Yle Sápmi čuovui: Sámediggi lágidii válgabaji ávvudoaluid – stáhtaministar Sanna Marin: "Leat gidden fuomášumi sápmelaččaide čuohci vaššiságaide"

Sohkaršohkka lágidii stream-sáddaga Sajosis diibmu 14.20.

Sanila-Aikio: "Mii bastit geavahit luonddumateriálaid hervet gávtti"

Sámedikki ovddeš ságadoalli Tiina Sanila-Aikio liikui erenomážit doaluid geahppasut ságastallamii, masa serve Sámedikki ovddeš ságadoallit.

– Erenomáš ilus lean das ahte mii leat beassan sámegillii čađahit dáid doaluid. Dulkon lea doaibman hirbmat bures. Dat lea oktan eaktun ahte mii sáhttit ná dahkat.

Sanila-Aikio vuordá eahketdoaluin Tundra Electro loaiddasteami. Gávttis birra son muitala, ahte su gákti lea hervejuvvon isidis goddán luosa dávddiiguin.

– Mii bastit geavahit luonddumateriálaid hervet gávtti, das lea mu mielas dušše albmi rádjin, Sanila-Aikio dadjá.

Tundra Electro loaiddasta eahketdoaluin

Musihkkár Iŋgá-Máret Gaup-Juuso lea maiddái Sajosis ja muitala gávttis birra.

– Juohke ovttas lea iežas smáhkka. Dálhan mii leat geassemáilmmis ja mus lea badjelis girjjatgákti. Dan lea álki nahkehit ala.

Eahkes Gaup-Juusos lea badjelis gávttelágan čuvla, go son loaiddasta eahketdoaluin. Sutnje lea stuorra gudni go beassá Tundra Electro musihkkajoavkkuinis lávddi ala.

Sámedikki nuoraidráđi ságadoalli: "Hui somá leat dáppe"

Sámedikki ávvudoaluin lea dál gáffeboddu. Sámedikki nuoraidráđi ságadoalli Ánne-Sofe Niittyvuopio lea maiddái báikki alde Anáris Sajosis. Su mielas lei somá ahte stáhtaministtar lei boahtán Anárii ja fuomáša sámiid.

– Gal lea hui somá leat dáppe ja hállat midjiide dehálaš áššiin ja ávvudit Sámedikki, Niittyvuopio lohká.

Norgga Sámedikki ságadoalli: "Buorre go sápmelaččat eai vuollán"

Norgga Sámedikki ságadoalli Silje Karine Muotka sáddii videodearvvuođat Anárii ja válddii ovdan sámiid vuoigatvuođaid. – Mu mielas lea nu buorre go sápmelaččat eai vuollán. Buot golmma riikkas leat leamaš prinsihpalaš áššit alimus rivttiin, main sámit leat vuoitán. Muhto mii vásihat liikká ahte eiseválddit leat dilssit čuovvulit duomuid, ja danne leat Sámedikkit dehálaččat sámiide, Muotka dadjá.

Marin: Leat gidden fuomášumi sápmelaččaide čuohci vaššiságaide

Sáhkavuorustis stáhtaministtar lokte ovdán sápmelaččaide čuohci vaššiságaid.

Stáhtaministtar Sanna Marin lohká, ahte eamiálbmogat miehtá máilmmi gártet vásihit heađušteami ja vealáheami, earenoamážit go sáhka lea eatnamiidda ja luondduriggodaigaide láktaseaddji sierramiellalašvuođain.

– Vássán áiggiin garrasit rievdadeaddji máilmmis nuppi olbmo gudnejahttin ja árvvusatnin lea dehálut go ovdal, dadjá Marin.

Ráđđehus lea čatnasan čielggadit ILO-169 ratifiserema gáibádusaid

Sápmelaččat leat oba guhká vuordán Suoma ratifiseret ILO-soahpámuša, mii guoská eamiálbmogiid. Earret eará Norggas lea dat soahpámuš fámus.

ILO-169-soahpámuša ratifiseren lea ádjánan guhká, iige Suopma leat liikká dan velge dan ratifiseren.

Stáhtaministtar Sanna Marin lohpida iežas sáhkavuorus Sámediggái, ahte ráđđehus lea čatnasan čielggadit ILO-169 ratifiserema gáibádusaid ja geahččalit ovddidit ášši.

Stáhtaministtar Marin: Suoma ráđđehus lea ain čatnasan duohtavuođa- ja soabadanprosessii

Suoma stáhtaministtar Sanna Marin muitala Sámedikki válgabaji ávvudoaluin, ahte ráđđehus lea ain čatnasan sámiid duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna prosessii.

Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna álgui lea láktasan garra turbulensa, go guokte komissára ja čállingotti ságadoalli earránedje beare moadde mánotbadji kommišuvnna doaimma álggaheami maŋŋá.

Marin muittuha, ahte duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna bargu lea máŋgga dáfus áidnalunddot ja historjjálaš proseassa Suomas.

– Ráđđehus lea ain čatnasan ja atná álggahuvvon proseassa dehálažžan, Marin dadjá sáhkavuorustis.

Son sávváge, ahte bargu lihkostuvvá čađahuvvot bures.

– Sávan váimmustan, ahte mii bastit joatkit oktasaš bálgá ja doalvut guhká vurdojuvvon kommišuvnna bures mollii, dadjá Marin.

Sámedikki ságadoalli: "Midjiide bohtet ovddastanbivdagat 80 proseantta eanet go jagis 2019"

Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso váldá válgabaji ávvodoaluid sáhkavuorus ovdan earret eará Sámedikki spiehkastatdili. – Maŋimuš jagiid Sámedikki barggut leat lassánan mealgat ja midjiide bohtet ovddastanbivdagat 80 proseantta eanet go jagis 2019. Dat leat čuohcán bargiid buresbirgemii nu sákka ahte Sámediggi válddii atnui spiehkastatdili, man áigge mii vuodjut dikšut dušše midjiide lágas ásahuvvon bargguid, Juuso muitala. – Mis leat ollu bargut ja ráđđádallamat dikšun láhkai, ovdalgo mii Sámi álbmogin sáhttit cealkit ahte min olmmošvuoigatvuođat, nu ovttaskas olbmo go kollektiivvalaš dásis, ollašuvvet ovttaveardásaččat váldoálbmoga ektui, lohká Juuso.