Oanehaččat Sámis

• Loga ođđasamos ođđasiid oanehaččat dáppe

Sámedikki válgalávdegoddi álggahii doaimmas ođđa ságajođiheaddji stivrejumis

Raba gova stuorábun

Suoma Sámedikki válgalávdegoddi beasai ikte gaskavahkko álggahit doaimmas ođđa ságajođiheaddji stivrejumis. Jagi molsašumis doaimmas álggahii ohcejohkalaš Aslak Pieski.

Maiddái okta ođđa áirras, anárlaš Kirsti Kustula álggahii barggus ja son válljejuvvuige lávdegotti várreságadoallin.

Ievttá čoahkkimis eai goit vuos gieđahallan ođđa ohcamušaid válgalogahallamii, muhto manne čađa boahttevaš áigetávvaliid.

Sullii 650 olbmo leat ohcan Sámedikki válgalogahallamii ja dáid ohcamušaid válgalávdegoddi gieđahallagoahtá ođđajagimánu ja guovvamánu molsašumis.

Meahciráđđehus ja Sámediggi ordnejit gullandilálašvuođa odne Heahtás

Meahciráđđehus ja Sámediggi ordnejit sámekultuvrra guoskevaš gullandilálašvuođa odne duorastaga Heahtás. Dilálašvuođa mihttomearrin lea doarjut sámekultuvrra ja sámiid rivttiid vuhtii váldima Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahci dikšun- ja geavahanplána beaivvádahttinbarggus.

– Lea dehálaš gullat guovllu sápmelaččaid Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahci dikšun- ja geavahanplána beaivvádahttinbarggus ja oažžut sin jiena gullosii, dadjá sámedikki sátnejođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Dilálašvuohta álgá dmu 14 Duottar-Sámi luondduguovddážis Heahtás. Gullamii lea ordnejuvvon simultánatulkon.

Njálaid bessemiin olahus jahki

Norgga, Ruoŧas ja Suomas gávdne diibmá oktiibuot 164 sihkkaraston njálaid bessema. Okta dáin bessemiin lei Eanodaga duottarguovllus. Dan ovdal njálla lei bessen Suoma bealde maŋemus jagis 1996.

Maiddái Ruoŧas ja Norggas bessenbohtosat ledje olahusloguin. Oktiibuot njála vielpáid rehkenaste diibmá Suoma, Norgga ja Ruoŧa duottarguovlluin 762.

Meahciráđđehusa bajitdárkisteaddji Tuomo Ollila dadjá, ahte guhkesáigásaš suodjalanbargu lea buktán buriid bohtosiid ja njállanálli lea nanosmuvvan. Ollila goit deattuha, ahte suodjalanbarggu ferte ain joatkkit, dasgo dálkkádatrievdan lea stuorra áittan njálaide.

Njálaid mearri lea lassánan olles 2000-logu áigge. Jahkeduhátmolsumis rehkenaste leat golmma riikkas dušše birrasiid 40-60 njála. Dál ráves njálaid árvalit leat birrasiid 560.

Ohcejoga váldostivra čoahkkana válljet ođđa eallinfápmo- ja teknihkalaš lávdegotti

Ohcejoga váldostivra čoahkkana otne duorastaga 12.1. jagi 2023 vuosttas čoahkkimii.

Čoahkkimis lea ulbmil čađahit ođđa, ovttastahtton eallinfápmo- ja teknihkalaš lávdegotti lahtuid ja persovnnalaš várrelahtuid válgga váldostivrra loahppadoaibmabadjái ja mearridit lávdegoddái lahtuin ságadoalli ja várreságadoalli.

Váldostivra mearridii ovttastahttit gieldda teknihkalaš ja eallinfámu lávdegottiid hálddahusnjuolggadusa beaivádeami oktavuođas čoahkkimisttis juovlamánus. Ovttastahtton eallinfápmo- ja teknihkalaš lávdegottis leat ovcci lahtu ja ovcci persovnnalaš várrelahtu.

Čoahkkima sáhttá čuovvut njuolggosáttan Ohcejoga gieldda Youtube-kanálas sullii dmu 13 rájes. Čoahkkinbáddi lea oaidnimis kanálas maiddái njuolggosáddaga maŋŋá.

