Sámediggeválggaid bohtosat leat čielgan – Anu Avaskari jietnahárát

Dán artihkkala beaivideapmi nohká dál, giitit buohkaid čuovvumis.

Juuso: Lean geavaheamis buot rollaide

Dálá sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso lea duđavaš iežas jietnamearrái. Su mielas su jietnamearri addá signála das, ahte son lea bargan barggus rivttes guvlui.

Juuso mielas jietnamearri lea mearkkašahtti dange dáfus, go Eanodagas eai soaitte nu olu jienasteaddjit go eará sajiin.

– Jus ipmirdan riekta, de lean ožžon eanemus jienaid maid dáppe Eanodat guovllus evttohas lea goassige ožžon. Movttiidahttá, addá buori dovddu ja vuollegašvuođa, govvida Juuso.

Juuso mielas buorre válgaboađus maiddái geatnegahttá.

– Lean jo ovdal lohpidan iežan jienasteaddjiide, ahte jus jietnamearri čájeha luohttámuša, lean geavahusas buot rollaide, maid munnje sámedikkis udnojit. Ovddasvástádusa maid ferte guoddit, dadjá Juuso.

Válgavuoiti balai, ahte beasságo joatkit Sámedikkis

Guhkesáigásaš sáme- ja gieldapolitihkkár Anu Avaskari Anáris lea sámediggeválggaid válgavuoiti go son oaččui 197 jiena.

Son lohká sámepolitihkás vásihan máŋggaid mohkiid, ja álggos leai juoba fuolas iežas válljemis sámedikki čuovvovaš badjái.

– Lean giitevaš jienasteaddjiide. Lean duđavaš, ahte ná buorre jietnamearri bođii, ahte juoidá lean dahkan riekta.

Avaskari dadjá, ahte ii leat beroštuvvan ságadoallibáikkis, muhto stivra- ja lávdegoddebáikkiin gal.

– Stivrabargu ja maiddái kulturlávdegoddebáiki beroštahttet.

Avaskari lea okta dain, geat leat čohkkán guhkimusat sámedikki áirrasin.

Divvojuvvon 3.10.2023 dii 14.12: leimmet álggos čállán, ahte Avaskari lea čohkkán guhkkimusat sámedikkis

Válggaid leat geahččalan ráfehuhttit

Suoma sámedikki válggaid leat moddii ráfehuhttán nu, ahte báikki ala Sámi kulturguovddážii Anárii leat diŋgojuvvon bolesat vai válgaráffi ollašuvašii.

Maŋemuš vuossárgga eahkes bolesa gohččo báikái, go jienaid rehkenastin álggii. Maiddái mannan bearjadaga bolesat fitne dorvvasteamen válgaráfi.

Válgalávdegotti ságadoalli Aslak Pieski muitala, ahte válggat leat goit mannan obalohkái bures.

– Gal dat vehá lea biekkadan gal duollet dálle, leamašan gal áibba ráfálašge áiggit ja mu persovnnalaččat gal eai leat olbmot dien láhkai heađuštan ja láitán, eambbo addán positiivvalaš máhcahaga, dadjá Pieski.

Válgalávdegotti ságadoalli: Olbmot leat luohttimin fas Sámediggái

Sámedikki válgalávegotti ságadoalli Aslak Pieski illuda, go dáin válggain jienastanproseanta loktanii birrasiid golmmain proseanttain mannan válggaid ektui.

– Dat addá nana doarjaga Sámedikki legitimitehtii, ahte olbmot leat luohttimin fas Sámediggái. Muhtun veardde olbmot leat movttiidan, dan gal oažžu dadjat. Dál lea somá oaidnit ja gullat, ahte ná lea geavvan, ahte olbmot leat movttiidan fas sámeáššiide, dadjá Pieski.

Jienaid leat lohkan olles ija gitta maŋŋebárgga iđida rádjai.

– Dathan leamašan lossat, go miihan álggiimet dieid válgakonfeluhtaid leahkkut easka beal 5 sulaid áigge. Mii leimmet juo doarvái váiban dan rádjai ja de easka álgit jienaid stáhpalastit beavddi ala, ii dat nu álki leat, dadjá Pieski.

Válgalávdegotti ságadoalli lea goit duđavaš válggain.

– Válgahan lea buorre go dat lea mannan meattá ja mii leat geargan dáinna, dadjá Aslak Pieski.

Ođđa sámedikkis eanemus áirasat Anáris

Sámeguovllu stuorámus gielddas, Anáris, besse čađa gávcci áirasa ja okta várreáirras.

Ohcejogas válljejuvvujedje njeallje áirasa ja okta várreáirras.

Eanodagas ja Soađegilis fas goappásge golbma áirasa ja okta várreáirras.

Sámeguovllu olggobealde válljejuvvujedje golbma áirasa.

Jietnameriid vuođul beassan áirasat

Jietnameriid vuođul válljejuvvojit čuovvovaš sámediggebadjái Inka Musta (163 jiena), Pirita Näkkäläjärvi (124), Aslak Pekkala (110), Janne Hirvasvuopio (109), Nilla Tapiola (105), Tauno Ljetoff (97), Veikko Feodoroff (94), Marko Katajamaa (89) ja Kari-Toivo Lukkari (87).

Ođđa namat sámediggái leat Musta, Hirvasvuopio, Tapiola, Katajamaa ja Lukkari.

Nilla Tapiola leamaš ovddit háve sámediggeáirrasin bajis 2016-2019.

Soađegilis válljejuvvujedje Hetta, Palonoja ja Alakorva

Gielddaid mielde Soađegilis válljejuvvujedje Karen-Anni Hetta (85 jiena), Armi Palonoja (46) ja Juha Alakorva (45).

Palonoja lea ođđa áirras.

Várresadjái válljejuvvui Matti Aikio (27). Son lea dáláge sámedikkis várreáirrasin.

Ohcejogas válljejuvvujedje Länsman, Nuorgam ja Niittyvuopio-Jämsä

Gielddaid mielde Ohcejogas válljejuvvujedje Asko Länsman (134 jiena), Anne Nuorgam (132) ja Leena Niittyvuopio-Jämsä (110).

Niittyvuopio-Jämsä lea ođđa áirras.

Várresadjái válljejuvvui Pentti Pieski (81). Son ii lean ovddit válggain evttohassan, muhto válljejuvvui 2015 válggain sámediggeáirrasin.

Eanodagas válljejuvvujedje Juuso, Keskitalo ja Magga

Gielddaid mielde Eanodagas válljejuvvujedje Tuomas Aslak Juuso (150 jiena), Pigga Keskitalo (132) ja Ulla-Maarit Magga (119).

Várresadjái válljejuvvui Niko Valkeapää (65). Son lea dáláge sámedikkis várreáirrasin.