Stáhtaráđđi ja Lappi buohccidikšunbire leat beassan soahpamuššii psykososiálalaš doarjaga lágideamis. Psykososiálalaš doarjja galgá leat dehálaš oassin sápmelaččaid duohtavuođa- ja soabadanproseassa ollašuvvamis.
Psykososiálalaš doarjaga várás ásahuvvo dál sierra ovttadat ja Lappi buohccidikšunbiire leage ohcagoahtán dasa bargiid. Ođđa ovttadahkii dárbbašit jođánepmosit jođiheaddji ja golbma bargi.
Doarjaga fállet sihke davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii ja kulturdovdámuš galgá leat guovddážis, muitala Lappi buohccedikšunbire psykiatralaš divššu boađusguovllu boađusguovlohoavda Johanna Erholtz.
– Ovttadahkii boahtá gohccitelefonbálvalus, masa sáhttá riŋget. Doarjja fállojuvvo olles Suomas buot sápmelaččaide, ii dušše Lappis. Ulbmilin lea lágidit ságastallamiid nu ovttaskas olbmuide go maiddái servošiidda. Bargit bohtet leat lagaš ovttasbarggus komissáraiguin ja jáhkkimis servet gullamiidda, muitala Erholtz.
Ovttadaga bargu galggašii álgit cuoŋománu álggus. Erholtz jáhkká, ahte davvisáme- ja nuortalašgielat bargit gal gávdnojit, muhto anárašgielat bargi ii soaitte nu álkit fidnet.
– Sávvamis mii gávdnat dása maiddái anárašgielat ámmátolbmo. Jus dat ii gávdno, de šaddat geavahit dulkonbálvalusa. Muhto livččii goit dehálaš, ahte mii oažžut dakkár olbmuid, geat máhttet giela ja kultuvrra, dadjá Erholtz.
“Mii fertet fáhtet olbmuid ja mannat sin lusa”
Psykososiálalaš doarjja lea oaivvilduvvon veahkkin sámiid duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna barggu áigge bohciidan dárbbuide. Gullamat loktejit bajás máŋgga dásis vássánáiggi traumavásáhusaid, jáhkká Johanna Erholtz.
– Doarjja fállojuvvo sihkkarit hybridahámis sihke gáiddusin ja lagaš bálvalussan. Ii sáhte goit jurddašit, ahte doarjja addojuvvošii dušše digitálalaččat. Mii fertet fáhtet olbmuid ja mannat sin lusa, dadjá Erholtz.
Ovttadat áigu váldit málle maiddái Norgga soabadankommišuvnnas ja ovttasbargat Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus SÁNAG:ain, mii doaibmá Kárášjogas.
– Sis lea buorre vásáhus das, ahte mo dán doarjaga galgá ollašuhttit. Dieđusge mii ovttasbargat singuin, dadjá Erholtz.
Ulbmil joatkit doarjaga kommišuvnna barggu maŋŋáge
Sámediggi ja Nuortalaččaid siidačoahkkin leat leamašan aktiivvalaččat mielde psykososiálalaš doarjaga plánemis ja soahpamušráđđádallamiin.
Psykososiálalaš doarjagii ásahuvvo maiddái čuovvunjoavku, masa bohtet áššedovdilahtut sihke Sámedikkis, Nuortalaččaid siidačoahkkimis, stáhtaráđis ja Lappi buohccidikšunbires.
Erholtz lea duđavaš dasa, ahte soahpamuš lea viimmat dahkkojuvvon ja dál besset ohcat psykososiálalaš ovttadahkii bargiid. Kommišuvnna bargu galgá leat gárvvis jagi 2023 lohppii, muhto psykososiálalaš doarjaga dárbu ii noga dasa, dadjá Erholtz.
– Dat gal boahtá joatkkašuvvat, dat lea čielggas. Lea dehálaš giddet fuopmášumi dasa, ahte mo doaibma joatkkašuvvá. Ráđđádallamiid ferte álggahit buriin áiggiin, dadjá Lappi buohccedikšunbire psykiátralaš divššu boađusguovllu boađusguovlohoavda Johanna Erholtz.
Divvojuvvon 10.2.2022 diibmu 13.00. Johanna Erholtz jáhkká, ahte davvisáme- ja nuortalašgielat bargit gal gávdnojit, muhto anárašgielat bargi ii soaitte nu álkit fidnet. Ovdalaš čáliimet, ahte nuortalašgielat bargi lea váttis gávdnat ja ánárašgielat bargi gal leat álkit fidnemis, mii ii doala deaivása.
Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.