- Vuođđoláhkaváljagotti eanetlohku gávnnahii jienasteami maŋŋá, ahte dat ii oaččo smiehttámušas sámediggelágas válmmašin. Ášši gieđahallan mearriduvvui heaittihuvvot.
- Váljagotti smiehttamuš galggai leat riikkabeivviin juo vuossárgga 20. guovvamánu, muhto dat oaččui lasseáiggi guovvamánu 24. beaivvi rádjai.
- Sámediggeláhka gopmánii jienastanvuogatvuođa meroštallamii ja eananvuoigatvuođaide vuođđoláhkaváljagottis.
Sámediggeláhka bisánii vuođđoláhkaváljagoddái – sámemeroštallan ja eananvuoigatvuođat gahke
Yle Sápmi čuovvu dán artihkkalis bearjadaga áigge, mo geavvá sámediggelágain.
- Linda Tammela
- Maiju Saijets
•
Maiju Saijets
Vuođđoláhkaváljagoddi várreságadoalli: Láhkaevttohus bođii menddo maŋŋit váljagoddái
Vuođđoláhkaváljagotti várreságadoalli, olgešbellodaga Heikki Vestman dadjá, ahte lága gopmáneapmái lei sivvan ráđđehusa iežas meannudeapmi.
Vestman mielde Sanna Marin ráđđehus buvttii evttohusa riikkabeivviid gieđahallamii menddo maŋŋit, eaige sii lean ovttaoaivilis evttohusas.
– Váljágoddi dohkkehii ovttamielalaččat beavdegirjemerkema, mas daddjo, ahte dát evttohus bođii ráđđehusas menddo maŋŋit dan ektui, ahte evttohus lea dehálaš ja ahte váljagoddi livčče dan geargan addojuvvon áigedávvalis gieđahallat. Dán evttohusa leat dolvon ovddosguvlui dan áigedávvalis go dan leamaš váljagotti beales sáhttán, Vestman dadjá.
Maiju Saijets
Vuoigatvuohtaminister Anna-Maja Henriksson: Lean hui behtton
Vuoigatvuohtaminister Anna-Maija Henriksson (RÁB) dadjá, son lea hui behtton dasa, ahte sámediggeláhka ii ovdán riikkabeivviin.
Henriksson čállá Twitteris, ahte vuođđoláhkaváljagotti mearrádus guođđit smiehttámuša attekeahttá lea áddemeahttun.
Su mielde áššis eai lean váttisvuođat vuođđolága dáfus ja sápmelaččat livčče viimmat ožžon ođđa sámediggelága.
Henriksson jearráge olgešbellodagas, guovddážis ja vuođđosuopmelaččain, ahte manin sii este lága ovdáneames stuorra sálii.
Maiju Saijets
Sámedikki nubbi várreságadoalli ii jáhkán, ahte láhka gopmána
Maiddái sámedikki nubbi várreságadoalli Leo Aikio lea behtton vuođđoláhkaváljagotti meannudeapmái. Velá duorastaga sámedikki stivrra válbmii vuođđoláhkaváljagoddái iežaset vástága láhkaevttohusas.
– Vissage sámedikki vástagis ii lean makkárge váikkuhus vuođđoláhkaváljagotti lahtuide.
Áššis jienastedje váljagottis. Jienastusa boađus lei 9–7 dan beales, ahte smiehttámuša eai sáhte addit.
Ráđđehusbellodagain sosiálademokráhtat, gurutlihttu, ruonát ja RÁB ledje dan oaivilis, ahte smiehttámuša livčče galgan gárvet. Ráđđehusbellodagain guovddáš jienastii olgeža ja vuođđosuopmelaččaiguin dan beales, ahte smiehttámus ii gárvejuvvo.
24.2. dii. 12:57 Leo Aikio tittel divvojuvvon. Álggos čáliimet nubbi ságadoalli, vaikko leage nubbi várreságadoalli.
Maiju Saijets
Sámedikki ságadoalli behtton vuođđoláhkaváljagotti bargui
Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso lea behtton dasa, ahte vuođđoláhkaváljágoddi ii ožžon smiehttámušas sámediggeláhkaevttohusas gárvvisin.
– Vuođđoláhkaváljagoddi eahpelihkosmuvvá ovddidit ja váldit vuhtii sápmelaččaid rivttiid vuođđolágas ja riikkaidgaskasaš soahpamušaid.
Juuso namuha, ahte namalassii dat lea dán váljagotti bargu ja ovddasvástádus.
– Lean earenoamáš behtton dasa, ahte sii leat válljen dáinna lágiin bargat, Juuso dadjá.
Juuso goittotge velá sávvá, ahte ráđđehus ja stáhtaminister velá guorahallá ášši joatkkadoaimmaid ja ovddideami.
– Sávvamis sii čielggadit, sáhttágo áššis liikká jienastit riikkabeivviid stuorra sáles. Sápmelaččain lea riekti diehtit, geat vuostálastet sápmelaččaid vuoigatvuođaid álbmogin, olmmošvuoigatvuođaid ja geat dorjot daid.
Maiju Saijets
Láhka gopmánan juo golmma ráđđehusas – bođeš čuovvovaš ráđđehussii bargun
Sámediggelága leat geahččalan ođasmahttit maid guovtti ovddit ráđđehusas.
