Danmárku ánui ándagassii inuihtain, geat gárte 1950-logus sosiálalaš iskkadeapmái – Stáhtaministtar: "Dat lei olmmošmeahttun ja gutneheapme"

Danmárku lea átnon ándagassii inuihtain, geat gárte 1950-logus sosiálalaš iskkadeapmái, mas inuihtamánáin galge dahkat danmárkulaččaid. Áššis čállá Reuters.

Stáhtaministtar Mette Frederiksen sáddii inuihtaide čálalaš ándagassiiátnuma juo juovlamánus 2020, muhto deaivvadii singuin njunnálagaid mannan vahkus Danmárkku álbmotmuseas lágiduvvon dilálašvuođas.

Iskkadeamis oktiibuot 22 inuihtamáná váldojuvvojedje eret bearrašiin ja sáddejuvvojedje Kalaallit Nunaatas Danmárkui jagis 1951. Dieid áiggiid Danmárku lei vel koloniaváldi ja hálddašii Kalaallit Nunaata.

Inuihtamánát ledje 4–9 jahkásaččat, go sii sáddejuvvojedje Danmárkui. Iskkadeami maŋŋá mánát galge fas máhccat ruovttoluotta Kalaallit Nunaatii ja sii galge leat oassin ođđa dánskkagielat elihta. Ulbmilin lei mánáid bokte moderniseret Kalaallit Nunaata inuihtaálbmoga.

– Din muitalusat leat guoskkahan min čiekŋalit ja danne Danmárku dadjá dan áidna rievttes sáni; ándagassii. Dat maid dii gárttaidet gillát, lei boastut. Dat lei olmmošmeahttun, gutneheapme ja galbmaváimmot, dajai Danmárkku stáhtaministtar Mette Frederiksen dilálašvuođas.

Raba gova stuorábun

Mánát eai beassan šat iežaset bearrašiid lusa

Danmárku geahččalii iskkadeami bokte jáhkihit Ovttastuvvan Našuvnnaide, ahte koloniariika Kalaallit Nunaat lei nana oassi Danmárkkus. Kalaallit Nunaat lei Danmárkku vuollásaš koloniariika jagi 1953 rádjái.

Mánát eai goit goassege beassan ruovttoluotta iežaset bearrašiid lusa, muhto sii adopterejuvvojedje danmárkulaš bearrašiidda dahje sáddejuvvojedje Kalaallit Nunatii mánáidruktui. Mánáidruovttus inuihtamánát bággejuvvojedje hállat dánskkagiela eaige sii ožžon doallat oktavuođa iežaset fulkkiide.

Eva Illum lea okta sis, guhte gárttai guođđit iežas bearraša jagis 1951 ja dolvojuvvui Danmárkui.

– Min vánhemat gal eai dáidán diehtit, masa mihte, go bidje mánáid mátkái, dajai Illum.

Iskkadeapmi leage bahča ášši Kalaallit Nunaata ja Danmárkku gaskasaš oktavuođas.

– Dát lea min oktasaš historjá. Duohtavuohta lea boahtán ovdan ja dat bávččada, dajai Kalaallit Nunaata stáhtaministtar Mute Egede.

Stuorámus oassi Kalaallit Nunaata 57 000 ássis leat inuihtat. Kalaallit Nunaat gullá ain formálalaččat Danmárkku gonagasgoddái, muhto lea ožžon viiddis autonomiija ja das lea iešstivrejupmi.

Beaivvi ságaid ja Yle Ođđasiid Sámis sáhtát maid guldalit Yle Areenas.