Ohcejoga gielda ávžžuha, ahte olbmot čuvvot čoahkkima gáiddusin. Gielddadálus čoahkkima sáhttá čuovvut streama bokte feaskkerlanja šearpmas.

Čoahkkimis lea simultánatulkon sámegielas suomagillii. Maiddái tulkojuvvon báddi almmustahtto Youtube-kanálas editerema maŋŋá.

Meahciráđđehus lea dihkkádišgoahtán gielkámađiijaid Anáris ja Ohcejogas

Meahciráđđehus lea dihkkádišgoahtán mohtorgielkámáđijaid jávreguovlluin Anáris ja Ohcejogas.

Ulbmilin lea dihkkádit ođđajagimánu áigge buot dakkár gielkámađiijaid, mat johtet jieŋa alde. Šilttaid bidjet sadjái easka dan maŋŋel, go leat geargan dihkkádanbargguin, muitalit Meahciráđđehusas.

Dán vahkus Meahciráđđehus dihkkáda gielkámáđijaid Goahppilis Anárii ja Njellimii. Dihkkádanbarggut leat jođus maiddái Anáris Bátnejávrái ja Rávdojávrái ja Muttošjávrris Báđárii.

Maŋit vahkkuid áigge Meahciráđđehus dihkkáda Anárjávrris, Gápmasis, Čeavetjávrris, Njávdámis ja Ohcejogas.

Puärrsijeäʹǩǩääin mainstet saaʹmi ǩiõlltrauma pirr Âʹvvlest da Čeʹvetjääuʹrest

Ǩiõllpieʹzzest škoouʹle -haʹŋǩǩõs jääʹrjast sääʹmpäärnai puärrsid kueʹhtt info-jeäʹǩǩää teeʹmmen Mâʹst mainstep, ku mainstep ǩiõlltraumast.

Vuõssmõs info-jeäʹǩǩääž lij Âʹvvlest vuässadvuõttkõõskõs Ainolast seärad 11.1.2023 čiâss 18.30 da nuʹbb Čeʹvetjääuʹrest Sääʹmpõõrtâst seärad 18.1.2023 čiâss 18.

Jeäʹǩǩääid jäʹrjstet õõutâst määŋgǩiõllsažvuõttäʹšštobddi Laura Arolain, Sääʹmteeʹǧǧ ǩiõllpieʹssohjjeei Niina Aikio-Siltalain da Sääʹm psykososiaal’laž tuärj juâǥǥas Uujin.

Yle Ođđasat -sáddaga áigi rievdá

Gaskavahku 11.1. rájes rievdá Yle Ođđasat tv-sáddaga sáddenáigi. Gaskavahku rájes Yle Ođđasat sáddejuvvo vihtta minuvtta árat go dán rádjái nappo diibmu 16.40 Yle TV1-kanálas.

Ruoššaluosa jávkadeamis lágidit seminára

Norgga Birasdirektoráhta lágida ovttasbarggus Deanu gielddain, Deanu nationála luossaguovddážiin ja Deanu guollehálddašemiin (TF) buohkaide rabas seminára, gos ovdanbuktet plánaid ja vugiid jávkkadit ruoššaluosa.

Seminára lágiduvvo Deanušalddis Birasviesus ođđajagimánu 17. beaivve dii. 10-15 Norgga áiggi. Dilálašvuhtii bovdejit maiddái áššis beroštuvvan báikkálaččaid ja eiseválddiid Suoma bealde. Semináragielat leat dárogiella, sámegiella ja suomagiella, ja dáhpáhusas lea dulkon.

Seminára dárkilot prográmma almmustahtto maŋŋelabbos. Loga eambbo Deanu gieldda neahttasiiddus.

Anára ođđa gielddahoavda álggahii barggus 9.1.

Anára ođđa gielddahoavda gávpediehtagiid doavttir Tommi Kasurinen lea álggahan virggistis ikte vuossárgga. Kasurinen lea ovdal gielddahoavdda barggu bargan guhká gávpesuorggis.

Anára gieldda váldostivra válljii Kasurisa gielddahoavdan golggotmánu beallemuttus.