Maŋimuš jagiid áigge Suopma lea máŋgii ožžon moaitagiid das, ahte dat ii váldde doarvái bures vuhtii sápmelaččaid rivttiid sidjiide gullevaš áššiin.
Sámediggeláhka bođeš maiddái čuovvovaš ráđđehusa beavddi ala. Vuođđoláhkaváljagotti mielde ráđđehus galgá addit ođđa evttohusa dalán boahttevaš válgabaji álggus.
Maiju Saijets
Olgeš, vuođđosuopmelaččat ja guovddáš eai dorjon smiehttámuša addima
Vuođđaláhkaváljagotti ságadoalli Johanna Ojala-Niemelä (sd.) muitala, ahte áigi nogai gaskan.
– Vuođđoláhkaváljagoddi doalai ášši dehálažžan, muhto oinnii, ahte dán áiggis ii leat vejolaš addit smiehttámuša láhkaevttohusas.
Áššis jienastedje váljagottis. Jienastusa boađus lei 9–7 dan beales, ahte smiehttámuša eai sáhte addit.
Ráđđehusbellodagain sosiálademokráhtat, gurutlihttu, ruonát ja RÁB ledje dan oaivilis, ahte smiehttámuša livčče galgan gárvet. Ráđđehusbellodagain guovddáš jienastii olgeža ja vuođđosuopmelaččaiguin dan beales, ahte smiehttámus ii gárvejuvvo.
Vuođđoláhkaváljagoddi lei ožžon vahku lasseáiggi gárvet smiehttamuša láhkaevttohusas. Riikkabeivviid bealde otne bearjadaga lei maŋimuš beaivi addit smiehttámuša.
Maiju Saijets
Láhka gopmánii sámemeroštallamii ja eananvuoigatvuođaide
Sámediggelága gieđahalamis eanemusat áššis leat gahkán dat, geaid galggašii dohkkehit sámedikki válgalogahallamii. Yle ášši nannejit guovtti sierra gáldus.
Nubbi ášši, mii lága gieđahallamis lea gahkán, leat eanavuoigatvuođat. Evttohusa leat ballan addit Sámediggái menddo olu válddi sámeguovllu eanageavahanáššiin. Dan leat ballan váikkuhit ovdamearkka dihte ruvke- ja bieggafápmoáššiide.
Seamma áššiin leat ságastallan maiddái vuođđoláhkaváljagottis.
Ráđđehus attii sámediggelága riikkabeivviid gieđahallamii nu, ahte sis ii lean ovttaoaivilvuohta láhkaevttohusas. Guovddáš lea vuostálastán evttohusa, nappo láhka livčče dárbbašan doarjaga maid opposišuvdnabellodain.
Nuppástusa mielde oassi dálá válgalogahallamii gullevaš olbmuin livčče sihkkojuvvon eret válgalogahallamis, man muhtimat leat kritiseren.
Maŋimuš jagiid áigge Suopma lea máŋgii ožžon moaitagiid das, ahte dat ii váldde doarvái bures vuhtii sápmelaččaid rivttiid sidjiide gullevaš áššiin.
Láhka livčče lasihan sámegiela deattuhusa. Ja dan ulbmil lei lasihit sápmelaččaid iešmearrideami.
Sámediggelága leat geahččalan ođasmahttit maid guovtti ovddit ráđđehusa áigge.
Maiju Saijets
HS: Sámediggeláhka gopmánii vuođđoláhkaváljagoddái
Evttohus ođđa sámediggeláhkan ii geargga šat riikkabeivviid gieđahallamii. Ášši gopmánii otne iđđes vuođđoláhkaváljagoddái.
Helsingin Sanomat čállá, ahte sin dieđuid mielde váljagotti eanetlohku gávnnahii jienasteami maŋŋá, ahte dat ii oaččo dán áiggis smiehttámušas válmmašin. Ášši gieđahallan mearriduvvui heaittihuvvon. Vuođđoláhkaváljagoddái lei addojuvvon diibmu 13 rádjái áigi geahččat gergetgo áššiin velá dán válgabajis.
Linda Tammela
Ojala-Niemelä: Smiehttamuša áigerádji odne diibmu 13, váljagoddi ii oaččo šat lasseáiggi
Suoma riikkabeivviid vuođđoláhkaváljagotti ságadoalli Johanna Ojala-Niemelä (sd.) lea lohkán STT-doaimmahussii odne iđđes ovdal váljagotti čoahkkima, ahte lea váttis ávaštit, gárvánago sámediggelága smiehttamuš odne.
Ojala-Niemelä dadjá, ahte váljagoddái lea áddon áigerádjin otnábeaivve diibmu 13 ja lasseáiggi sii eai oaččo.
Ojala-Niemelä ii muitalan STT:i iežas oaivila sámediggelágas. Son lohká geahččalit beare jođihit proseassa dásseárvosaččat váljagotti ságadoallin.
Smiehttamuš galgá leat gárvvis odne, vai lága sáhttit gieđahallat ovdal válgabottu. Válgaboddu álgá boahtte vahku bearjadaga, ja dalle láhkafidnut, mat leat gaskan, eai šat geargga riikkabeivviid gieđahallamii dán válgabajis.