončil navzdory dílčím úspěchům v roce 1785 neúspěšně. Zámořský ochod habsburské monarchie se přesto úspěšně vyvíjel. Průnik rakouských lodí po Dunaji do Černého moře v roce 1782, nový příliv obchodníků z Balkánu do monarchie, rozvoj přístavu v Terstu a opatření ke zlepšení bezpečnosti přeměnily monarchii v největšího obchodního partnera Osmanské říše. Úspěšný byl i růst přístavu v Ostende, odkud byl i nadále veden obchod s Indií, Spojenými státy americkými a karibskou oblastí. Těsně předtím, než obchod narušila francouzská revoluce, se zámořský obchod habsburské monarchie směřující na západ i východ propojil a nabyl celosvětové dimenze.