Gáregasnjárgalaš Juuso Valle báhkkii fas nuppe geardde dávviriiddis dán čavčča ja fárrii guhkes luomu maŋŋá ruovttoluotta Oului. Seamma dagai ohcejohkalaš Sanna Aikio, muhto son fárriige dál vuosttas geardde gávpogii.
Valle lohká Oulu universitehtas váldoávnnasin eaŋgasgiela. Sus lea gieskat álgán nubbi lohkanbadji doppe. Vaikko lohká iežas loaktit gávpogis, sus lei váivi guođđit ruovttu.
– Gal dat leamaš oalle gelddolaš unna gili albmái. Mus lei dál guhkimus geasseluopmu mii mus lea goassige leamašan, nu ahte gal dat lei issoras vuolgit fas njealji mánu maŋŋá deike, muitala Valle.
Sutnje vuosttas jahki stuorra gávpogis vádjit 650 kilomehter geažes ruovttus lei máŋgga láhkai speanta ja doalvvui áiggi hárjánit eallit gávpotmáilmmis.
– Álggus in lihkastan gosage iežan visttis, muhto de giđđat mun gal johten ođđa skihpáriiguin feasttain ja eará dáhpáhusain. Dán čavčča orru, ahte ii leat seamma váttis vuolgit gosa nu.
Sanna Aikio stuđere doaibmaterapevtan Oulu ámmátskuvllas. Sutnje maid leamašan stuorra rievdadus eallimis fárret stuorra gávpogii, muhto son jáhkká iežas loaktit Oulus. Dát gávpot lei jo muđuige sutnje oahpis.
– Oulu lea nu lahka go vejolaš, go in háliidan Roavvenjárgii. Oabbá maid orru dáppe de dát orui vuogas, muitala Aikio.
Oulu lea bivnnut stuđerengávpot ja sámenuorat vulget dohko maiddái danin, go doppe lea áidna universitehta Suomas gos doaibmá sámedieđagoddi, Giellagas-instituhtta. Vaikke Sanna Aikio ii logage sámegiela dahje -kultuvrra, de su mielas lea somá go gávpogis gávdnojit eará sámenuorat.
– Gal mun lean jo dál fitnan muhtin Gieku-dáhpáhusain, go mu oabbá leamašan doppe ordnemin ja lea bovden mu dohko. Gal dat buktá oadjebas dovddu, go leat earátge boahtán Sámis ja sáhttá singuin leat ovttas.
Navigáhtor geavahusas
Juuso Valle lea olles mánnávuođas johtán boazomeahcis, muhto gávpogis dádjadan lea olu váddásut, oaivvilda son.
– Mus lea álo GPS alde, vai oainnán gosa lean mannamin ja gos lean boahtimin. In vuolgge goassige gávpogii dan haga.
Maiddái Sanna Aikio luohttá telefona kárttáide, go galgá gávdnat gosa nu.
– Johtimii gávpogis galgá hárjánit, in leat vel Google Maps haga dáppe máhttán johtit, vehážiid mielde, boagusta Aikio.
Juuso Valle lea goittotge liikon gávpogis erenomážit das, go gávdnojit iešguđetlágan bálvalusat ja buot lea lahkosis. Buohccevissuige beassá logi minuhtas, jus lea dárbu.
Earáid, geat dál leat fárren máttás, son rávve váldit gulul ja oahpásmuvvat ráfis ođđa orrunsadjái. Jus šaddá ruovttuahkit, de gánneha váldit oktavuođa ruoktot.
– Riŋge váhnemiidda dahje áhkkui ja áddjái, ja luomuin vuolgge dasto fitnat doppe, ávžžuha Valle.
Sanna Aikio lea ássan dál čavčča Oulus. Son ii goittot vel leat ahkiduššan ruoktot.
– Dát álgu, go leat nu olu ođđa áššit ja olbmot, de beaivvit mannet jođánit, muhto gal mun vuorddán jo čakčaluomu go beassá Ohcejohkii fas.
Váhnemii lossat, muhto mánát fertejit eallit iežaset eallima
Merja ”Memmu” Pieski ássá isidiinnis Gáregasnjárggas. Sudnos leat vihtta máná, geat buohkat leat fárren máttás jo dalán vuođđoskuvlla maŋŋá vázzit logahaga. Sudno boarrásamos váccii logahaga Roavvenjárggas ja dan maŋŋá stuđerii Oulus, buohkat earát leat vuolgán njuolga nuppe beallái Suoma, oaivegávpot Helssegii.
Dán čavčča fárrii maiddái su váhkar Helssegii vázzit ovdanbuktindáidagiid logahaga.
– Mánáid beales lean dieđusge ilus, go leat beassan stuđeret dan maid leat háliidan, muhto gal dat lea eadnái issoras, go galgá máná luoitit máilbmái, ja dáppe go unna gilis dovdá dan árgabeaivvi, de dan ektui gávpoteallin lea earálágan.
Go mánná fárre eret ruovttus, de manná Pieski vásáhusa mielde jahkebealli go hárjána ođđa dillái. Su mielas ášši álkidahttá goittotge dat, ahte dán áigge lea olu álkit doallat oktavuođa ja bissut nuppi eallimis mielde telefona bokte.
Merja Pieskii lea maid álo leamašan čielggas, ahte oahpu gazzan sáhttá doalvut mánáid guhkásge. Dehálamos su mielas lea, ahte mánná beassá ollašuhttit iežas niegus.
– Ferte mannat dan mielde, makkár plánat ja sávaldagat mánáin leat, ja de iskat doarjut. Muhtun láhkai dat birgenvuoigŋa, mii dán guovllu mánáin lea, de dat veahkeha das maid, smiehtada Pieski.
Álki ii leat goittotge geahččat, go mánná báhkke iežas dávviriid ja vázzila olgouvssas.
– Lean iskan leat čájetkeahttá dan váivvi man dat vuolgin buktá. Dat lea buorre, ahte mánát háliidit ieža geahččalit ja ruoktu bissu sin váimmus. Eallin lea mánáid váras, oaivvilda Merja Pieski.
Ruovttoluotta davás
Sihke Sanna Aikio ja Juuso Valle leaba diehtán jo vuođđoskuvlla rájes, ahte ferte muhtin muttus fárret máttás skuvlavázzima dihte.
Juuso Vallei lea goittotge čielggas, ahte áigu máhccat davás go de geargá oahpuidisguin. Dánge rádjai son lea šuvihan dalán Gáregasnjárgii, go lea vejolašvuohta. Davvin son váillaha dieđusge bohccuidis ja dan ráfi, mii gávpotmáilmmis ii leat.
– Gal mun moatte jagi geažes boađán, deattuha Juuso Valle.
Sanna Aikio fas jáhkká, ahte golmma jagi geažes, go geargá skuvllas, son loaktá vel Oulus nu bures, ahte háliida báhcit dohko veháš áigái bargui dahje gazzat lasi oahpu.
– Muhto gal mus lea dakkár jurdda, ahte sáhtášin goas nu bargat Sámis.