Ollugat gártet dál dárkket smiehttat iežaset ruhtadoalu – ruhtadoalu hástalusaide oažžu Sámis dál rávvagiid

Rávvaga ja veahki gánneha jearrat dalán go ruhtaváttisvuođat bohtet

Searvegottiid diakoniijabargu ja eaktodáhtolaš searvvit ožžot dánáigái ollu jearaldagaid ja doarjaga bivdimiid. Divron eallingoluid dihte olbmuin leat šaddan váttisvuođat rehkegiid máksimis.

Mannan čavčča, go elrávdnji sakka divrugođii, de dat dovdui dalán searvegotti barggus, muitala sápmelaččaid diakoniijabargi Anja Karhula. Loahppajagis eallingoluid divruma čielgasit fuomášii, go borramuš ja elrávdnji ja buot sakka divrrui.

– Midjiide bohte veahkebivdagat ollu ovdamearkan mánnábearrašiin. Dalle go olmmoš aidd’ ald de birge, de ii dárbbaš ollu boahtit lassigollu go oppa ruhtadoallu gopmána, muitala Anja Karhula.

Searvegoddi fállá rávvema, ságastallaveahki ja dihtomearis ruđalaš doarjagage

Bággobearranlágádus, riektelágádusa ekonomiija- ja vealgerávven, Davvi-Lappi searvegoddeovttastupmi ja SámiSoster-searvi ordnejit ovttas rávvenbeivviid Sámis.

Vuosttasat dain leat vuossárgga 30. ođđajagimánu Avvilis servvolašvuođaguovddáš Ainolas ja maŋŋebárgga 31. ođđajagimánu Ohcejoga searvegoddedálus. Guktot dilálašvuođat álget diibmu 15.

Go čoggojit vealggit ja leat ruhtaváttisvuođat, de olbmothan dárbbašit veahki amaset mávssut gártat bággobearramii, danin leat dákkár rávvema atnán dárbbašlažžan.

– Rávvendilálašvuođaid oktavuođas sáhttá maiddái várret priváhta áiggi dáin ráđđeaddiin. Ekonomiijarávvendilálašvuođa lea oaivil maŋŋelabbos ordnet maiddái Eanodagas, muitala SámiSoster-searvvi doaimmajođiheaddji Ristenrauna Magga.

Bággobearranlágádusa statistihkain eai vealgundáhpáhusaid stuorra lassáneapmi

Vaikko searvegottis ja servviin doarjjadárbbu lassáneapmi lea oidnon, de bággobearranlágádusa statistihkat eai čájet vealgundáhpáhusaid mearkkašahtti lassáneami sámeguovllus jagis 2022. Ášši čielggai go doaimmahus bivddii loguid bággobearranlágádusas.

Oppa riikkas velggolaččaid mearri lea lassánan sullii logádasain. Sámi oarjeosiin (Tunturi-Lappi) velggolaččat leat 1,4 proseantta eanet go ovddit jagi. Sámi nuortaoasis (Pohjois-Lappi) velggolaččaid mearri lea geahppánan 1,7 proseantta.

– Erohus oppa riikka ja davimuš Suoma loguin lea mearkkašahtti, muhto dat lea maiddái čilgemis soaittahas sivaiguin, dainna go velggolaččaid mearri Lappi eanangottis muđuige lea unni, čilge riikkafáldi Jarmo Kivistö bággobearranlágádusas.

Go mávssut sturrot ja dienas geahppána, de boahtá jearaldat ahte mobat veahki fidne

Searvegotti diakoniijabargu veahkeha máŋgga láhkai ja bargá ovttasráđiid sosiáladoaimmain, dearvasvuođadoaimmain ja Kelain.

– Mii fállat rávvagiid ja ságastallanveahki ja maiddái dihto mearis njuolga ruđalaš doarjaga. Searvegottiin leat ollu eaktodáhtolaččat, geat ain ordnejit ruhtačoagginkampanjaid ja skáhppojit ruđa doarjjabudjehttii, čilge Anja Karhula.

Olmmoš sáhttá atnit hui váttisin dan go galgá neahta bokte ohcat veahki. Olmmoš ferte diehtit maid ohcá ja gos ohcá.

– Áigáiboahtu sáhttá hedjonit máŋgga siva geažil. Jus golut fáhkka loktanit, dienasbargu nohká, guollesálaš hedjona dahje boahtá heajos boazojahki. Lasi gažaldagat olbmos badjánit de go galggašii doarjaga ohcat, muitala Ristenrauna Magga SámiSoster-searvvis.