Riikkabeivviid veahkkevuoigatvuođaáššeolmmoš Maija Sakslin ii addán čovdosa guoddaleapmái, mii guoská olbmo eretváldimii Sámedikki válgalogahallamis. Sámedikki válgalávdegoddi ii čáhkadan válgalogahallamii alimus hálddahusrievtti mearrádusain dohko beassan olbmuid ja danin áššis guoddaluvvui Sakslinii.
Sakslin oaivvilda, ahte válgagelbbolašvuohta gullá loahpaloahpas alimus hálddahusriektái, iige son sáhte duopmostuolu sorjjasmeahttunvuođa dihte váldit dasa beali.
Sakslin goittotge oaivvilda, ahte sámediggeválggaide guoski váidagiid gieđahallanáiggit leat problemáhtalaččat.
– Jietnavuoigatvuhtii guoski gažaldagat galggašedje leat čovdojuvvon ovdal evttohasásaheami, danin go dušše jietnavuoigadahtton sápmelaččat sáhttet oassálastit evttohasásaheapmái, čállá Sakslin.
Yle Sápmi lea oaidnán Maija Sakslin vástádusa guoddaleapmái ja ságastallan suinna šleađgapoastta bokte.
Válgalávdegotti mearrádussii duhtameahttun sáhttá ohcat njulgema Sámedikki stivrras ja stivrra gieđahallagoahtá njulgengáibádusaid borgemánu bealde. Dárkilut gieđahallanáiggis lohket muitalit suoidnemánu loahpas, čállet Sámedikki dieđáhusas.
Sakslin gávnnaha, ahte gieđahallanáigi sáhttá juoba eastadit evttohasásaheami, danne go áigemearri dasa lea borgemánu 4. beaivve diibmu 16.
– Gávnnahin mearrádusas, ahte dieđáhusa sisdoallu sáhttá dagahit eahpesihkarvuođa das, leago válgalogahallamii merkema guoski rievdadusohcamii várrejuvvon doarvái áigi nu, ahte mearrádusat bohtet doarvái ovdal evttohasásaheami nohkama, dadjá Sakslin.
Sakslin maiddái lasiha, ahte rievdadusohcanáigi Sámedikki stivrra mearrádussii lea 30 beaivvi ja danin alimus hálddahusriekti sáhttá gieđahallagoahtit ášši vejolaččat easkka válggaid doaimmaheami maŋŋá.
Ášši guoddalan Kari Kyrö: Sámedikki stivra ájahallá njulgemiid gieđahallamis
Veahkkevuoigatvuođaáššeolmmoš válddii ášši gieđahallamii, go sámediggeáirras Kari Kyrö guoddalii Sámedikki válgalávdegotti mearrádusa leat čáhkatkeahttá su válgalogahallamii. Kyrö muitala, ahte son máhtii vuordit Sakslin vástádusa.
– Dat vástádus lei dakkár, maid son virggis beales sáhttá addit. Son gidde fuomášumi lágalašvuhtii ja loktii daid áššiid ovdan, go eai oro mannamin nu mo vuođđoláhka gáibida, dadjá Kyrö.
Válgalávdegoddi ii čáhkadan válgalogahallamii buohkaid Alimus hálddahusrievtti ovddit válggain dohkkehan olbmuid. Kari Kyrö lea okta dain, gii dohkkehuvvui jagis 2011 AHR mearrádusain Sámedikki válgalogahallamii.
Aiddo dál Kyrö ii gula válgalogahallamii iige danin sáhte álgit evttohassan sámediggeválggaide. Njulgemiid čavga áigetavval leamašan juo ovdal dieđus daidda, geat eai leat dohkkehuvvon válgalogahallamii, dadjá Kyrö.
Kyrö mielas lea buorre ahte maiddái Sakslin loktii čavga áigetávvala ovdan.
– 14 beaivvi lea hui čavga áigi, man áigge juohkehaš galgá njulgema dahkat. Orru goittotge, ahte Sámedikki stivra ii mearrit áiggil dan, man beaivve sii gieđahallet daid njulgemiid. Stivrra lahtut almmuhit, ahte sii gieđahallet ášši luomuid maŋŋá goas nu borgemánu bealde, dadjá Kyrö.
Kyrö muitala, ahte aiddo dál son ii áiggo joatkit áššiin iige sáhte vuolgit evttohassan.
Válgalávdegoddi: Válggat ovdánit nu mo lágas lea mearriduvvon
Njulgengáibádusa válgalávdegotti mearrádussii galgá doaimmahit Sámedikki Anára girjenkantuvrii 14 beaivve siste Sámedikki válgalávdegotti mearrádusa diehtunoažžunbeaivvis.
Sámedikki válgalávdegotti ságadoalli Aslak Pieski dadjá, ahte sii čuvvot áššis válggaide guoski lága.
– Dat lea lágas mearriduvvon mo dat mis ovdána válga. Jus lága ásaha ja jus dat eai leat smiehttan de maid mii dasa veadjit, son fuomášuhttá.